Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je pro vás důležitá svatba?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.1.13 22:52
Zakladatelko tak super, tak si o tom až bude doma promluvte a je to, třeba v létě už budeš shánět svat. šaty 
jinak když už se tu narazilo na ty finance
- když jsme si brali hypošku jako svobodní tak nám přímo v bance tehdy řekli že škoda že nejsme svoji, že bysme měli lepší hodnocení bankou a bylo by jistější že jí dostaneme!
b) manžel si může na mě dělat odpočty z daní co jsem teď na mateřské
c)vdovský důchod kdyby se něco stalo
d) taky to máme udělané tak že jeho pojistka je psaná na mě(a moje na něho) ale i tak nikdy člověk neví kde se objeví nějaký fajn příbuzný a bude vás vláčet po soudech kvůli dědictví
vím že to není hezké takto přemýšlet co kdyby ale hold taková je doba a realita, v případě že by se něco některému z nás stalo tak to s manžou bereme tak aby byl ten druhý zajištěný a nebyli případné problémy! protože my máme byt napůl koupený ještě za svobodna, v případě že by se manžovi něco stalo tak bych musela jeho rodiče vyplatit z té půlky a to se mi teda fakt nechce protože tchán tu nikdy ani nebyl nikdy nám s ničím nepomohl tak proč bych mu měla dávat nějaké dědictví po manželovi!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 23:48
@neila píše:
Ale některé argumenty, co tady odeznívají nějak nedávám…
- já byla v nemocnici za přítelem dvakrát a ani jednou se mi nestalo, že bych nedostala informace! Jednou jsem dokonce podepsala reverz, abych ho dostala z JIPky, protože ho tam pořád drželi bez diagnózy…
Stačí se jen vynajít a trvat na svém. Pokud nejde o reverz (kde je nutné předložit doklad), tak stačí říct, že jsem manželka, ne?
pravdou ale je, že pokud není dotyčná osoba blízký rodinný příslušník - manželka, musí být v dokumentaci pacienta záznam o tom, že dané osobě (partnerce) se mohou poskytovat informace o zdravotním stavu pacienta. pokud někdo poskytne informace bez toho, je to špatně, dr. to prostě udělat nesmí!!
nicméně, je pravda, že spousta věcí, jako vlastnictví účtů, hypoték, pojištění, bytů apod. se dá ošetřit u notáře, uvedením partnera/ky jako příjemce pojistky apod. jen o tom musí člověk přemýšlet a zařídit vše potřebné.
Ale pro mě svatba nikdy nebyla a nebude o takových věcech, je to vyjádření toho, že k sobě patříme, v dobrém i zlém, založení nové rodiny.
„papír“ to pro mě není, brali jsme se v kostele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 07:24
Pro mě důležitá je a určitě chci nejdřív svatbu a pak dítě. Samozřejmě chápu, že ne vždy se to tak podaří 
Ale chtěla bych to tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 07:38
@Nataša Jistě, vždyť ono se to vzájemně nevylučuje. Já jen reagovala na některé „argumenty“ proč jít do svatby, které tady padly. To je podle mého čistý alibismus, i když na druhé straně chápu, že někdy chlapovi, který je nerozhodný, může i tohle stačit, aby se rozkýval 
Co se týče té nemocnice, v tom máš pravdu, tak by to mělo být. Ale je to především o ochotě personálu a tvém zájmu. Nepředpokládá se, že se o osud nemocného (pokud to není nějaká „celebrita“) se bude neúnavně zajímat někdo z ulice. Víš jak se říká, kde je vůle, tam je cesta… 
Navíc ne každá si po svatbě mění příjmení, tak by mě fakt zajímalo, jak to řeší v akutním případě, kdy není čas vypisovat formuláře a ona se vytasí s jiným příjmením v OP…asi těžko nosí u sebe někdo běžně kopii oddacího listu… 
