Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
atrep84 píše:
Je to asi on podle fotek si nejsem jistá. Jde o pricip a jde taky o to, že jsem měla představu rozhodně veseljší barvy a trošku jiný.Já vím, že to myslela dobře jen se netrefila
Tak se jí zeptej, jestli ho chce zpět nebo ho máš prodat a koupit jiný. Jezdit s ním budeš stejně nejvíc ty. BTW, veselejší barva by byla i nápadnější na cestě a tím pádem bezpečnější. Tenhle béžový sice esteticky není špatný, ale půlka šoférů si ho nevšimne.
(taky jsem byla za špatnou, že nechci vozit děcko v kočáru po neteři - byl hezký a zachovalý, ale nevyhovoval mi a D. navíc kočár stejně nesnášel…)
manzelovi by som vysvetlila ze on pojde s kocarkom vonku par krat ty denne ![]()
urcite by som rozporovala no name autosedacku ( dietatu nebezpesne - urcite nema testy ako napr maxi cosi
) potom tie dve male kolecka blizko u seba, to v zime bude zle jazdit a ty potrebujes nieco s cim mozes vyjst von aj do snehu ![]()
sportak je podla fotky nejaky divny, takze nanoznik na sportak ?? strieska, je dost velky ??
nieco sa na nom urcite najde, potom nie je ta farba nejaka smutna?? chcela si pre mimco veselsiu napr
to iste by som vysvetlovala tchyni
pri najhorsom , ked sa mimi narodi, by som si hned stazovala ze sa zle ovlada, zle jazdi, niekolko krat by som omylom pichla gumy ![]()
a najneskor do mesiaca mas novy ked si kazdy vecer hodis manzelovi monolog ako ta ten kocar zas na prechadzke stval ![]()
ježiš tak to ti nezávidím, kdo s ním proboha bude jezdit tchýně nebo ty?
To je fakt neskutečný, přeju pevný nervy, kočárkem to asi jen začalo. ![]()
To by mne dost naštvalo a zklamalo. Kočárek mají vybírat rodiče, je to vaše dítko. Něco jiného by bylo, kdyby vám jej chtěla mermomocí zaplatit. My vybírali kočárek sami. Třeba naušničky pro malou jsem vybírala s manželovou mamkou a to jsme měli stejný vkus, padly nám hned do oka. Já bych si promluvila s manželem, že jsem chtěla jiný kočárek a mrzí mne to, že jsem si nemohla vybrat. Jak některé holky psaly, jak jste od sebe daleko? Pokud máte našetřené peníze na kočárek, tak si kupte podle sebe a ten od tchýně nechte u ní. Nebudete muset tahat kočárek na návštěvu.
Jsem na tom s názorem jako ostatní, šíleně by mě to vytočilo, i kdyby to měl být můj vysněný kočár, hrozně by mě naštvalo, že bych si ho nemohla sama vybírat, zkoušet, plánovat, měnit názory atd…
Moc dobře vím, jak je těžké se tchyní domluvit, my už leta bojujeme, aby nám oznamovala, co chce dětem kupovat, že o překvápka nestojíme, nakonec pak máme doma milion obrovských hraček na baterky, s kterýma si dcera vůbec nehraje nebo se sejdou stejné dárky. S naší tchyní je problém, že ona má nakoupeno na několik let dopředu…takže na dceru čekají pohádky, které prý dostane až tak ve 13ti letech… ![]()
Na jednu stranu manžel stojí za mnou v těchle věcech a například ten kočár jsme vybírali spolu, taky se nám do toho snažila mluvit například moje ségra nebo ohledně barvy další příslušníci rodiny. Tchyně do toho sice nemluvila, ale byla dotčená, že kočárek nevybíral sám tatínek v době, kdy jsem byla v porodnici, prý to tak mělo být
, on s kočárkem jezdí jen vyjímečně, tak proč by ho měl vybírat on????
