Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem hodně chaotická
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.7.16 08:32
@Anonymní píše:
Pěkný večer, řeším dlouhodobý problém. Jsem chaotická, nespolehlivá, nepořádná, štvě mě to a chtěla bych s tím něco udělat.
Mám to tak už od dětství, kdy jsem neustále něco ztrácela a zapomínala a nosila za to poznámky. Máma vzpomíná, že jsem byla pomalá a žila ve svém světě. Situace se nezlepšila ani na střední a vysoké škole. Tam to vygradovalo, kdy jsem málem vypadla, protože jsem nebyla schopná si včas registrovat předměty, diplomku, zkoušky… naštěstí jsem v té době už měla manžela, který mě prostě začal hlídat, celou administrativu vzal na sebe a jen mi věci hlásil. Takže jsem studium dotáhla.
Ale tím to nekončí. Problémy mám pořád se vším. Doma chaos - vytírám podlahu, někdo zazvoní, jdu otevřít a pak už se k tomu nevrátím, protože zazdím, že jsem vytírala a dojde mi to, až když šlápnu do studené vody.
Tu a tam zapomenu uvařit, koupit jídlo, dát dětem svačinu - naštěstí si řeknou, stěhuju věci sem a tam, protože mě vždycky něco odvede od činnosti a pak už se k ní nevrátím.
Nedochází mi naprosto banální věci - jsem schopná jet s kojencem na výlet bez plen a sunaru. Prostě mi včas nesecvakne, že tam budeme dlouho. Nakonec jsem to vyřešila tak, že mám v tašce jednorázové pytlíky s UM a flašku. A takových drobností je 100+1.
Obdivuju svého manžela, že to se mnou pořád zvládá a má se mnou trpělivost. Někdy mi přijde, že má o dítě víc. Stará se o veškeré platby doma.
Zkoušela jsem různé upomínky, ale dokud někdo nevymyslí „upomínáček“, který mě bude mlátit, dokud to neudělám, tak mi to je na nic. Papírky ztrácím, na mobilu zapípá upomínka, že mám něco udělat v kuchyni, ale než tam dojdu, tak ani nevím, že mi pípal mobil, protože v hlavě mám jak v úle a nejsem schopná se soustředit na jednu věc. S tím souvisí i to, že často zaměňuju slova, přijde mi, že mám rychlejší hlavu než pusu a když něco říkám, tak už myslím dávno na něco jiného.
Přiznám se, že jsem sama ze sebe dost nešťastná a zoufalá. Jsem máma, měla bych myslet na všechno, místo toho mi 5letý syn spoustu věcí připomíná
Máte to některá stejně? Jak jste s tím bojovali? Dá se s tím vůbec něco dělat?
Jsou typy lidi, kteri proste v hlave nic neudrzi. Asi bych k tomu pristupovala tak, ze bych si kazdy vecer sepsala plan nebo seznam ukolu na dalsi den a povesila na viditelne misto, kde se casem naucis se na nej podivat. Vyfotila bych si ho do mobilu. Nekomu seznamy a upominky v mobilu proste nefunguji. Ja treba potrebuju k zivotu papir. Plus ke kazde veci a cinnosti ke ktere potrebuju nejaky objem veci nebo cinnosti bych si davala seznam. Napriklad do prebalovaci tasky seznam co nesmim zapomenout. Nalepit nebo nasit slozku nekam z vnitrni strany abys ho neztratila… Proste vse delat tak abys to v hlave nenosila. Jinak nechci te strasit nemoci. Ale precti si knihu Moucny mozek a zkus vyloucit ze stravy lepek a cukr. 
Omlouvam se za diakritiku, pisu z telefonu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
16.7.16 20:48
@katule9 píše:
Znam takkoveho cloveka, a budes se divit je to dokonce doktor vlastne uz docent, i deti nechal v obchode. Nastesti am zenu ktera ho koriguje, ty mas evidentne muze co ti pomaha
Nedivím se a nepřekvapuje mě to.
Bohužel jsou věci, u kterých mi nikdo nepomáhá a pak to je malér. Třeba nepořádek. Štve mě to, ale nedaří se. Dám si předsevzetí, s vypětím sil chvíli funguju a po pár dnech to je stejné.
- Citovat
- Upravit
19.7.16 23:01
@Anonymní píše:
Nedivím se a nepřekvapuje mě to.
Bohužel jsou věci, u kterých mi nikdo nepomáhá a pak to je malér. Třeba nepořádek. Štve mě to, ale nedaří se. Dám si předsevzetí, s vypětím sil chvíli funguju a po pár dnech to je stejné.
jo to chapu, ja sjem zase puntickar, vse musim mit dopredu nachystane na vsechno musim mit cas a klid jak to nemam zblaznila bych se, ale zase na druhou stranu hrozne zapominam nebo rada oddaluji co musim udelat treba taky skolu atd v tom jsem hrozna a vsechno pak honim na posledni chvili
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 18:41
@Anonymní píše:
@Arvenka seznamy mam a ztracim. Nebo neco zacnu delat, ale nedodelam.
