Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem strašná? - Nesnáším stereotyp.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.8.19 16:42
@Anonymní píše:Řekla bych, že je to normální, já své dítě taky miluji naše vše, v něčem jsem až úzkostná máma, dýchaly bych za ní, něco se jí stát, umřu a přitom dnes jsem total otrávená, že babička slíbila hlídání a nemůže a já po práci zas musím na procházku a na hřiště, jelikož jsem nastydlá a není mi dobře, nechci vymyslet nějaký vylet, ale z představy, z toho stereotypu a že ho borim dost často, vymýšlím různé věci, výlety atd. A dnes? Jsme teď na hřišti, nebaví ji hrát si s dětmi, super, pořád si chce hrát se mnou, měla bych být ráda, ale nejsem, přiznám se, že mě to otravuje, Kurna hraj si s dětma
Přečti si to ještě jednou, díky. Nevím proč ses mi přišla pochlubit, kolik máš dětí a jak se o ně staráš. Nikdy ti neujely nervy? Každý den se jim věnuješ naplno? Já jsem zoufalá z toho promarněného času, který neumím s dětmi strávit efektivně, ne z jejich výchovy.Mám pocit, že jsme toho spolu mohli vidět víc, prožít víc, ale zatím se podstatnou část jejich života plácáme po domácnosti a po pískovištích, protože nejsem schopná je nějak nadchnout pro to, aby se jen pořád nevztekaly a bavilo je třeba i něco co mě, ne jen kolečko hřiště-nákup-babička.
pak přijdeme domů, udělám něco k jídlu, denní rutina, poklidim atd..pak přijde na řadu námi, kostky, Hmm super, zrovna teď se mi chce stavět jeřáb z kostek, ale ok, pak asi malování, pak si řeknu, měla by si taky chvíli hrát sama at si můžu ten čaj vylít teplý, chvíli scéna, pár sladkých minut pro mě, ale ne, sice si s plyšáky hraje sama, ale co půl minuty mami, mami tohle a tamto atd..jo miluji svoje dítě, ale o čas mě prostě otravuje být mámou..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.19 16:50
@Premek_Orac píše:
Jsme si jistý, že jsi mnohem lepší máma, než jak sama sebe nyní vidíš.
Mam podobny pocit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.19 16:56
Nebaví tě to, manžel se nevěnoval ani prvnímu, tak buch - pořídím si hned druhé, ať mě to se.re ještě víc. Tohle je něco, co nikdy nepochopím. Já to vyřešila velkým věkovým rozdílem a máme klid všichni, ty můžeš tak max. hvízdnout staršího do školky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.19 17:04
@terien Jak přijde terien, začíná být veselo! Vítej 
Chtěla jsem blízko sourozence pro první dítě. Pravdaže, neodhadla jsem, že budou vznikat až tak ponorkové stavy. To je prostě nepřenositelná zkušenost. Nejsem žádná fňukna, říkala jsem si, co bych to nezvládla, zvládli to jiní. No zvládám to, ale není to žádná sláva. 
Co už teď no, ještě tak rok, dva a nejhorší snad máme za sebou.
- Citovat
- Upravit
21.8.19 17:08
@Anonymní píše:
@terien Jak přijde terien, začíná být veselo! Vítej
Hmm, tak hlavně že to splnilo záměr 
tak přeju hodně sil a nervů po další 2 roky. I když tipuju, že krize bude trvat mnohem dýl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.19 17:16
@terien A co je vlastně záměr? Tipuju, že mít dítě za x let, bylo by to stejné a ještě bych řešila, že si vyčítám, že se nemůžu naplno věnovat staršímu a jsme omezení miminem. To si nevybereš.
- Citovat
- Upravit
21.8.19 17:26
@Anonymní píše:
@terien A co je vlastně záměr?
