Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zatím jsme to neřešili, je zdravá. Jen bohužel mentálně zaostala. Manžel říká, že je to jak další dítě..a je. Je to hrozně náročné, nejen s ní, ale prostě život. Mrzí nás, že nás se ani nikdo nezeptá, zdá nepotřebujeme pomocí…finančně snad ani ne, už jsme si zvyklý, že nám nikdo nedá ani dárek dětem k Vánocům…ale psychicky…
I na mentální nemoci se ty příspěvky vztahují, pokud ten člověk není soběstačný a schopný se o sebe postarat. Zeptejte se její praktické doktorky, ti to řeší, musí potvrdit zdrav. stav.
@Anonymní píše:![]()
to nám ještě nikdo neřekl. Děkuji
Tak to je jasné, ne?
Držte se. Všechno je tak, jak má byt.
Taky se nezlob za názor, ale 3.dite bych si neudělala s vidinou nuloveho hlídání:( dvě děti jen aby se necítilo to jedno samo a mělo parťáka. 3 děti jsou pro mě masakr, ale každého věc
Rodinu se nevybíráš, přátele ano. V okamžiku kdy se vi aktivně začnete zajímat o to, jestli vaši přátelé potřebují s něčím pomoci a zapojíte se do toho, tak vám to vaši přátelé budou vracet.
Pokud obecně mezi vámi nefunguje to, že se aktivně ptáte a aktvině si pomáháte, tak je možné že se ostatní ostýchají.
@Al35 píše:
Tak já jsem na vše sama jako samoživitelka a i když finančně bych utáhla dětí 5 tak jsem si pořídila s ex jen dvě právě proto že mi nikdo nepomůže.. člověk by měl myslet dopředu než si sám nafrká 3 děti.. v dnešní době..obzvlášť pokud nemůže zaplatit ani hlídání což je pro mě dost standart.. nezlobte se za přímý názor..
To je v pořádku
Já byla také samozivitelka, se dvěma dětmi
poté jsem si našla manžela a máme 1 společně dítě. Nesuď, dokud nevíš fakta.
@Anonymní píše:
No ta matka už je „třešnička“ na dortu. Ten rok nás pripravil snad o deset let zivota, hlavně manžela. Ty naschvály od rodiny jak píšeš, u nás skončili timy že jsme museli přerušit veskery kontakt, ale naprosto.
My udělali taky. No klid není, ale lépe se dýchá, to ano
@Ou píše:
Rodinu se nevybíráš, přátele ano. V okamžiku kdy se vi aktivně začnete zajímat o to, jestli vaši přátelé potřebují s něčím pomoci a zapojíte se do toho, tak vám to vaši přátelé budou vracet.Pokud obecně mezi vámi nefunguje to, že se aktivně ptáte a aktvině si pomáháte, tak je možné že se ostatní ostýchají.
Nene máme skvělé přátelé, když můžeme my pomůžeme, když oni pomůžou nám. Ale všichni máme své starosti a času málo. Navic mají velké rodiny, s kterými samozřejmě tráví čas, dovolené, svátky…
@alialiali píše:
Taky se nezlob za názor, ale 3.dite bych si neudělala s vidinou nuloveho hlídání:( dvě děti jen aby se necítilo to jedno samo a mělo parťáka. 3 děti jsou pro mě masakr, ale každého věc
Ale já přeci netěším primárně hlídání. Ač by se hodilo 100%. Ale tu psychickou stránku, podporu, rodinu, pomoc. Jestli máme dvě, tři nebo 4 děti je jedno.
Ano. Jsme na vše sami ale přijde mi to naprosto normální. Nežijí tak abych předpokládala že mi někdo d něčím pomůže.
@martina.se píše:
Jsme na vše sami, já mám rodinu 400 km daleko, muž má rodinu nefunkční. Občas je to velký opruz. Hlídání ani pomoc prostě neexistujíco nedáme sami, z nemáme
ale nemám z toho deprese, protože jsem s tím počítala jo a děti 4 ks, 5.na cestě
Jee tak to gratuluji, ze by konecne holcicka..
