Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je pro vás důležitá svatba?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Naima
22.1.13 16:25
- Citovat
- Upravit
22.1.13 16:27
Ahoj zakladatelko, mam uplně ten samý pocit. s přítelem chodíme už přes 4 roky, víc jak 2 spolu bydlíme a nyní máme doma 2měsíční holčičku. o svatbě jsme mluvili několikrát, přítel mi vždy řekne že si mě vezme ale až za nějaký čas a až na to budem mít peníze..sice jsem mu říkala že přeci nemusíme mít velikou svatbu ale on mi vždy jen odbyde.. taky mi přijde líto že malá má příjmení po něm a já jsem vlastně jak kdybych do té,,rodiny,, nepatřila. nikdy jsem na svatbě netrvala a vím že je to jen papír..ale je to přeci krásnější když můžeš nosit jméno někoho koho tolik miluješ a ještě když spolu máte dítě. taky mě všude oslovují příjmením malé a mě to zamrzí že se tak nejmenuji..pro mě je to teda krásnější když jsou svoji a mají stejné příjmení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:27
Svatba podle mě není důležitá, lidi můžou být šťastní i bez ní, ale zas je to den kdy se všechno točí jenom kolem vás.. 
a jsme středem pozornosti…já se teda na to hrozně těším.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:30
@paola white no moje kamarádka dělala na jipce na popáleninách a tam prý měli případ že tam přišla paní co se jí spálil muž a nechtěli jí nic říct protože není manželka a chtěli po ní dokázat že s ním žije, že není cizí ale to dokázat nemohla neměli ani stejné bydliště. ale to bylo i tím že tam byl debil doktor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:30
Pro mě je důležitá, ale na partnera bych netlačila. Musí k tomu dospět sám. Můj partner, snoubenec 
, už je ve fázi že jí sám opravdu chce a i vybral místo. Jsem snad zasnoubená už tak 6-7 let 
a až teď po 12 letech budeme mít v červnu svatbu. Beru to jako symbol prohloubení vztahu a věrnosti. A samozřejmě taky kvůli dětem a příjmení. Na tvém místě bych počkala, netlačila na pilu. Občas se o tom bavte, ale ať ti navrhne sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:30
@micelinka píše:
Důležitá není, tak dlouho jsem na ní čekala až mi přijde zbytečná, takže pokud by se chlap zeptal, tak uslyší ne.
Neber to, že vrtám ale píšeš, že jsi na ni dlouho čekala - takže jsi po ní patrně toužila. Protiřečíš si.
Pro mě svatba důležitá je, právě z toho důvodu, že je to prohlášení přede všemi, že ti dva patří k sobě. Každý důležitý okamžik v životě lidí je spojen s nějakým rituálem, narození - křest, společný život - svatba, úmrtí - pohřeb, a přitom by klidně stačilo házet lidi do hluboký jámy, aby je nevyhrabali psi.
Pro mě je tedy svatba vyjádřením nás obou, že to s tím druhým myslím vážně a počítám s ním až na věky amen.
Edit: A jak tu někdo psal, dávám tím též najevo, že už nejsem pro nikoho jiného volná a že patříme sobě navzájem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:34
Pro me svatba dulezita neni, mame skoro dvouapul letaka a nak to neresim. pokud spolu budem chtit byt tak i bez svatby 
uz jsem i premyslela co by bylo kdyby me pozadal o ruku, rekla bych asi ze ne 
ja se vdavat proste nechci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Imane
22.1.13 16:34
Za mě ano, svatba je pro mě důležitá. Ani nemám žádnou kamarádku, kolegu či kolegyni, kteří by měli dítě, ale nebyli manželé. Já jsem konzerva, takže pro mě odjakživa byla svatba jasná volba, pak teprve děti. Není to pro mě jenom papír, jak se teď často rádo říká. Je to pro mě vyjádření faktu, že chci s dotyčným zůstat zbytek života a tudíž si ho i vezmu. 
- Citovat
- Upravit
22.1.13 16:35
@Virginia píšeš správně v minulém čase - toužila . Tak bylo mi 18 a myslela jsem si, že by to bylo fajn, časem jsem zjistila, že jí nepotřebuji, je to zbytečnst a jen formalita.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:36
@Virginia píše:
Neber to, že vrtám ale píšeš, že jsi na ni dlouho čekala - takže jsi po ní patrně toužila. Protiřečíš si.
Pro mě svatba důležitá je, právě z toho důvodu, že je to prohlášení přede všemi, že ti dva patří k sobě. Každý důležitý okamžik v životě lidí je spojen s nějakým rituálem, narození - křest, společný život - svatba, úmrtí - pohřeb, a přitom by klidně stačilo házet lidi do hluboký jámy, aby je nevyhrabali psi.
Pro mě je tedy svatba vyjádřením nás obou, že to s tím druhým myslím vážně a počítám s ním až na věky amen.
