Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Můj dědeček byl skvělý člověk. Byl myslivec, díky němu jsme znali každý strom v lese, naučil nás orientovat se v cizích místech. Byl muzikant, hrál na dechové nástroje ( bohužel nepodědila jsem po něm hudební sluch), měl rád Becherovku, vždycky si dal štamprličku a šel něco dělat. Když jsem se narodila, vyrobil pro mě kolíbku a druhou v malém pro panenky ( obě mám doma). S babičkou se měli moc rádi, máme doma video, když se vdávala sestřenka, bylo jim 63 a 65 let, tak se na obřad vedli za ruce
. Když umíral držela jsem ho za ruku. Hrozně moc mi chybí, oba.
Dekuji za prekrasne tema! ![]()
Jen ja pres slzy nemohu psat-dedecek mi porad hrozne chybi! Miluju te dedecku!
![]()
Nadherne tema! Muj dedecek je uzasny. Jako mala jsem u nich na vsi travivala prazdniny a mnohe vikendy. Naucil me lasce ke zviratum i k prirode. Babicku i dnes po vic jak 55 letech manzelstvi nosi pomalu na rukach. Dokud jeste zvladal obdelavat pole, zasoboval nas celorocne vsim od brambor az po rybiz. Co nemel nebo si nemohl koupit, to si vyrobil. Vzdycky nam pekl brambory ve slupce v troube a naleval nam k tomu kysku. Mnam. Dodnes umi pect ten nejlepsi velikonocni mazanec a tu nejskvelejsi vanocni vanocku. Neumi zpivat, ale zpiva desne rad
V zivote jsem ho neslysela na nikoho kricet, zato pomahat se snazi dodnes vsem okolo.