Křečkování (Diogenův syndrom) u prarodičů

Napsat příspěvek
Velikost písma:
wildcherry
24379
13.5.20 11:01

Spatny napad dopis neni, ale je velka pravdeppdobnost, ze ho cist nebude, kdyz vytusi jeho obsah.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Russet
53518
13.5.20 11:15

Najdi si tady diskuzi o manželovi, co neustále hromadí. I přes hrozby o odebrání dětí. Je to nemoc. Sama bychh teda na něco takového neměla sílu a dotyčnému bych řekla, že ho u něj doma nebudu navštěvovat. A proč.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.5.20 12:16

Tohle nepomáhá, sama jsem se kvuli tomu od matky odstěhovala. A tím, že jsem se odstěhovala tak je to horší. Už nás nikoho z rodiny domů nepustí. Myslím si, že sama už to nezvládne musí k doktorovi. @Russet

  • Citovat
  • Upravit
starýkmet
133
13.5.20 12:46
@Anonymní píše:
Dobrý den, našla jsem tuto diskuzi protože mám stejný problém, ale u své maminky a hledám nějaké řešení. Nevím jak s ní o tom mluvit. Vždy se urázi, je podrážděná… Chtěla bych s ní zajít k nějakému psychologovi, psychiatrovi… Napadlo mě vytisknout ji podrobnosti o tehle nemoci a napsat ji dopis, ať si to v klidu o samotě přečte. Myslíte že je to dobrý nápad?
  1. Z mého pohledu: Nápad je to dobrý, nic moc to nestojí, nikomu neublíží, a za tu jiskřičku naděje na třeba nepatrné zlepšení to možná stojí za to. A pomůže to trošku i Vám (pocit „házení flinty do žita“ není dobrá situace).
  2. Duševní stav maminky je dozajista ovlivněn i nedostatečně zdravou výživou. To bývá podstatnou příčinou podrážděnosti. Z podrážděnosti vyplývá i urážlivost, pasivita k prostředí atd.. Psychologové i psychiatři toto neřeší, a proto nebývají úspěšní. Skuste maminku pobídnout v tomto směru. Dozajista jí velice chybí ve stravě hořčík. Kupte jí doplněk s hořčíkem, ať ho skusí, že jí zlepší spánek. Pokud to udělá, možná se budete divit. (Taky mohou chybět další živiny - bylo by dobré pokračovat v tomto směru.)
  3. Jen poznámka k mému minulému příspěvku: část zahrady se zeleninou máme oddělenou a ve vzorném pořádku. Ve hlíně není ani nejmenší střípek skla a pod. co se tam dostalo z dávných časů. 20×20 metrů husté krásné zeleniny obdivuje celá vesnice. Na to ostatní už nezbývá dost času, je to prostě méně důležité.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.5.20 14:12

U nas to delal deda, kdyz odjeli do lazni, tak jsme nekompromisne objednali kontejner a vse vyhazeli, padly dokonce dva velky kontejnery. No nejdriv nas serval, pak brecel, pak nemluvil, po case uplne normalni, vztahy se vratili a sam uznal, ze byl blbec. Ted se desim, protoze manzel zacina taky :roll: :zed:

