Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Svistice píše:
Děti si můžou triskat sešity jak je libo, v ničem si nepomůžou, napsat to musí tak jako tak, nebo si nesou důsledky.
Ke svátku matek mi dneska taky nikdo nepopřál a jako újmu to fakt necítím.Žije se nám fajn.
mě popřály, holka 10 řekla, že dárek, co vyráběla ve škole si chce nechat pro sebe, tak jsem jí to nechala a kluk mi přečetl básničku z přání a řekl mi, že ho učitelka donutila napsat, že nejsem zlá, ikdyž se občas (on myslí často) zlobím ![]()
No a pak jsme dovezli kytku mojí mámě ![]()
@Markéta188 píše:
Nejsem pro fyzické tresty, ale dítě si dovolí, co dovolíš ty. Mě máma trestala psychicky, prostě za trest se semnou třeba i týden nebavila, nepomohla, neodvezla atd, jak kdyby neexistovala.
To byl jediný trest co na mě zabíral a jako starší už jsem si dobře promýšlela, jak se k ní chci chovat
To je psychické tyrani
@terien píše:
Ne, za to, že je drzá a otvírá si na matku hubu
jo toto je něco, co mě fakt dokáže naštvat, když si na mě dětičky otevírají pusu a jsou drzé ![]()
@jahuhudka píše:
To je psychické tyrani
Následky to nezanechalo a dokonce jsem neměla trauma ani jako malá. Poprvé to bylo celkem hrozné, ale zase po mne nic nechtěla, takže to mělo i plus. Stalo se to tak max 5×, pak už jsem nikdy drzá nebyla. Dnes se tomu smějeme a máme skvělý vztah.
Máma nikdy nebyla pro fyzické tresty, klečení a zákaz jít ven na mě nefungovali.
V té době doma elektronika téměř nebyla, takže nebylo ani co brát. Naopak oceňuji kreativní trest, protože v té době se děti prostě trestaly fyzicky a matka taková být nechtěla.
Trochu aktualne. Moje dcera si opet jednou vymysli… je cas vecere, dostala jogurt. Nejdrive sahodlouha diskuze, zda ho bude ci nebude jist (tento typ diskuzi vedeme nekolikrat za den, proste odpoved na vsechno je NE, nebo ne takto, nebo za podminek, ktere si klade ona. Neexistuje, aby proste udelala, co se od ni ocekava). Nakonec ho snedla. Jeji maly bratr dostal do flasky UM a tak si zacala vynucovat, ze chce taky. Je ji 5,5 let, z mimi flasky pit uz nebude. A stejne by to nakonec nevypila, mame to uz vyzkousene. Manzel navrhl, ze ji muze dat mleko do hrnicku. Ztropila scenu, ze chce do mimi flasky. Bylo ji receno, ze ne. Zacala se s nami agresivne hadat, vyhrozovat, vynucovat si, pry bez toho nepujde spat. Manzel se nakrkl a rekl ji, ze ma odejit do pokoje. Zacala vztekle dupat a agresivne odsekavat. Opakovane ji bylo receno, ze ma okamzite prestat a ma si jit vycistit zuby. Kricela na nas, ze pokud nedostane UM do flasky, nepujde nikam. Nikdo ji nebude rozkazovat, ona neodejde, ona neposlechne.
Nasledoval trest sezeni na stolicce na 5min. Uz dlouho nemusela sedet, vetsinou se drive ci pozdeji s ni nejak dohodneme. Ale za ty drzosti, vztekle dupani na nas a vyhrozovani nam proste neni zbyti. Rycela na stolicce, byla dal drza, dal vyhrozovala. Bylo ji asi 20× receno, at je ZTICHA!!! Ne a ne a ne a ne. Proste rici dal, jede si svou, ona pusu nezavre. Dostala od manzela velmi durazne receno, ze jestli nezklapne, tak ji placne. No nezklapla a za ten placanec po pr*delce si muze pogratulovat sama.
