Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak asi když to byla tvoje chyba, tak se mu první ozvi ty
. Držím palce…
Jednou ses mu už omluvila, to stačí ne?
já bych mu zkusila dát trochu času a pak mu napsat nebo zavolat a uvidíš, jestli to bude lepší nebo ne (teda taky záleží, co byla ta chyba…)
@Ojanka
na druhou stranu se nechci vnucovat, když už jsem se mu jednou omluvila… ![]()
No nevím, když jste se schopni takto pohádat když jste se ani osobně neviděli, tak bych to neviděla jako moc perspektivní vztah.
Pestovat tyhle virtualni vztahy mi prijde naprosto trapne, ani se neznate osobne a uz se hadate? Tak co to je?
Proste domluvit schuzku a do te doby si vypisovat minimalne, je to ztrata casu.
@anička65 píše:
Jednou ses mu už omluvila, to stačí ne?já bych mu zkusila dát trochu času a pak mu napsat nebo zavolat a uvidíš, jestli to bude lepší nebo ne (teda taky záleží, co byla ta chyba…)
Mo ale ja to pochopil tak, ze ona se sice omluvila, ale pak zase mela nejaky kecy, ze byl blbej, tak co to je za omluvu. ![]()
@anička65
On tvrdil že mi něco napsal, já tvrdila že mi nic takového nenapsal a on mi to ve skutečnosti napsal, jen v trochu jiném kontextu. ![]()
Vy jste se ještě ani neviděli a už jste se stihli několikrát pohádat s tím, že tě dva měsíce nechal vydusit?
To na velkou lásku nevypadá. Už jsi se omluvila. Další navázání kontaktu bych nechala na něm.
Proč si jen píšete? To by mě nebavilo. Nejlepší je vidět se hned, ať je jasno.
Jste oba prasteni. A tebe bych za partnera nechtela a kontakt neobnovila na jeho miste, kdyz mas sklony k nafukovani se a vyvolavani konfliktu a pro prkotiny.
Zapracuj na sobe, ze tohle nikdo nesnese.
Budes mit problem, ze si udrzis staleho partnera, jestli budes takova hystericka nafuka.
Příspěvek upraven 28.07.20 v 22:10
@Anonymní píše:
@anička65
On tvrdil že mi něco napsal, já tvrdila že mi nic takového nenapsal a on mi to ve skutečnosti napsal, jen v trochu jiném kontextu.
tak to hodně štěstí jestli se budete hádat kvůli každé blbosti ![]()
Tak na to bych se vybodla, takže si xxx měsíců píšete a voláte a přitom se hádáte? to je teda úroveň školáků a ne dospěláků a pak todohadování kdo co jak a proč napsal, rozpustte to, nemá to smysl, stejně se nikdy nesejdete
@Anonymní píše:
Hezký večer(prosím o zachování anonymity, děkuji),už delší dobu si píši s jedním chlapem, rozumíme si, byli jsme i domluveni, že půjdeme na začátku srpna někam na kafe, až se nám to bude časově oběma hodit. Každou neděli jsme si vždy delší dobu volali. Dost jsme se ale v pátek poštěkali kvůli prkotině, (ležela jsem od čtvrtka v posteli s horečkama, tak mi stačilo málo k nas..
) konflikt jsem vyvolala já (už v minulosti jsme se takto poštěkali a přes dva měsíce se nebavili, něž jsem přilezla s omluvou). Měl v něčem pravdu a já to nechtěla přiznat
, dokud jsem si to neověřila, že doopravdy píše pravdu. Poté jsem byla ještě celou sobotu naštvaná (sama na sebe, ale zároveň i na něj
) a nastalo mezi námi ticho. Dost mě to mrzelo a žralo, tak jsem se mu v neděli omluvila, že mě to mrzí, jak jsem se zachovala. On jen mrzutě odpověděl, že je zvyklej a já jednala podle toho, jak jsem uznala za vhodné a že byl dost naivní a blbej.
.
Od té doby jsme si nenapsali, ani nezavolali. Dost mě to mrzí, jsem na sebe naštvaná, že jsem (asi) přišla o tak fajn chlapa
Myslíte, že bych se měla ještě nějak omluvit, nebo to nechat, ať to nějak vyšumí? Co napsat, zavolat, nebo jak dál jednat? Případně počítat s tím, že už to asi neslepím? Je to prkotina, ale oba jsme trvdohlavci a on s prosíkem nepřileze (sice ho to mrzí, ale ne). Taková jsem já, co přileze. Nejradši bych si nafackovala
Jak už tady zaznělo. Vy jste se ještě ani neviděli a uz se hádáte? ![]()
No, to musí bejt vážně zhavej vztah. ![]()
@Anonymní píše:
Hezký večer(prosím o zachování anonymity, děkuji),už delší dobu si píši s jedním chlapem, rozumíme si, byli jsme i domluveni, že půjdeme na začátku srpna někam na kafe, až se nám to bude časově oběma hodit. Každou neděli jsme si vždy delší dobu volali. Dost jsme se ale v pátek poštěkali kvůli prkotině, (ležela jsem od čtvrtka v posteli s horečkama, tak mi stačilo málo k nas..
) konflikt jsem vyvolala já (už v minulosti jsme se takto poštěkali a přes dva měsíce se nebavili, něž jsem přilezla s omluvou). Měl v něčem pravdu a já to nechtěla přiznat
, dokud jsem si to neověřila, že doopravdy píše pravdu. Poté jsem byla ještě celou sobotu naštvaná (sama na sebe, ale zároveň i na něj
) a nastalo mezi námi ticho. Dost mě to mrzelo a žralo, tak jsem se mu v neděli omluvila, že mě to mrzí, jak jsem se zachovala. On jen mrzutě odpověděl, že je zvyklej a já jednala podle toho, jak jsem uznala za vhodné a že byl dost naivní a blbej.
.
Od té doby jsme si nenapsali, ani nezavolali. Dost mě to mrzí, jsem na sebe naštvaná, že jsem (asi) přišla o tak fajn chlapa
Myslíte, že bych se měla ještě nějak omluvit, nebo to nechat, ať to nějak vyšumí? Co napsat, zavolat, nebo jak dál jednat? Případně počítat s tím, že už to asi neslepím? Je to prkotina, ale oba jsme trvdohlavci a on s prosíkem nepřileze (sice ho to mrzí, ale ne). Taková jsem já, co přileze. Nejradši bych si nafackovala
Ty se hadas s nekym koho si jeste nevidela? Radeji bych resila jak vypada atd..nez hadku..
Hezký večer
(prosím o zachování anonymity, děkuji),
už delší dobu si píši s jedním chlapem, rozumíme si, byli jsme i domluveni, že půjdeme na začátku srpna někam na kafe, až se nám to bude časově oběma hodit. Každou neděli jsme si vždy delší dobu volali. Dost jsme se ale v pátek poštěkali kvůli prkotině, (ležela jsem od čtvrtka v posteli s horečkama, tak mi stačilo málo k nas..
) konflikt jsem vyvolala já (už v minulosti jsme se takto poštěkali a přes dva měsíce se nebavili, něž jsem přilezla s omluvou). Měl v něčem pravdu a já to nechtěla přiznat
, dokud jsem si to neověřila, že doopravdy píše pravdu. Poté jsem byla ještě celou sobotu naštvaná (sama na sebe, ale zároveň i na něj
) a nastalo mezi námi ticho. Dost mě to mrzelo a žralo, tak jsem se mu v neděli omluvila, že mě to mrzí, jak jsem se zachovala. On jen mrzutě odpověděl, že je zvyklej a já jednala podle toho, jak jsem uznala za vhodné a že byl dost naivní a blbej.
.

Od té doby jsme si nenapsali, ani nezavolali. Dost mě to mrzí, jsem na sebe naštvaná, že jsem (asi) přišla o tak fajn chlapa
Myslíte, že bych se měla ještě nějak omluvit, nebo to nechat, ať to nějak vyšumí? Co napsat, zavolat, nebo jak dál jednat? Případně počítat s tím, že už to asi neslepím? Je to prkotina, ale oba jsme trvdohlavci a on s prosíkem nepřileze (sice ho to mrzí, ale ne). Taková jsem já, co přileze. Nejradši bych si nafackovala