Tohle je celkově diskutabilní téma, ale pokud je vše v zájmu toho člověka, nevidím problém… 
Co se týče svatby jako takové, je krásné když přijde proto, pro co má. Tedy ne kvůli dětem „na cestě“, rodičům, hypotéce apod., ale proto, že to ti dva tak opravdu cítí, znají se… Já to v žádném případě nezpochybňuji Taky jsem šťastná, že u nás to má tenhle směr a nesmírně si to vážím. Taky jsme plánovali, že se nejdřív vezmeme (mělo to být dům-svatba-dítě ), jen jsem opravdu nepředpokládala, že po 30 budu těhotná hned na první šup (takže dům-dítě-svatba) 
A jak jsem už zmínila, těhotná se rozhodně vdávat nechci a nebudu, i když mi to přítel navrhoval. Ale já netrpím žádným komplexem kvůli jménu a pod., takže si to vše chci užít pěkně v klidu a se vším všudy. Ne funět s bříškem v šatech, které se mi nebudou líbit, protože ty které chci, jsou na mojí běžnou postavu Vím, že to jde i jinak, ale já od svých představ nechci upouštět, pořád naivně věřím, že to bude moje jediná svatba, tak ať stojí zato 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rachel55
23.1.13 07:46
Zakladatelko, pro me svatba dulezita je.Je to pro me vyznamne v tom, ze vim, ze si me partner vazi, protoze zit muze s kymkoliv, ale bere si preci jen tu jednu.
Navic nevim, proc bych mela se o nej starat, prat mu a varit, pokud bych mu nestala, ani o to, aby si me vzal.
V zivote bych partnera do svatby nenutila, ale taky bych s nim nikdy nezila na hromadce s detmi. Pokud mu nestojim za to, aby si me vzal, tak budu radeji sama.
- Citovat
- Upravit
23.1.13 07:58
Jelikož jsem byla na štědrý den požádaná o ruku a v květnu chystáme svatbu nedalo mi to nepřispět…Děti sice nemáme(pracujeme na první-zatím půl roku bez úspěchu), ale svatba pro mě důležitá je, jsme spolu 6let, zařizujeme už druhý byt větší, aby sme se tam pak tři nemačkali 
Nevím, proč se ve společnosti bere svatba jako něco zbytečného… že je to jen cár papíru…Příjde mi, že bez svatby je to jako kdyby k sobě ti dva nepatřili… co spolu mají společného kromě např. bydlení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 07:58
Manželský status je stále silné společenské postavení, které lidi na celém světě univerzálně chápou… je rozdíl, jestli muž ve společnosti, firmě, zahraničí představí svojí manželku nebo přítelkyni (ta má vždy nádech milenky nebo krátkodobé známosti, dítě nedítě)
taky je rozdíl, jestli se člověk baví o příteli a přítelkyni, když je mu 24 nebo 48 let - tam už to lidé vnímají jinak = podezdřele, směšně
taky nejde ignorovat, že teprve po svatbě se často utřepou rodinné vztahy, jsme opravdu přijati do širší rodiny, tykání, důvěra, společné trávení svátků apod… a to klidně i po 10 letech vztahu, dítěti… manželství je prostě uznávaný status, který je podstatný a pochopitelný pro většinu lidí a vnese to do rodiny klid
to, že z manželského postavení vyplývají nějaké občansko-vyřizovací-dědicí práva je jasné, stejně jako, že si to jde i u nesezdaných nějak právně obšancovat, udělat smlouvy o pojistkách, dědictví, v nemocnici a škole se jde dohadovat nebo představovat jiným jménem, apod… ale ne každý na to má nervy a ráznost, v manželství je toto vše automaticky bez výdeje energie
v neposlední řadě s sebou status manželství stále nese pocity hrdosti a prestiže, že jsem zařazena do „normální“ konzervativní skupiny lidí, jsem schopna vztahu a vytvoření konzervativního modelu rodiny, což se plošně stále velmi uznává… a pokud je chlap navíc schopný, bohatý a krásný, tak, to že si vzal právě mě je společenská prestiž jako prase a asi o 100 levelů výš než to, že si někde udělal dítě, a to je prostě fakt, ať se to všem přítelkyním líbí nebo ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 09:01
