Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj… kazda to budeme mit jinak.
Ja zvladam diky tomu, ze bydlim s abbickou a hlida mi malou zatimco jsem v praci. A co ty?
Já to právě moc nezvládám. Mám sice oporu v rodině, ale už mám jen mamku, která se ale momentálně stará o nemocnou maminku, takže hlídání mého prcka je nemožné. Každý měsíc jsem min. týden před rodičákem úplně bez peněz…
Jojo vše máme soudně, výchovu i výživu. Alimenty dostávám 3000 ale on i přesto, že ví v jaké jsem situaci tak jinak nepomůže. Nepřidá, nekoupí malému nic navíc.
@aneetka píše:
Jojo vše máme soudně, výchovu i výživu. Alimenty dostávám 3000 ale on i přesto, že ví v jaké jsem situaci tak jinak nepomůže. Nepřidá, nekoupí malému nic navíc.
A v jake situaci? Taky dostavam tri tisice, ale kdyz je treba nakoupi navic
My tedy nemame soudne urcene nic. Akorat musime podstoupit jeden soud, ohledne darovani nemovitosti (tedy 1/3) na dceru.
Já jsem byla sama s malým do jeho 8 mi měsíců takže vím jaké to je
jinak finančně to jde a psychicky je to už horší skončila sem u psychologa a neumím se s tím vyrovnat vnitřně..přítel ex dělá problémy moc se nezapojuje a dělá naschvály …syna si ale bere ![]()
Finančně je to masakr, ale psychicky paráda. Ono asi hodně záleží na důvodu rozvodu. Já jsem si teda rozvodem polepšila. NIkdo mi nezahýbá, nikdo mě nebije… prostě parádička. Jen teda jsem na dvě děti sama, žádné hlídání apod… Ale i to se dá přežít…
Ahoj, tak se k vam pridam. Dcera ma 11mesicu, bez alimentu, absolutne bez kontaktu s jejim otcem, vicemene bez hlidani (jednou tydne pohlida muj tatinek, abych mohla jit na hodinu cvicit).
Nestezuju si, jsem spokojena. Financne samozrejme mene..
Ahoj holky, ja zustala s dcerkou sama od 2 mesicu, a presne jak jste psala nektera, tyden pred vyplatou uz melu z posledniho. Nastesti bydlim u rodicu, takze aapon o bydleni se starat nemusim. A alimenty mam 1800,– a kazdy mesic mi nezbude nic. Ted zima, prvni zimni botky, o prazdninach autosedacka, a spoustu dalsich veci…;o(
No já byla s dcerou sama už od těhotenství až do čtyř let. a i když to někdy nebylo růžové, měla jsem spoustu přátel, dostaávala jsem spoustu věcí na malou, použité i nové věci, a jezdila jsem s ní kam se dalo- ke kamarádkám na návštěvy-jakoby na dovču-na výlety, do mat. center. (hlídání nebylo-všude s dcerou)
když si mě pak našel manžel, docela mi ta svoboda a cestování chybělo…no už jsem si zvykla-aspoň si už nemusím sama měnit žárovky v autě…
Tak asi si nebudeš moci dovolit komfort být na rodičovské 3 roky.
Já se musela vrátit do práce (naštěstí jsem měla kam), sehnala paní na hlídání
a v té chvíli jsem byla v pohodě. Rodičovská, plat + alimenty.
Pokud jsi z menšího města, vesnice, tak většinou není problém paní na hlídání sehnat a není to ani tak drahé.
Nejhorší bylo si uvědomit, že teď je všechno na mně (ikdyž přiznám, že rodiče mi pomáhají, ale jsou stále pracující) přestala jsem čekat, že mi někdo něco dá, zařídí a sakra jsem na sobě začala makat.
A ano, jsem teď na sebe hrdá, že dokážu sama zajistit slušný standard, ikdyž samozřejmě někdy padám únavou.
Pokud možno, zapojuj otce. A to už teď, ať si zvyká (jak dítě, tak otec), že nebude hlídat jen, když se to jemu hodí, ale kdy bude potřeba.
Dle mě nejhorší, co můžeš udělat, zaujmout stanovisko - já jsem ta chudinka samoživitelka.
@Anonymní píše:
Tak asi si nebudeš moci dovolit komfort být na rodičovské 3 roky.
