Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když se mě snaží moji známí a přátelé vylekat bafnutím, tak zůstanu většinou v klidu, čímž je zrovna moc nepotěším. Jak to máte vy? Jste lekavý typ, nebo ne? A čeho se nejvíc bojíte? Teď nemyslím takové ty základní věci, jako je strach o blízké nebo o děti. U mě to jsou pavouci a panika, když jsem obklopena příliš velkým davem. A co vy?
U mě asi platí to, že když „mám špatné svědomí“ nebo nejsem psychicky v pohodě, jsem lekavější - třeba najednou jde někdo proti mě, náhle otevře třeba soused domovní dveře a já to nečekám a fakt vyjeknu. To se mi nestává, když jsem v pohodě a plně se soustředím na dění kolem. Jinak strach z konkrétních věcí asi nemám, sice nemiluju pavouky a výšky, ale nehraničí to s fobií.
Partner na mě rád bafal, přesně do doby, než jsem z leknutí upustila jeho oblíbený hrnek a ten se rozbil.
Bojím se lítat.
Nesnáším to, většinou se strašně leknu a je mi špatně, několikrát jsem se leknutím pozvracela a nechápu, co na tom dospělí lidé mají.
A bojím se hlodavců, myší, hrabošů, krys, potkanů, to je taky o infarkt. ![]()
@Dani65 píše: Více
Já se sice nelekám, ale taky mi hlava nebere, že to některým dospělým připadá hrozně vtipné. Přitom to dělají i lidé, kteří mají jinak výborné vzdělání a působí obvykle celkem rozumně.
Jsem hodně lekavá, ale lekám se sama v sobě potichu. Nevykřiknu, ani se nijak trhavě nepohnu.
No a většinou se lekám nečekaně.
Třeba před týdnem jsem v ložnici předělala komodu za dveře a jak jsem šla v noci ze záchodu a zavírala, tak jsem se ji lekla ![]()
Já se hrozně lekám, když na mě někdo bafne, tak z toho mám skoro smrt… někdo prý když se lekne, tak dá třeba i facku, já teda tuhnu ![]()
Zpravidla zustanu jenom nechapave zirat. Je to nejaka samovolna reakce. Bafacum to vzdycky pokazi veskerou radost ![]()
@Roxy ivka píše: VíceŽe, jo, já celkově určité vtípky nemusím. V práci jednu dobu frčelo povolení židle, dosedněš a prásk dolů, to jsem taky nepobrala, proč, nač? Jako v mateřince.