@Buzulumab píše:
to, že z manželského postavení vyplývají nějaké občansko-vyřizovací-dědicí práva je jasné, stejně jako, že si to jde i u nesezdaných nějak právně obšancovat, udělat smlouvy o pojistkách, dědictví, v nemocnici a škole se jde dohadovat nebo představovat jiným jménem, apod… ale ne každý na to má nervy a ráznost, v manželství je toto vše automaticky bez výdeje energie…no pokud člověk nemá dostatek té rázností a nervů, pak mu nezůstane nic jiné, jen se podrobit konzervatismu a často se to rovná dotlačení chlapa ke sňatkuAsi ne, viď…
Myslím, že v dnešní době manželství už není o tom co kdysi - o čem píšeš ty. Právně sice zajišťuje určité „jistoty“, ale když by to měl brát člověk dle toho, tak to není nic víc, než obchod (smlouva)
Já vím, že si měla na mysli asi tu klasickou představu manželství, fungujícího manželství, jenže těch je bohužel pramálo, proto si myslím, že tradiční model manželství se vytrácí.
Jo a taky mě docela irituje postoj - „když si MĚ chlap vezme“, „aby si mě vzal“… - to už opravdu ženy nemají ani tolik sebeúcty, aby uvažovaly spíš jestli si jí vůbec ten chlap zaslouží? Snad to není jen o tom, kdy se chlap vyspí a požádá o ruku… Někdy mám dojem, že ženy pod návalem hormonů (nebo kamarádek) dýchají jen proto, aby si je někdo vzal…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 09:23
@neila lenze Ty hovoris o vztahoch kde to nefunguje. A nefungovat to bude nezavisle na tom, ci su ti dvaja manzelia, alebo nie. Akurat keby ti dvaja neboli manzelia, tak by sa zo vztahu lahsie zdrhalo. Teda chlapovi, zenska sa ho bude drzat aj ked nie je manzelka. Akurat ked si chlap tu zenu nevezme, tak dava okoliu najavo ze o nu az tak strasne zase nestoji.
A pre nesvadbiace sa - ano, prachy je ochotny obetovat, deti je ochotny urobit… len tu svoju slobodu akosi neobetuje a neobetuje. Hoci to je to prve co obetuje zena, ked sa pusti do materstva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 09:27
@neila
tak třeba mě osobně tchýně nabídla tykání až na svatbě po 10 letech vztahu další tykání pak přišlo od tet a strýců a to jsme měli hezké a srdečné vztahy… stejně tak jsme dostali povolenku být s rodiči společně u šťědrovečerního stolu, tam nějaké přítelkyně, byť desetileté, neměly co dělat , babička s dědou nám začali psát přání k vánocům poštou (s obřím nápisem rodina Novákova 
)
nerázných holek, co nechtějí nikde vysvětlovat kdo a co jsou a v jakém jsou vztahu k XY znám většinu, ne že by to nezvládly, ale štve je to, je jim to trapné, ponižuje je to
nepoužívala bych taky plošně termín, dotlačit chlapa ke svatbě, i muž může toužit po svatbě a těšit se na manželský status (ano, opravdu )
s tím představováním, tobě je to možná jedno, ale věř mi, že mnohdy na tom záleží dost… třeba před nějakým obchodním klientem nemůžu firmu zastupovat jako přítelkyně - nebo naopak manželovi to obchodně hodně pomohlo, protože byl známý živel a manželství byl znak serióznosti a hodně klientů to zaregistrovalo a hodnotilo kladně… hele já chápu, že tu řešíme jednotlivosti a extrémy na obě strany, ale opravdu to může mít někdy velikou váhu
manželství má stále velkou společenskou váhu, je to stále bráno jako „normální“, stabilní a tradiční, jako nějaká meta, kam se mohou dostat vztahy s kamarády (pří/áteli - jak se skloňuje? ) a 90% holek touží po tom být šťastně vdaná matka od rodiny a nemá to co dělat se sebeúctou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 10:12
