Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kamarádky dcera
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
31.10.13 09:09
@Anonymní píše:
Holky diky za rekace. Holkam uz jsou 4 roky. to rozbijeni hracek jsem vyresila, proste je schovavam, myslim, ty drazsi.
Kamoska je uz unavena z vecneho napominani, tak proste uz rezignovala.Ja jsem ji to rikala, nastesti ona je v tom v pohode. takze nekdy i ja davam vychovny prednasky nebo ji podporuju, aby ji ignorovala, kdyz uz to prestrelila. a ona sama proste nevi, co s ni.ja uz taky ne nekdy. Urcite je proste takova, jenom me proste mrzi, ze si budu muset vybrat mezi tim, ze bud budem chodit s ven tim jejim druhym ditetem, kteremu budou skoro 2 roky a holky se budou videt minimalne, nebo bude nase dcera osizena o svoje zaliby, kdyz jsme s nima. Jenze to mi neprijde taky spravne, protoze kamosky holka se preci musi naucit, ze nemuze mit vsechno ne?
Nemusí, ale třeba jí to časem dojde, že tím, že chce vše o hodně věcí může přijít. Třeba i o kámošku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 09:10
@iTýnka píše:
@Sibyla0 To ano, to jsem neřekla, ale ve více připadech je to proto, že rodiče těch druhých na to nemají, nebo je nechtějí rozmazlovat. Děti v tomhle věku jsou strašně závistivé, lakomé a neváží si ničeho. Výjimky samozřejmě potvrzují pravdilo.
S tím tedy nesouhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 09:12
@Anonymní píše:
Kamosky holcina kolo ma a dokonce bez slapek, ona je strasne sikovna na vsechno, postavi ji na lyze, lyzuje, na kole bez kolecek se naucila uz ve 3 letech..vsude leze po vyskach, nespadne…ale ona by proste chtela i kdyby mela nase hovinko v ruce, tak by ho musela taky.Je proste takova, dela jim to doma, ze musi dirigovat a vse byt podle ni. Takze v tom, ze by mela neco lepsiho nase to neni. Naopak.
Byla za mnou i druha kamoska, ktera ma podobny problem, jim dokonce leze pry i do lednice a bere jidlo. radila jsem ji ty hracky schovavat a normalne rict ne, ale to jakmile se ji rekne NE, tak je scena. A samozrjeme kamoska chce si v klidu vypit kafe a ne resit jeji dceru, proto mozna se my ostatni chovame tak, ze tu jeji dracici nechame, dame ji co chce…at mame klid. Takze vlastne v tom jedeme vsichni…
Jsem rada, za vase nazory, pomaha mi to dojit k nejakemu zaveru…
Tak třeba to schovávání hraček bych nedělala. Holčička je u vás doma a měla by pochopit, že tam prsotě určuješ pravidla ty, takže bych jí s klidem řekla, že to bude tak a tak a když by na to nepřistoupila, asi bych jí řekla, že tedy už si k vám nebude moci přijít hrát, když tvoje pravidla nedodržuje. Třeba by jí to trklo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 09:14
@Anonymní píše:
To máš ještě dobré, že jde „jen“ o kamarádku. Ale náš syn má bohužel dvouletého bratrance, který je nevychovaný, žijící ve špatných sociálních podmínkách, kde ho ke správné výchově nevedou - vše tam selhalo. Maminka si vykuřuje celý den za počítačem před dítětem, tatínek co druhý den v hospodě (nepracuje). Našeho 15 měsíčního syna terorizuje, mlátí ho, hází po něm surově hračky, vše mu bere, pořád tu jen poletuje, piští, žduchá do syna, rozbíjí mu hračky (na jednu stranu se nedivím, že neví, jak s hračkami zacházet, když oni mu žádné nekoupí, jsou stále bez peněz-ale na cigarety a alkohol peníze jsou). I když to oba vidí, jak se ten jejich chlapec chová, nic mu neřeknou a napomínám ho neustále já (přiznám se, že bych mu nejraději tolikrát už jednu vpálila). Náš syn tu návštěvu vždy probrečí, je vystresovaný, schovává se za mě. Když jsem si malého vzala k sobě pomazlit, aby neplakal, začal synovec útočit na nás oba a to už jsem se po něm okřikla a potom jsem vyletěla po švárovcích, ať si ho laskavě uklidní. To taky selhalo, protože vzniklo šílené divadlo - není zvyklý na upozornění, že něco dělá špatně a začal mlátit hlavou do země, jak ho okřikli
Vím, že za to synovec nemůže, jak je vychován, ale po tom všem mám na něho neuvěřitelnou alergii, protože už teď vím, že s takovou výchovou z něj bude takový ten typický hajzlík.