Na druhou stranu bych se trošku obávala, že kdyby k tomu u nás přeci jen došlo, tak by u manžela převažovalo to, že je to dar od JEHO maminky…
Nám takhle dala naušnice pro dceru 70 let staré po babičce a je stále dotčená, že je dcera nemá…naštěstí jsem tady mohla argumentovat, že jsou opačně zapínací, což při píchání nejde a pak jsou dvojnásob velké, než ty nejmenší holčičkovské…takže prý až bude malé rok, že je máme vyměnit…tak prdlajz, zatím má dcera ve 3letech stále ty stejné a než je budeme jednou měnit, bude mít vlastní názor a sama si vybere, které bude chtít…ty 70 let staré může mít přeci jako památku, ale nosit je nemusí… ![]()
nečetla jsme všechny reakce, ale přidám svůj názor:
Asi bych prvně vybuchla a pak bych plakala jak mimino!Mně tohle udělat tak je pošlu …A manžela taky že to dovolil.
Nám dali peníze a vybírali sme si ho sami.Můj zkoušel ty praktické věci jak se řídí atd a já vybavení a barva bylo společné rozhodnutí.
Je pravda že kočárkem to začíná a čím to bude pokračovat.
Promluv si s nima jak si vše do budoucna představuješ a že si chceš vše vybrat sama s mužem.
A já by ho prodala anebo nechala u nich.
![]()
To je dobrý nápad, jak píše Silverien, koupit golfky a tenhle odložit ![]()
Petorka píše:
Jsem na tom s názorem jako ostatní, šíleně by mě to vytočilo, i kdyby to měl být můj vysněný kočár, hrozně by mě naštvalo, že bych si ho nemohla sama vybírat, zkoušet, plánovat, měnit názory atd…
Moc dobře vím, jak je těžké se tchyní domluvit, my už leta bojujeme, aby nám oznamovala, co chce dětem kupovat, že o překvápka nestojíme, nakonec pak máme doma milion obrovských hraček na baterky, s kterýma si dcera vůbec nehraje nebo se sejdou stejné dárky. S naší tchyní je problém, že ona má nakoupeno na několik let dopředu…takže na dceru čekají pohádky, které prý dostane až tak ve 13ti letech…
Na jednu stranu manžel stojí za mnou v těchle věcech a například ten kočár jsme vybírali spolu, taky se nám do toho snažila mluvit například moje ségra nebo ohledně barvy další příslušníci rodiny. Tchyně do toho sice nemluvila, ale byla dotčená, že kočárek nevybíral sám tatínek v době, kdy jsem byla v porodnici, prý to tak mělo být, on s kočárkem jezdí jen vyjímečně, tak proč by ho měl vybírat on????
Na druhou stranu bych se trošku obávala, že kdyby k tomu u nás přeci jen došlo, tak by u manžela převažovalo to, že je to dar od JEHO maminky…
Nám takhle dala naušnice pro dceru 70 let staré po babičce a je stále dotčená, že je dcera nemá…naštěstí jsem tady mohla argumentovat, že jsou opačně zapínací, což při píchání nejde a pak jsou dvojnásob velké, než ty nejmenší holčičkovské…takže prý až bude malé rok, že je máme vyměnit…tak prdlajz, zatím má dcera ve 3letech stále ty stejné a než je budeme jednou měnit, bude mít vlastní názor a sama si vybere, které bude chtít…ty 70 let staré může mít přeci jako památku, ale nosit je nemusí…
No jistě, může je mít jako "poklad " ve své dívčí šperkovnici - a 70 let staré - a jestli jsou třeba zlaté - naušnice svým způsobem poklad jsou. Ale vzít si je do školy, vždyť by se jí vysmáli … ![]()
Od mojí babičky jsem dostala ke své svatbě dětské naušnice, které už ona dostala jako „rodinný šperk“ od nějaké tety. Babička měla jen dva syny, proto je předala mně. Já mám taky jen kluky, takže to čeká na vnučku. Ale spíš to vidím přesně tak, jako to udělala moje babi - moje vnučka je dostane, až z toho bude mít rozum, jak s nima sama naloží … (nehodlám je nutit snaše, to není dobrý nápad
