Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Maminky, kde je Vaše hranice, kdy člověku z rodiny odpustit jistou věc a kdy už je to přes čáru?
V případě „přes čáru“ - jak byste se chovali, kdyby dotyčný dělal, jako že se nic nestalo, tvářil se zcela normálně a ještě z Vás dělal blbce, a navíc měli byste ho denně na očích? Takže by se Vám denně připomínalo, co udělal…
@Budulínek22 Tezko rict, protoze nepises o co jde.
Ja obecne lidem odpoustim, lepe se mi pak zije, ALE nezapominam. Nepripominam jim to, nevracim se do minulosti, ale pamatuji si, kdyz mi nekdo ublizil. Podle toho se pak chovam v krizovych situacich, kdy dokazu odhadnout, jak se kdo zachova.
Snazim se ridit timto: Netrap se tim, ze ti nekdo ublizil. Trapit se mas tim, ze ty jsi nekomu ublizila.
Pro klid duše by se měl člověk naučit odpouštět vždy. Jinak z něj bude stara zapskla a uzirajici se breca/připadne dědek.
@Agneth píše:..jj..jedná se o alkoholika…tady si myslím, že je to trochu jiná věc…
Pro klid duše by se měl člověk naučit odpouštět vždy. Jinak z něj bude stara zapskla a uzirajici se breca/připadne dědek.
A nemůžeš to nějak specifikovat? Co je přes čáru - nevěra, finance- dluhy, urážka, fyzické násilí… Těšch oblastí je spoustu, vyjmenovávat všechny je blbost.
Ublížil dítěti…víc nejsem schopná napsat…už jen tyhle dvě slova jsou pro mě skoro vendetou…
@Budulínek22 píše:
Ublížil dítěti…víc nejsem schopná napsat…už jen tyhle dvě slova jsou pro mě skoro vendetou…
a co je teda smyslem diskuze? Rozhodnout se, najít odpoštění pro sebe, že neodpustíš, vykecat se, najít podporu?
@Lama Lama píše:
a co je teda smyslem diskuze? Rozhodnout se, najít odpoštění pro sebe, že neodpustíš, vykecat se, najít podporu?
Asi všechno z toho…resp. tip, jak byste se chovali v podobné situaci vy…odpustili byste? (s rizikem, že to udělá znovu)
@Budulínek22 píše:
Asi všechno z toho…resp. tip, jak byste se chovali v podobné situaci vy…odpustili byste? (s rizikem, že to udělá znovu)
Ale vždyt ty jsi o situaci nic nanapsala.
Co je ublížil dítěti… Já ublížila dítěti, že jsem s ním blbla, vrazili jsme do dveří a mělo bouli na hlvě. Někdo ublíží dítěti, že ho zbije, surově. Dvě uplně odlišné situace.
@Budulínek22 Já odpouštím hodně těžce. Když vidím, že ze mě má ten druhý prostě srandu a ani se neomluví, cítila bych se asi jako slaboch, že jsem to mávnutím ruky přešla. Pokud nejde o blbost tedy. Vesměs si řeknu, že na světě je 7 miliard lidí, a tedy nemusím čas ztrácet s někým, kdo mi třeba lže nebo se ke mně chová blbě. Pokud z tebe někdo dělá blbce a ještě dělá, že se nic neděje, to je zrovna něco, na co jsem docela háklivá. Vesměs jsem to řešila úplným omezením kontaktu. Ale těžko rqadit, když nevíme, o co jde. Každý má své hranice jinde.
@Budulínek22 píše:
Ublížil dítěti…víc nejsem schopná napsat…už jen tyhle dvě slova jsou pro mě skoro vendetou…
A ublížil úmyslně nebo to byla nehoda?
@Lama Lama píše:
Ale vždyt ty jsi o situaci nic nanapsala.
Co je ublížil dítěti… Já ublížila dítěti, že jsem s ním blbla, vrazili jsme do dveří a mělo bouli na hlvě. Někdo ublíží dítěti, že ho zbije, surově. Dvě uplně odlišné situace.
Nezlobte se, špatně se mi o tom píše, ublížil dítěti v opilém stavu, fyzicky i psychicky, v takové míře, že k němu asi skoro rok nešlo…mnohokrát byl zlý i na mě (nejedná se o manžela, ale o jinou osobu v rodině)…po osudném ublížení jsem se se synem odstěhovala…na přání manžela jsme se po dlouhém přemýšlení a řešení v širokém kruhu rodiny vrátili, s tím, že se s dotyčným nebudeme bavit a nebudeme si ho všímat…dotyčný se nikdy neomluvil, dělá, že se to nestalo…žije tím, že „dlouhodobá lež se stává pravdou“…bojím se ho…
@Budulínek22 píše:
Nezlobte se, špatně se mi o tom píše, ublížil dítěti v opilém stavu, fyzicky i psychicky, v takové míře, že k němu asi skoro rok nešlo…mnohokrát byl zlý i na mě (nejedná se o manžela, ale o jinou osobu v rodině)…po osudném ublížení jsem se se synem odstěhovala…na přání manžela jsme se po dlouhém přemýšlení a řešení v širokém kruhu rodiny vrátili, s tím, že se s dotyčným nebudeme bavit a nebudeme si ho všímat…dotyčný se nikdy neomluvil, dělá, že se to nestalo…žije tím, že „dlouhodobá lež se stává pravdou“…bojím se ho…
no, takže to není moc o odpuštění odpustit nedokážeš. Nehledě na to, že odpouštět se dá, když o to ta druhá stran stojí, lituje svého činu. To tady není.
Takže otázka je, jestli s ním zůstat i přes to, že neodpustíš.
Proč?
@Lama Lama píše:
no, takže to není moc o odpuštění odpustit nedokážeš. Nehledě na to, že odpouštět se dá, když o to ta druhá stran stojí, lituje svého činu. To tady není.
Takže otázka je, jestli s ním zůstat i přes to, že neodpustíš.
Proč?
Synovi neublížil manžel..jiná osoba…aby to tak nevypadalo…odpouštěla jsem této osobě alkoholové prohřešky 10 let (to ještě nebyl malý na světě), není to o tom že neumím odpouštět…po zkušenosti s tím, jak myslí (nebo spíš nemyslí) alkoholici,…odpustit mu ne že neumím, ALE TEĎ UŽ NECHCI…jsem ráda, že jsem si to po pár názorech tady vyjasnila ![]()
Alkoholik je nemocný člověk, pokud ublížil v opilosti, tak o tom asi nevěděl. není to omluva, samozřejmě, ale je to tak. Prostě bych si to pamatovala, očividně ten člověk o odpuštění nestojí. Takže bych se odpuštěním netrápila, ale pamatovala bych si to, abych už víckrát tuto situaci nenavodila - tedy dítě k alkoholikovi nokdy bez dozoru. Asi tak.
Jinak připadá mi, že mluvíš bud o otci nebo tchánovi. Prostě nikdy k alkoholikovi nepouštěj dítě bez dozoru, a vždycky si na alkoholika dávej majzla, nikdy nevíš, co ten alkohol napadne.