Anonymně píšu pro jistotu. Nepotřebuji, aby známí věděli, co mám za problémy v rodině.
A proč si je tedy zvete?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.10.13 09:17
Anonymni c.2 
jo to mas pravdu, ze to mam tedy lehci, protoze je to kamoska a ne rodina. Nastesti moji kamosce nevadi, kdyz vyjedu po jejim diteti, protoze ona je uz unavena z celodenniho usmernovani.
Takze ty to resis tak, ze chodite fakt jen jednou za mesic, pul roku ci rok na navstevy? proste se musis smirit s tim, ze je uvidis malo, aby si ochranila sve dite? to je ale prave to, co mi vadi. s cim bojuju, ze preci takova mala holka nam nebude urcovat zivot, ze ja se musim prizpusobit ji, ze kdyz ona je drak, tak my nebudeme nosit nase oblibene veci, aby je nahodou nerozbila, nebo nebyla scena, ze je chce.Nebo ji proste vyskrtnem z naseho zivota a budeme se stykat bez ni…to mi proste taky spravne…takze KDE JE TA SPRAVNA HRANICE?
- Citovat
- Upravit
31.10.13 09:26
@kolozubka píše:
Tak třeba to schovávání hraček bych nedělala. Holčička je u vás doma a měla by pochopit, že tam prsotě určuješ pravidla ty, takže bych jí s klidem řekla, že to bude tak a tak a když by na to nepřistoupila, asi bych jí řekla, že tedy už si k vám nebude moci přijít hrát, když tvoje pravidla nedodržuje. Třeba by jí to trklo.
Hele náš kluk (skoro 4) prochází asi první pubertou nebo co to je. Každopádně je to strašný a mám chuť ho občas zakousnout nebo si jít hodit mašli, že jsem strašná matka. Normálně je hodný, má rád děti, hračky půjčuje, občas nějaká vzteklina, ale v normě. Poslední dobou se chová jako fracek, vzteká se šíleně, je hodně lakomý a dost důrazně se u toho projevuje. No hrůza, fakt. Vypadá, jako by doma neměl nic, já na něj sr.ala a výchovu neřešila. Pokud má přijít návštěva, domlouváme se, které hračky nechce půjčit, ty pak schováme do skříně a dohodneme se na tom, že to, co v pokojíčku zůstalo, půjčí, nebude se rozčilovat ani lakotit a bude si s návštěvou hezky hrát. Dost to pomáhá, protože má pocit, že si o věcech rozhodl sám, sám určil, že tyhle hračky budou k dispozici a já se na to pak můžu při nendodržení naší společné domluvy odvolávat, což je pro něho nejsilnější argument. Kdybych ho usměrňovala stylem- ale no tak, půjč chlapečkovi to autíčko, buď hodnej kluk, tak mě ani neuslyší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.10.13 09:28
@kolozubka To není pravidelně. Jednou za měsíc se staví a já to musím respektovat, že přítel chce vidět svou sestru - to ovšem obnáší i společnost jejího manžela a dítěte. Přítel o tom ví, že já s tou návštěvou nesouhlasím kvůli našeho syna, ale on by jinak nemohl vidět svou sestru, jelikož její manžel je padlý na hlavu, samotnou ji nepustí. Je to celkem složité ty jejich vztahy - pro mě nepochopitelné Nemotám se jim do toho, je to jejich věc a z poslední návštěvy jsem zcela vyléčena. Příště si beru syna na procházku, když budou mít přijít. Sice budu trnem v oku opět celé jejich rodině, ale opravdu mě neuklidní hláška ze strany rodiny od přítele, že to „nemám přehánět, prý jsou to jen děti a všechny se tak chovají“ - no nevím, můj syn teda i v tolika měsících ví, kde jsou jeho hranice 
Ale já si už zvykla na to, že jediný s mozkem z celé té jejich rodiny, je můj přítel (studuje VŠ a je opravdu chytrý - jediný z celé té početné rodiny) - on se téměř se svou rodinou, vyjma sestry, neschází (ano, i kvůli mě, protože od začátku jim vadilo, že mám cíle, chci studovat spolu s přítelem a oni mají jen ZŠ, max VL). Snažili se nás několik let rozdělit, jemu představovaly různé „nevěsty“, když jsem k nim měla zákaz jezdit a on zrovna přijel) ale to je mimo téma už. Jen na popsání situace. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.10.13 09:29
@Anonymní píše:
Anonymni c.2
Takze ty to resis tak, ze chodite fakt jen jednou za mesic, pul roku ci rok na navstevy? proste se musis smirit s tim, ze je uvidis malo, aby si ochranila sve dite? to je ale prave to, co mi vadi. s cim bojuju, ze preci takova mala holka nam nebude urcovat zivot, ze ja se musim prizpusobit ji, ze kdyz ona je drak, tak my nebudeme nosit nase oblibene veci, aby je nahodou nerozbila, nebo nebyla scena, ze je chce.Nebo ji proste vyskrtnem z naseho zivota a budeme se stykat bez ni…to mi proste taky spravne…takze KDE JE TA SPRAVNA HRANICE?