  • Citovat
  • Upravit
stankaSR
886
13.5.20 15:42

Taky máme takovou osobu v rodině, nedá se dělat asi nic. K psychiatrovi jezdí, dostane léky a šmitec. Vzdali jsme se jakékoliv snahy, jsme připraveni vyklízet až po smrti :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Makca87
13.5.20 16:18
@Anonymní píše:
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu, jak se zachovat. Babička (83) a děda (87) žijí sami ve větším rodinném domě, který je v ulici propojený ještě s jedním. Rodiče se od nich odstěhovali, když mi byly 3 roky, protože se neustále hádali a od té doby začalo jejich křečkování. To trvá 32 let. Když jsem byla malá, tak jsem tomu nerozuměla a spíš jsme si ze zaplněného sklepu a garáže dělali srandu. Rodiče to neřešili, protože když (prý) něco uklidili či vyhodili, tak to za chvíli bylo zpátky na svém místě. Přijalo se to jako takový nezměnitelný fakt. Před asi 8 lety jsem „potřebovala“ pokoj, místnost na přespání… A pod lestí objednala kontejner a jednu místnost vyklidila. Byla z toho neskutečná scéna, zjistili to až ke konci akce a tahali ty věci z kontejneru zpátky. Teď mám od pokoje jako jediná klíč, aby se nezanesl. Vím, že jsem na to pravděpodobně neměla právo… To teď ale nechme být. Jak to tam vypadá… jednoduše čím dál hůř. Dědeček tahá železo a přepravky na zahradu. Zanesl tím celou zahradu. Mají i zvířata, o která se nijak zvlášť nestarají. Sousedi si nechali přes plot vysázet vysoké stromy, aby neviděli ten bordel, co prarodiče vytvořili. Barák je zanesený plastovými kelímky, zkaženými věcmi, tunami papíru a samými zbytečnostmi, např. nefunkčními spotřebiči. Pračkou z roku raz dva. Všechno je škoda vyhodit, všechno se skladuje. Pokud jsem například šla já vyhodit svoje odpadky, když jsem jim něco uvařila, tak to prohrabali, jestli jsem nevyhodila nějaké krabičky, které by se mohly hodit. Strašný. Babička je od 40 let doma, má roztroušenou sklerózu. S nikým se nestýká, dědečka nenávidí a dává to i najevo, nevaří, jen se dívá na televizi. Odmítá jít k doktorovi. Dědeček tahá věci domů a občas jezdí za včelami. Několikrát jsme s mamkou nabízeli, že jim zaplatíme úklidovou službu či dovoz jídla, ale nesouhlasí s tím. Když jsou nemocní, odmítají jít k doktorovi. Momentálně jsem těhotná, čekám za měsíc dítě a bojím se tam už jezdit. Nebudu tam moct ani nikdy vzít své dítě či manžela. Hrozně se za ně/to stydím. Ty návštěvy u nich byly neskutečně náročné, jenom si stěžují, nadávají, ale nechtějí si nechat pomoct. Mamka to neřeší, vzdala to. Má tohle nějaké řešení? Volala jsem na pečovatelskou službu a bylo mi řečeno, že řešením může být to vše oznámit jejich obvodnímu lékaři, aby je poslal na psychiatrické vyšetření. A patrně tak zbavil svéprávnosti. U babičky se začíná navíc projevovat Alzeheimer. Asi je jasné, že se oba i zanedbávají, skoro se nemyjou, jedí (pokud) velmi špatně… Je nějaká šance tohle změnit pomocí lékaře? Co jsem tak četla, tak se Diogenův syndrom nedá vyléčit, rodina prostě jen čeká na to, až dotyční umřou… Děkuji za dočtení, případně rady..

83 a 87 let :think:. To fakt chceš řešit nějaké obstrukce na skonu jejich života? :roll:… Holka, nech je být ;). Jestli má babča Alzheimera, tak ti stejně ani psycholog nepomůže ;). Být Vámi, objednám jim obědy s dovážkou domů a jednou týdně je umyju ;). A pravnouče bych jim ukázala! Však každou chvíli můžou umřít :roll:!

  • Citovat
  • Upravit
Reklama
Anonymní
13.5.20 18:14

@stankaSR opravdu?? Mamka má teď 60 let, myslím že ještě dost predemnou. Teda snad 🙏 chtěla bych, aby se to zlepšilo. Mám dceru roční. Chci ať ma aspoň trochu normální babičku… A jak jste tu osobu dostali k psychiatrovi??
Ono je asi těžké léčit něco co si nepříznaji… To je asi jak alkoholismus… :think:

  • Citovat
  • Upravit
Russet
53518
13.5.20 23:55
@Anonymní píše:
Tohle nepomáhá, sama jsem se kvuli tomu od matky odstěhovala. A tím, že jsem se odstěhovala tak je to horší. Už nás nikoho z rodiny domů nepustí. Myslím si, že sama už to nezvládne musí k doktorovi. @Russet

Když nevidí problém a hromadí, těžko dojde k doktorovi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď