Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem zoufalá ze svých dětí - prosím o radu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.3.17 15:47
@kdochcekam píše:
já umírááááám!!!
No, fakt. Babička mu vyhradila jednu nikdy nepoužitou vázu a vařila kakao ze dvou litrů. Z jednoho litru měla ona a my ostatní tři děti a ten druhej litr byl pro věčnýho hladovečka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 15:47
@BohunkaP Jsme doma kolem páte, chodí spát v osm. Mimo domácí úkoly po dětech chci jen to, aby si po sobě uklízely svoje věci a ta starší chystala věci na kroužky. Nemyslím si, že za 3 hodiny odpoledne to nejde zvládnout. Problém je spíš v tom, že si věci neuklízí a pak se to hromadí. A nemyslím si, že by toho na ty tři hodiny bylo moc. Klidně jdou ven na kolo nebo na hřiště, když je teď hezky. Mají volno na to vypnout, ale také chci, aby si uklidili co roztahají, ale ono se jim nechce a pak vznikají ty konflikty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 15:49
@Jana206 píše:
Taky počítám, že přijde doba, kdy po mé dobře míněné a výživné teplé večeři ještě pár krajíců syn sní, ale zatím tedy ne, zatím ta večeře stačí a primárně ho to učit nechciSynovi bude jedenáct.
Až na to přijde, on se to naučí sám. Kámoška měla čtyři syny, poslední dva byli dvojčata, narodili se, když nejstaršímu byly skoro tři roky, prostřednímu rok a půl… Takže to slízla pěkně naráz, tohle žavý období. Knedlíky vařila v prádelním hrnci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 15:49
@ptakovapelika píše:
Známá má podobný problem s klukama a mé desi že u nás to začíná takyvyhledala jsem si kurzy na internetu od pana Zdeňka Oklešťka a jeho názory a rady hodně pomohli
začali jsme lip fungovat a komunikovat a také je super na internetu- Nevychova dej si do vyhledávače
Zdeněk Okletšě byl několikrát na přednášce u nás ve školce, líbily se mi taky jeho rady 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 16:27
@ziza1108 taks i to ale vezmi
Dejme tomu, že tedy přijdete v 17:30
Děcka si jsou dělat úkoly, ty vaříš - hádám, že pokud je to jako u nás, úkoly se dělají zhruba hodinu s tím, že jim s tím musíš ale pomoct.
V 18:30 tedy zasednete k večeři, pokud si kromě jídla taky nějak popovídáte, tak máš 19:30. Děti se umyjou, vyčistí si zuby, ještě tak pohádka a do postele 
Co by si měly chystat na kroužky a kdy? A proč ti vlastně vadí, že tam mají nějaké poválené oblečení?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 16:28
@Ter85 píše:
Hele, to byl priklad, u kancelarsky prace je to podle me snadnejsi. Delala jsem financni manazerku, ted uz delam uplne neco jineho, kde muzu pracovat z domova a do toho si financema privydelavam na zivnost. Proste uz nemuzu mit pod sebou 20 lidi a jezdit po sluzebnich cestach a domu chodit v 7…ne se 3 detma.
Byt svazani zadnymi dluhy, mit rozumny vydaje, oba jsme sli po zalozeni rodiny dolu. Proste jsme si prali velkou rodinu a tomu vse uzpusobili. A i tak jsem to myslela, je jedno kolik ma clovek vysokych skol nebo kde bude zamestnany, jde o priority.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 16:59
@ziza1108 píše:
@EmmaAnna Nepsala jsem, že jsme v šest doma. Psala jsem, že je vyzvedávám v 16:30 a doma jsme kolem 17. Když jdeme nakoupit, tak max v 17:30, ale to je spíš výjimečné. Nákupy se snažím řešit bez nich.
Pokud příjdeme v 5 a v 8 chodí spát, tak si myslím, že alespoň oblečení, co měli na sobě si dokážou uklidit (špinavé do prádla, zbytek poskládat). Na velký úklid mám uklizečku, po dětech chci uklidit opravdu jejich roztahané věci.
Jako pořád to jsou malé děti, takže i kdyby poctivě uklízely a neokouněly u toho, tak jim to zabere víc času než chvilku. Ale když si to vezmu, tak za 3 hodiny zvládnout, úklid, úkoly, přípravu na kroužek, večeři a hygienu je docela dost. Nic strašného, ale zároveň tam nevidím čas pro hru, vypnutí a jenom takové to povalování. Řekla bych že jsou dvě cesty. Buď opravdu aby se jeden z vás poohlédl po lepší pracovní době, nebo zkrátka nic moc neřešit. U známých se taky všichni vracejí takto pozdě odpoledne/ v podvečer. Dětský pokoj řeší jednou týdně. Dohlíží se hlavně na úkoly, a i to se občas flinká. Večeře dělá spíš zdravé, ale kolikrát studené a vypadá to, že je to fakt jediná možnost, jak takový nadupaný rozvrh v klidu a pospolu prožít. Pak je samozřejmě možnost nic neměnit, ale odnesete to časem možná všichni. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 17:12
@Ter85 píše:
Hele, to byl priklad, u kancelarsky prace je to podle me snadnejsi. Delala jsem financni manazerku, ted uz delam uplne neco jineho, kde muzu pracovat z domova a do toho si financema privydelavam na zivnost. Proste uz nemuzu mit pod sebou 20 lidi a jezdit po sluzebnich cestach a domu chodit v 7…ne se 3 detma.
Byt svazani zadnymi dluhy, mit rozumny vydaje, oba jsme sli po zalozeni rodiny dolu. Proste jsme si prali velkou rodinu a tomu vse uzpusobili. A i tak jsem to myslela, je jedno kolik ma clovek vysokych skol nebo kde bude zamestnany, jde o priority.
Taky mám pocit, že dost lidí to nechápe. Dost lidí nechápe, když se žena svým způsobem vzdá určité společenské prestiže a kariéry(i když to slovo užívám nerada, lidé ho nesprávně chápou, skutečné kariéry dosáhne málokdo) a věnuje se více rodině, hlavně dětem, domácnosti a taky pečuje o manžela, který v práci tráví mnohem více času.
Mám pocit, že společností je velmi dobře hodnoceno MÍT děti, ale už není stejně dobře hodnoceno něco k vůli nim obětovat, něčeho se k vůli nim vzdát.
Hodně lidí v touze mít větší rodinu a věnovat se hlavně dětem vidí nějaké postranní důvody - např. nedostatečné vzdělání nebo neschopnost najít si práci, nechuť pracovat vůbec a „flákat se“. Přitom to tak není. Pro více dětí se rozhodují i inteligentní ženy se vzděláním, které před dětmi měly poměrně dobrou práci.
Společností je lépe vnímáno postavení péče o rodinu a pracovní naplnění ženy na stejnou úroveň, ta moderní snaha „skloubit to“..Ale někdy to hlavně při více dětech a náročných zaměstnáních tak úplně nejde. A pokud taková rodina neudělá určité ústupky, budou žít v presu jako v domácnosti zakladatelky. Důležité je vyjasnit si, co kdo vlastně chce, co kdo od sebe i od druhých očekává. A podle toho jednat, zařídit se.
