Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Anonymní píše:
Moc všem děkuju za podporu, dnes jdu na to
Držím palce. Myslím, že jsi se rozhodla správně.
Taky moc držím palce
Jak kvůli rozhovoru s kamarádkou/sestrou, tak ještě kvůli jedné věci - abys to zvládla všechno ustát, aby se Ti vyhnula zahořklost a zášť a aby ses nenechala přesvědčit k řešení, které by Ti nesedělo ![]()
@Anonymní píše:
Moc všem děkuju za podporu, dnes jdu na to
Pokud je kamarádka dobrý člověk, tak tě přijme, vyslechne, půjde na testy. Pokud se na tebe kvůli tomu bude zlobit, tak bys asi stejně o nic moc nepřišla. Jedna „zkažená“ rodina v životě stačí.
Hlavně nezapomínej na to nejdůležitější - ty MÁŠ RODINU a PATŘÍŠ. Svou rodinu sis sama zvolila - je jí tvůj manžel a vaši potomci. A v této své „pravé“ rodině máš očividně podporu, což je krásné a důležité a jakou smůlu jsi měla s rodinou, co tě vychovávala, takové štěstí máš s rodinou, co sis vyvolila ![]()
Dnes jsem byla s ditetem na koupaku a normalne celou dobu myslim na zakladatelku, jak to chudera zvlada a jak to zvladla kamaradka ![]()
Zakladatelko, držím palce, ať vše proběhne co nejlépe. Kdyby kamarádka nereagovala hned pozitivně, neboj se. Myslím, že bude ráda. Nejpozději ve chvíli, kdy rozdýchá šok a vše si v klidu promyslí.
@Anonymní píše:
Moc všem děkuju za podporu, dnes jdu na to
Moc ti držím palečky. Myslím, že ses rozhodla nejlíp ve vztahu ke svému psychickému rozpoložení a celé současné situaci, dál vše už vyplyne samo. Drž se.
Nemám slov!!! Čtu to tu půl večera
A jsem zvědavá na definitivní rozuzlení… Jen teda nechápu, jak někdo mohl takovou výměnu provést!!! Šílené!!! Takové úmrtí miminka zanechává na psychice maminky dooost následků většinou… ![]()
Teda tak to je šílené… Přečetla jsem celou diskuzi od začátku a přijde mi to jak nějaká špatně zrežírovaná detektivka ![]()
Opravdu moc doufám, že to dnes dopadne dobře
Ačkoliv na mě někdo něco takového vybalit tak si myslím, že se zláznil… ![]()
Ahoj,
přečetla jsem tu diskuzi pomalu jedním dechem, moc Ti dnes držím palce ať to dobře dopadne.
Dám také svůj stručný náhled. Loni v dubnu jsem přišla o syna (úplně jiné okolnosti než u Tebe, ale to teď není podstatné), ale kdyby to bylo možné (bohužel u mě není), aby se ke mě mohl, byť po téměř po 30 letech vrátit, neváhala bych ani minutu a po počátečním šoku z té informace, bych mu skočila kolem krku a byla neskonale šťastná.
Mám teď čerstvě dceru a rána se dost otupila. Zapomenout to nejde, ale už o tom po roce dokážu otevřeně mluvit. Smířila jsem se s tím. Biomatka na to měla skoro 30 let, takže to pro ní už nebude tak citlivé téma. Ovšem dokážu se i vcítit do vzteku, který do ní vjede vůči nematce…
Ahoj, diskuzi sleduji od počátku, je to tak neuvěřitelný příběh, myslím že je pravdivý. Přeji ti tedy aby to dnes dobře dopadlo s kamarádkou-sestrou a hodně síly.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat