Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kamaradčina návštěva
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.2.20 10:06
@Anonymní píše:
Dovoluji si obnovit diskuzi. Nedávno byla u nás kamarádka na návštěvě s dvěma dětmi (kluci 4 a 6 let). Ačkoliv jsem se je snažila nějak zabavit (pustila tablet s pohádkami, vytáhla hračky, které pro tyto případy máme), bylo to pro nás náročné. Běhaly po domě se sušenkami, drobky všude, chvíli běhaly i v botách, vlezly našemu miminku do postýlky, atd. Měla jsem strach aby něco nerozbili nebo si neublížili… Asi víc než chování dětí nám vadilo chování kamarádky, která to neřešila a ani se je nesnažila usměrnit. Bylo u nás už více návštěv s dětmi v různém věku, ale tohle byl pro nás extrém a fakt jsme si oddechli, když odešly. Spíš řeším, až k nám budou chtít příště na návštěvu, jak se z toho vymluvit. Říct, že ne, protože se neumí chovat asi neumím
No muzes to brat jako trenink. Za chvili budou i tvoje deti litat a drobit po byte 
Jinak, pokud si zvu na navstevu nekoho s malymi detmi, tak počítám s tim, ze bude randal a byt vzhuru nohama… A pokud by to i tak prekracovalo moje meze, tak bych ty deti klidne usmernila sama. Treba ze u nas doma se v botech nebeha a hnala bych je si je zout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.20 10:34
Ano, nevím, co nás čeká s tím naším raráškem 
Ale jak píši, víc mi vadila ignorace kamarádky. Běhání a randál samozřejmě neřeším. Drobky- myslím, že i děti dokáží s pomocí rodičů pochopit, že na návštěvě tu sušenku sní u stolu a pak můžou běhat. My jsme s partnerem kamarádčiny děti usměrňovali, až nám bylo hloupé, že my jo a ona ne… Ale když to udělali znovu, tak z její strany opět bez reakce. Bylo tu už spousta děti na návštěvě, a taky některé byly dost neposedné, ale aspoň maminky za nimi běhaly, aby nic nevyvedly a neublížily si a ptaly se nám jestli to nebo ono nevadí…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.20 11:01
@snee A jakým způsobem jsi to kamarádce řekla? Hele, nelíbí se mi, jak se tvé děti na návštěvě chovají, navíc ty jsi k tomu rezistentní, tak půjdeme raději příště na hřiště?
- Citovat
- Upravit
10.2.20 11:20
Čekáš, že děcko bude malý dospělý.
Pokud děti neskákaly v postýlce v botách nebo ti nestříhaly kožich nůžkami (i tohle tady kdysi bylo), tak je to ještě dobré. A ano, když jsi v tom 24/7 tak otupíš a nevnímáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.20 11:36
@Anonymní píše:
@snee A jakým způsobem jsi to kamarádce řekla? Hele, nelíbí se mi, jak se tvé děti na návštěvě chovají, navíc ty jsi k tomu rezistentní, tak půjdeme raději příště na hřiště?
