Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@chatwenna
Podobné pocity jsem nikdy neměla, jsem sestra. Na jednu stranu chápu, že ti ta představa byla nepříjemná a nechtělo se ti do toho. Na druhou stranu ale nechápu, že ses nedokázala přemoct a dědu z vany vytáhnout. Kdyby tam nebyla ta mamka, tak ho tam přece ležet nenecháš ne?
EDIT: Omlouvám se, pokud jsi chtěla slyšet jen podporu od těch, co mají stejné pocity. Ale nemyslím to zle, jen uvažuju..
Taky bych nešla… taky jsem na tohle hrozná… za celej svůj život jsem ještě ani nebyla na pohřbu, neb z toho mám panickou hrůzu…
Vnitřně by mě to štvalo, ale nedala bych to… ![]()
Myslim si, ze v urcitych situacich ma clovek zatnout zuby. Kdyby mamka nebyla doma, co by si sousedka pocala?(ano mozna by sla pro jineho souseda, ale..)-No nevim, mne to prijde hnusne, neposkytnout nekomu pomoc v tezke situaci. ![]()
Jen teď nevím, jestli ti vadily ty věci, co vadívají běžně (pohled na krev), nebo to, že šlo o starého člověka. Sice ani jedno nemám, ale přijde mi, že každej má z něčeho blbej pocit, určitě v tom nebudeš sama, tak si to tak neber. ![]()
Tak alespoň o tom víš. Myslím, že na tom není nic špatného, někdo na to má, jiný ne. Hele, průšvih by byl, kdybys sousedce zabouchla dveře před nosem a víc si neřešila, to jsi však neudělala, takže si nic nevyčítej ![]()
No mě se tato představa taky celkem příčí, ale když jsme našla babičku, která je už 20 let na vozíku, na zemi a ve sr,,,tak jsem ji umyla zadek a vůbec jsem o tom nepřemýšlela. Možná se řekne, že je to osoba blízká, ale u souseda bych to viděla na stejné linii
.
@PetiteFillette Ne, to je v pohode… Klidne pis..
Ja vlastne nevim, proste jsem doufala, ze se najde nekdo jiny…
Ja jsem pani rekla, ze se domluvim s mamkou… A nez jsem se vratila, tak byla pryc. Mamka nadavala, ze zustane lezet (ma fakt blbe zada), ale slysela jeste jednu sousedku (taky seniorku), tak vedela, ze ve dvou to pujde.. Deda je dost velky…
Ve vchode je osm bytu a jsme dva spojene vchody a neni tady nikdo krom me a mamky pod 65 let.
@1024 píše:
No mě se tato představa taky celkem příčí, ale když jsme našla babičku, která je už 20 let na vozíku, na zemi a ve sr,,,tak jsem ji umyla zadek a vůbec jsem o tom nepřemýšlela. Možná se řekne, že je to osoba blízká, ale u souseda bych to viděla na stejné linii.
Když musíš tak musíš. Nechtělo by se mi, ale dědulu bych ve vaně nenechala.
Ale chápu tě, já jsem se neuschopnila jít za babičkou po amputaci celé nohy do nemocnice, zkrátka jsem nemohla tam jíta vidět ji bez nohy, blbý no. Ona už teda stejně nebyla moc při smyslech a brzy na to zemřela. Já se vymluvila na těhotenství, navíc teda v tu dobu jsem byla shodou okolností s prostředním na operaci, ale muž by mi tam s dítětem počkal. Ale nemohla jsem.
@blorchi Jo, asi jo…
Ja jsem ze sebe mela vzdycky pocit, ze pomaham, vencila jsem tady v baraku duchodcum psy, veci po malem vozim do azylaku, s deckama jsem jezdila na tabor jako dobrovolnik, v praci neplacene volno…
Ale tohle me proste rozsekalo…
@chatwenna
Vždycky jsem tvrdila, že mi vadí třeba i jen dotek starého člověka. Takže Tvoje pocity chápu.
Ale teď jsem bez práce, tak jsem si začala dělat kurz Pečovatele, a při praxi mě vhodili do vody…než jsem se stihla nadechnout, už jsem přebalovala, česala, koupala a krmila stařenky a stařečky ![]()
A nakonec se mi ta práce zalíbila. Místo pro mě zatím není, ale dovedu si představit tuhle práci dělat.
Kdyby tam nebyla máma tak by jsi musela, nezavřela by jsi jí dveře tedy doufám
@1024 Jsi dobra… Myslim, ze vlastni babicku bych zvladla…
(i kdyz bych asi radej zaplatila kompetentni osobu)
Ale kdyz babicka mluvi o tom, co ji delali u doktora, tak mi to taky dela zle… (i kdyz to je asi z jineho soudku)
…potrebuju se spis vypovídat…
Soused asi osmdesatilety je velmi nemocny, ma cevku, silene bercove vredy az skoro na kost… Jeho manzelka asi stejne stara ho sla koupat a on zustal ve vane, nemohla ho vytahnout.
Prisla na nas zvonit, at ji jdeme pomoct… Jenze ja pri te predstave, jsem se uplne rozklepala, jsem strasny srab, vidim krev, zvracim… A vubec je mi lidske telo se vsemi svymi kazy tak trochu odporne. Ja vim, ze to zni strasne, ale neumela jsem si predstavit, ze se ho budu dotykat…
Zavolala jsem mamku, ta ma zase spatne zada, tak jen rekla, at si zavolaji do spitalu, ale to ze ona neee-e… Tak nakonec tam mamka sla.
Ale videla jsem, jak ji to stve, mozna ma stejne pocity jako ja, nevim…
Kazdopadne mu pomohla a ja jsem sedela v obyvaku a nebyla jsem schopna se pohnout ze strachu, ze pro me prijdou, at jim jdu pomoct…
Obdivuju vsechny sestricky a pecovatelky…
Chtela jsem zalozit tema anonymne, ale pak jsem si rekla, ze nebudu srab aspon na tohle.
Holky, jestli jste mely nekdy stejne pocity, tak mi to, prosim, napiste, at vim, ze v tom nejsem sama…
Na negativni reakce jsem pripravena.