Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ne, jen to vypadá že máš depresi-trpím na ně x let, jde to ve vlnách-období několika týdnů/měsíců kdy jsem naprosto v pohodě, všechno stíhám levou zadní a s usměvem na rtech střídá období kdy nejsem schopná 2dny zapnout myčku… buď se obrať na odborníka nebo zkus nějakou alternativu, taky záleží jestli máš v někom dostatečnou oporu
@spiky01 Oporu… Někdo, kdo by mi byl oporou je daleko, aprtner, mi moc velká opora není, věčně pracuje a když se něco doma děje, dává od toho ruce pryč. Asi mám depresi, která se stupňuje a celkem se bojím, co se stane, až dovrší míru. Občas mě začne píchat u srdce, někdy se klepu, pak hluboce rozpláču
Zakladatlko mám to same docházím už s psychologovi ale mám obavy že to nepomáhá..k tomu me ještě bolí žaludek..mám panickou heůzu z nemocí a bacilů a ještě k tomu ex…:(((
Tak s tím začni něco dělat, už kvůli dětem. mě taky nakoply až holky, ale já mám v manželovi velkou oporu takže to zvládám bez antidepresiv, mám k nim odpor, dřív jsme je brala a už mi nemsí do baráku. kromě podpory mi hodně pomohly bachovy květy. jinak se taky zkus zamyslet z čeho deprese mužou být a změnit to, pokud to je v rámci možností
Těžko říci, jestli jsi špatná, když ani nevím, co děláš špatně. Píšeš, že se bojíš tchýně, když přijdeš s dětmi pozdě domů. Záleží, kde jste byli. Pokud na vycházce a ne v baru, je všechno v pořádku. Zřejmě potřebuješ občas vypadnout, když to doma neklape. Každopádně by tchýně neměla mluvit do věcí, do kterých jí nic není. Pokud tedy dětem vědomě neubližuješ. To by se asi potom o ně mohla bát. Má je určitě také ráda.
S dětma nejde všechno hned. Klidně měj doma binec, hlavně, ať jste všichni spokojení a děti mají, co potřebujou. Špatný pocit ze sebe má asi někdy každá máma. I ta, která dá svým dětem pevný režim a věnuje se jim celičký den. Být nervózní máš taky právo někdy být. Zvlášť, pokud bydlíš u tchýně a nemáš svůj klid. Asi by to neměly odnášet děti. Zaměř se na tohle.
Napiš trochu víc, třeba ještě někdo poradí, jak se s tím poprat ![]()
@Gzuza Ráno vztanu z postele, vidim tchýni a je to v háji. Bohužel, nemůžu odejít, nemám se kam vrátit a cítím, že v azylu bych to nezvládla. Je to děsný, ten pocit svázanosti, bez soukromí, udělám krok a všechno ví, oznamovat jim všechny, co mě chtějí vidět a nechtějí stát venku, ale dát si se mnou čaj, každý den slýchám, že se dětem nevěnuju, že děti nemají žádný režim, že neuklízím, že jsem špatná.. Tisíc chyb mám, jak se mám postavit na nohy? Bože jen to píšu e je mi špatně, do pláče. Věčné váčitky naší finanční situace, při koupi něčeho nového.. Když mi vypere pačka, ona hned jde a vyndá si z toho synáčkovo věci, věší si je jinam.. Proč?? To se bojí, že jí to ukradnu? Ne, dává mi najevo, že jsem k ničemu.
@spiky01 Asi je to z tchýně, ale nemůžeme si dovolit jít pryč, jak jsem již popsala..
@vvero Dětem bych neublížila.. Takhle pozdě se vrátíme jednou za čas, nikam do baru nechodím, spíš třeba jen ven, nebo pomoci někam- dnes jsem třeba seděla u kamaráda a dávala mu do kupy počítač.
Tak hlavní pomoc bude se od ní odstěhovat-jinak to muže dopadnout hoooodně blbě
@spiky01 chci se odstěhovat, ale nemám kam a vím že na azylu bych to nezvládla..
bohužel jsme teď v tíživé fin. situaci, takže bydlení v nedohlednu a nemám nikoho, kdo by mi pomohl
Co je to za způsoby? Tvoje tchýně je tedy pěkně hnusná. Asi by sis s ní měla slušně promluvit, že takhle tedy ne. Ať se neplete do věcí, do kterých jí nic není. Není Tvoje povinnost poslouchat, co si můžete koupit a co ne, kdy máš věšet prádlo a jak se starat o děti. Pokud nepomůže se domluvit, asi bych se taky poohlédla po jiném bydlení. Čemkoliv, hlavně, ať jste od ní pryč!