Edit: A jak tu někdo psal, dávám tím též najevo, že už nejsem pro nikoho jiného volná a že patříme sobě navzájem.
krásně řečeno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:36
Ano, pro mě je svatba důležitá.
Za prvé vím, že to parner se mnou myslí vážně a dlouhodobě (ideálně na celý život ), za druhé budujeme spolu budoucnost a pokud se cokoli stane, nezůstane ani jeden z nás s holým zadkem na ulici (samozřejmě za předpokladu, že nejsou nasekané dluhy) a za třetí, dává mi to jistotu, že na stáří budu mít zázemí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kies
22.1.13 16:40
Nechtěla bych mít dítě bez svatby, v tomhle jsem dosti staromódní. Také by se mi nelíbil pocit, že po dítěti se bereme, ptž je to jakási povinnost a né ‚dobrovolnost‘… Už vůbec bych nechtěla zažít jít k doktorovi jako Vopršálková s malým Novákem… Ale každýho věc
- Citovat
- Upravit
22.1.13 16:42
@paola white píše:
@martulkasloník mě by to hrozně vadilo. v porodnici taky vedle mě ležela paní a celý den opravovala sestřičky že není x ale y protože dcera se jmenuje jinak. mě to prostě přijde hezké když máme na schránce společné jméno. dítě je pochopitelně mnohem větší závazek než papír, ale můj manžel mi při žádosti o ruku řekl že tím dává světu najevo že už není volný a že prostě musíme být rodina než přijde dítě
přesně líp bych to nenapsala, ono to je jen o tom prstýnku (manža ho ani nenosí) a jméně a papíru nebo se to říká al pro nás nebylo, já se přiznám ž ejsem manžu ke svatbě trošku dotlačila, on mě nepožádal o ruku prostě jsem mu řekla že já prostě jsem vychovaná v tom že svatba je, pak dítě a prostě se šlo na úřad nějak dál se to neřešilo. no a v den svatby manža byl hrozně dojatý myslím že víc jak já, a dodnes když je krize doma tak si pustím já nebo oba dvdčko ze svatby a hned nás to přejde, prostě je to nějaký symbol hezká vzpomínka že jsme se tehdy brali a světu ukázali že se máme rádi, mě samotné dělalo dobře že se jmenuju jeho jménem že všichni ví že jsem vdaná paní a nemusím řešit že mi někdo řekne paní a jsem slečna což řešila moje kolegyně v práci, slečna ve 36 letech 
další věc je ta že prostě jsme tím ukázali i rodině že k sobě patříme, v mém případě dokud jsem si manžu nevzala tak tchánovci mě vůbec nebrali, až jsme měli po svatbě najednou jsem k nim mohla chodit na vánoce, řekli mi že jim můžu tykat atd. taky majetkové poměry se ujasnili, my si koupili společně byt a tchánovci pořád řešili co když se rozjedeme jak budeme řešit hypošku a vše kolem(nábytek auto) po svatbě se to přestalo řešit, prostě všichni nás brali že už to je tak že jsme rodina. taky jsem si neuměla představit jít před porodem na úřad vypisovat nějaký papír o otcovství, já nevím ale bych to asi nepřežila, měla bych dojem že jsem si dítě uhnala někde kdoví s kým:-)) pro mě byla prostě svatba fajn, neříkám že nemáme problémy ale svatby nelituji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:42
@market.s.87 píše:
Pro me svatba dulezita neni, mame skoro dvouapul letaka a nak to neresim. pokud spolu budem chtit byt tak i bez svatby
Promiň, nemyslím to osobně, ať to nevypadá, že tu vrtám.
Ale myslím, že jsi jedna z těch typických holek, co se nechtějí vdávat, protože už mají dítě a neřeší to. A uvažují, co by, kdyby…kdyby je konečně požádal, že dnes už by řekly ne. Přitom si myslím, že většině (čest výjimkám) by se ve chvíli, kdy byť jen začli spolu uvažovat o dítěti, podlomila kolena, kdyby ten muž přišel s žádostí o ruku. Ale on nepřišel, přišly děti…a už se to přestává zdát důležité. Nějak se mi zdá, že takových je většina, že těch chronických odmítaček sňatku je naprosté minimum. Že spíš potom už se ta žena nějak vnitřně blokne, když chlapec nepřiklusal s prstýnkem včas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 16:43
Stejně se 50% manželství rozpadne, tak proč zvyšovat počty to, že na mě volá sestřička synovým a přítelovým příjmením jsem si zvykla, vždyť je to jedno Chlap by s tím měl přijít sám, i když si promluvíte, nevzešlo to z jeho strany, bude cítit nátlak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jsem konzerva, brala jsem se ciste z lasky, nikoliv z musu v tehotenstvi ci kvuli spolecnemu prijmeni po porodu. Dite za svobodna a jine prijmeni neni nic pro mne. Ale kazdy necht dela, jak je jemu vlastni.