bez toho, ani moje teoretická dcera by ty naušnice asi nenosila. Protože ztratit je, zničit, to by mi bylo hodně líto … mají prostě jinou hodnotu. Pro mně aspoň teda. )
Jo jo přesně jak píšeš, mají jinou hodnotu, ale ne nosící za každou cenu…
Blbé je, že tohle se s kočárem udělat nedá, odložit ho jako na památku
![]()
jee, koukám, že jsem jediná, komu to příjde zbytečný se kvůli tomuhle rozčilovat. Kočárek je docela hezký, jestli není kazový nebo třeba nevyšel v testech špatně, byla bych ráda, že mám jednu položku z výbavičky z krku
Esli máte jinak dobré vztahy a tohle je tak jediné, co ti vadí, nechala bych to být a nedělala bych kvůli tomu zle. Ale pokud ti na tom opravdu tolik záleží a mělo by ti to ležet dlouho v žaludku, tak bude asi lepší přece jen kočár s díky odmítnout (že ho třeba necháte u ní) nebo prodat a koupit jiný. Chlapovi i babi pokud možno v klidu říct, jak moc je tohle pro tebe důležité…
Hned to třeba nepochopí, ale časem se to uleží a bude líp. Jsou horší věci
Pro klid v rodině bych to spláchla. Tchýni bych poděkovala, ale zároveň jasně řekla, ať se se mnou příště poradí, než koupí takovou velkou věc, že to vybereme spolu.
Jestli máte prostor pro dva kočáry, kup si ještě jeden, pokud fakt nemůžeš rozdýchat, že sis nevybrala sama svůj. Ale bacha, ať to nevypadá, že si ho kupuješ z trucu - to by bylo hodně neslušné a za mě i dost „puberťácké“. Vyvarovala bych se i argumentů, že ten kočár, co koupila ona, je blbý
o přejetí kočáru autem snad nemá cenu se bavit, to může udělat jen člověk, co si neváží věcí ani peněz.
Nenasypala ti přece před vchod do bytu jed na krysy, ale jenom projevila dobrou vůli a koupila pro prcka kočárek
Vzhledem k tomu, že bydlíte vedle sebe, budete spolu muset nějak rozumně vyjít, ale musí být ústupky na obou stranách. Je ke zvážení, jestli ti samotný fakt, že nemáš přesně svůj vytipovaný kočárek stojí za to, aby ses urazila a nastavila hned od začátku válku. Zvlášť když manžel není na tvojí straně. Myslím, že prvně bys to mohla řešit domluvou a až kdyby se to opakovalo, tak nějak radikálněji.
PS co ty víš, třeba si koupíš svůj kočár a nakonec zjistíš, že tenhle je lepší ![]()
Příspěvek upraven 01.08.11 v 14:56
Já bych, při své povaze, vyletěla z kůže a uděla pořádný virvál. Jednak se mi ten kočár nelíbí, druhak věci pro SVOJE dítě si kupuju sama (a nebo s chlapem).
A bylo by mi hodně líto, že chlap nestojí při mně. ![]()
Jasné, jsou horší věci na světě, než že někdo koupí kočár. Ale pro mě je to zasahování do mého života, o které nestojím. ![]()
Já bych to nepřekousla.
Navíc pokud je to první taková záležitost, je to precedens. Pokud kývneš na kočárek, začnou se ti od tchýně scházet i zavinovačky, deky, oblečení a spousta hloupostí ![]()
rozumbrado, bublina vy ste asi hodne kludne povahy
ako mne ten kocar doniest , po tom co som jej povedala ze ho nechci a vyberiem si sama, tak by s nim aj odisla .. u nas by neostal, maximalne by som jej ho doniesla do domu spat ja ..
ale vahala by som ci jej ho nenastoknut na krk
ja som na holku nechcela ruzove veci , nepacia sa mi na miminkach .. tchyne to vedela a stejne to kupila a chcela to pretlacit cez manzela ked k nej siel , nastastie on vedel ze by som to snad radsej zapalila ako by som to drzala v byte tak jej iba vysvetlil ze vedela ze to nechcem tak nech si to teraz necha
a bolo , viac pokusov neurobila a ked chcela nieco nicolke kupit, kupila vo farbe ktoru som akceptovala ..
![]()