Já v tom nepochopení společnosti obecně vidím i určitou závist. Někdy se taky partneři svými prioritami nesejdou.To jde koneckonců vidět i na diskuzích tady. Ženská urvaná z péče o pouhé dvě děti, chlap přijde domů a zkritizuje, co může - např. nepořádek a dává ženě nějakým způsobem najevo, že ona je doma,„nic nedělá“ a on ji živí. Takový chlap by ženskou nejraději už viděl v práci. Pokud je žena pod takovým tlakem a nedoceněna svými nejbližšími, myslím, že se to projeví na pohodě doma a výchově dětí hodně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 18:01
@Jana206 Ono ne že není dobře hodnoceno něčeho se kvůli dětem vzdát. Bohužel žena, která si na první místo postaví spokojenou rodinu - tedy manžela a kopec dětí - s tím, že ona klidně bude celý život doma a bude se o ně starat a bude štastná, je hodnocena špatně. V lepším případě jako málo ctižádostivá, v horším jako líná přísavka. A přitom tato společnost současně klade obrovské nároky na výchovu dětí. A myslím si, že čtyři dobře vychované děti, štastné manželství a láskyplný vztah je cennější než titul ze dvou VŠ ( já mám jeden a klidně bych posledních pár let byla žena v domácnosti, abych si mohla užívat aspon těch vnoučat víc). To je bohužel rozpor v téhle společnosti, který pak vede k tomu, co se tu řeší - ženská urvaná, nestihá, nespokojená se stavem domácnosti, s dětmi, s mužem a se zaměstnáním. Asi tak. A málokdo má tolik té síly a odvahy, aby se postavil proti proudu a řekl - kašlu na práci, jo, mám tituly, ale mám děti a chci být s nimi a vidět, jak vyrůstají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 18:25
@EmmaAnna píše:
@ziza1108 taks i to ale vezmi)Dejme tomu, že tedy přijdete v 17:30
Děcka si jsou dělat úkoly, ty vaříš - hádám, že pokud je to jako u nás, úkoly se dělají zhruba hodinu s tím, že jim s tím musíš ale pomoct.
V 18:30 tedy zasednete k večeři, pokud si kromě jídla taky nějak popovídáte, tak máš 19:30. Děti se umyjou, vyčistí si zuby, ještě tak pohádka a do postele
Co by si měly chystat na kroužky a kdy? A proč ti vlastně vadí, že tam mají nějaké poválené oblečení?
souhlas, je toho dost. Takhle staré děti nefungují jako dospělý, že makají, rychle uklidit, rychle tohle…
Nějaký menší úklid zvládnout můžou, ale ne denně. Třeba oblečení si narovnat, nachystat tašku do školy. S přibývajícím věkem toho pak zvládnou víc.
Asi bych slevila ze svých požadavků…moje děti(7 a 9 let) třeba mají za úkol vyklidit myčku a naskládat, uklízet si po sobě pokojíček (to je boj , semtam vyluxovat, pomoct s večeří, zalít kytky a pak pomáhat, když děláme něco venku.
ale není to denně, protože je to to samé, úkol, jídlo, nachystat věci na druhý den a po osmé se snažíme aby byli v posteli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 19:29
Co tak vidím maminky, tak bohužel v dnešní době to tak má pomalu každá.. Že prostě přijdou z práce a než se otočí je půl 6…
Líbí se mi, jak to má moje kamarádka.. Nebuzeruje děti v týdnu s žádným uklidem a povinnostmi.. Protože co si budem. Dítě je celý den ve škole, tam dělá různé aktivity je unavené, pak kroužky, pak přijdou ukoly a potřebují taky si sednout a třeba něco v klidu pořešit s mámou, jak ve škole, a nebo si něco s ní zahrát- třeba hru na 15 min.. nebo pomoct svařením necém prostě něco..
Určitě nebudu dítě v týdnu buzerovat s prací a uklidy.. Na to je třeba sobota..
Všichni doma, děti můžou mamince pomoct, mají času dost na odpočínek…
Já teda jsem doma, ale kluk mi přijde ze školy a kroužků okolo 3 h. udělá si ukoly a jde ven.. Nemá povinnosti typu uklidy.. Pro mě je víc, že běhá s dětmi venku- což se moc nevidí v době PC a notebooku
ALe přijde so a prostě ví, že si má porovnat pokojík, že i já potřebuju pomoct, atd..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 19:59
@inkakřivák píše:
@Jana206 Ono ne že není dobře hodnoceno něčeho se kvůli dětem vzdát. Bohužel žena, která si na první místo postaví spokojenou rodinu - tedy manžela a kopec dětí - s tím, že ona klidně bude celý život doma a bude se o ně starat a bude štastná, je hodnocena špatně. V lepším případě jako málo ctižádostivá, v horším jako líná přísavka. A přitom tato společnost současně klade obrovské nároky na výchovu dětí. A myslím si, že čtyři dobře vychované děti, štastné manželství a láskyplný vztah je cennější než titul ze dvou VŠ ( já mám jeden a klidně bych posledních pár let byla žena v domácnosti, abych si mohla užívat aspon těch vnoučat víc). To je bohužel rozpor v téhle společnosti, který pak vede k tomu, co se tu řeší - ženská urvaná, nestihá, nespokojená se stavem domácnosti, s dětmi, s mužem a se zaměstnáním. Asi tak. A málokdo má tolik té síly a odvahy, aby se postavil proti proudu a řekl - kašlu na práci, jo, mám tituly, ale mám děti a chci být s nimi a vidět, jak vyrůstají.