Já se musela vrátit do práce (naštěstí jsem měla kam), sehnala paní na hlídání
a v té chvíli jsem byla v pohodě. Rodičovská, plat + alimenty.
Pokud jsi z menšího města, vesnice, tak většinou není problém paní na hlídání sehnat a není to ani tak drahé.
Nejhorší bylo si uvědomit, že teď je všechno na mně (ikdyž přiznám, že rodiče mi pomáhají, ale jsou stále pracující) přestala jsem čekat, že mi někdo něco dá, zařídí a sakra jsem na sobě začala makat.
A ano, jsem teď na sebe hrdá, že dokážu sama zajistit slušný standard, ikdyž samozřejmě někdy padám únavou.
Pokud možno, zapojuj otce. A to už teď, ať si zvyká (jak dítě, tak otec), že nebude hlídat jen, když se to jemu hodí, ale kdy bude potřeba.
Dle mě nejhorší, co můžeš udělat, zaujmout stanovisko - já jsem ta chudinka samoživitelka.
Absolutní souhlas. Jsem samoživitelkou 19 let, opravdu let, ne měsíců, zažila jsem leccos. Musela jsem se naučit, že na mě fakt nikdo není zvědavej, spousta lidí mě bude mít za pitomou krávu, zvláště úřady mi to dávaly sežrat (dneska už se chovaj lépe, ale v 90. letech jsem např. dostala doporučení od úřednice, ať teda prodám prstýnek a nechodím somrovat o dávky a mnohé jiné superšpeky). Dále pak znevýhodnění v práci - kdo stojí o mámu malýho dítěte a ještě samoživitelku navrch.. Dělala jsem s VŠ všechno možné, urč. standart jsem nám zajistila. Rodiče byli tehdy mladí, hlídat nemohli. Ano, scházela jsem se s mužskýma, ale přes práh mi nesměli, nechtěla jsem dceři co půlroku předvádět novýho strejdu. Ta na svoje dětství vzpomíná ráda, nebere jako újmu, že od 15 si přivydělávala, rozhodně nemá problém, že nebyla zahrnuta dostatkem. Posledních cca 5 let se scházíme s mým prvním „klukem“ ještě z gymplu, rád dceři něco koupí, pozve mě na dovolenou… ale teď už bych podobné věci uplatila i sama. Její Bio je blb a srábek, na studující devatenáctku posílá 2500,– a do toho jeho manželka pořádá pravidelné výstupy, jak sprostě ukrajujem jejím ubohým synkům -24 a 23 let. Dceru neviděl přes 10 let, k narozkám, Vánocům ani SMS… Jen tak jednou ročně telefonát mě, jakej je chudák a co já dělám ve výchově špatně. No blb, co ještě neodložil kyblíček a lopatičku.
Ale proč se ozývám - chci říct, že samoživitelství se ustát dá, ale s podporou, třeba jen psychickou, je to mnohem snažší. Už delší dobu myslím na něco jako Klub samoživitelek, kde by se mámy podporovaly, třeba si domlouvaly hlídání, vyměňovaly si věci na děti… protože samoživitelce pořádně rozumí jen samoživitelka
Ahoj
Tak já se řadím mezi samoživitelky od října a právě ode mě odešla soc. pracovnice, protože nás čeká v pátek soud..Zvládáme to s malou (20 měsíců) celkem statečně, hlavně jsme v naprosté psych. pohodě
Co se týče peněz, je to tedy na knop, ale zvládnout se to dá..Jen se musí přemýšlet víc ekonomicky..
@Majkla píše:
AhojTak já se řadím mezi samoživitelky od října a právě ode mě odešla soc. pracovnice, protože nás čeká v pátek soud..Zvládáme to s malou (20 měsíců) celkem statečně, hlavně jsme v naprosté psych. pohodě
Co se týče peněz, je to tedy na knop, ale zvládnout se to dá..Jen se musí přemýšlet víc ekonomicky..
U nas byla pred rozvodem taky. Ted bude soud teprve o malou, ze? My to meli v cervnu a rozvod v srpnu
Ahoj maminky, jsem sama se synkem (20m) a ráda bych se s Vámi (co jste na tom podobně), podělila o všechny věci co se toho týkají. Jak se Vám žije, jak to zvládáte finančně i psychicky…Díky za Vaše odpovědi:)