Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@blanka.mala píše:
no a o to prave jde, ne? svet patri presne takovym lidem, ne tem co sedi v koute a cekjai az na ne prijde rada
Tak pokud čteš knížky o výchově dětí, určitě tam taky najdeš, že děti potřebují mantinely, neb se pak chovají nejistě a proto dělají ta ramena ve společnosti.
A tu rodinu opouští z toho důvodu, že rodiče najednou vidí, co vychovali a pokouší se to v pubertě dohnat ![]()
@boball píše:
@blanka.mala No,to je pěkná ptákovina. Když dětem dovolíš vše, vyrostou z nich akorát právě zpovykaní zmetci, co si myslí, že si můžou dovolit vše i v dospělosti.
prosím tě co takhle se vykašlat na vize co bude a co by se mělo a prostě jen tak obyčejně poctivě a s láskou žít?
@blanka.mala píše:
@burgundyV podtste to je druhy extrem, to uz je moc. Me by se libila vychova odbornika s praxi, ja to budu vychovata maximalne 1 az 3 za zivot.
Odborníci se shodují na tom, že nejlepší je, pokud děti vychovávají milující rodiče
Ty prostě žádný odborník nahradit nemůže! Už se to zkoušelo tolikrát a nevede to k úspěchu. Nevadí, že rodiče mají slabosti, dělají chyby, protože chybovat je prostě lidské a dítě se může učit i s vašich chyb.
S dalšími odborníky se pak dítě setkává ve školce, škole, v kroužcích…to stačí
Jinak existují i kurzy rodičovství např. Kurz efektivního rodičovství, apod.
@petulatko píše:
To je dobra diskuze, cetla jsem jen par prispevku a musím se fakt smát úvodnímu dotazu. Nemyslím to ve zlem. Ale po prvních větách jsem si říkala, no jo, bezdětná. A je to tak.
Představy jsou jedna věc, realita druha. Ja mam celkem hodnou dvouletou holčičku a upřímně bych ji na návštěvě taky nechala delat bugr. Samozřejmě ne neco ničit nebo tak, ale proste jit na návštěvu s tím, ze ji budu celou dobu buzerovat, at si sedne, to bych tam raději nesla.
Tak příště bud sama s kámoškou nebo se nad toto povznést. Takto male děti proste nesedí na zadku a nekoukají do zdi. A je to dobre, ze jsou zvídavé.
K nám když někdo jde, vždycky máme z domu kůlničku na dříví, ale já se nad tím nepozastavuji, jsou to děti. Uklidit dum je to poslední. A ze stresuje psy…to je u mě téma na úplně jiné debaty. Pes je pes a ten by se mel přizpůsobit. Sama budes mít dítě a pes bude muset sklapnout a zvyknout si.
tak přesně tohle mě po pár větách napadlo, že je bezdětná ![]()
Také bych nenechala děti na návštěvě něco ničit, ale tříletý dítě bych rozhodně nenutila sedět a zařezávat. Myslím, že kdyby maminka holčičky se celou dobu věnovala jí, aby nezlobila, tak by zakladatelka zase psala téma kámoška přišla s dítětem na návětěvu a celou dobu se místo mně věnovala dceři.
Jinak já bych v životě nešla na návštěvu s dítětem někam, kde mají puštěné psy co nejsou zvyklí na děti.
@blanka.mala Beze srandy, měli byste naběhnout k psychologovi a něco se sebou udělat. Není problém v tom, že děti nebudou mít tah na branku - no a co bože, takovejch je a taky žijou - ale v tom, že mají zakomplexovaný rodiče, který jsou tak vadný, že uvažujou, že by dětem bylo líp u někoho jinýho.
Taky si nemyslím, že jsem super matka, a kolikrát si říkám, že chudák dítě, že některé věci se mnou teda vyžralo - ale že bych s manželem plánovala, že ho dám vychovat někomu jinýmu, to je prostě ujetý. Ani odborník s deseti pedagogickejma školama (někdy tím míň, mám chuť říct) není zárukou „dokonalý výchovy“.