Jinak, muj manzel je flegmatik a dobrak od kosti. Asi si dovedete predstavit, co moje dcera predvadi, ze vytocila i jeho.
Cekam na rady, co s takovym ditetem. ![]()
@warita takové scény v tomto věku bývaly i u nás, děcko jsem drapla za ruku, odvedla do pokojiku zavřela a tam si melduj co chceš ![]()
Šla bych na to postupně. Zeptala bych se jí, jestli chce dostávat jako dostává u táty, protože já ji mlátit nechci nebo si myslí, že se nějak domluvíme. Řekla bych ji své pocity. Já dětem říkám, že jsem smutná, že se na ně zlobím, že mi pridelavaji práci apod… Oni mi pak říkají ať nejsem smutná a chtějí pomáhat apod.. Ale je potřeba s ní promluvit i o tom, že leze do puberty a prostě náladu bude mít jak na horské dráze. Jeden den může všechny milovat a další den může chtít být sama. Ale řekla bych jí, že učení se prostě nevyhne. To se týká bohužel i puberťáků. A ne, neřekla bych, že mě zklamala. Myslím, že dítě nikdy nemůže zklamat své rodiče. Protože v první řadě pak rodič hledá chybu u sebe. Ale tam chyba také není. Řekla bych jí, že pokud jí něco trápí, tak mi to může říct. Vy řešíte den matek, ale co když ona přemýšlí nad něčím taky? Vy projevte empatii a to, že máte svou dceru ráda i když leze do puberty. Pokud nechce dělat úkol, když chcete vy. Tak ať sama rozbodne kdy si bude dělat úkoly a jestli to zvládne sama nebo potřebuje vaši pomoc. Už není ta malá holčička, ale je to vaše dcera a potřebuje vědět, že jste tu pro ni, ale už i to, že jí dáte prostor pro vlastní rozhodnutí, která jsou součástí dospívání. Proto se děti v pubertě snaží někdy chovat jako dospělí.
@warita Vydržet, nasadit gramofonovou desku ve stylu „máme tě rádi, ale nikdo si tu z tebe na zadek fakt nesedne a na tvé výlevy nejsme zvědavý a fakt nebudeme skákat, jak si madam usmyslí“. Mám to doma 2×, tak nějak od nástupu do školy je to s tím méně komplikovaným v pohodě, s tím druhým tak od cca 8 let (jen občas proběhne asi nějaká předpříprava na pubertu).
@warita Ja bych ji dala flasku s mlikem a poslala do postele. Takove drama kvuli hov-nu.
Nemyslím si, že by dcera byla nevychovaná, nebo špatně vychovaná, ale v tomto věku to zkouší, co si může dovolit, vymezuje se, začíná puberta (mám stejně starou dceru, v něčem je hodně dětská, ale občas mi přijde, že už to začíná), do toho má nelehkou situaci se střídavou péčí. Řeším to zákazem mobilu, pokud je to tvé dceři jedno, tak něco jiného, co má ráda… Fláknutí se sešitem bych neřešila, to je jen ventilace vzteku. Ke dni matek mi dcera tedy vyráběla přáníčko, ale třeba syn ten mi nedal nic, ani nepopřál a nějak mě nenapadlo to řešit.
@Magical-eyes píše:
Otec to s výchovou přehání,…ale holka s ním ráda tráví čas a těší se k němu…
Tak to zakladatelka asi moc s výchovou nepřehání…
A to je jako oduvodneni ze je od něho bita?
@VitaminC píše:
@warita Ja bych ji dala flasku s mlikem a poslala do postele. Takove drama kvuli hov-nu.
Ona ho ale nevypije, zkouseli jsme. Cucne si, aby bylo po jejim a pak rekne, ze ji to nechutna. Pak muzeme UM vylit a umyt flasku. Zcela zbytecne.