no my jsme s manželem oba na pořádek, tak jsem jí řekla, ty hele, ať tu nemám bordel, já to pak budu celý odpoledne uklízet a přijde partner a ten z toho bude taky nevrlej..víš jak..takhle ne, sníst si to můžou v kuchyni. Nebo děcka do postele se cizím neleze, tady máte hračky a postavte nám třeba hrad z kostek, my se pak příjdem podívat a kamarádka samozřejmě přitaká. Ale já mám s touto kamarádkou velmi dobrý vztah a respektujeme se navzájem, druhé bych to říct nemohla, protože ta by se naštvala a přestala komunikovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.20 11:45
**@PaníBovaryová
I když mám první dítě, tak zkušenosti s dětmi mám. Na návštěvě jich tu bylo už asi 20, některé tu i spaly a byly na delší dobu, ale tohle byl pro nás extrém. Aby 6letý kluk vlezl za miminkem do postýlky mi nepřijde normální a ještě míň normální mi přijde aby rodič u toho stál a nic neřekl a musela zasahovat já. Těch věcí bylo víc. Jak píšu, víc mi vadila ignorace rodičů a že jsme je usměrňovali s partnerem. Nejsem žádná hysterka, která by řešila někde jeden drobek. Obě děti jsou ve školkovém věku, tak 24/7 nerozumím…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.20 11:59
@snee Řešila jsem to asi podobně, dostali kostky, ať si staví, snažila jsem je povzbudit, něco pro ně vymyslet, vydrželi to chvíli, pak pohádky na tabletu, taky chvíli. Všechna napomenutí šla jen od nás stylem "Ty Kubíku, neběhej tady s tím jídlem, běž si to prosím sníst ke stolu ". Kamarádka na to třeba přitakala, ale za 5 minut stejnou situaci ignorovala. Nebo jsem mladšímu řekla, ať něco nedělá, že si může ublížit, pro jistotu jsem onu věc dala do vedlejší místnosti a za chvilku řev, že spadl z té věci… Partner po jejich odchodu komentoval, že se nemusíme kamarádit s každým. Budu se snažit směřovat setkání na neutrální půdu, jen nevím, co říct na to, až se přímo objednají na návštěvu.
- Citovat
- Upravit
Lalelale
10.2.20 12:01
@Anonymní píše:
Dovoluji si obnovit diskuzi. Nedávno byla u nás kamarádka na návštěvě s dvěma dětmi (kluci 4 a 6 let). Ačkoliv jsem se je snažila nějak zabavit (pustila tablet s pohádkami, vytáhla hračky, které pro tyto případy máme), bylo to pro nás náročné. Běhaly po domě se sušenkami, drobky všude, chvíli běhaly i v botách, vlezly našemu miminku do postýlky, atd. Měla jsem strach aby něco nerozbili nebo si neublížili… Asi víc než chování dětí nám vadilo chování kamarádky, která to neřešila a ani se je nesnažila usměrnit. Bylo u nás už více návštěv s dětmi v různém věku, ale tohle byl pro nás extrém a fakt jsme si oddechli, když odešly. Spíš řeším, až k nám budou chtít příště na návštěvu, jak se z toho vymluvit. Říct, že ne, protože se neumí chovat asi neumím
Já mám pár známých, co se bohužel na návštěvě neumí chovat (například je prakticky nejde vyhodit) a bohužel řeším tak, že jsem vždy našla výmluvu, proč nemůžeme být u nás. Scházíme se venku, kde jsou úplně v pohodě. Většinou platilo, že si po čase všichni zvykli na to, že k nám se nechodí. Jinak já jsem v tonhle drsná, ale děti bych slušně srovnala sama i před kamarádkou. Prostě bych jim řekla, že u nás se v botách nechodí a tečka. Nikdo nikdy neměl problém.
- Citovat
- Upravit
Janli
10.2.20 14:48
Náš dům je takový průchoďák pro děti. Všichni už se tady dávno naučili, že pravidla neurčují rodiče, ale já a nikdo nemá problém s tím, že si tady usměrňuju i cizí děti. Pokud se mi něco nelíbí, tak se ozvu srovnám si je. Vřele doporučuju se tohle taky naučit a nečekat, až zasáhnou rodiče. Každý máme totiž mantinely nastavené nějak jinak.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.20 15:02
@Janli
Děkuji za reakci. Zní to jako dobrý způsob jak situaci řešit. Bohužel je asi limitem, když děti neposlechnou rodiče ani hostitele. Děti jsme napomínali, ale efekt žádný / krátkodobý.
Asi jako jediné východisko vidím dát si na chvilku pauzu od návštěv u nás. Bydlí trochu dál od nás, tak výmluvy se budou hledat jen jednou za čas Spíš jsem přemýšlela, zda jste nějakou podobnou situaci řešili a omluvili se např. rýmou, nemocí, očkováním, naplánovaným programem nebo jste natvrdo řekli, že dokud si své děti nespacifikují, tak k Vám nemůžou. Vymlouvat se asi nejde věčně, zase říct matce, že její děti jsou nevychovaná a neposlušná sprtáťata a dokud je nedá do kupy, tak nesmí přes práh Vašeho domu asi taky nejde 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