@Buzulumab jj, souhlas, já stále opakuji, že jsem vesměs reagovala na některé argumenty, které zaváněly až zoufalstvím Jen razím teorii, že žena přeci není pár bot, které si chlap milosrdně vybere, ale že by si jí také měl zasloužit a ona by měla znát svou cenu (ne být namyšlená, ale mít zdravé sebevědomí podpořené vlastními názory, šikovností, schopností postarat se o sebe - nemám na mysli tradiční kariéristky!, prostě zdravě si být vědoma svých předností a rozumně s nimi nakládat). Aspoň já to tak mám a vím, že můj chlap by mě kopl do zadnice, kdybych začala škemrat o svatbu a dítě, nestál by o mě Naopak, sám dozrál do stádia, kdy chce vztah posunout dál, taky je smířený s tím, že na nějaký čas si dáme pauzu v našem milovaném cestování, že přijde zodpovědnost a finanční starost. Mluvili jsme o tom, věděl, že já děti miluji, ale nebyl si jistý jestli chci svatbu, tak to zkusil Jsem opravdu šťastná, že to mělo tenhle sled, neměnila bych.
Jistě máš pravdu v tom - v obchodních jednáních je tohle důležitý aspekt, ale kolik párů (konkrétně zde na emiminu) řeší tuhle situaci?? Většinou se tady holky klepou na chlapa, který nemá s manažerskou funkcí nic společného a spíš narážejí na to, že kamarádi z hospody jsou svobodní, tak on taky… 
Inteligentní chlap tohle neřeší, ten ví, jak si myslím většinou ví, co se sluší a patří… I když určitě i mezi nimi jsou vyč""anci
Ty jo, jinak s tou rodinou to máš hustý teda To jsou asi pořádní tradicionalisté, viď? (Nic ve zlém…)Já si s budoucí tchýni tykám už asi 3 roky (jak jsme začali s přítelem spolu žít, předtím jsme randili 3 roky). Silvestry spolu trávíme už asi 5 let, Vánoce vždycky (24.u jeho, 25.přesun k našim…trochu komplikovaná logistika )Celkově jsou vztahy v rodině skvělé, doufám, že takové i zůstanou a po pravdě, svatba bude jen jedna velká párty, kterou si všichni společně (jak doufáme) užijeme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 10:18
@neila
A kolik ti těch výhod v majetkových záležitostech zůstane v případě rozpadu vztahu? Například nároky ze životního pojištění? Jako manželka bys v případě rozvodu měla nárok na polovinu úspor, jako přítelkyně na nic. Vzhledem k tomu, že se v rámci změn důchodového systému hovoří i o zrušení vdovského důchodu a převedení tohoto zajištění na občany, tj. do soukromého životního pojištění, je docela významný rozdíl být vdaná.
Když jsme u toho životního pojištění, je tu i důchodové spoření. V rámci důchodového spoření (v případě, že si přítel bude do II. pilíře spořit), prostředky získá jenom dědic. A další detail. Pokud vám v zaměstnání přispívá na životní a penzijní spoření (III. pilíř) zaměstnavatel, v momentě, kdy odejdete na mateřskou, na tento příspěvek nemáte nárok. Zatímco muž, který stále pracuje, dostává nejenom příspěvky zaměstnavatele, ale také se mu zvyšuje vyměřovací základ pro výpočet důchodu. Žena je na mateřské, pak kvůli malým dětem nenajde plnohodnotou práci (obvykle částečný úvazek), takže jí se vyměřovací základ pro důchod opět nijak závratně nezvyšuje. A pak jí chlap kolem 50 pošle k šípku?!?Jako svobodné si po tolika letech vztahu nemusíte odnést ani korunu, jako vdané už přeci jenom něco málo získáte a máte něco na „nový“ začátek, nicméně příjmy do důchodu v tomto věku patrně už nenaženete. Svá produktivní léta jste věnovali péči o něj a také jeho potomky.
