Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hele a taky vam tchyne ryjou do decek? ze malo ji, ze moc breci, jsou rozmazleni, maji dlouho plenky atd.
@Plamí taky hruza
Ja jsem se hrozne dlouho snazila to prechazet, ale kdyz uz vnoucatum z druhe strany zacala pri hlidani rikat " vase maminka je krava" a podobne, tak uz to proste neslo… ![]()
@nika.veroni píše:
@Plamí taky hruzaJa jsem se hrozne dlouho snazila to prechazet, ale kdyz uz vnoucatum z druhe strany zacala pri hlidani rikat " vase maminka je krava" a podobne, tak uz to proste neslo…
![]()
Neuvěřitelný. O mně to říkala jen za zády, ale velmi ráda přede mnou pomlouvala přivdanou švagrovou i přiženěného zetě, že švagrová má zatuchlý peřiny, že zeť chodí hrát poker( ale jak dobře, že mají za to zrekonstruovaný barák, že jí koupili za ním vyhrané peníze zájezd na Maledivy, když jí bylo šedesát, tak o tom cudně mlčí…),a ulevovala si na všem, na co mohla plivnout. Holt, psychohygiena.
Nechutný zlý člověk. Se stářím prý přichází i moudrost, ale někdy dorazí stáří jen samotné a naopak, to, co bylo nepěkné zamlada, se ještě zvýrazní a obohatí nějakou nechutností. Což je její případ. Škoda, že tu není blicí smajlík.
Jenže děvčata, uvědomte si jedno - žádná z nás neví, jaká bude na stará kolena! Ani vy! Proto říkám : Toleranci a toleranci. Učte se toleranci, zvykejte si na ni, at se pro vás stane normálním chováním - pak máte šanci, že ve stáří budete také tolerantní a oblíbené tchyně!
@inkakřivák píše:
Jenže děvčata, uvědomte si jedno - žádná z nás neví, jaká bude na stará kolena! Ani vy! Proto říkám : Toleranci a toleranci. Učte se toleranci, zvykejte si na ni, at se pro vás stane normálním chováním - pak máte šanci, že ve stáří budete také tolerantní a oblíbené tchyně!
Nepoučuj a neraď, jak se mají ostatní lidi na členy své rodiny dívat. Já už mám stará kolena, už tchyně jsem, a tolerance a hranice jsou dvě různé věci. Já mohu být tolerantní jak chci, ale pokud někdo nevnímá hranice, respektive je vnímat nechce, pokud celý život nenáviděl jedny a vyzdvihoval oblíbené, pokud byl nespravedlivý a teď manipuluje s odpovědností a vinou, tak sklízí, co zasel. Tady nemá tolerance co dělat, tady se musí nastavit mantinely.
A denním problémem, se kterým se i v práci potýkám, jsou vykořisťující, stárnoucí matky; ve formě tchyní jsou pak už vyloženě nepřijatelné. Mou specializací sice nejsou generační problémy, ale nelze to nevidět.
Takže ano, starejme se o to, abychom byly ve stáří co nespokojenější a ne tak zlé, jako jsou ty, které po právu kritizujeme. Každému, co jeho jest. Jsem li zlá nepřející a nespravedlivá baba, tak tak se mnou budou lidi zacházet. Po zásluze.
@Plamí Je tu diskuze, takže tolik k mým příspěvkům. A pokud vidím, sama píšeš, že je nutné se snažit být ve stáří co nejspokojenější. A myslíš, že toho se dá dosáhnout na povel? O ne, nedá, člověk na tom musí pracovat celý život. Musí mít své zájmy, musí cvičit hlavu, musí taky trénovat dobré vztahy - a toho nedosáhne tím, že se od části lidí odstřihne se zlobou. Podívej, já si myslím, že je nemusím milovat, ale taky je nemusím nenávidět. Prostě je mohu brát jako duševní chudáky, mohu je politovat, a tím to končí, ne? nemusím na ně plivat jedy, protože to mne pak dostává na jejich úroven. Pokud mi někdo ublíží natolik, že mu nejsem schopna odpustit, tak dobře, nebudu se s ním stýkat, ale přesto ho nebudu pomlouvat s nenávistí v srdci. A ještě třeba před jeho vlastním dítětem. To je můj názor - a myslím, že na něj mám stejné právo jako máš ty na svůj. A nikdy bych ti nenapsala nevylévej tady svoje jedy.
