Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@kemeny13 píše:
Z nějakého důvodu přitahuješ stále stejný typ.
Prosimte problem je uplne jinde. Ona chce byt stredem pozornosti a zadny rozvedeny chlap co uz ma v zivote splneno tohle delat nechce. Ten ma sve konicky, zajmy a buchta je jen vypln volneho casu. Nasel by se nejaky zoufalec, ale ten se ji urcite nebude libit fyzicky. Tudiz zase stejna pisnicka. X mnozin, ktere se ne a ne protnout.
Ahoj, začni postupně, pomalu, po menších krůčcích a nenech se rozhodit jeho případnou negativní reakcí. Pokud tě má rád, bude mu na tobě záležet, nebudeš mít takový špatný pocit. Pokud se začne chovat stejně jako tvůj ex a nějakým způsobem tě „trestat“, že si dovolíš mít i jiné plány než jen čekat na zavolání, víš, že ho máš poslat do oběhu.
A v příštím vztahu už budeš vědět na začátku, na co si dát pozor.
A nepromítáš si do tohohle vztahu jen předchozí špatnou zkušenost, když při tom motivace je tam úplně jiná? Přítel Ti taky poroučí, co a kdy máš dělat, nebo prostě jen úplně normálně (po té, co opadla původní zamilovanost), chce trávit čas i s jinými lidmi? Z popisu to nevypadá, že byste spolu bydleli, takže holt jen milenci, co se scházejí, když se jim chce. ![]()
Pořád si naštvaná na minulyho, dost tě to sebralo a nemůžeš se s tím vyrovnat, ať se snažíš sebevíc být za hrdinku. Proto sis domu dotáhla dalšího takovýho. Proboha ve svém věku přestaň být chtít muži neustále obletovaná a dělej něco pro sebe, vykašli se na chlapy a žij svůj spokojený život. Až budeš bez zášti a zarleni na ex, tak přijde i spokojený vztah.
Příspěvek upraven 19.06.21 v 07:13
@Pavlik Morozov píše:
Ten tvuj starej se mne zacina libit![]()
Tobě pavlíku bych přál Ivanu Chýlkovou z Času sluhů.
@Pavlik Morozov píše:
Ten tvuj starej se mne zacina libit![]()
Kývačce taky
, ale během krátké doby jí začal diktovat, s kým se může a s kým se nesmí stýkat, případně vyžadoval obskakování IHNED po svém příchodu (baba byla celý den zavřená u něj sama a pak on přišel a vyžadoval okamžitý servis a služby), tak to pak vzdala.
@Pavlik Morozov píše:
Prosimte problem je uplne jinde. Ona chce byt stredem pozornosti a zadny rozvedeny chlap co uz ma v zivote splneno tohle delat nechce. Ten ma sve konicky, zajmy a buchta je jen vypln volneho casu. Nasel by se nejaky zoufalec, ale ten se ji urcite nebude libit fyzicky. Tudiz zase stejna pisnicka. X mnozin, ktere se ne a ne protnout.
To jako já?
@Anelize píše:
Pořád si naštvaná na minulyho, dost tě to sebralo a nemůžeš se s tím vyrovnat, ať se snažíš sebevíc být za hrdinku. Proto sis domu dotáhla dalšího takovýho. Proboha ve svém věku přestaň být chtít muži neustále obletovaná a dělej něco pro sebe, vykašli se na chlapy a žij svůj spokojený život. Až budeš bez zášti a zarleni na ex, tak přijde i spokojený vztah.Příspěvek upraven 19.06.21 v 07:13
Chlapi potřebují trochu napětí ve vztahu, tedy o něj se zasloužit, jinak si ho neváží. Toť moje zkušenost. A to inklinuju k tomu chlapovi dělat full servis.
Manželovi jsi zřejmě dělala jen ozdobu, reprezentovala jsi ho.
Ale podle toho, co píšeš, u současného přítele to tak nevidím. To se mi jeví jako jiný případ. Opadla zamilovanost, on chce trávit čas i jinak, než jen s tebou, má i svůj program, nebo tě třeba už tak nežere Nemyslím si, že oba v páru musí trávit čas jen spolu, na vlastním programu či pomoci někomu jinému nevidím vůbec nic špatného, naopak by mě dusil přístup chci trávit čas jen s tebou.
A má ten přítel nějaké objektivní důvody, proč se musíš přizpůsobovat Ty? A on se Tobě nikdy nepřizpůsobí?
