Poradna na téma jóga pro zdravé tělo
Karolína Racková
A co se týče cvičení doma - u mě to nezabírá
já se k tomu fakt nedokopu, ale pokud chceš, tak na serveru fithall.cz jsou nějaká instruktážní videa ke cvičení všeho možného - pilates, joga, bodybuilding. Akorát se musíš zaregistrovat
Já sport nedělala nikdy.Ale v rámci hubnutí jsem se dokopala do místní posilky - teda dokopala, našla jsem si parťačku, co tam šla se mnou, pak i jednoho chlapa - a tím i motivaci zvednout obden kejty a jít tam.
Předtím jsem měla klíče 2 měsíce a nešla
A baví mě to, chodíme v čas, kdy jsme tam sami.
Jinak pokud potřebuješ poradit s hubnutím, tak i na to už jsem skoro odborník, tak když tak písni, nechci tu psát slohovky zbytečně ![]()
@ivulinaM Já ráno taky říkám že až přídu z práce, porobim věci doma a že začnu cvičit. Ale ouha, vždycky do toho něco příjde, nebo se mi nechce, najdu si výmluvu proč ne.. ![]()
Slibovala sem si že až budu na mateřské tak budu pro sebe něco dělat, nebudu muset chodit do práce tak najdu chvilku..ale to mi zas kříží plány to, že nejde otěhotnět, takže než budu těhotná tak nakynu a bude to..=)
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem lenosna uplne stejne. Ke sportu me casto dozene paradoxne psychika.Kdyz je mi zle, jedu to vydychat na brusle. Co me ale zhruba podledni rok a pul jeste stale drzi je powerjoga. Cvicit jsem zacala hlavne proto, ze sedim cely den v kancelari, tak at posilim zada a bricho. Pri pravidelne navsteve 2× tydne jsem videla opravdu pokroky. Jak na postave, tak fakt, ze mi prestali tolik bolet zada
POhyb mám ráda, takže nutit se nemusím. Ale powerjoze jsem letos také propadla, užasné cvičení, postava se hodně vytvarovala a zpevnila.
Ahoj, já jsem neskutečně a nechutně líná, nikdy jsem neměla sport ráda. Ale okolnosti mě donutily, hodně jsem ztloustla a už se sama sobě začala hnusit. Právě proto jsem si koupila permošku do fitka a dala si stálou rezervaci, aby mě to tam donutilo chodit. 2× týdně mám power plate (to mě úplně pohltilo - super věc) a 1× týdně cvičení s osobní trenérkou, kdy děláme kruhový trénink (na bosu, na TRX, s balónem… různě). Jídelníček hlídám hodně, protože musím hodně zhubnout. Kdbyych byla jako tyčka, tak jen cvičím a jím jak chci, protože jídlo miluju - bohužel jsem typ, co si musí odříkat, jinak zle dopadne.
Super je, že taky někdy někdo napíše pravdu
já jsem totiž ze všeho nejvíc alergická na ty řeči o tom, že nemám čas, musím to a to, bla bla bla. Takže to, že si uvědomuješ, že je to lenost, je celkem dobrý
ale jak se překonat, to teda neporadím
já musím překročit určitou mez, kdy se naštvu a pak to lítá, ale trvá to hoodně dlouho, než tu mez překročím ![]()
@elenkazed píše:
@ivulinaM Já ráno taky říkám že až přídu z práce, porobim věci doma a že začnu cvičit. Ale ouha, vždycky do toho něco příjde, nebo se mi nechce, najdu si výmluvu proč ne..