Tohle s vecmi pritele by mi tchyne udelal jen jednou v zivote!
hezky je vsechny srovnej. Stejne uz jsi „furie“, tak nemas co ztratit.
Za A bych promluvila s partnerem (hezky vsechno vylicila, on to nemusi vedet a ani videt). Pozadala bych ho aby to pradlo s mati nejak vyresil nebo ze mu prestanes prat.
Za B bych mu rekla, ze v tizive fin. situaci jste spolecne a deti jsou take spolecne a dostavat se z ni budete spolecne. Ze neminis to poslouchat od jeho matky, tak at si to zaridi. Ze az deticky povyrostou, pujdes do prace a situace se zacne lepsit. Ale dokud vas tchyne nezivi, nic ji do toho neni. Deti ted potrebuji mamu, v 16 ji tolik potrebovat nebudou.
Za C bych se ho zeptala, jak to vidi do budoucna. Jestli mu bude vic vyhovovat aby jeho pradlo i vyplatu resila maminka nebo manzelka. Ze se podle toho zaridis. Dal bych to nerozvadela.
Kdyby to nepomohlo, tak bych se matinky pri prilezitosti odnaseni pradla zeptala, jestli by to za tebe dnes nemohla vzit i v posteli, ze zvladnes skoro vsechno, jen ten vrchol neprichazi.
A zkus se od ni oprostit… i kdyz bydlite u nich, nejsi jeji otrok, at si te sleduje a ukaji se tim, jak byla lepsi matka, nez ty. Jenze to je jen jeji subjektivni pohled.
Tvuj svet by mely tvorit deti a pritel. Je to TVA rodina. Jsi dospela. Na zbytek sveta muzes zvysoka sr.at.
Zkus se proste preprogramovat. Distancovat. Nevidet a nevnimat.
Prijde tridit pradlo? Ledabyle prohod: nechcete vzit a povesit i ten zbytek? Nechcete? Tak mi neprehrabujte ani to ciste pradlo… Nebo: mohla byste si umyt ruce, prosim. Ten zbytek pradla, ktery nevidite je cisty. Nebo absolutne asertivne: budte tak hodna, vemte povesit i ten zbytek, ja zatim „cumackovi“ (dosadit jmeno syna) prochystam jeho oblibene papanicko… Byt sladka jak med, az ji z tebe bude na bliti a nevleze tam.
Vsechny tvoje pocity sebetryzneni vychazi z vnejsich podnetu. Az budes mit pocit, ze jsi opravdu spatna matka (take mam pustene PC cely den), urcite to bude znit jinak.
Drzim palce.
Moji mamince pomaha obcasna „studena sprcha“… ale to na strese nepristanou ani vrany, ja jsem skryta Italka ![]()
Je, maminko, to jste na nas nemusela do deviti cekat, my se vykoupeme a zalehneme sami ![]()
Jsem znechucená.. Asi potřebuji odbornou pomoc, neboť mám ze sebe špatný pocit a nevím jak dál. Jsem máma. Ale asi bych být neměla. Děti miluju, ale… Udělám pro ně cokoliv i když občas se zpožděním. Už nějaký měsíc bydlím u tchýně a její „kydy“ mi moc nepřidají. Poslední dobou zjišťuji, že jsem stále víc nervoznější, bojím se, aby to nepřešlo k agresivitě.. Nechci nikomu ublížit! Občas se bojím sama sebe.. Tohle je sprašná situace. Vždy jsem byla plná elánu, bylo mi fajn, pořád jsem se jen smála. Teď mám děti, které miluji, ale mám pocit, že jim nedávám vše. Občas se snimi vracím domů pozdě večer (21hodin) a to se pak opravdu bojím tchýně. Vyndám prádlo z pračky a pověsím ho až za půl dne. Pokoj běžně uklízím dva-tři dny. S dětmi to nejde tak lehce, ale já mám svůj pocit. Pocit, že je to jen moje vina. Všechno co se děje, je moje vina. Celý den mi běží počítač. Skáču kolem dětí, občas kouknu na monitor, něco napíšu. Všechno je špatně. Nedá mi to ani spát, nejde to.. Nemůžu!!! Jsem špatná???