@inkakřivák píše:
@Plamí Je tu diskuze, takže tolik k mým příspěvkům. A pokud vidím, sama píšeš, že je nutné se snažit být ve stáří co nejspokojenější. A myslíš, že toho se dá dosáhnout na povel? O ne, nedá, člověk na tom musí pracovat celý život. Musí mít své zájmy, musí cvičit hlavu, musí taky trénovat dobré vztahy - a toho nedosáhne tím, že se od části lidí odstřihne se zlobou. Podívej, já si myslím, že je nemusím milovat, ale taky je nemusím nenávidět. Prostě je mohu brát jako duševní chudáky, mohu je politovat, a tím to končí, ne? nemusím na ně plivat jedy, protože to mne pak dostává na jejich úroven. Pokud mi někdo ublíží natolik, že mu nejsem schopna odpustit, tak dobře, nebudu se s ním stýkat, ale přesto ho nebudu pomlouvat s nenávistí v srdci. A ještě třeba před jeho vlastním dítětem. To je můj názor - a myslím, že na něj mám stejné právo jako máš ty na svůj. A nikdy bych ti nenapsala nevylévej tady svoje jedy.
Je mi zcela lhostejné, co bys mi ty napsala -kdyby, takže se nestav jako můj vzor, už podruhé poučuješ. Ty nejsi žádná norma, jak se chovat a už vůbec ne s těmi nástěnkovými, chytře sluníčkovými a v podstatě moralizujícími postoji, takže opravdu neraď.
Pokud se poučování vůči mně budeš dopouštět, moralizování, radění a jinými tvými perlami mě oblažíš, tak se vymezím. Ostatní názory od tebe mi jsou zcela u brusele, prostě tě ignoruju, pokud nejsou zamířeny mým směrem. Jasné? Pokud ostatním nevadí to, co děláš, tím nemyslím ta moudra, na to tu má každý nárok, stejně jako si vylít srdce, ale to poučování, tak nevadí, je to jejich věc. Pokud ano, pošlou tě víškam individuálně, jako jsem to udělala já v tomto svém příspěvku. Víc se mně to netýká. Prostě mě už konkrétně neotravuj.
@Plamí Ano, sdílím názor.. Pokud člověk je zlej a hnusnej i na vlastní děti a stará se jenom o vlastní blaho, tak nevidím, důvod, proč bych ho měla tolerovat. Ano, chovám se slušně, pokud se setkáme, ale to je všechno. Pokud někdo zlej, opravdu zlej, by měl hlídat a pečovat o moje děti, to nejdůležitější co na světě mám, tak to nedovolím - pokud se daná osoba nezačne chovat, jako člověk - k vlastní rodině.
@Plamí Takže dle tvého názoru ty tu poradit můžeš a já ne? zajímavá představa veřejné diskuze, ale dobře. A sluníčkové - možná jo, ale mně se vyplatily. proto je sdílím. Víš, ono když tě pak potká opravdový problém, tak neschopnost se bránit, neschopnost jasně říci své stanovisko, neschopnost vyrovnat se s povahou jiných ti pak přijde úplně legrační a naprosto jednoduchá věc.
@nika.veroni píše:
@Plamí Ano, sdílím názor.. Pokud člověk je zlej a hnusnej i na vlastní děti a stará se jenom o vlastní blaho, tak nevidím, důvod, proč bych ho měla tolerovat. Ano, chovám se slušně, pokud se setkáme, ale to je všechno. Pokud někdo zlej, opravdu zlej, by měl hlídat a pečovat o moje děti, to nejdůležitější co na světě mám, tak to nedovolím - pokud se daná osoba nezačne chovat, jako člověk - k vlastní rodině.
Bodejť. Každý svého štěstí strůjcem a jak se do lesa volá…
Dnes se volá stále po toleranci, ale podívejme se kam to vede, nejen s nesnesitelnými manipulujícími příbuznými. Děti i kočovníci odkudkoli nám přerůstají přes hlavu, protože na jejich počínání se prostě nenajde adekvátní odpověď. Chce to vymezit hranice a být důsledný. Nic jiného neplatí. Všechny manipulace a nepěkné chování odmítnout a utnout hned v zárodku stejně jako komunikaci, která nikam nevede.
Příspěvek upraven 08.08.16 v 10:46
@inkakřivák Ano, nikdo z nás samozřejmě nemá opravdový problém…jen samé malichernosti…to mám nejradši
Vyrovnat se s povahou jiných lidí jistě můžeš - ovšem, když Ti ten člověk ovlivňuje celej život, protože je součástí rodiny a navíc téměř soused a svoje pravdy, urážky a názory prosazuje pořád dokola i přes hádky a neshody s vlastní rodinou, tak tedy všechno každý den přejdu, budu dělat, že to neslyším a budu kývat, ano?
@Plamí píše:
Bodejť. Každý svého štěstí strújcem a jak se do lesa volá…
Přesně ![]()
@nika.veroni Přešla bych to a nevšímala bych si toho. Co nemůžu změnit, s tím nemá cenu se nervovat. A neříkám kývat, říkám tolerovat to, že je prostě zlá, ale proč se trápit kvůli tomu? Můžeš s tím něco udělat? nemůžeš. Takže co?
