Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Zakladatelko,kolik let bylo tvé pratetě? Nemůžeš být její dcera? Dost indicií tomu napovídá.
@Anonymní píše:
No tak jsem čekala hodně, ale tohle teda netaky se mi tomu nějak nechce věřit, ale kdo ví, jak to dřív v těch porodnicích fungovalo
Nenarodila se snad ve středověku… ono to tak hrozné taky ani dřív nebylo, aby se to tak nějak mohlo jen tak stát…
Tedy, to je detektivka. A co když je naopak biologický otec a matka ne? No, odpověď Ti dají opravdu jen DNA testy.
@Anonymní píše:
U nás ve vsi se vzali bratranec se sestřenicí. Mají 3 krásné dospělé zdravé a chytré děti.
Já znám 2 takové páry co spolu žijí.
Jak by to mohlo být promlčené? Myslíte si např., že když vás někdo unese, bude třicet let věznit, pak utečete, nahlásíte to na policii, tak vám policie řekne, že je to promlčené, protože se únos stal před třiceti lety? Tento případ nebude to samé, ale určitě nepoběží promlčecí lhůta od doby toho incidentu v porodnici. Pravděpodobně poběží od zakladatelčin osmnáctin. Když to teď zakladatelka nahlásí na policii, tak se alespoň rychle dopátrá své pravé rodiny.
@terien píše:
Je to trestný čin dávno promlčený a nikdo s tím nic neudělá. Navíc co by si jako pomohla?
A co ten pár, kterému ukradly dítě??
@enyf u nás se promlčují i vraždy. A čas běží od chvíle, kdy se to stalo Takže pochybuju, že by tohle bylo něco jiného.
@Tereza1986 píše:
A co ten pár, kterému ukradly dítě??
Já neříkám aby to zakl. neřešila, ale čemu pomůže že budou její matku trestně stíhat? Pokud je to ovšem pravda, já o tom dost pochybuju.
@enyf tak pro mě je vražda to nevíc, co může být. Proto je pro mě nepochopitelné, že se vůbec dá promlčet.
@vokishka píše:
@enyf tak pro mě je vražda to nevíc, co může být. Proto je pro mě nepochopitelné, že se vůbec dá promlčet.
To chápu, nicméně vražda se stane jednorázově, takže tam je začátek běhu promlčecí lhůty jasný. Únos dítěte, pokud se to posoudí jako tento trestný čin, probíhal dlouhodobě, takže počátek promlčecí lhůty bude později. Ale neorientuju se v problematice tak dobře, abych mohla přesně říct, jak se to promlčí.
Ty kráso to je detektivka ![]()
Zakladatelko vím, že je to pro tebe dost těžký, vůbec si nedovedu představit, jak bych s takovou situací naložila a jak bych nové informace byla schopná vztřebat. Ale píšeš, že maminka je silně věřící-možná bych se zaměřila taky na to, kam do kostela chodila a jaký tam zrovna sloužil v té době kněz. Nechci tu na nikoho kydat špínu, ale znám takový případ-provalilo se to, bo potomek kněze měl jak podobu, tak i vzádnou duševní chorobu.
Předesílám, že tomu nevěřím.
Pokud připustím, že to je pravda, pak existuje tvoje máma, která se tě nevzdala, ale které tě ukradli. Jak bys naložila s tímhle?
Zakladatelko, mamince bych bohužel nevěřila. Rodila jsem v roce 1985 a určitě nebyly v porodnicích takové poměry, aby se mohlo tohle stát. Miminka nebyla sice vždy u maminek (pokud si vzpomínám, tak asi až po dvou dnech), ale každé bylo jasně označeno genciánkou a to rozhodně smýt nejde. I kdyby tohle dvě ženu spolu provedly, nedokážu si představit že maminka, které to dítě zemřelo by ho nepožadovala vidět a nepoznala, že to je jiné miminko (vždyť přece každá maminka víme, jak vypadá to naše miminko, jsou hodně rozdílné a mají jiné vlásky, oči). A za další, náhlé úmrtí by se 100% řešilo pitvou (ano, i tenkrát) a pitvající lékař musí uvést označení dítěte, atd.
Bylo by mi líto to, že mi celé roky maminka lhala, to ano, ale to bych ještě dokázala pochopit. Ale co už bych hodně těžko rozdýchávala je to, že ti patrně lže i teď, jako dospělé ženě, která se upřímně zeptá a má právo to vědět. Myslím, že v tom bude víc než jen pouhá nevěra. Rodinné vztahy, bratr, tchán, prostě něco takového. Proto zřejmě si vymyslela tuhle story. Pokud opravdu příběh není smyšlený, napiš jak to nakonec dopadlo. Já bych v tomhle případě už za pravdou opravdu šla, nechala bych udělat matce DNA, vždyť na to stačí vlas (to tedy nevím určitě).
K přispěvatelkám, které nabádají zakladatelku, ať to nechá být, kolik zničí vztahů. Co je to za blbost?! Její 25 let, trápí ji to pochopitelně, má celý život před sebou a má vědomě žít po zbytek života ve lži a nevědomosti, kdo je a kdo je její rodina?? Zvlášť, když celý život cítí, že ta stávající „není její a není milována“? A ti kteří to způsobili, mají jako po zbytek života mlčet a své svědomí schovávat? Nejde o to nutně hledat novou rodinu, ale ZNÁT PRAVDU, ať je jakákoliv. Třeba na konci pátrání po pravdě nakonec může být vlastní máma (a táta)! A mimochodem, nemám vlastní zkušenost, ale kamarádka mají adoptovaného bratra - který o tom neví - a tajemství ničí rodinu už více než 40 let… Všechny to tíží, mají deprese (každý z jiného důvodu, ale vše směřuje k tíži, kterou nosí..).
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat