Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den, vím, že tu je diskuzí na toto téma spousta, ale ráda bych znala názory na moji situaci. Bude to delší, protože bych chtěla začít od začátku.
Vyrůstala jsem s mamkou, babičkou a dědou v rodinném domku, rodiče se rozvedli brzo, na otce se nepamatuji. Zhruba když jsem byla na druhém stupni ZŠ, tak začala mamka pít. To jsem samozřejmě nesla těžce, pamatuju si, jak jsem prohledávala dům, lahve s alkoholem vylívala, nebo do nich přilívala hnusný kapky na kašel, jednou nebo dvakrát jsem mamce schovala peníze, aby si to nemohla koupit…do toho slzy, výčitky, řev (z mojí strany)…kdy má zkušenost, tak chápe, že to nic platné nebylo. Pak děda dostala mrtvici, přišel o nohu, ještě teď ho vidím na posteli, jak pláče, že je mamka zase opilá. Po střední jsem šla na vysokou, tady jsem propásla první šanci, jak z toho všeho vypadnout a šla jsem na VŠ v rodném městě. Přece jen jsem babičku měla moc ráda, chtěla jsem jí pomoct s dědou, měla jsem tu psa, ráda jsem se i starala o zahradu. pak děda zemřel, já jsem na VŠ poznala budoucího manžela. Mamčino pití se zhoršovalo, asi si to dovedete představit
. Pak jednoho dne za mnou přišla babička, že po domluvě s mamkou přepíšou svoje části domu na mě. Já jsem se o to neprosila, přísahám. Dílem jako svatební dar, dílem z praktických důvodů. To kdyby mamka něco vyvedla, abychom o dům nepřišli. To bylo před 13 lety. A tak jsem zůstali bydlet i s manželem u nás v domě. Mamka pila pořád víc, ale našla si přítele a trávila až 90% času u něj. A nám se tady s babičkou žilo pěkně. zavezli jsme ji na nákup, do kostela nebo k lékaři. Dům jsme zateplili, udělali rekonstrukci kuchyně, koupelny, udělali novou střechu a před pěti lety se nám narodila dcera…Mamka za babičkou docházela a někdy pár dní zůstala. Několikrát skončila na záchytce, jednou byla na léčení, ale hned se k tomu vrátila.
A teď se konečně dostávám mému současnému problému. Před 1,5 rokem přestala mamka pít
, nastěhovala se zpátky dolů k babičce (my bydlíme nahoře) a pomalu začalo peklo. Nevím jak, ale úplně poštvala babičku proti nám. A pro babičku je teď mamka svatá. Mamka mě pomlouvá kudy chodí. Jsem líná, o dítě se nestarám… je toho víc, ale nechce se mi to všechno rozepisovat. Např. jim vadí, když jedeme s malou navštívit manželovu mamku
. A milion dalšího.
S manželem oba pracujeme, máme hodně dobré příjmy, už jsem se bavili i odstěhování, ALE babičce 93 let. Copak je tady můžu nechat samotné? I to inkaso platíme jen my (nevadí nám to).
Vadí mi hlavně ten psychický tlak. Babička mi jeden den vyčítá kde co (prý jsem nikdy ani chodník nezmetla
) a druhý den mi upeče buchty
.
Co byste udělaly? Jsem opravdu taková bezcitná sobecká mrcha, jak mi říkají?
Opravdu budu ráda za jakékoliv názory, toto je poprvé, co jsem se někomu takhle uceleně se svou situací svěřila.
@Adalinde Babička už má asi nějakou formu stařecké demence. Obávám se, že nenaděláš nic.
Na Tvém místě bych taky babičku neopustila. Nezvládnete to pouštět jedním uchem tam a druhým ven?
Jinak samozřejmě by ji měl vyšetřit lékař, jestli se s tím nedá něco dělat (medikamenty atd.).
Nejsi sobecká mrcha, jsi naopak velmi altruistická, pokud rodině takto pomáháte atd.
Maminku holt ber taky s rezervou. Asi se na ní to pití podepsalo…
Chápu, že to je těžké, ale kvůli babičce bych asi zkusila vytrvat.
Jo, holky, to je přesně ono…Pro mě je to prostě patová situace. Ještě jsem zapomněla napsat, že babička moji dceru moc miluje a i malá ji, s mamkou to už je horší. Ale Jsou na sebe zvyklé, malá k babičce chodí každý den a když se odstěhujeme, tak o to přijdou.
Jinak, ano demence mě už taky napadla, i jsem to doktorce řekla
.
A mamka mě nemůže nijak rozhodit, to ne, její slova se mě nedotknou, proto to dělá přes babičku. ![]()
Pokud je babičce 93, je to věk hodně vysoký, já bych jí asi nedokázala opustit, spíš bych se pokusila si ty řeči nebrat k srdci a říkala si jaký to bylo když byla mladší. Maminka pokud pila dlouho, tak tam to má opravdu velký vliv na mozek, je super, že dokázala už 1,5 roku nepít, ale byla bych v pozoru.