Vídáme se s nimi jednou za měsíc. Důvody, proč se s nimi vůbec vídáme, jsem napsala výše. Anonymka č.2
- Citovat
- Upravit
31.10.13 09:30
Také jsem musela jedu kamarádku vyškrtnout. Nedalo se nic dělat. Její syn mého strkal, kopal a malý byl akorát vve stresu. Navíc jsem se i bála, aby to muj syn nepovažoval časem se normální chování a nezačal to také dělat. Jeho matka ho totálne nezvládá a ještě ji to přijde skoro vtipné. Když jsem ji to řekla, tak mi bylo sděleno, ze to je moje chyba, ze se muj syn neumí bránit (jsou jim oboum dva roky). Tak jsem styk omezila na telefonování a ona muže večer bez dítěte na vino.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 09:39
@TýnkaK píše:
Hele náš kluk (skoro 4) prochází asi první pubertou nebo co to je. Každopádně je to strašný a mám chuť ho občas zakousnout nebo si jít hodit mašli, že jsem strašná matka. Normálně je hodný, má rád děti, hračky půjčuje, občas nějaká vzteklina, ale v normě. Poslední dobou se chová jako fracek, vzteká se šíleně, je hodně lakomý a dost důrazně se u toho projevuje. No hrůza, fakt. Vypadá, jako by doma neměl nic, já na něj sr.ala a výchovu neřešila. Pokud má přijít návštěva, domlouváme se, které hračky nechce půjčit, ty pak schováme do skříně a dohodneme se na tom, že to, co v pokojíčku zůstalo, půjčí, nebude se rozčilovat ani lakotit a bude si s návštěvou hezky hrát. Dost to pomáhá, protože má pocit, že si o věcech rozhodl sám, sám určil, že tyhle hračky budou k dispozici a já se na to pak můžu při nendodržení naší společné domluvy odvolávat, což je pro něho nejsilnější argument. Kdybych ho usměrňovala stylem- ale no tak, půjč chlapečkovi to autíčko, buď hodnej kluk, tak mě ani neuslyší…
Jo to znám. Naše malá se teď taky začíná chovat jak fracek. Na děti je tedy hodná, ale začíná mít takový ty manýry - tohle nechci, tam nechci, to mi nechutná, prostě si začíná děsně vymýšlet. 
To s tím domlouváním se, co půjčíte a co ne, je super nápad 
To mě nenapadlo, protože naše dcerka půjčí úplně vše, hlavně, že má návštěvu Ona totiž, jak sama říká, má děsně ráda lidi. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 09:40
@Anonymní píše:
@kolozubka To není pravidelně. Jednou za měsíc se staví a já to musím respektovat, že přítel chce vidět svou sestru - to ovšem obnáší i společnost jejího manžela a dítěte. Přítel o tom ví, že já s tou návštěvou nesouhlasím kvůli našeho syna, ale on by jinak nemohl vidět svou sestru, jelikož její manžel je padlý na hlavu, samotnou ji nepustí. Je to celkem složité ty jejich vztahy - pro mě nepochopitelné
Ale já si už zvykla na to, že jediný s mozkem z celé té jejich rodiny, je můj přítel (studuje VŠ a je opravdu chytrý - jediný z celé té početné rodiny) - on se téměř se svou rodinou, vyjma sestry, neschází (ano, i kvůli mě, protože od začátku jim vadilo, že mám cíle, chci studovat spolu s přítelem a oni mají jen ZŠ, max VL). Snažili se nás několik let rozdělit, jemu představovaly různé „nevěsty“, když jsem k nim měla zákaz jezdit a on zrovna přijel) ale to je mimo téma už. Jen na popsání situace.