Ono těch protiproudních žen začíná být pomaličku více, ale málokterá to přizná (o pár vím). Právě proto odsuzování společností, tak většinou zalžou, že pracují z domova apod. Je to škoda, učíme se respektovat různá etnika, ale pomluvíme Novákovou ze třetího proto, že se chce věnovat jenom dětem. V lepším případě to někdo zlehka ocení, ale vzápětí přijde, o co ty děti budou materiálně ochuzeny. Je to na prd 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 20:12
@Sexynohy píše:
Ono těch protiproudních žen začíná být pomaličku více, ale málokterá to přizná (o pár vím). Právě proto odsuzování společností, tak většinou zalžou, že pracují z domova apod. Je to škoda, učíme se respektovat různá etnika, ale pomluvíme Novákovou ze třetího proto, že se chce věnovat jenom dětem. V lepším případě to někdo zlehka ocení, ale vzápětí přijde, o co ty děti budou materiálně ochuzeny. Je to na prd
Ony nejsou protiproudní. Ony jsou přirozené a chtějí naplňovat úlohu, která je jim biologicky daná, po tisíciletí. Jako protiproudní a nepřirozenou vnímám tu přehnanou emancipaci, to, že se z ženských stávají chlapi a z chlapů ženské. Jenže ne každý chlap chce nosit sukni a ne každá ženská kalhoty.
Souhlasím s tím, že se to těžko přiznává. Minimálně proto, aby měla dotyčná klid a pokoj od okolí a nemusela nikomu nic vysvětlovat.
Já mám ráda tradiční rodinné hodnoty, ale zase nepočítám s tím, že bych byla v domácnosti celý život. Jsme totiž netypičtí, bydlíme v obrovském bytě v centru města. A tento styl života vyhovuje nejen mě, ale i mým dětem. Velké rodiny patří spíš na vesnici(svým způsobem je to přirozenější, i v historii),mají hospodářství, o které se ženy potom starají, až děti odrostou, je stále co dělat. Já bych se jen v bytě později nudila, po domečku a hospodářství fakt netoužím .Po zvolna si rozšiřuji kvalifikaci jiným směrem. Vím, co bych chtěla v budoucnu dělat, ale nijak na to nechvátám. Jsem ráda, že se můžu věnovat dětem a bude to tak co nejdéle to půjde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 20:18
@Jana206
TO chápu, vnímám to podobně. Tím protiproudním, jsem myslela, proti tomu, jak momentálně funguje většina společnosti u nás. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.17 20:19
@inkakřivák Přesně tak, jako přísavka Jenže oni i v dnešní době existují chlapi, kteří jsou pyšní, že živí a uživí svou rodinu a kteří svou roli v rodině pojímají spíš tradičně..Kteří nestojí o to, aby na ně ženská po příchodu z práce hodila děti, práci v domácnosti a šla si po svém Zároveň ale jsou schopni se postarat, když je to fakt nutné.
Vím, že tradiční model nejde vždy naplnit do puntíku(ani já se o to nesnažím už proto, že mi vyhovuje městský styl života, koupíme, co potřebujeme, zmáčkneme knoflík a máme teplo..),ale věřím tomu, že pokud jsou tak dva spokojeni, tak se tomu mohou aspoň trochu přiblížit.
Důležité ale je, aby partneři měli v tomto jednotný názor, aby to cítili stejně. Potom už není tak důležité, co si myslí nebo nemyslí okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