Navic, ono je opravdu otazne, zda se podvolit. Protoze ona se snazi vsem rozkazovat a mysli si, ze my budeme poslouchat. Tohle neni o UM ve flasce, tyhle diskuze se vede o uplne absolutne VSEM. Tisic krat za den se s ni dohadujeme. A to proste nejde. Je ji 5 let, my jsme rodice a ona nam nebude rozkazovat. Kam to mame okna?
Navic, ona si nedovoluje jenom na nas. Rozkazuje ucitelkam ve skolce, cizim lidem na hristi. Proste, madam si mysli, ze ridi cely vesmir. A tohle chovani je neakceptovatelne. Takze je to treba nejak reit a reseni neni, ze udelame to, co si ona zrovinka vynucuje.
@warita píše:
Trochu aktualne. Moje dcera si opet jednou vymysli… je cas vecere, dostala jogurt. Nejdrive sahodlouha diskuze, zda ho bude ci nebude jist (tento typ diskuzi vedeme nekolikrat za den, proste odpoved na vsechno je NE, nebo ne takto, nebo za podminek, ktere si klade ona. Neexistuje, aby proste udelala, co se od ni ocekava). Nakonec ho snedla. Jeji maly bratr dostal do flasky UM a tak si zacala vynucovat, ze chce taky. Je ji 5,5 let, z mimi flasky pit uz nebude. A stejne by to nakonec nevypila, mame to uz vyzkousene. Manzel navrhl, ze ji muze dat mleko do hrnicku. Ztropila scenu, ze chce do mimi flasky. Bylo ji receno, ze ne. Zacala se s nami agresivne hadat, vyhrozovat, vynucovat si, pry bez toho nepujde spat. Manzel se nakrkl a rekl ji, ze ma odejit do pokoje. Zacala vztekle dupat a agresivne odsekavat. Opakovane ji bylo receno, ze ma okamzite prestat a ma si jit vycistit zuby. Kricela na nas, ze pokud nedostane UM do flasky, nepujde nikam. Nikdo ji nebude rozkazovat, ona neodejde, ona neposlechne.Nasledoval trest sezeni na stolicce na 5min. Uz dlouho nemusela sedet, vetsinou se drive ci pozdeji s ni nejak dohodneme. Ale za ty drzosti, vztekle dupani na nas a vyhrozovani nam proste neni zbyti. Rycela na stolicce, byla dal drza, dal vyhrozovala. Bylo ji asi 20× receno, at je ZTICHA!!! Ne a ne a ne a ne. Proste rici dal, jede si svou, ona pusu nezavre. Dostala od manzela velmi durazne receno, ze jestli nezklapne, tak ji placne. No nezklapla a za ten placanec po pr*delce si muze pogratulovat sama.
Jinak, muj manzel je flegmatik a dobrak od kosti. Asi si dovedete predstavit, co moje dcera predvadi, ze vytocila i jeho.
Cekam na rady, co s takovym ditetem.
Takovehle vztekani mi přijde klasika..jasne je to prehnane, ale dostavani placnuti nebo posíláni na zidli
mi přijde ujety
Vztekání je normální a je důležitý. To naštvaní, frustrace musí ven. Neber si to osobně. Ty tělesný tresty by mě děsily, je to nedůstojné a škodlivé. My to neděláme. Ani nic nezakazujeme, je to nesmysl.
Jen si všechno vysvetlujeme a snažíme se přijít na ten důvod špatného chování. Téměř pokaždé je v tom řetězec události. Od nepovedený stavebnice, oblíbeny mikiny v pracce, jiného očekávání od snídaně, nedorozumění s kamarády až po večerní únavu.
@_.Emilyyy píše:
Takovehle vztekani mi přijde klasika..jasne je to prehnane, ale dostavani placnuti nebo posíláni na zidlimi přijde ujety
nic jineho nezabira. Bohuzel dostavame ze skolky zpetnou vazbu, ze si to dovoluje i na ucitelky. Chodi do soukrome skolky, kde si ucitelky lecos nechaji libit, ale uz vidim, jak bude na to reagovat ucitelka ve skole, az se s ni dcera zacne takto dohadovat.
Ci tedy navrhujes?