A nejnovější akce je, že na mně začali tlačit, abych tady v domě nechala mamce napsat věcné břemeno dožití
. A ano tady jsem fakt sobecká udělat to nechci, protože nikdy nevím, kdy může zase začít pít. A taky se bojím, že by mi pak tuplem dělal zle.
U babičky bych řekla, že její stav ani nemusí souviset s přítomností a vlivem tvé matky, takové věci sebou bohužel tak požehnaný věk často nese. Naše babi mimo jiné chodila na obecní úřad, kde si stěžovala, že jí nedáváme najíst a hlady zesláblá leze po zemi… Zkus si to nebrat osobně. Pokud jsi schopná matku vypouštět, tak já osobně bych jí tedy nevyklízela pole, neopouštěla domov, který jsem s mužem budovala. Sobecká určitě nejsi, však s tou nemovitostí jsi na sebe převzala i nemalé závazky, o kterých píšeš.
A máma se o babičku stará? Řekla bych, že u babičky je její chování dané věkem, je celkem normální, že staří lidé nejvíce nasazují na ty, kteří se o ně starají, také jsme to v rodině měli. Spíš bych řešila, proč s vámi má takový problém máma? Kdyby vztah s ní měl být nadále neúnosný, asi bych stěhování úplně nevylučovala, ale až jako krajní řešení.
Babicka na to zle zapomnela… ja toto videla u nas… tata se staral o svou mamku. Denne za ni dochazel, nakoupit, uklidit, pomoct ji s hygienou.. pak si ji nastehoval domu.. a co? Porad jen poslouchal jak jeho mladsi bratr toto a hento.. podotykam, ze u nas byla pres pet let, nikdo z jejich dalsich 4 deti nikdy ani nezavolal, natoz aby ji navstivili.. ale beda kdyz umrela a tata zdedil duchod (8t) to bylo halo, ze oni nic nedostali ![]()
@Adalinde bude to znít hnusně.. ale babičce je 93 a (teď to přijde) nemá smysl se na těch „pár dní“ stěhovat pryč, když jsi ve vlastním… pak by sis to stejně jen vyčítala…stejně by jsi tam jezdila, mamka by tě přes babičku stejně pomlouvala, ničemu nepomůžeš, ber to tak, že babi je stará, mozek už nic moc neudrží a to co slyšíš, že říká o tobě ve skutečnosti říká o tvé mamce, protože se jí to v hlavě prostě spojuje jinaka oan si pamatuje, jak to tam vypadalo, když jsi tam jako malá běhala ty a mamka pila… takže vidí běhat tam malé dítě(pravnučku) a spojí se jí to s tím, co prožívala před X lety…s tím nic nenaděláš vzhledem k jejímu věku…jen vydržet…
Nechápu, že má mamka tu drzost se k tobě chovat takto. Že nemá výčitky, jak ti ničila dětství svým alkoholismem ![]()
U babičky to bude určitě nějaká forma demence, takto se chovají, pomalu už ani neví, kdo je kdo, takže babičku bych určitě neopustila. Ale s tou mamkou, to je blbá situace ![]()
@Adalinde píše:
A nejnovější akce je, že na mně začali tlačit, abych tady v domě nechala mamce napsat věcné břemeno dožití. A ano tady jsem fakt sobecká udělat to nechci, protože nikdy nevím, kdy může zase začít pít. A taky se bojím, že by mi pak tuplem dělal zle.
Ani náhodou na to nepřistupuj. Koneckonců kdyby po smrti babičky máma dělala velké zlo, měla bys mít možnost říct jí, že ji v domě nikdo nedrží
Nejsi sobecká, máš závazky i vůči zbytku své rodiny (manžel, dcera).
Ale s tím, co říká babička, se fakt netrap, patří to k věku a pochybuju, že to tak opravdu myslí. Našim babička pořád předhazovala, že by si měli vzít příklad z nějaké sestřenice, která se o ni jako jediná opravdu stará (péče oné sestřenice spočívala v jedné až dvou návštěvách ročně, péče našich v servisu 24/7 ![]()
@AniNevim píše:
Ja bych se odstehovala.
Ano, myslela jsem na to, ale momentálně asi ne. Jsem teď znovu těhotná a v mém případě mě ty hormony dost tlumí, takže ignorace mi momentálně fakt nečiní problém
.
@Michelle_M píše:
U babičky bych řekla, že její stav ani nemusí souviset s přítomností a vlivem tvé matky, takové věci sebou bohužel tak požehnaný věk často nese. Naše babi mimo jiné chodila na obecní úřad, kde si stěžovala, že jí nedáváme najíst a hlady zesláblá leze po zemi… Zkus si to nebrat osobně. Pokud jsi schopná matku vypouštět, tak já osobně bych jí tedy nevyklízela pole, neopouštěla domov, který jsem s mužem budovala. Sobecká určitě nejsi, však s tou nemovitostí jsi na sebe převzala i nemalé závazky, o kterých píšeš.
Jo jo, pokud teda tomu můžu věřit, tak babička (podle svých slov) taky si už byla stěžovat na obecním úřadě, u doktorky atd., jak se hrozně chováme, nic neděláme, o dům se nestaráme… ![]()