Leda, že bys se zdejchla ty s malým No ale zase utíkat z vlastního bytu kvůli návště a taky by to asi nebylo moc slušné, ale když oni nechají dítko chovat se takhle neslušně. Není to jednoduché.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 09:44
Také mám jednu takovou kámošku, která vychovává své děti stylem „ať si dělají co chtějí, hlavně ať mne neotravujou“.takže si oni vybírají co budou jíst, co si oblečenou, kdy půjdou spát nebo kdy půjdou z venku domu. a když běhají venku v osm po dešti v pantoflích a tričku ona řekne: dělej si co chceš, ty budeš nemocná" a to jsou její dceři 4 a tomu druhému dítku 7 a začíná být agresivní - pere se, hází kameny do oken apod, ale nikdo mu nesmí nic říct. A opakem je nejlepší kamarádka mé dcery. Je to holčina 3 a kousek a je to takový trdlo ubrečený. pořád padá a fňuká, děti ji vezmou hračku a fňuká, pomalu nic neumí, barvy, říkanky, neví co je modelína apod. vždycky když něco takového začneme s dcerou dělat a ona je u nás, jen kouká a když se jí snažím zapojit, tak jí to nebaví. občas z ní kvetu.. je pravda, že její mamka chce mít taky klid.. naštěstí ji vzali holčinu do školky, každý den od 7.30 do 16.30 ačkoli mamina nepracuje a užívá si konečně ten klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 10:51
@iTýnka uf, můžu se zeptat? Ty máš děti? Nechápu, jak můžeš tohle napsat, pokud vlastní děti máš. To přeci není závist a lakomost, to je prostě přirozený vývoj, hlavně v tom mladším batolecím věku To samé, že si ničeho neváží, to přeci není pravda, oni jsou tak trochu na úrovni zvířátek, musíš tak na ně pohlížet. A směrovat je správně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.13 11:12
@Sibyla0 Děti nemám, ale s dětmi pracuji. Vím jak se chovají a vím, že je to vývojem. Je to přirozenost v určitěm věku. Nepsala jsem to jako nějakou hanlivou narážku… To jste mě asi špatně pochopily 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
To máš ještě dobré, že jde „jen“ o kamarádku. Ale náš syn má bohužel dvouletého bratrance, který je nevychovaný, žijící ve špatných sociálních podmínkách, kde ho ke správné výchově nevedou - vše tam selhalo. Maminka si vykuřuje celý den za počítačem před dítětem, tatínek co druhý den v hospodě (nepracuje). Našeho 15 měsíčního syna terorizuje, mlátí ho, hází po něm surově hračky, vše mu bere, pořád tu jen poletuje, piští, žduchá do syna, rozbíjí mu hračky (na jednu stranu se nedivím, že neví, jak s hračkami zacházet, když oni mu žádné nekoupí, jsou stále bez peněz-ale na cigarety a alkohol peníze jsou). I když to oba vidí, jak se ten jejich chlapec chová, nic mu neřeknou a napomínám ho neustále já (přiznám se, že bych mu nejraději tolikrát už jednu vpálila). Náš syn tu návštěvu vždy probrečí, je vystresovaný, schovává se za mě. Když jsem si malého vzala k sobě pomazlit, aby neplakal, začal synovec útočit na nás oba a to už jsem se po něm okřikla a potom jsem vyletěla po švárovcích, ať si ho laskavě uklidní. To taky selhalo, protože vzniklo šílené divadlo - není zvyklý na upozornění, že něco dělá špatně a začal mlátit hlavou do země, jak ho okřikli
Vím, že za to synovec nemůže, jak je vychován, ale po tom všem mám na něho neuvěřitelnou alergii, protože už teď vím, že s takovou výchovou z něj bude takový ten typický hajzlík.
Anonymně píšu pro jistotu. Nepotřebuji, aby známí věděli, co mám za problémy v rodině.