To musíš vědět ty, proč jsi chtěla pro staršího sourozence tak brzy mě žádný rozumný důvod nenapadá. Za x let by to samozřejmě bylo o dost jednodušší nebo teď se můžeš staršímu věnovat naplno? Mladší žádnou péči nepotřebuje? Mimino vás nijak neomezilo když staršímu už byly 2? Blbost co. Za mě úplně zbytečný starosti a nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.19 18:47
Diskusi jsem nečetla, jen úvodní příspěvek. Zakladatelko, nemá starší nějakou mírnou poruchu? ADHD s poruchou opozičního vzdoru? Tyto děti upoutávají pozornost svým nesnesitelným chováním a přivádějí rodiče k šílenství. Ne, že by ti to akutně pomohlo, ale neměla bys takové pocity že jsi špatná matka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.19 19:04
@VilaAnalka píše:
To, ze jsou deti zdravy, ti ke stesti nestaci?
To je zas prispevek.. Co to s tim ma spolecnyho? To je prece jasny, ze je rada, ze ma zdravy deti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.19 20:46
@amylon píše:
Diskusi jsem nečetla, jen úvodní příspěvek. Zakladatelko, nemá starší nějakou mírnou poruchu? ADHD s poruchou opozičního vzdoru? Tyto děti upoutávají pozornost svým nesnesitelným chováním a přivádějí rodiče k šílenství. Ne, že by ti to akutně pomohlo, ale neměla bys takové pocity že jsi špatná matka
Ani bych se nějaké poruše nedivila, nejsem příznivcem diagnóz, ale už jsme na podzim objednání k psychologovi, protože jeho chování ve více ohledech není normální, tak snad nám minimálně poradí, jak na něj. A nebude to jen snůška obecných pouček o vzájemné toleranci. Ty s tím máš nějakou zkušenost?
- Citovat
- Upravit
Verun83
21.8.19 20:48
Jako bych to psala ja. Me pak nebavilo chodit ani na prochazky, protoze bud knucel jeden nebo druhej. Psychickou krizi jsem mela od pul roku mladsi do jejiho nastupu do skolky. Miluju je oba, ale prijde mi, ze jsem pros*ala 6 let zivota doma s nima. Muz si budoval karieru a ja resila, kdo koho bouchnul, kdo co bude jist, 100× nic umorilo vola. A nechapu zeny, ktere naplnuje resit veci kolem deti. Ale kazdy jsme jiny. Pomohl mi navrat do prace. Ale zit v tom jeste rok, tak zhebnu. Posledni rok na RD jsem se silne upinala k myslence, ze za rok jdu do prace. To me trochu drzelo.
- Citovat
- Upravit
Au_Lait
21.8.19 21:18
Radu nemám, ale můžu říct, jak to mám u sebe. Dceru miluju a neumím si představit život bez ní. Zajímavou práci jsem vyměnila za mateřství. Našla jsem se v něm, ale zároveň mě denní kolotoč někdy ubíjí. Plenky, příkrmy, ven s kočárkem, koupat, uspat… Dcera je živel, neposedí, umí se vztekat… Do toho úklid, vaření, nikdo na pomoc kromě partnera, který se vrací pozdě.
Když mě tyhle pocity přepadnou a začnu se taky vztekat, tak se snažím si opakovat, že to přejde. Dcera vyroste, půjdu do práce atd. Každé období má něco. A je důležité si každý den najít čas pro sebe. Snažím se půl hodiny, když malá spí. Držím Vám palce 
.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.8.19 21:39
Chce to asi vydržet to nejtěžší období, ono to uteče. děti jsou sice takhle malé nejroztomilejší, ale i nejnáročnější. Třeba syn od těch asi 5 let už byl pohodář, do té doby byl vzdor, pak se s ním už dalo domluvit.
A doma jsem s dětma nestíhala rozhodně všechno a teď při plném úvazku už vůbec ne S dětma je už pohoda, ale začíná puberta, nechce se jim uklízet, takže je to zas jiný boj. No ale prostě nekladu si na sebe vysoké nároky a tak jsem spokojenější 
Máme doma chvílema binec, rozhodně nevařím každý den, radši jdu třeba ven nebo an kolo. Takže nechtít dokonalou domácnost a naopak si ulevovat. Najít nějaké hlídání, pro staršího školka, víc zapojit manžela, nějaký menší úvazek třeba?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
