Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Sonmi píše: Více
Nesníme 5 kg jablek tak rychle. Ona přiveze třeba 10 kg ovoce. Chápu, že to myslí dobře. Kus sníme, kus rozdáme. Hlavně moji rodiče mají několik jabloní a na zimu dávají do sklepa 4 bedýnky jablek, takže většinu zimy máme zdroj. Mám raději česká, než dovoz ze Španělska, či odkud je teď vozí.
Babičce jsme už xyxykrát říkali, že nemá vozit nic, že ji vidíme rádi, ale nepotřebujeme, aby za nás utrácela, protože oba vyděláváme, ale ona tím zachraňuje naše příšerné rodičovské vlivy.
@stinga píše: Více
Nejedla jsem je skoro 10 let. Bolel mě po jich žaludek. Pak se to nějak srovnalo
@Atisia píše: Více
To už proběhlo mnohokrát. Ona se i zeptá, na co má chuť, ale zase přiveze něco jiného, protože my ho to nejsme schopní naučit.
@stinga píše: Více
Ano, baví jí to pořád, protože má představu, kterou musí naplnit. Babička do něj hustí, jak je to super, že bílý jogurt je hnusný a nesmí mu chutnat a ano, použila slovo nesmí. To jsem vyprskla smíchy.
Babička neuznává jinou pravdu než svoji. Bude za ním chodit a přesvědčovat ho. Syn to vydrží chvíli a odchází. Za 2 týdny až měsíc se situace opakuje.
Jídlo vysypávat nebudu, protože to je plýtvání. Sní to starší a zbytek rozdám.
@Billi píše: Více
A nastavit zrcadlo? Kupovat babičce co to není, nepoužívá. Místo kafe ji dělat čaj nebo obráceně? To by nepomohlo? Hele ale ty tu y jablek by se dali udat na fb třeba by si někdo bral pro koně, krávy, nebo tak.
@Billi píše: Více
jako za prvé vůbec nechápu tu snahu babiček vozit hory jídla
pokud to nejsou domácí výpěstky, nebo netrpíte nouzí, tak v obchodě je všeho mraky a každý si může vybrat a nakoupit dle svého vkusu,
ale u vás se budeš muset za syna postavit ty, já nejím spoustu druhů jídel a moje matka už když jsem byla ve školce, tak napsala písemně i tam byla vyřídit to ústně, že neexistuje, aby mi nutili jídla, která nepozřu - už zmíněné pomazánky, ovoce, zeleninu a spousta dalšího, ve školní jídelně jsem jídlo dostala na tác, rozryla vidličkou a vrátila - většinou,
když jsme měli vaření v 8. třídě, tak matka na začátku roku zašla za učitelkou a též s ní domluvila, že většinu těch jídel nebudu pak jíst, učitelka byla ráda a ještě jí poděkovala, že je fajn, když jí to přišla říct, že ta jídla opravdu nikdy nepozřu, že to není nějaký chvilkový kapric, ale že ta jídla opravdu nikdy nejím.
tak budete muset mít s babičkou slušný, ale rázný rozhovor,
a co otec kluka? ten má na to názor jaký?
@Atisia píše: Více
Dávám sousedce v důchodu a ženským v práci. Ale samozřejmě nejde jen o jablka. Ale taky hrušky, pomeranče, ananas, banány…
@Mariane.B píše: Více
nejak to nesleduji…moje mladší dite bylo taky nejedlik, ne az tak…ale hodne potravin nejedl…nijak jsem mu to nevnucovala.
Jestli tenhle není autista…ti mívají tyhle stereotypy
@stinga rozhovorů bylo už mnoho. I jsme se pak rok neviděli, ale nezměnilo se nic.
@Atisia píše: Více
ale proč by se měla zakladatelka otravovat s tím, že bude nabízet a rozdávat třeba ta jablka? je to zbytečná zátěž a ztráta času, mě by to teda nebavilo a ani ten čas bych na to neměla
@Billi píše: Více
Tak to hod do buchty a dotahni do práce
to že to nemůže doma neznamená, že v práci se to nesmí. My si kolikrát i měnili ovoce, ořechy a každá z toho něco upekla.
@Atisia a proč bych to pekla? Stejně se tam ta jablka a další rozeberou.
@Venetia píše: Více
já si také myslím, že je autista, ale to je jedno,
prostě když to nejí, tak to prostě nejí,
já to chápu, protože nejím spoustu jídel a moje dcera také, ale jsme obě tak silné osobnosti, že by nám nikdo nic násilím nenacpal - a autismus nemáme
@Billi píše: Více
Je asi natvrdlá nebo fakt nechápu. U nás se vždycky jedlo všechno i teď v dospělosti jím všechno, kromě vařených brambor a máku, to jsem nejedl nikdy. Všichni to vždy chápali a respektovali, do dnes to tak je, kromě mojí babičky. Ta mák ano, protože to sama nejí, ale brambory to nikdy nevstřebala a asi ani nevstřebá. Ta mi ty brambory nutí celý život, dříve je schválně furt vařila, když jsme měli přijít na návštěvu nebo je přinesla, protože máma byla v jejich očích neschopná, protože mě nedonutila jíst brambory, prý budu všude trpět, je to nejdůležitější příloha a bla, bla, bla. Nejde o nic jiného, než o to, že je generál a má svou pravdu, její problém, brambory nejím dodnes a přesto žiju si myslím spokojený život. Tohle nuceni do jídla nechápu.