@Anonymní píše:
Dobrý večer, předem chci poprosit o anonymní příspěvek. Je to pro mě momentálně hodně citlivé téma. Jsme s manželem na vše sami. Chci vám vysvětlit, co poslední dobou cítíme a zajímá mě, zdá to také tak někdo má a jak se se situaci vyrovnal. Doteď jsem tento pocit měla jen já, ale poslední dobou ho má i manžel a mě začíná nabíhat asi deprese… S manželem jsme 10 let, tři děti. Oba z početných rodin. Oba rodic alkoholik, ne funkční rodiny…oba nejmladší ze sourozenců, žádný vztah, nestykame se. Velmi, velmi vážně duvody. Poslední rok se staráme o matku manžela, od nákupu, po účty, starost o bydlení apod. Neustále telefonáty, kde co zařídit apod. Máme vlastní dům, děti. Ale máme jen sebe. Nikdo se nás nezeptal jestli potřebujeme pomocí, jestli mají děti vše, jestli nechceme pohlídat…nic. nikdy. Kamarády máme, ale každý má svých starostí dost. Bolí nás, že jsme na vše sami. Že nemáme rodiny, které by nás jen slovem podpořili. Bojím se, až jeden z nás nebude. Padá na mě velký splín, co bude. Vše je teď tak těžké, ač finančně, psychicky…Máte to někdo podobne? Jak to zvládáte bez podpory nejbližších?
Já mám už jen tátu a muž maminku. Táta se přijede podívat, ale problémy s ním neřeším a nehlídá nám. Hlídá jen tchyňka. O pomoc požádat širší rodinu můžeme, ale moc často to nevyužíváme. Taky se snažíme poradit si hlavně sami.
Podporu rodiny nema spousta lidi
.
Vy mate vyhodu, ze mate s manzelem sebe navzajem. Nebo ani to neklape..?
A pratele kolem sebe.
To je ohromne moc.
@Anonymní píše:
Ale já přeci netěším primárně hlídání. Ač by se hodilo 100%. Ale tu psychickou stránku, podporu, rodinu, pomoc. Jestli máme dvě, tři nebo 4 děti je jedno.
Psychickou pomoc? Já ti mám pocit, že nějak chceš nesplnitelný. My máme s manželem oba funkční rodiny, ale jako pomoc vnímáme ty skutečný činy, pokud už je teda potřebujeme, což je málo. Co si vlastně představuješ pod pojmem podpora a psychická pomoc? Že se u někoho vypovídáš, že ti někdo poklepe na rameno a řekne - to bude dobrý?
Také jsme na vše sami, já už rodiče nemám, manželovi jsou v zahraničí a zdravotně na tom nejsou nejlépe. Někdy je to náročné, ale vždycky si říkám, ze kdyz jsou na děti dva dospeli, je to dobre. Mnohem horší mi přijde, kdyz je rodič ba děti sám, byt má k dispozici babičky.
@Janli píše:
Psychickou pomoc? Já ti mám pocit, že nějak chceš nesplnitelný. My máme s manželem oba funkční rodiny, ale jako pomoc vnímáme ty skutečný činy, pokud už je teda potřebujeme, což je málo. Co si vlastně představuješ pod pojmem podpora a psychická pomoc? Že se u někoho vypovídáš, že ti někdo poklepe na rameno a řekne - to bude dobrý?
Co ty vnímáš pod pojmem „skutečný čin?“. Já pod pojmem psychická pomoc, podpora? Nikdy ses nedostala do problémů, kde si chtěla slyšet pochopení od nejbližšího? Třeba vážná nemoc, finanční potíže apod.? Ano chybí mi někdo blízký, kdo by se mnou tyto starosti „nesl“.A nemyslím si, že chci moc. Spousra kamarádů má takový vztah s rodinou, kde si vzájemne pomůžou.