Ty by ses měla, ideálně spolu s manželem, připravit na to, že prostě pro dítě budete dělat, co je ve vašich silách, že se pokusíte dítě co nejvíc respektovat (tzn. NEŘÍDIT se knihama, ale tím, co cítíte, že je pro něj dobrý), že ho podpoříte v tom, co pro něj bude důležitý (i když to třeba nezapadne do vašich představ o „správnosti“ - třeba kdyby nechtělo na VŠ), a že ho budete bezpodmíněčně milovat a dávat mu to najevo. A že si budete JISTÍ v tom, že děláte to nejlepší, co můžete. Pokud jste na tom tak, jak to z Tvýho příspěvku vypadá, tak vám k tý jistotě nejspíš už musí někdo pomoct. Ale pokud uvažujete, jak píšeš, tak opravdu myslím, že hrozí, že dětem svojí výchovou zaděláte na problém.
Já spíš vidím problém v tom, že v českých rodinách se převzal tzv. americký model, kde děti mohou skoro vše a končí to fakt hrozně. Jsem ráda, že v ČR se na základkách nemusí procházet skrz scaner na zbraně, v podstatě tu nejsou dětští vrazi a pod. Dítěti je potřeba určit hranice a v nich mu nechávat relativní volnost. Paní Prekropilová píše potom spoustu knih tipu Malý tyran o tom, jak právě nedělat z dítěte ředitele celé rodiny. Pisatelka je pravda bezdětná, navíc těhotná, takže ovlivněna hromony, ale faktem je, že její kamarádka to prostě nedala. Holčičce měla přinést hračky (FAKT NENI POVINNOST MIT DOMA HRACKY PRO DETI, KTERE PRIJDOU K BEZDETNYM NA NAVSTEVU), knížky, malování či cokoli, co ji na nějakou dobu zabaví. Pak dát rychlé kafe a navrhnout procházku po okolí. Pokud by navštívená budoucí matka nechtěla či nemohla, tak bylo na čase se rozloučit a vypadnout.
Pravdou je, že zatím je to chyba matky, ale do budoucna bude mít takovéto dítě fakt problém. Ve školce, ve škole a pokud ani tam nedojde ke korekci, tak i v životě.
@Capelucita píše:
Já spíš vidím problém v tom, že v českých rodinách se převzal tzv. americký model, kde děti mohou skoro vše a končí to fakt hrozně. Jsem ráda, že v ČR se na základkách nemusí procházet skrz scaner na zbraně, v podstatě tu nejsou dětští vrazi a pod. Dítěti je potřeba určit hranice a v nich mu nechávat relativní volnost. Paní Prekropilová píše potom spoustu knih tipu Malý tyran o tom, jak právě nedělat z dítěte ředitele celé rodiny. Pisatelka je pravda bezdětná, navíc těhotná, takže ovlivněna hromony, ale faktem je, že její kamarádka to prostě nedala. Holčičce měla přinést hračky (FAKT NENI POVINNOST MIT DOMA HRACKY PRO DETI, KTERE PRIJDOU K BEZDETNYM NA NAVSTEVU), knížky, malování či cokoli, co ji na nějakou dobu zabaví. Pak dát rychlé kafe a navrhnout procházku po okolí. Pokud by navštívená budoucí matka nechtěla či nemohla, tak bylo na čase se rozloučit a vypadnout.Pravdou je, že zatím je to chyba matky, ale do budoucna bude mít takovéto dítě fakt problém. Ve školce, ve škole a pokud ani tam nedojde ke korekci, tak i v životě.
uf, konečně názor se kterým souhlasím v plné míře ![]()
@Marlynka Dítě zlobí, když se nudí, nebude sedět a dívat se jak cucáte kafe. Když nezabralo pískoviště, které už má nejspíš okoukané, proč nevytáhneš nějakou veteš? Když už nevím kudy kam, vyndám knoflíky, bavlnky, různý hadříky, prostě něco, co naní okoukané. Jasně si vzpomínám na sebe, jak jsem mluvila dokud jsem neměla děti, jé já byla chytrá. No nakonec je to všechno trochu jinak.
