Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Opravdu ti stojí za takové trápení? Když staršího muže,tak už s vyřešenou minulosti
Navíc v tomhle případě se bude po okolí říkat, ze si manželství rozbila ty,když se stále pro okolí tváři jako rodina.
Nedivím se mu, každý normální rodič to má stejně, pokud má malé děti budou vždycky jejich potřeby nadřazené potřebám nového partnera. Navíc ještě nemá vyřešený rozvod a vztah s ex, okolí tě uvidí jako rozvracečku rodiny a upřímně pokud by mu ex dělala problémy a zatrhla mu kuli tobě styk s dětmi tak jeho volba bude jasná…
@Anonymní píše:
Zajímal by mě váš názor. Momentálně jsem schoulená a brečím do polštáře. S přítelem jsme spolu rok a půl. Je to vztah na dálku, je o 20 let starší. Má dvě malé děti, pár let bydlí už odděleně a rozvod je v procesu, momentálně se řeší nějaký slovní obrat, co se ex nelíbí. A teď ten problém. Snaží se spolu kvůli dětem vycházet a jde jim to, tak sem tam jedou všichni společně má výlet, v zimě na lyžování, oslavy společné. Stále mi opakuje, že je to jen kvůli dětem, aby měly pěkné dětství a měly pocit rodiny. Děti zatím neznám. Má strach mě je s nimi seznamovat, aby ex nedělala scény, mohlo by se stát, že mu je nebude dávat a bude je proti němu navádět…je toho schopná. Říká mi, že není správný čas a ať ho nenutím do ničeho.Já se snažím být trpělivá a chapava, ale hrozně mě bolí, když vím, že jsou takhle někde spolu a já nic… V ostatních věcech si rozumíme a ukončit to opravdu nedokážu. Poraďte mi, jak si mám psychicky pomoct…
Najdi si mladšího a bezdětného. Slibotechnu s rozvodem „procesu“ bych do své ložnice nepustila.
@Anonymní píše:
@Victoria1988 okolí ví, že nejsou spolu, znám skoro všechny známé.
A opravdu nejsou spolu? Společné výlety a dovolené mi nepřipadají jako klasický příklad rozvedené rodiny
Aby mu to vytváření pocitu rodiny pro děti nepřerostlo přes hlavu .
Měla jsem podobnou zkušenost a nefungovalo to. Vždy jsem byla na posledním místě. Moc mě mrzelo, že jsem to muselo utnout, ale zpětně vím, že to bylo moc dobře protože bych psychicky moc trpěla.
@Anonymní píše:
Zajímal by mě váš názor. Momentálně jsem schoulená a brečím do polštáře. S přítelem jsme spolu rok a půl. Je to vztah na dálku, je o 20 let starší. Má dvě malé děti, pár let bydlí už odděleněa rozvod je v procesu, momentálně se řeší nějaký slovní obrat, co se ex nelíbí. A teď ten problém. Snaží se spolu kvůli dětem vycházet a jde jim to, tak sem tam jedou všichni společně má výlet, v zimě na lyžování, oslavy společné. Stále mi opakuje, že je to jen kvůli dětem, aby měly pěkné dětství a měly pocit rodiny. Děti zatím neznám. Má strach mě je s nimi seznamovat, aby ex nedělala scény, mohlo by se stát, že mu je nebude dávat a bude je proti němu navádět…je toho schopná. Říká mi, že není správný čas a ať ho nenutím do ničeho.Já se snažím být trpělivá a chapava, ale hrozně mě bolí, když vím, že jsou takhle někde spolu a já nic… V ostatních věcech si rozumíme a ukončit to opravdu nedokážu. Poraďte mi, jak si mám psychicky pomoct…
Nepíšeš, kolik je dětem, ale vzhledem k tomu, že už pár let s nimi nebydlí, asi to nebudou batolata. Takže pokud nejsou retardované, tak z toho pocit rodiny asi nemají.