A také jak tu už někdo psal, tím, že jste manželé, jste se vymezili vůči okolí. Sice to není žádná záruka štěstí, ale jistá překážka pro vás i okolí to je.
A co se týká dětí - ano, děti jsou závazek, jenomže ona je závazkem i žena, která dítě porodila, například z výše uvedených důvodů ohledně navyšování vyměřovacího základu pro důchod stále zaměstnaného a kariéru nepřerušivšího muže.
Omlouvám se všem za černé scénaře, věřím, že vás se to netýká a týkat nebude. Jen nerozumím argumentu, že „papír“ není recept pro štěstí. OK, tak proč se nevzít? Pokud jeden z partnerů nebo oba odmítají svatbu, nejsou si jistí sami s sebou nebo partnerem nebo obojím. Čemuž se né vždy dá divit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 10:26
@neila
jinak si myslím, že to jak se partneři shodnou právě na tom, jak je pro ně svatba a manželství důležité, je dobrý znak i toho, jak moc se k sobě hodí… prostě podobný životní postoj a žebříčky hodnot, na tom se prostě dobře staví… když na to oba kašlou, OK, když se oba na manželství těší, OK… ale vysvětlovat si to a různě diplomaticky vyjednávat o sňatku či nesňatku??? To vidíš, jak se ani tady lidi neshodnou a jsou to sáhodlouhé debaty do úmoru, s partnerem bych to řešit fakt nechtěla (buď bych tlačila nebo škemrala, oboje je nanic…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 10:46
@LadyLada já nejsem autorkou výroku, že svatba je jen papír, asi jsi četla jiný komentář
K tomu dalšímu: Jako manželka bys v případě rozvodu měla nárok na polovinu úspor, jako přítelkyně na nic. - no já si taky na nic nároky nedělám. Proč bych měla? Jak jsem řekla, jsem schopna se postarat sama o sebe, tak se netřesu na spoření, které si platí ze svého výdělku 
V rámci důchodového spoření (v případě, že si přítel bude do II. pilíře spořit), prostředky získá jenom dědic. - no pokud to tak je, tak jeho poručníkem budu já, jako zákonný zástupce, ne?
Pokud vám v zaměstnání přispívá na životní a penzijní spoření (III. pilíř) zaměstnavatel, v momentě, kdy odejdete na mateřskou, na tento příspěvek nemáte nárok. Zatímco muž, který stále pracuje, dostává nejenom příspěvky zaměstnavatele, ale také se mu zvyšuje vyměřovací základ pro výpočet důchodu. chápu na co narážíš, ale 1./zaměstnavatel nám nepřispívá, 2./ dostatečnou rezervu si tvořím sama, na důchod od státu nevěřím již léta, takže se podle toho také chovám, v oblasti investování a tvoření rezerv má dnes člověk na výběr. Stačí nebýt pasivní. Každý kdo se spoléhá na stát - hodně štěstí
- že momentálně nejsem vymezená vůči okolí mě teda opravdu netrápí, tím se teda docela bavím ale o. k., beru že na zvonku bude vypadat lépe, když tam bude jen jedno jméno (u nás hlavně proto, že ty dvě se tam teď dost mačkají ).
Je to jen o tom, jak člověk na to nahlíží, jak se k jistým věcem staví. Já konec-konců taky polezu do chomoutu, ale po zralé úvaze a s přesvědčením, že to bude poprvé a naposled (a navždy ). Možná to tak nebude, ale já aspoň nebudu nikdy slyšet obviňování, že jsem někoho do toho tlačila, nebo že jsem to dělala z vypočítavosti, nebo abych si něco dokazovala Prostě budu mít čistý štít a taky se budu o sebe vědět postarat.
Jen říkám, že manželství dnes často vzniká z hodně špatných důvodů, toť vše
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
