Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@zudina píše:
Taky nemam kamaradky. Postupne jsem se zmenila a prestala vyhledavat ty lidi co predtim a nove jsem nenasla. Ale nejak jsem se s tim smirila.
Presne muj pripad! V zivote jsem se trochu posunula jinam a spousta kamaradu proste odesla s mym starym zivotem…novi taky zatim nikde ![]()
@sara1000 Skoda ze bydlis na druhe strane republiky…ja jsem z MSK…
Jako dítě jsem měla kamarády asi tak nějak normálně, potom pár kamarádů kteří se se mnou bavili jen protože jsem měla peníze (jsem z celkem zajištěné rodiny), někteří se se mnou kamarádili protože jsem měla auto a když bylo potřeba byla jsem ochotna odvézt. Z dětství mi zůstala jedna kamarádka se kterou jsme se rozešli názorově nedávno. S ostatními si občas napíšu a to je vše. Tím chci říct že jsem se mnohokrát spálila. Už během dospívání jsem si řekla že asi přitahuju špatný lidi a hledání kamarádů jsem vzdala, můj problém je tom že jsem náročná a vždy když zjistím že mi někdo lhal byť jen v maličkosti už k němu nemám důvěru.
No a nakonec mi život přihrál do cesty tři super kamarády se kterými se stýkáme denně a výborně si rozumíme, máme společný koníček, jezdíme solu po závodech atd.
Dva z nich jsou homosexuálové a třetí má jednu zvláštnost se kterou asi není jednoduché žít, ano může to být někomu divné, ale nikdy jsem si s nikým tolik nerozuměla a také jsem se spoustu věcí v životě naučila. Jsou to lidi absolutně bez předsudků a totálně otevření, až to může někomu možná vadit.
Co tím chci říct? Asi jen to že člověk někdy hledá přátele ve špatných vodách a když už to vzdá tak mu život přihraje do cesty kamaráda kterého by absolutně nečekal.
Barča.
@hudečice píše:
@kristynava a odkud jsi? Dneska končím v 17, pojď na pivko.
na pivo chodim rada
Ale pochybuju že by jsme bydlely ve stejném městě. Já jsem z Mělníka
@Bondgirl007 zjistila jsem, ze jsem skutecnyho kamarada mela jen jednoho
zbytek pomluvil za zady. a ty lidi jsou jeste nastvani, kdyz se s nimi prestanete stykat nebo reknete co se vam nelibi. lidi prichazej a odchazej no. to je zivot ![]()
@Anonymní píše:
Jako dítě jsem měla kamarády asi tak nějak normálně, potom pár kamarádů kteří se se mnou bavili jen protože jsem měla peníze (jsem z celkem zajištěné rodiny), někteří se se mnou kamarádili protože jsem měla auto a když bylo potřeba byla jsem ochotna odvézt. Z dětství mi zůstala jedna kamarádka se kterou jsme se rozešli názorově nedávno. S ostatními si občas napíšu a to je vše. Tím chci říct že jsem se mnohokrát spálila. Už během dospívání jsem si řekla že asi přitahuju špatný lidi a hledání kamarádů jsem vzdala, můj problém je tom že jsem náročná a vždy když zjistím že mi někdo lhal byť jen v maličkosti už k němu nemám důvěru.
No a nakonec mi život přihrál do cesty tři super kamarády se kterými se stýkáme denně a výborně si rozumíme, máme společný koníček, jezdíme solu po závodech atd.
Dva z nich jsou homosexuálové a třetí má jednu zvláštnost se kterou asi není jednoduché žít, ano může to být někomu divné, ale nikdy jsem si s nikým tolik nerozuměla a také jsem se spoustu věcí v životě naučila. Jsou to lidi absolutně bez předsudků a totálně otevření, až to může někomu možná vadit.
Co tím chci říct? Asi jen to že člověk někdy hledá přátele ve špatných vodách a když už to vzdá tak mu život přihraje do cesty kamaráda kterého by absolutně nečekal.Barča.
mas pravdu
mozna prave ti zvlastni lide, pro vetsinu lidi divni, jsou nejmin zaujati a nemaj ty predsudky. protoze si zazili svy.
@kristynava píše:
na pivo chodim radaAle pochybuju že by jsme bydlely ve stejném městě. Já jsem z Mělníka
Daléééko, tady Přerov ![]()
Tady Jihlava, kdyby někdo chtěl rozšířit sociální kontakty, hlásím se. ![]()
Ja taky hledám nějakou kamosku
Ale v Litovli asi nikdo nebydlí
.Všichni co se znají, tak si vystačí a JÁ se taky nevtiram.Taky sem sama
No ale uz to neresim.
@Ice79 píše:
Ahoj, a přítele či rodinu nemáš? Taky bych si to nebrala osobně. Dneska je doba, kdy jsou lidi v kontaktu hlavně na netu.Což je smutné. Buď sama sebou, usměvavá, veselá a na okolí se vykašli. Lidi si všimnou. O stále zamračenou, věčně něco řešící osobu nikdo moc nestojí. Držím palce!
Mám manžela a rodiče ale s manžem se poslední dobou moc nevidíme a když se náhodou potkáme tak je tak unavený že ho raději nechám ať si odpočine a je i z té únavy dost podrážděný a mamka je fajn jen se s ní nedá bavit o všem a to co mě trápí jí raději neříkám, vše moc řeší a dělá si starosti i z věcí ze kterých by nemusela… Většinou mi nevadí když nemám kamarády, dělám hold vše sama a snažím si to maximálně užít, ale občas přijde chvíle kdy je mi smutno a mám i pocit jako že jsem k mičemu, když o mě nikdo nestojí ( když neberu blízkou rodinu)
S kamarády to mám podobně. Mám jednu kamarádku, velmi dobrou s kterou se vídám, asi tak jednou za měsíc. Je to spolužačka z VŠ. Ona ale pracuje, já jsem na RD. I tak mi chybí někdo, s kým bych pokecala, nejen o dětech, ale i o všem možném. A prcci by si hráli, bylo by to fajn
Já jsem z hlavního města.. tak kdyby někdo byl odsud, hlásím se ![]()
@kristynava
Mě přijde, že takhle v dospělosti už se ty kamarádky hledají těžko… Nejlepší je, když ty lidi znáš od dětství, nebo alespoň ze školy. Takové ty hluboké vztahy už se pěstují hůře, hlavně ta důvěra.
@hehehe to máš naprostou pravdu. Třeba nějaká kamarádka přijde až to budu čekat nejméně