Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když se nedaří téměř nic...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
7.2.22 08:40
- Citovat
- Upravit
7.2.22 08:43
@Anonymní píše:
Hele, já se vám musím smát. Popisujete tady problémy, ale pro mě jsou k pousmání. Já mám podělaným navrch posledních 5-6 ne týdnů nebo měsíců, ale let. Řešila jsem profesní neúspěchy, studijní problémy dětí, vážné zdravotní potíže dětí i rodičů, úmrtí několika kolegů, kamarádů a členů rodiny a ve finále jsem z toho stresu sama onemocněla rakovinou. Když nejde o život, tak jde o 💩. Berte to tak, bude vám líp.
No, to paní určitě pomůže. Tleskám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.22 08:46
Taky se mi moc nedaří, ač se snažím víc, nez kdy jindy.
Problémy podobné, mimo manžela ten je borec a bez něj by to nešlo.
Radu nemám, snažím se to sama sobě nějak zpříjemnit. Maličkostma.
Teď už asi týden ziju z toho, že mi dospělá dcera, se kterou jsem myslela, že nemáme extra vztahy, spíš průměr, řekla, že neví, co si jednou na světě pocne beze mne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.2.22 08:50
Ahoj já jsem měla jeden čas velký psychický problémy když jsem měla takový ošklivý období v práci. Měla jsem prostě pocit že i když jsem se snažila vycházet lidem vstříc být kolegiální a vstřícná tak ve finále nastala taková situace že já byla ta nejhorší. A když jsem měla úplně takový největší depresivní stavy tak jsem po nocích si na plný pecky do sluchátek pouštěla smutné písničky a brečela do polštáře 
u mě se ten problém v podstatě vyřešil tak nějak sám když jsem otěhotněla a odešla odtamtud 
kdyby se tehdá mimčo nedařilo nejspíš bych musela dát výpověď a nebo by také bylo možné že bych jí dostala a tím by se to vlastně taky vyřešilo. Tehdy jsem to snášela všechno hrozně špatně ale dnes už jsem jinde a říkám si že každý konec je novým začátkem. 
Prosím o anonym informace o práci.
- Citovat
- Upravit
7.2.22 08:50
Hele, něco ti povím: štěstí je otázka rozhodnutí. Ve tvém případě dvojnásob, nic hrozného se ti neděje. Zkus si zařídit život tak, aby tvá spokojenost nezávisela na manželovi a uvidíš, že i váš vztah se možná zlepší. Nebo zkuste poradnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.22 08:51
Tak manžel asi taky není spokojenej, když je zalezlej v garáží. Asi by to chtělo o tom nějak mluvit, aby se ten váš vztah netočil jen okolo dětí a definitivně neodumřel. 
Jelikož asi vím, kdo jsi, tak myslím, že pro děti děláš maximum. Tak zkus myslet taky víc na sebe a nic si nevyčítat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.2.22 08:52
@Anonymní píše:
Hele, já se vám musím smát. Popisujete tady problémy, ale pro mě jsou k pousmání. Já mám podělaným navrch posledních 5-6 ne týdnů nebo měsíců, ale let. Řešila jsem profesní neúspěchy, studijní problémy dětí, vážné zdravotní potíže dětí i rodičů, úmrtí několika kolegů, kamarádů a členů rodiny a ve finále jsem z toho stresu sama onemocněla rakovinou. Když nejde o život, tak jde o 💩. Berte to tak, bude vám líp.
Díky, to mi fakt pomohlo. Tak když to musíš vědět, jedno z dětí není zdravý. Mně se vrací potíže, kvůli kterým jsem byla na operaci. Manzela operace čeká. Zemřel mi strýc. Brzy nejspíš zemře moje babička. Mám pokračovat? Toto jsou takové dlouhodobější a hlavně neřešitelné potíže, já teď řeším ty aktuální. Prostě to na mě padlo. Je mi jasný, že půlka světa je na tom hůř, ale to je vcelku jedno. Vždycky na tom někdy někde někdo bude hůř, ale to nezmění že díky tomu mne bude líp. Každý máme svoje potíže.
@garnier díky, já se taky snažím hledat ty pěkné věci, užívat si, co jde. Většinou se mi daří a žiju si víceméně spokojený život. Ale po týdnu karantény, nepovedeném víkendu a spousty obrazu státních rodin kolem mě, je mi zas jednou trochu na nic. Ono to zas přejde, jako vždy. Jen mi vždy pomáhá se z toho vypsat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.22 09:01
@unuděná jo, je pravda, ze nic hrozného se vlastně neděje, s manželem čas od času takovouto krizi máme, pak si promluvime a zjistíme, že oběma nám vadí to stejné, a je najednou po problému.