Tolerance není souhlas, tolerance znamená, že bereš to, jaký ten druhý je. A je to jenom jeho problém, že kvůli své zlobě přichází o rodinu, ne tvůj. Čím víc o tom budeš mluvit, tím víc tě to bude žrát. Není jednodušší si říci no je zlá, stará, co už nadělám. Přerovnává ti skříně? zamykej si. Leze k vám, když nejste doma? zamykej. Chodí nezvaná? je třeba jí to říci, ne? Prostě jestliže vím, jaký ten člověk je, tak si to zakalkuluji do svého života a podle toho se chovám. Změnit nemůžeš nikoho, jenom sebe. A když se budeš užírat, budeš ničit jenom sebe. Tak proč? proto říkám - toleruj, že je taková, a počítej s tím. A jestliže taková být nechceš, musíš na tom pracovat od ted, To si piš.
A víš co, tebe to možná štve, ale fakt je, že tohle je malichernost. Dřív jsem to měla taky tak, můj tchán to byl pane exot, něco unikátního. Taky jsem to zakalkulovala, nic se s ním dělat nedalo, tak jsem mu šla z vlny. Hovor jenom o dětech nebo o tom, co bavilo jeho a hotovo. A ted? ted se tomu jenom směju a říkám si kdyby nás nepotkalo nic horšího, jaký jsme byli štastní.
Ano já..A důvod..Brala si do pusy moje rodiče, že by nám mohli pomáhat hlavně financne na baráku co teď opravujeme. Zazněla i sprostá slova na muj ucet, že by mi nejraději zakroutili krkem. Že jsem hrozná pi.., ku..A moje maminka taky
přitom naši s nema nemají nic společného viděli se 2× v zivote. Dům je přítelův dostal ho darem od svého nevl. otce. Vzal si na něj hypotéku a už máme skoro opraveno
dávám do něho i své finance, protože už je dům přítelův a čekáme spolu rodinu. Oni bydlí v přízemí, my nad nimi( dvougeneracni dům) neustále mě pomlouvá např. včera (normálně se s nimi nebavíme)…a volá večer mému příteli jestli by pro ni nemohl přijet do práce, ( vždy volá nebo za ním chodí jen když potřebuje půjčit nebo tak) jenže on zrovna nebyl doma, tak musela jít 2km pěšky. Přišla domů a strasnej řev, že chce barák vrátit zpatky, a že na něj zavolá policajty. Přitom když byl pryč, tak pro ni asi nemohl přijet. A nevím co to má hned společného s domem
A ve finále řekla ať se odstehujeme za mými rodiči ze tady nemám co dělat
a barák má přítel vrátit. Vrazili jsme do něho víc jak milion a má ho vracet jo? Takže pořád má v hubě mě a moje rodiče! Přitom já se s ní nebavím už od doby co jsme byly odjetí pryc, řekli jim ať hlavně nepouští ještě vodu(dělali jsme topení) a přijedeme domů a total vytopena nová koupelna a schody!
Ano já..A důvod..Brala si do pusy moje rodiče, že by nám mohli pomáhat hlavně financne na baráku co teď opravujeme. Zazněla i sprostá slova na muj ucet, že by mi nejraději zakroutili krkem. Že jsem hrozná pi.., ku..A moje maminka taky
přitom naši s nema nemají nic společného viděli se 2× v zivote. Dům je přítelův dostal ho darem od svého nevl. otce. Vzal si na něj hypotéku a už máme skoro opraveno
dávám do něho i své finance, protože už je dům přítelův a čekáme spolu rodinu. Oni bydlí v přízemí, my nad nimi( dvougeneracni dům) neustále mě pomlouvá např. včera (normálně se s nimi nebavíme)…a volá večer mému příteli jestli by pro ni nemohl přijet do práce, ( vždy volá nebo za ním chodí jen když potřebuje půjčit nebo tak) jenže on zrovna nebyl doma, tak musela jít 2km pěšky. Přišla domů a strasnej řev, že chce barák vrátit zpatky, a že na něj zavolá policajty. Přitom když byl pryč, tak pro ni asi nemohl přijet. A nevím co to má hned společného s domem
A ve finále řekla ať se odstehujeme za mými rodiči ze tady nemám co dělat
a barák má přítel vrátit. Vrazili jsme do něho víc jak milion a má ho vracet jo? Takže pořád má v hubě mě a moje rodiče! Přitom já se s ní nebavím už od doby co jsme byly odjetí pryc, řekli jim ať hlavně nepouští ještě vodu(dělali jsme topení) a přijedeme domů a total vytopena nová koupelna a schody!