Tak je seznam a seznam… Seznam s denními úkoly si prostě nalep na ledničku nebo na linku. Každé ráno, nebo tím pověř partnera, aby ti ho tam nalepil… Vždy budeš vědět, když tě něco vyruší na čem jsi vlastně pracovala, co následuje, co bude pak. Pokud tě něco vyruší, nezačni na tom pracovat, ale dopiš si to jako položku do seznamu a vrať se k původnímu. Zní to složitě, ale je to funkční systém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.7.16 21:08
@Arvenka to nepomůže, protože jak mě něco vyruší, tak naprosto zazdím, že jsem dělala něco jiného, takže se nedojdu podívat na to, co jsem dělala, protože zazdím i ten seznam. Měla jsem na ledničce několik týdnů týdenní seznam a stejně nepomohlo, protože jsem si na něj nezvykla. Než dojdu k seznamu, tak už nevím, proč jsem k té ledničce šla a pokud se podívám, tak než to stihnu udělat, tak mě něco vyruší a už nic nevím.
Jsem schopná nedat dětem jíst, protože jak se neopakuje každodenní rituál, tak to zapomenu a pokud se nepřipomenou, tak mají smůlu. Kolem 8. měsíce jsem u obou dětí zapomínala na odpolední svačiny a hrozně jsem se divila proč brečí… Několikrát jsem ve městě kupovala ovocné kapsičky, abych jim dala jíst.
- Citovat
- Upravit
24.7.16 22:14
@Anonymní píše:
@Arvenka to nepomůže, protože jak mě něco vyruší, tak naprosto zazdím, že jsem dělala něco jiného, takže se nedojdu podívat na to, co jsem dělala, protože zazdím i ten seznam. Měla jsem na ledničce několik týdnů týdenní seznam a stejně nepomohlo, protože jsem si na něj nezvykla. Než dojdu k seznamu, tak už nevím, proč jsem k té ledničce šla a pokud se podívám, tak než to stihnu udělat, tak mě něco vyruší a už nic nevím.
Jsem schopná nedat dětem jíst, protože jak se neopakuje každodenní rituál, tak to zapomenu a pokud se nepřipomenou, tak mají smůlu. Kolem 8. měsíce jsem u obou dětí zapomínala na odpolední svačiny a hrozně jsem se divila proč brečí… Několikrát jsem ve městě kupovala ovocné kapsičky, abych jim dala jíst.
Asi bych ve tvém případě vyhledala odbornou pomoc a vyzkoušela změnu stravy… Byla prokázaná přímá souvislost mezi stravou a neurologickými poruchami. Opravdu doporučuju tu knížku moučný mozek, napsal ji uznávaný doktor a vychází z mnoha studií, není to rozhodně nějaká slátanina. Kdyby se mi dělo to co tobě, měla bych velký strach, že se to bude zhoršovat a že dojdu až k nějaké vážné chorobě jako je třeba Alzheimer 
. Změnou stravy nic nepokazíš a rozhovorem s odborníkem taky ne… To, co se ti děje, že zapomínáš na opravdu důležité, zásadní věci, myslím, že to není úplně normální a že by si to zasloužilo nějaké komplexní řešení, jinak se z toho zblázníš. Musí to být hrozné… Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.7.16 22:40
@Arvenka ale já taková byla už jako dítě. Moje máma ze mě rostla a bere to dodnes jako své selhání, že mě nedokázala vychovat.
A neřekla bych, že zapomínám, prostě mi to nedocvakne a nechám se hrozně jednoduše rozptýlit. Na to vzpomíná moje máma. Poslala mě obléct a za 30 minut mě našla nahou, jak si hraju s ponožkou na ruce, nebo třeba češu koberec, porovnávám kytičky na triku nebo cokoliv. V hlavě to mám jak v úle a neumím vypnout. POřád na něco musím myslet a pořád něco musím dělat. V kině trpím - poposedávám, poskakuju, koušu si nehty. Doma u televize pletu, háčkuju, maluju, hraju hry na počítači, vařím…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.11.17 15:06
Jak najít odvahu a řešit to. Jsem to stejné jako zakladatelka. Chtěla bych to začít řešit, ale nevím jak. Když se doma zmíním o tom, že mám problém, tak to všichni zesměšňují a bagatelizují.
Prý jsem jen líný lempl a až si to uvědomím, budu se moct změnit. Nejde to. Pár dní funguju, ale po pár dnech jsem na začátku a hlavně jsem z toho neskutečně unavená.
Co pro vás bylo impulzem k řešení? A kam se vůbec obrátit?
- Citovat
- Upravit
28.6.24 16:57
Ahoj,
vím, že je příspěvek už par let starý, ale řeším naprosto stejný problém a ani nevíte, jak se mi ulevilo, když jsem zjistila, že v tom nejsem sama, že snad nebudu takovy magor. Mě to začalo asi na střední škole, zhoršilo se to ale po vysoké s nástupem do prace a přijde mi, že je to čím dál horší. Ma to vliv na moji práci a vztahy s kolegy, protože tuhle roztěkanost, zapomínání, dělání stejných chyb pořád dokola a neschopnost s tím něco dělat a ukocirovat to berou jako projev nevyzralosti, neshopnosti a ignorace. Jsem učitelka, takže si asi dovedete představit ten mazec. Jsem na pokraji sil, vyrizena. Dřív na základní škole a na střední jsem byla poctivka, plnila jsem si úkoly, slovo prokrastinace jsem neměla ve slovníku, pokoj vzdy uklizený… teď je můj byt SodomaGomora… Že může jít o ADD nebo ADHD mne došlo po přečtení příspěvků tady. Ale říkám si, že by se už projevilo v dětství…třeba půjde o něco jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