Příště se tomu vyhneš tak, že budeš nový subjekt monitorovat a až začne vykazovat stejnou nebo podobnou výrobní vadu, srovnáš si ho, aby si nezvykal nebo ho pošleš do oběhu a budeš hledat dál.
Není jiná možnost.
@Anonymní píše:
Holky, sos, už je to tu zase.Vdaná jsem byla 16 let, zpočátku fajn, pak si manžel začal hrát na velkého borce a třeba dovolená nebyla o tom, že jedeme všichni i s dtmi společně, ale jak on zrovna se rozhodl (takže třeba - teď nejedeš, je fakt, že kopíroval svého kamaráda, který takhle rozhodoval, jestli pojede s manželkou nebo milenkou - sekretářka, take tu bral na služební cesty). pak se to rozšířilo i na společenské akce - teď jedu sám (kolikrát jsem ani nevěděla, že někde byl, část tádne totiž trávil pracovně mimo domov), teď pojedeš se mnou a musíš vypadat dobře, protože mě reprezentuješ. „náramkové hodinky“ jsem odmítla dělat, takže se porozhlédl jinde a našel jiné „hodinky“ - od rozvodu už má třetí během 7 let…
Jak tomu předcházet? Tento druhý vztah samozřejmě posílám do kytek…
Tak jsem si našla přítele. Zpočátku jsme byli hodně spolu - minimálně 3× týdně, hodně jsem jezdili i do zahraničí - třeba na 4 týdny, ale postupně to z jeho strany vyprchává a momentálně jsme ve fázi - teď chci, abys jela, te´d nemám čas (protože jedu s bratrem něco dělat, protože jsem v práci, protože bratránek něco chce, protože chci něco udělat na zahradě). To znamená, že v tom samém, co bylo s ex, akorát jen po pár letech.
Proč? Jen proto, že nechce být pořád s tebou a chce mít čas i na sebe a své příbuzné? Jestli nebude chyba spíš ve tvých nereálných představách o vztahu. Nechovej se jako přísavník a najdi si vlastní koníčky a známé.
@ZuzaM píše:
Proč? Jen proto, že nechce být pořád s tebou a chce mít čas i na sebe a své příbuzné? Jestli nebude chyba spíš ve tvých nereálných představách o vztahu. Nechovej se jako přísavník a najdi si vlastní koníčky a známé.
Myslím, že to není o přísavce nebo nedostatku koníčků, tohle prostě ženská vycítí, jestli na ni chlap takhle dlabe nebo ne.
Situace v tomto týdnu - v pondělí telefon, kde jsem o víkendu? A že nějaký jeho příbuzný má oslavu, že bychom jeli, že se poptá na přespání. Říkám, dobře, můžeme. Dej vědět.
A nic. Ticho. Ani sms, ani telefon, ani jsme se nepotkali (to ale chápu - byla jsem 3 dny na služebce v zahraničí).
Před 5 minutami telefon - že on ještě chce něco udělat s někým a pak teda ASI v sedm večer pojedeme a přespíme někde u nějakého příbuzného. A že mi ještě zavolá. Vytáhla jsem z něj, že oslava už běží, on ale na ni nechce jet od začátku. Říkám, ale já se musím vrátit, protože nemám hlídání. Aha, no. Tak když to nejde… bla bla. Říkám - dobře, tak jak to teda plánuješ, kde se setkáme, jak pojedeme? Nic jsem se nedozvěděla, prý já ti pak zavolám.
Tak já ani nevím, co mám dělat. Mám se chystat? Na kolik hodin? Nebo ne? Ta domluva je fakt šílená.
Tak teď ady teda budu sedět a čekat, až zavolá, co teda bude - odteď až do večera. Protože pak musím jet do auta, jet asi 30 km a pak ještě pojedeme někam dál.
A to je to, co mě fakt, ale fakt vytáčí a štve. Už mockrát jsem mu říkala, že jsou věci, které potřebuju vědět aspoň trochu dopředu - ani pidipokrok.
Přespat jsme u toho příbuzného mohli, ale to by mi to musel říct. A ne - zkusím, jestli by šlo. A pak nic, ticho. Rodinu tady nemám, musím prosit cizí lidi, někdy zaplatit.
Někdo může říct - tak proč mu nezavoláš. Tak si přečtěte, jaká domluva s ním byla dnes, kdy se to koná a kdy by už měl vědět nějaký časový plán, něco konkrétního. Už se totiž taky stalo, že jsem si hlídání domluvila, zaplatila a pak to nebylo. Prostě peníze navíc a práce vniveč.
A tohle on všechno ví. Ale neřeší.