Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@LUCIPERKA-ddub píše:Člověk nemůže tušit, jestli náhodou neonemocní nebo mu někdo nezabije manžela. Zbytek se jakžtakž ovlivnit dá, ale to je můj názor. Kdyby byla při užívání antikoncepce poctivější nebo zvolila jinou, tak dítě na cestě být nemuselo. Souhlasím akorát s tím, že teď už je pozdě její antikoncepci řešit, ale nerada slyším, že příchod dítěte nejde ovlivnit. Koneckonců, kdyby si to dítě nechat nechtěla, tak i tak může jít na potrat, člověk prostě svůj život ovlivňuje. Aspoň z velké části. A popravdě si myslím, že nezkoumat budoucnout je trochu nezodpovědné. Ale hádat se s Tebou určitě nechci.
@Lively člověk nikdy neví co se stane. Nikdo neví dne ani hodiny. Je důležité rozhodovat se v přítomném čase, neohlížet se ani do minulosti a nezkoumat ani budoucnost, kterou neznáme.
Dítě přišlo teď a už tu je, není to o plánování, ž si jednou pořídí dítě, bo to dítě už je na cestě.
@nimitka píše:
Už když mě do toho jen mamka začala tlačit, plánovat za mě, tak jsem probulela dva dny. Na prochazce me rozcilío stekani meho psa a dostala jsem zachvat place, ktery nesel zastavit. :/ bojim se, že bxch to psychicky neunesla.
Potřebovala jsem slyšet i jiné názory nez ty z domova a nevím kde jinde bych se sverila.
Tak jo…
Já otěhotněla, a od prvního dne jsem věděla, že budu sama ![]()
Jenže od první zmeškané menstruace, jsem to něco milovala, doufala…
Já žila dost free-style, práce nic, užívala jsem si.
Když to přišlo, bála sem se ´dost o zdraví svého potomka, protože jsem neměla zrovna dobrou životosprávu. Naléhání ze strany rodiny mě nejdřív přivedlo k tomu, že na potrat prostě půjdu.(přes vnitřní nesouhlas)Rodina do toho měla co kecat protože bylo jasné, že budu sama, bez odpracovaného roku a tak, rodinu jsem prostě potřebovala v jakémkoliv rozhodnutí -ani na přerušení těh. bych sama neměla. Šla jsem k dr. že si to nenechám, poslal mě UTZ, a tam jsem viděla tu malou fazoli a bylo rozhodnuto, doma jsem trochu zalhala, že už je to moc veliké na mini-interupci..
![]()
Mám děťátko jak obrázek,
zdravé, zlobivé čertík je to, a nelituju ani jedinkrát jsem nezalitovala..jsem s nim sama, bydlíme v azylovém domě a doufáme, že bude lépe ![]()
Anonym, né že bych se styděla, ale vím, že tu krouží známá a nechci aby mě poznala podle nicku ![]()
@LUCIPERKA-ddub píše:
@Lively člověk nikdy neví co se stane. Nikdo neví dne ani hodiny. Je důležité rozhodovat se v přítomném čase, neohlížet se ani do minulosti a nezkoumat ani budoucnost, kterou neznáme.
Dítě přišlo teď a už tu je, není to o plánování, ž si jednou pořídí dítě, bo to dítě už je na cestě.
s tímhle úplně nesouhlasím, člověk by měl plánovat a to hlavně když v tom jsou děti, ať už narozené nebo plánované. Rozhodně by těd měli rozmýšlet dobře co a jak do dalších let, to že nastanou situace, které neovlivní je věc druhá. Žít pro dnešek je krásné, ale nezodpovědné. ![]()
@nimitka Já jsem dítě měla v 18 než jsem otěhotněla tak jsem si myslela, že bych na potrat klidně šla. Pak když jsem viděla dítě na ultrazvuku tak jsem to nedokázala. A ted když mam 2 letýho kluka už bych nikdy na potrat nešla. A rozhodně svého rozhodnutí nelituji
@Drakelous píše:
s tímhle úplně nesouhlasím, člověk by měl plánovat a to hlavně když v tom jsou děti, ať už narozené nebo plánované. Rozhodně by těd měli rozmýšlet dobře co a jak do dalších let, to že nastanou situace, které neovlivní je věc druhá. Žít pro dnešek je krásné, ale nezodpovědné.