To neznamená, že se jim nemůže věnovat a být prima táta a starat se ,aby měly pěkné dětství.
A že asi nebude do smrti sám, by jeho skoroex mělo být jasné.
Z toho vyplývá, že důvod, proč jsi utajená a odsouzená k čekání, je jinde.
Kočko, rok a půl…na dálku… o dvacet let starší… malé děti… ty, plačící do polštáře…
fakt smutný, tohle bych pro své dcery nechtěla. Vlastně ani pro neznámou holku z netu ![]()
Drahoušku – a baštíš mu to – nebo jsi na pochybách ? Rok a půl ?? No, já už jsem teda babička, takže si to troufnu posoudit – je to zvláštní … Spočítej si 1 + 1 a vyjdou Ti dvě. Vždycky. Ale třeba ještě něco připíšeš, uvidíme.
@korálková.víla píše:
Drahoušku – a baštíš mu to – nebo jsi na pochybách ? Rok a půl ?? No, já už jsem teda babička, takže si to troufnu posoudit – je to zvláštní … Spočítej si 1 + 1 a vyjdou Ti dvě. Vždycky. Ale třeba ještě něco připíšeš, uvidíme.
Věřím mu. Říká, že by moc chtěl, abych byla šťastná, ale že mi teď víc nabídnout nemůže. Ví, že kdyby mě seznámil, hodně by se toho změnilo a to k horšímu a nechce tak dětem přitížit. Přináší mi to hodně bolesti, ale nejsem připravená odejít. Přijde mi, že jsem v černém koutě a není cesty. Měla bych se soustředit na školu a být šťastná a plná energie. S tímhle mi to nejde.
@Anonymní píše:Čím dřív to ukoncis tím lip. On si vše zažil - s první ženou a dětmi. Poprvé svatba, tehotenstvi, porody, vždy bude mít ke své ženě se kterou má deti blízko. Kdyby si té vzal a měli jste dítě spolu bude mít brutální vycitky vůči prvním dětem… Ze vaše má rodinu a jeho původní to nezažil takže jsou na tom hur… plus všechny úspěchy ve škole a akce jejich deti všude se budete potkávat, v tom lepším případě, pokud té tedy vezme sebou..a nenechá doma.
Věřím mu. Říká, že by moc chtěl, abych byla šťastná, ale že mi teď víc nabídnout nemůže. Ví, že kdyby mě seznámil, hodně by se toho změnilo a to k horšímu a nechce tak dětem přitížit. Přináší mi to hodně bolesti, ale nejsem připravená odejít. Přijde mi, že jsem v černém koutě a není cesty. Měla bych se soustředit na školu a být šťastná a plná energie. S tímhle mi to nejde.
Zajímal by mě váš názor. Momentálně jsem schoulená a brečím do polštáře. S přítelem jsme spolu rok a půl. Je to vztah na dálku, je o 20 let starší. Má dvě malé děti, pár let bydlí už odděleně a rozvod je v procesu, momentálně se řeší nějaký slovní obrat, co se ex nelíbí. A teď ten problém. Snaží se spolu kvůli dětem vycházet a jde jim to, tak sem tam jedou všichni společně má výlet, v zimě na lyžování, oslavy společné. Stále mi opakuje, že je to jen kvůli dětem, aby měly pěkné dětství a měly pocit rodiny. Děti zatím neznám. Má strach mě je s nimi seznamovat, aby ex nedělala scény, mohlo by se stát, že mu je nebude dávat a bude je proti němu navádět…je toho schopná. Říká mi, že není správný čas a ať ho nenutím do ničeho.
Já se snažím být trpělivá a chapava, ale hrozně mě bolí, když vím, že jsou takhle někde spolu a já nic… V ostatních věcech si rozumíme a ukončit to opravdu nedokážu. Poraďte mi, jak si mám psychicky pomoct…