@Svistice já teda netuším, kdo jsi, a doufám, že mě znáš jen odsud a ne z reálu, protože toto netuší ani nejlepší z mých nejlepších kamarádek. I když nebylo by to špatný, aspoň bych to měla s kým probrat face to face, to se taky hodí. Jen nemám tu odvahu to „přiznat“. A ano, měli bychom spolu mluvit, to nám moc nejde, zkusím to. A taky bychom měli trávit čas spolu bez dětí, ale to se někdy těžko zařizuje, musíme na tom zapracovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.22 09:02
@garnier píše:
No, to paní určitě pomůže. Tleskám
Možná ne, možná ano. Já si občas říkám, že jsou na tom někteří i hůř, jinak bych se musela zbláznit. Život prostě není fér a záleží jen na nás, jak se k tomu postavíme. Někdy bych nejraději nebyla, ale většinou jsem celkem v pohodě a snažím se užít si i ty nejmenší životní radosti jako třeba vypít si šálek dobré kávy nebo pozorovat východ slunce. A pro tulipán, nikdy se nic není tak hrozné, jak to vypadá. Ty můžeš spoustu věcí ovlivnit sama. Co nemůžeš vyřešit, neřeš. Co můžeš, o to se pokus.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.22 09:09
@Anonymní píše:
Možná ne, možná ano. Já si občas říkám, že jsou na tom někteří i hůř, jinak bych se musela zbláznit. Život prostě není fér a záleží jen na nás, jak se k tomu postavíme. Někdy bych nejraději nebyla, ale většinou jsem celkem v pohodě a snažím se užít si i ty nejmenší životní radosti jako třeba vypít si šálek dobré kávy nebo pozorovat východ slunce. A pro tulipán, nikdy se nic není tak hrozné, jak to vypadá. Ty můžeš spoustu věcí ovlivnit sama. Co nemůžeš vyřešit, neřeš. Co můžeš, o to se pokus.
Já mám jako řešení tady emimino. Slovně se tu vybleju a tím to ze mě spadne. Pak teprve jsem schopna reálně uvažovat. Vím, co dělat, jen v tom stavu akutní nespokojenosti to nejsem schopna aplikovat. Tady se uklidnim, ujistim, že to půjde a pak to fakt jde. Nevím proč, ale funguje to na mě. Musím bouchnout a pak teprve jsem schopna myslet a jednat logicky a správně.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.22 09:13
@Anonymní píše:
Já mám jako řešení tady emimino. Slovně se tu vybleju a tím to ze mě spadne. Pak teprve jsem schopna reálně uvažovat. Vím, co dělat, jen v tom stavu akutní nespokojenosti to nejsem schopna aplikovat. Tady se uklidnim, ujistim, že to půjde a pak to fakt jde. Nevím proč, ale funguje to na mě. Musím bouchnout a pak teprve jsem schopna myslet a jednat logicky a správně.
Tak to jsme dvě, já se tady taky vypisuju. Ale doporučuju ti problémy řešit hned a nedržet to v sobě. Já jsem v sobě hodně věcí dusila a zdravotně mě to spolu se stresem v práci semlelo. Už nikdy nebudu jako dřív. Co si budem nalhávat, 3 malé děti jsou zápřah. Když to ještě navíc skřípe s manželem, tak je to nanic. Asi bys s ním měla víc mluvit o vašich problémech a hlavně o tom, jak se cítíte.
- Citovat
- Upravit
7.2.22 09:23
@Anonymní píše:
@Svistice já teda netuším, kdo jsi, a doufám, že mě znáš jen odsud a ne z reálu, protože toto netuší ani nejlepší z mých nejlepších kamarádek. I když nebylo by to špatný, aspoň bych to měla s kým probrat face to face, to se taky hodí. Jen nemám tu odvahu to „přiznat“. A ano, měli bychom spolu mluvit, to nám moc nejde, zkusím to. A taky bychom měli trávit čas spolu bez dětí, ale to se někdy těžko zařizuje, musíme na tom zapracovat.
Jen tady z emimina, neboj.
Ono když to řekneš nahlas, tak Ti to pomůže, pomůže Ti to utřepat trochu pocity, pojmenovat problém. Ale chce to mluvit s mužem.
Kamarádka je fajn, ale stejně jako tady se dozvíš, že může být ještě hůř, případně že všude je něco, a to tě zrovna moc neposune začít něco nějak řešit a začít spravovat včas, než se to celé nenávratně rozsype.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.2.22 09:32
@Svistice jo, ta komunikace bude asi základ, to nám nejde, musíme na tom zapracovat. Budu se snažit. Díky.
- Citovat
- Upravit
Jolka86
7.2.22 10:08
@garnier Ona má paní pravdu, ale zapomněla na jednu věc, že tato zkušenost je nepřenosná. Dokud fakt nezazijes na vlastní kůži, povazujes ty své trable za tragédii.
Tak to je.
A jo, někdy to stojí za prd, ale tyhle potíže se srovnají. Dítě začne nakonec spát, prvňák se srovná, školku změní třeba a půjde to zase dál. Jediné, co se nikdy nespravi, je smrt, tak to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Hele, já se vám musím smát. Popisujete tady problémy, ale pro mě jsou k pousmání. Já mám podělaným navrch posledních 5-6 ne týdnů nebo měsíců, ale let. Řešila jsem profesní neúspěchy, studijní problémy dětí, vážné zdravotní potíže dětí i rodičů, úmrtí několika kolegů, kamarádů a členů rodiny a ve finále jsem z toho stresu sama onemocněla rakovinou. Když nejde o život, tak jde o 💩. Berte to tak, bude vám líp.