Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja mam s mamkou take zvlastni vztah. Cely zivot to bylo fajn, ja ji mela jako vzor, vse jsem delala jako ona, jenže s plnoletosti me to dostalo do hroznych problémů s penezi, vztahy mezi lidmi, partnerem. Diky manzelovi, ktery mi pomohl hlavne financne, jsem se postavila na vlastni nohy a zacala premyslet vlastni hlavou a nesetkalo se to s pochopením. Ted o me tvrdi, ze jsem uplne jina, coz je zřejmě pravda, ale byla jsem takova vždy, jen pod jejim vzorem to bylo schovane. A to je nas nejvetsi problem, ani jedna nesouhlasíme s tim jak zije ta druhá. A ja jsem prestala mit potrebu se ji za to omlouvat nebo ji to vysvětlovat a je to take špatně. Nesoudim ji jak vede svuj život, jen si myslim, ze ten muj bez dluhů je lepší.
Jeste teda ta moje kdyz jsem podruhe otehotnela, dite chtene a planovane. Vdana jsem a bylo mi 26, dceri dva roky. Tak misto toho aby byla rada aa pogratulovala, tak mi rekla na pozitivni test, ze jsem deb*l
Pak jsem bohuzel v 10.tydnu potratila, taky jsem potrebovala podporu. Misto toho rekla neco v tom smyslu, ze jsem hysterka, ze to jeste nebylo prece velke mimino
Tak asi tak.
Ahoj špatný vztah s matkou to je věc. Vždy sem si říkala proč ja ale nejsem jediná. Začlo to po rozvodu.Kam se človek uchyli k rodičum ale to byla chyba. Došlo mi to v momente kdy sem se k nim nastehovala a ex přijel k našim se rozkřikoval co si to dovoluju a jaka sem mrcha. Moje mama tehdy pronesla me do toho netahej. Vše slyšel naš tehdy 6lety syn. Nemela sem tehdy auto a potřebovala sem pomoct odvézt věci z bytu.Co se tatovy vešlo do auta se odvezli.Pro další se nejelo řekl to mu nech…čas je ten co hoji
Ahoj, máma to je tema. Nikdy sem s mou neměla vřele vztah ale zvykla sem si.Na kolena me srazil až rozvod, teda ten ani ne ale to že sem si bláhově myslela že najdu oporu se synem u mámy. Chyba, ona chtěla mít klid. Že sou horší věci než rozvod sem pochopila když ex přijel k našim a tam se na mě utrhoval že sem mrcha a že ničím synovi život. Mama řekla jen a co on chudák kdo mu bude vařit, no ale dejte mi s tím pokoj. Nemela sem auto potřebovala sem pomoct odvézt věci z bytu, táta mi pomohl ale to co se nevešlo do auta tam muselo zůstat. Řekl nech mu to. Pořad sem to nějak chtěla ustát. Do doby než se mi narodil druhy syn, ležela sem v nemocnici po reopetaci, manžel se staral o mimčo. Volala sem ji že nemůžu chodit a že bych potřebovala nějaké věci. Řekla mi že je snad v nemocnici kantyna a mám si tam dojít. Poslala po tatovy župan tot vše. Ex se mi do dnes směje jak me ani naši nemaj rádi a máma mu nahrává. Vola mu k narozeninám a ptá se ho kdy uvidí vnuka. Přenesla sem se přes to díky skoro rakovině, nepřijit včas měla sem jen půl roku. Nechci už stracet svůj drahocenný čas a takovým člověkem. Řekla sem ji to do očí at se modlí abych našla sílu ji to odpustit a já to dokážu to vím. Naučila sem se že přes to zle co se nám děje se máme něco naučit. Mnohdy mi to nedává smysl. Drzte se ženy a slečny zase vyjde slunce