Slibovala sem si že až budu na mateřské tak budu pro sebe něco dělat, nebudu muset chodit do práce tak najdu chvilku..ale to mi zas kříží plány to, že nejde otěhotnět, takže než budu těhotná tak nakynu a bude to..=)
@buryna No právě. Já na sport nikdy nebyla. Ani sem si k němu nemohla vybudovat vztah, protože sem od 4 let hrála na housle pak na klavír a ve škole mě nenechali hrát míčové hry a tak jen abych si nezlomila prsty a tak
Každopádně to že bych chtěla se sebou něco dělat to v sobě mám..a to je podstatný =D Sama sobě se už nelíbim a to je ještě víc podstatný
@Maddlen já před dvěma-třema rokama taky chodila do fitka, brácha dělal trenéra takže sem byla pod dohledem. Tím že sem vždy vážila 45-50 kilo mohla jíst od rána do večera a netloustnout a chodila sem do toho fitka tak sem měla krásnou postavu. Jenže! za rok a půl sem nabrala hooooooodně kilo a všechno se mi „narvalo“ do stehen a břicha…Takže se musím dokopat i ktomu jídelníčku. Chyba je, že přes den v práci moc nejím- max. tak rohlík nebo sušenka a pak když příjdu domu tak se „nažeru“ a večer s přítelem..Tomu musim min. obden vařit, potřebuje teplý jídlo takže před spanim jdu narvaná jak žok =)
@elenkazed nicméně držím palce, třeba ti to vyjde
Já jsem slabá povaha a moc dobře vím, že věci spíš odkládám
Ovšem, když se naštvu, tak to pak lítá (jak už tu někdo psal) - jenže než se naštvu… ![]()
@ivulinaM Přiznávám, vím že takhle dopadnu
ale ta představa a to „plánování“ jak VŠECHNO budu zvládat je super =D Ráno vstanu, vypravim muže do práce, postaram se o domácnost, navařim, procházky s miminkem, návštěva přátel, studium, sport, vypráno, vyžehlíno, naklizeno, stále příjemná s úsměvem na tváři, odpočatá, vyspat se celou noc a to všechno s dokonale upraveným zevnějškem =D Krásná a naivní představa, že? Ale žije se stou představou hezky =D
@elenkazed píše:
@ivulinaM Přiznávám, vím že takhle dopadnuale ta představa a to „plánování“ jak VŠECHNO budu zvládat je super =D Ráno vstanu, vypravim muže do práce, postaram se o domácnost, navařim, procházky s miminkem, návštěva přátel, studium, sport, vypráno, vyžehlíno, naklizeno, stále příjemná s úsměvem na tváři, odpočatá, vyspat se celou noc a to všechno s dokonale upraveným zevnějškem =D Krásná a naivní představa, že? Ale žije se stou představou hezky =D
Jo tak to je „americké předměstí“, realita v ČR bývá jiná
![]()
@elenkazed píše:
Chyba je, že přes den v práci moc nejím- max. tak rohlík nebo sušenka a pak když příjdu domu tak se „nažeru“ a večer s přítelem..Tomu musim min. obden vařit, potřebuje teplý jídlo takže před spanim jdu narvaná jak žok =)
No, já právě tady tomu vděčím za svoje hnusná kila. Když jsem chodila do práce, přesně to jsem dělala - celý den nebyl ča se najíst a jak jsem přišla domů, tak jsem nevěděla, co bych sežrala - páté přes deváté. K tomu poměrně málo pohybu, sedavá práce a LENOST… Teď na mateřské je to aspoň v tom jídle lepší, že se najím společně s dcerou, takže 5× denně a je to už trochu znát. Musela jsem se ale na sebe naštvat. A v tom fitku mě nakoplo, že tam jsou fajn lidi a ráda se s nimi vidím (a aspoň vypadnu z domnu na chvíli) - beru to jako relax, kdy se soustředím jen na sebe. NIkdy bych neřekla, že já budu někdy relaxovat pohybem - kdyby mi to někdy někdo řekl, klepala bych si na čelo. Pořád překonávám hroznou nechuť, ale už s tím tak nějak žiju a hlavně když vidím trochu výsledky na postavě, tak chci víc a víc. Myslím, že člověk musí dospět do určitého bodu, kdy se fakt na sebe naštve a zařekne se, že TEĎ HNED (ne, zítra nebo od prvního v měsíci) začne pro sebe něco dělat. Dost mě motivují návštěvy obchodů s hadrami - hlavně těch, které vyrábějí třeba jen do velikosti 44 (mám 46/48). ![]()
@kozisek naprosto - ale proč se neoddávat iluzím? Aspoň do té doby, než ti ta mrcha realita s plnou vahou hupne na záda ![]()
@elenkazed
jen musíš být psychicky připravená i na tu možnost, že to bude úúúúúúplně naopak - a pak už tě absolutně NIC nerozhází ![]()
@kozisek No a já sem holka z malýho města, takže „émerika“ se nekoná =D V běžným životě sem celkem flegmouš. Že bych byla zas až nějakej fanda do úklidu, kdy na zemi nesmí ležet ani smítko to ne. Uklízim ale občas se stane že prostě nezvládam a nehrotim to. Zastávam heslo, že pokud se to někomu nelíbí (povětšinou mé mamce se nelíbí že nemam dokonalou domácnost dle jejích představ) ať si to uklidí. Je to náš byt hlavně že se cítíme dobře! ![]()