@Lively píše: Člověk nemůže tušit, jestli náhodou neonemocní nebo mu někdo nezabije manžela. Zbytek se jakžtakž ovlivnit dá, ale to je můj názor. Kdyby byla při užívání antikoncepce poctivější nebo zvolila jinou, tak dítě na cestě být nemuselo. Souhlasím akorát s tím, že teď už je pozdě její antikoncepci řešit, ale nerada slyším, že příchod dítěte nejde ovlivnit. Koneckonců, kdyby si to dítě nechat nechtěla, tak i tak může jít na potrat, člověk prostě svůj život ovlivňuje. Aspoň z velké části. A popravdě si myslím, že nezkoumat budoucnout je trochu nezodpovědné. Ale hádat se s Tebou určitě nechci.@Drakelous já reagovala na ten zvýrazněný odstavec
@Lively píše:Toto přece nikdo dopředu není, ať plánuje jak chce.
Já se taky nechci hádat, ale prostě mi to tak připadá. Neptá se ani tak na to kolik dítě stojí atd. (to už má sama růžové představy o hypotéce atd.) ale zda jít na potrat nebo ne. Píše jak je ráda atd., už má ty svoje představy jak to zvádne. jestli tam bylo 1% nejistoty, tak nejsnadnějí je najít web plný „těhulek, maminek a mimísků“ a je jasno. Ale to je můj názor.
Pokud by byla opravdu ale opravdu nerozhodná, tak si najde něco „méně zaujatého.“
Tady jí akorát všechny až na pár výjimek mažou med kolem pusy. Může to zvládnout, ale taky nemusí.
Kdysi kamarádka otěhotněla taky před dvacítkou, její vydělávající přítel byl nadšenej a postavil se k tomu zodpovědně sehnali si byt atd. a za půl roku ho to přestalo bavit a odešel. Já jí nepřeju nic zlého, to vůbec, ale já osobně bych nešla do dítěte, kdybych si nebyla jistý, že to zvládnu i sama.
@LUCIPERKA-ddub píše: Toto přece nikdo dopředu není, ať plánuje jak chce.
No právě!!! Proto bych do dítěte nešla, kdybych si nebyla jistá, že to zvldánu i v případě odchodu partnera - to je to plánování. A upřímně od takto mladých kluků bych ani nic jiného nečekala. (Předpokládám, že zakladatelka má zhruba svého vrstevníka.) Ale tak to je můj názor a nikomu ho necpu, že…
Příteli je 23 let, je rozumný. Dokonce mi pomáhá i u nás doma zcela dobrovolně, snad i vic nez ja O:)
Ne, ze by to bylo rozhodujici, ale vim, ze by nyl schopny mi se vsim pomoct.
@LUCIPERKA-ddub však nic takového také nepíši, dítě chtějí já jim ho přeji. Jen doufám, že se nedostanou do nějaké sociální tísně. Proto doporučuji hodně přemýšlet a plánovat do budoucna, i pro případy nemoci, úrazu atd… Já jsem rozený plánovač, potomka jsme si naplánovali, peníze jsem šetřila už od 20 let, a planuji dál… ![]()
Stalo se mi ve tvém věku to samé, brala jsem HA, jenže „tenkrát“ začátkem 90. ještě prášky nebyly tak neškodné, jako teď. Měla jsem strach, s partnerem jsem byla velmi krátce, ani jsem nevěděla, jestli nám to vydrží. Šla jsem na miniinterupci. Teď je mi 39, z partnera se stal manžel, a dodneška myslím na to, že jsem dala dítě pryč, a je mi to moc líto.
@nimitka nechci ti brát iluze, ale kluci dospívají až po 30-35 roku
do té doby, jsou jak korouhvička. Ani jeden určitě nevíte do čeho jdete - to neví nikdo před prvním prckem. Přeji Vám oběma (třem) ať jste štastní a spokojení spolu co nejdéle ![]()
Jak smutná je dnešní doba… Peníze se řeší vždy AŽ na prvním místě…
Co tak napřed koukat na život, zdraví a psychiku?
@LUCIPERKA-ddub píše:
Jak smutná je dnešní doba… Peníze se řeší vždy AŽ na prvním místě…
Co tak napřed koukat na život, zdraví a psychiku?
Já bych chtěla být takovej sluníčkovej snílek jako ty. ![]()
Bez pěnez prostě v dnešním světě nepřežiješ, proto se řeší. No i když v naše štědrým státě do není tak horký, ale i tak, peníze jsou prostě důležité
@LUCIPERKA-ddub ano doba je smutná… tím, že budu zajištěná já i moje rodina mám určitou jistotu, že nám dopřeji zdraví (mám na očkování, mám na sportovní záliby atd), psychiku (netrápíme se dluhy, starostí co zítra do huby atd), život není cernobílý. Peníze samozřejmě nejsou vše, ale bez nich to nejde! ![]()
@Lively no prostě každej má jiné priority a seřazené hodnoty.
Mojí prioritou je život sám a hned za ním zdraví, protože když člověk nemá zdraví, nemá nic a může být nechutně bohatý, přesto je však chudý…