Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@blecha72 píše:
@alifie podle toho, že ostatní děti žijí u otce a tahle dcerka chce z hnízda vylétnout ve 14 bych řekla, že se mamaservis jaksi nekoná.
Možné to je, ale je taky možné, že má jen plné zuby toho, že už 14 let má „poslouchat a dělat to, co se jí řekne“. Možná si jen neuvědomuje, že má dome nějaký „mama servis“. Dala bych jí šanci - ať je 14 dní samostatná DOMA, a nekecat jí těch 14 dní do života (ať jde spát v kolik chce, vstane v kolik chce, myje se kdy chce a jak chce, přijde pozdě do školy/ze školy, nebude večeřet, když si nekoupí jídlo,… - za 14 dní DOMA si snad život nepodělá, ale řešit útěk z domu by bylo podstatně horší.
(Jinak si teda nedokážu představit, jak se dá zvládat ve 14 škola a 2 brigády, které zaplatí byt a vše potřebné k žívotu.) ![]()
@Anonymní píše:
Chtěli sním zůstat
a nevím co má za brigádu
Ty vogo, dočítám postupně.
To jde starat se o dítě, vědět, že má dvě brigády a nezjistit si, co je to za brigádu? ![]()
Nojo, ony byly prázdniny a nejspíš nějaký puboš zjišťoval, jak se na jeho nápad tváří cizí rodiče. ![]()
Je to celé podivné. Mladistvý do 15 lět nemůže vůbec pracovat. Proto mi přijde divné, že holka má rovnou 2 brigády. Matka nakonec ani netuší, kde a co holka dělá… Zakladatelko, běž se poradit na městský úřad ke kurátorovi pro mladistvé. Z praxe vím, že OSPOD společně s matkou souhlasili, že dcera v 15 letech mohla odejít z domu a žít s přítelem. Takže by to popř. bylo možné, že dcera bude žít jinde než rodiče. Ale ve 14 letech bych měla o holku strach. Vždyť by ji mohl někdo zneužít, ne-li i něco horšího.
Nakonec jsme to nějak vyřešili/nevyřešili. Dcera se mi přiznala jak je to s brigádama a kamarádem. kamarád není kamarád ale přítel co jí nabíd společné bydení a z větší části i živení (že bych pouze přispvala). A protože jsem ji nehodlala pustit ve 14, schodli jsme se že si dva měsíce počká do patnáctin a do té doby at se stará na zkoušku o naši domcnost. Bohužel/ či bohudík?? Se i dřve starala o dost podstatnou část a tak to stále s odřenýma ušima zvládá.. až na placení účtů kdy oproti normálu se naše výdaje o něco zvedli (opakované praní z důvodu jako záměna aviváže s práškem), nákupy a elektřina. Vše ale ve snesitelný rovině a tak jsem se rozhodla j to povolit. od té doby se naše vztahy zlepšili a tak doufám v lepš zítřky..
@Anonymní píše:
Nakonec jsme to nějak vyřešili/nevyřešili. Dcera se mi přiznala jak je to s brigádama a kamarádem. kamarád není kamarád ale přítel co jí nabíd společné bydení a z větší části i živení (že bych pouze přispvala). A protože jsem ji nehodlala pustit ve 14, schodli jsme se že si dva měsíce počká do patnáctin a do té doby at se stará na zkoušku o naši domcnost. Bohužel/ či bohudík?? Se i dřve starala o dost podstatnou část a tak to stále s odřenýma ušima zvládá.. až na placení účtů kdy oproti normálu se naše výdaje o něco zvedli (opakované praní z důvodu jako záměna aviváže s práškem), nákupy a elektřina. Vše ale ve snesitelný rovině a tak jsem se rozhodla j to povolit. od té doby se naše vztahy zlepšili a tak doufám v lepš zítřky..
a co to dělá ve volném čase za brigošky?
Ale no tak, třeba si holka vlastním bydlením přilepší. Za chvilku skončí základku, 15 jí též bude, zákazníků bude dost ![]()