Ahoj chybička se vloudila. Chtělo to kamarádku upozornit trochu víc. Já to udělala taky.
Dovoluji si obnovit diskuzi. Nedávno byla u nás kamarádka na návštěvě s dvěma dětmi (kluci 4 a 6 let). Ačkoliv jsem se je snažila nějak zabavit (pustila tablet s pohádkami, vytáhla hračky, které pro tyto případy máme), bylo to pro nás náročné. Běhaly po domě se sušenkami, drobky všude, chvíli běhaly i v botách, vlezly našemu miminku do postýlky, atd. Měla jsem strach aby něco nerozbili nebo si neublížili… Asi víc než chování dětí nám vadilo chování kamarádky, která to neřešila a ani se je nesnažila usměrnit. Bylo u nás už více návštěv s dětmi v různém věku, ale tohle byl pro nás extrém a fakt jsme si oddechli, když odešly. Spíš řeším, až k nám budou chtít příště na návštěvu, jak se z toho vymluvit. Říct, že ne, protože se neumí chovat asi neumím ![]()
@Anonymní píše:
Dovoluji si obnovit diskuzi. Nedávno byla u nás kamarádka na návštěvě s dvěma dětmi (kluci 4 a 6 let). Ačkoliv jsem se je snažila nějak zabavit (pustila tablet s pohádkami, vytáhla hračky, které pro tyto případy máme), bylo to pro nás náročné. Běhaly po domě se sušenkami, drobky všude, chvíli běhaly i v botách, vlezly našemu miminku do postýlky, atd. Měla jsem strach aby něco nerozbili nebo si neublížili… Asi víc než chování dětí nám vadilo chování kamarádky, která to neřešila a ani se je nesnažila usměrnit. Bylo u nás už více návštěv s dětmi v různém věku, ale tohle byl pro nás extrém a fakt jsme si oddechli, když odešly. Spíš řeším, až k nám budou chtít příště na návštěvu, jak se z toho vymluvit. Říct, že ne, protože se neumí chovat asi neumím
takové kamarádky mám dvě, jedné jsem to mohla říct přímo a ta to vzala normálně a vždycky děti upozorní, co můžou a co ne, takže, tam to funguje a ve finále si děti hlídá, kde co berou, kam lezou, co kde jí,… a u druhé vím, že jí to říct nejde, takže se většinou scházíme u ní s tím, že u nás probíhá neustále nějaká ta rekonstrukce, takže ani není možný být u nás.. ![]()
Minule u nás byla návštěva a prostě co se mi nelíbilo jsem rovnou dětem řekla. Naopak jsme my byli u kamarádky a taky zastavila moje děti, že nemají chodit po bytě v botech. (ne, že my by jsme doma chodili v botech), ale prostě byla rychlejší
Chce to říct na rovinu… Buď to přijme a usměrní je, nebo se přestane kamarádit a bohužel, to se stává.
Zkuste tedy spíš domlouvat návštěvy na neutrální půdě pokud to jde - nějaká kavárna s dětským koutkem, herna nebo běžte ven až bude hezky. Kamarádky syn je taky divoch a v nestřeženém okamžiku vlezl našemu synovi do posele a roztrhl mu tam (omylem) ručně šitý kapsář. Ale kamarádka se opravdu snažila zakročit takže na ní jsem se nezlobila. Od té doby když jsou u nás prostě jejich synovi řeknu že se do pokojíčku nesmí a hrajeme si v obýváku. Možná pokud jste dobré kamarádky zkusit jí to naznačit. Třeba si to ani neuvědomuje a mají možná doma nastavená jiná pravidla… Taky je pro mě problém kolikrát uhlídat na návštěvě našeho dvouletého raracha. A kdyby mi někdo něco vytkl budu se teda za nás se synem asi stydět ale budu to respektovat.
Vas domov, vase pravidla. Zasahla bych a rekla to tem detem, v te dane situaci. Aby to kamosku zvedlo ze zidle a sklopila usi, uvedomila si to. Pokud ji to teda docvakne ![]()