Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Fuuuha a jaky to bylo pred ditetem? Nebo kdyz jste se brali? Myslim ze lide se moc nemneni. Nebyl takovy i predtim a ty si ho chtela zmenit a nejak se ti to nepovedlo?
Par bodu z toho byl muj byvaly.. takovy velky dite, ktery kdyz jsem mu neohrala obed, jedl piskoty s „mlickem“.. jsem rada, ze jsem pryc a mam chlapa, kterej se stara o me i od deti jak muze.. ale s byvalym jsem nemela deti, takze radit odejdi ti nebudu..
Ani vteřinu bych s ním nebyla. Ztrácíš čas, opravdu. Přečti si to ještě jednou, copak lze takového člověka milovat? Pro co, si ho vážíš? Štěstí na tebe čeká a rozhodně Tě nemine, buď statečná a odejdi..... proboha není ti líto toho chlapce, který by si zasloužil lepšího tátu? Držím palečky, všechno se dá v životě zvládnout a nikdy není pozdě začít znovu, věř mi
co tě už něj tak drží?
Booože!!!
U nás je to jako přes kopírák. Až teda na ten bod, že se nemyje. Ten můj se zase myje až moc - je schopnej hodinu blokovat koupelnu.
Neporadím ti, sama nevím co budu dělat. Taky už mám občas všeho plný zuby…
Těžko hodnotit jen z toho, co jsi napsala (je to pohled jedné strany). Ale co mě nejvíc zarazilo, jsou ty finance. Pokud jste manželé, tak všechny jeho peníze jsou i tvoje peníze, nikoho nezajímá, kolik vyděláváš ty a kolik on, jestli ty se flákáš a on dře nebo obráceně (o tom, že být s dětmi doma je flákačka radši vůbec nic nepíšu, páč to může říct akorát ten, kdo nepomáhá). Oba musíte mít naprosto stejnou životní úroveň. Pokud se rozvedete, možná se bude pán velmi divit, jak to pak bude s „jeho“ penězy
.
janka, viz poslední bod seznamu ![]()
Burti, drží mě to, že byl jiný. Když si vezmu náš vztah před pár lety, byla jsem určitě já ta, kdo se choval hůř (z nezkušenosti, ne schválně - neuměla jsem dělat kompromisy např.), on mi hrozně pomáhal. Plus to dítě mě drží, a pocit, že když už máme rodinu, měla bych příteli pomoct.
hkac, nejsme manželé.
Ale stejně mě to mrzí, ten jeho dinanční přístup, jsme (nebo byli jsme?) rodina. On si tím podle mě odargumentovává to, aby měl víc času na svoje volno - já vydělám tolik peněz, tzn. pracuju víc, tzn. mám nárok na volný čas. Lakomý nikdy nebyl.
hkac píše:
Těžko hodnotit jen z toho, co jsi napsala (je to pohled jedné strany). Ale co mě nejvíc zarazilo, jsou ty finance. Pokud jste manželé, tak všechny jeho peníze jsou i tvoje peníze, nikoho nezajímá, kolik vyděláváš ty a kolik on, jestli ty se flákáš a on dře nebo obráceně (o tom, že být s dětmi doma je flákačka radši vůbec nic nepíšu, páč to může říct akorát ten, kdo nepomáhá). Oba musíte mít naprosto stejnou životní úroveň. Pokud se rozvedete, možná se bude pán velmi divit, jak to pak bude s „jeho“ penězy.
Tohle je třeba věc kvůli které ho nechci ,,vyrazit,, hned. Takhle ho ten náš kemp -jak tomu s oblibou říká vyjde na 70. tisíc měsíčně. Když ho pošlu o dům dál, tak mi utrousí max. 5. tisíc alimenty a bude se mi smát.. ![]()
hele já nevim, ale co mám odpozorováno kolem sebe během života, tak maji ženský doma 2 vzory chlapů......jeden je takovej jako máš ty… mám takovýho doma taky…až nato, že ty peníze, které vydělává jsou na našem společném účtu a já si z nich můžu kupovat co chci kdy chci bez problémů.....jinak shrnuto typ číslo jedna: vydělává peníze, hodně pracuje, je velmi vytížený a tím pádem unavený- z toho plyne že nic doma už nehne a sedí pořád u PC, protože prostě tak odpočívá po těžkém dni.....typ číslo dva: nevydělává peníze bud žádné nebo malé, málo se unaví v práci, tím pádem mu zbývá hodně energie a může doma leccos pomoct, věnovat svou energii manželce nebo dítěti, ale upřímě většinou tuto energii věnují tihle chlapy kamarádům, hospodě a kurvičkám......takže suma sumárum......já hlasuju proto, zůstat s typem číslo jedna, i když není úplně ideální, není úplně tak jak bys to chtěla…ale dle mého názoru můžeš napadnout na nějakého hospodského povaleče, nebo děvkaře, kterých je teda podle mého názoru víc než dost.......já mám doma něco podobného co ty, ale neměnila bych.....nevadí mi, že je unavený, že doma nehne prstem, že na mě nemá čas ani energii, ......zabavím se sama, jsem takový sportovní a procházkový typ…jsem ráda že mě miluje, nehoní kurvičky, nevysedává v hospodě a vydělává slušné peníze abych se já a naše dítě měli dobře...... ![]()
Anonymní píše:
hkac, nejsme manželé.
Ale stejně mě to mrzí, ten jeho dinanční přístup, jsme (nebo byli jsme?) rodina. On si tím podle mě odargumentovává to, aby měl víc času na svoje volno - já vydělám tolik peněz, tzn. pracuju víc, tzn. mám nárok na volný čas. Lakomý nikdy nebyl.
Aha, tak to promiň, to mi uteklo. V tom případě už vůbec nechci psát, co bych udělala, páč já jsem stará škola a dítě až po svatbě
.
Anna, on ani tak nepracuje „hodně“ (osm hodin denně 5 dní v týdnu). Ale je chytrej a pracuje v dobrém zaměstnání. A mně teda funkce otce jakožto peněženky nestačí
A neumím si představit mít s ním někdy v budoucnu další dítě. Málem jsem se zhroutila už jenom s tím jedním, když byl mimino, protože ho nebyl schopný ani jít na hoďku povozit v kočárku, abych si oddychla… nekoupal ho doteď atd.
Hm argument penize je hodne ubohy. Ja som manzelovi hned na zaciatku povedala, ze teda ostanem na materskej ale nikdy nikdy mi nesmie argumentovat peniazmi, lebo inac urobime zmenu a on bude doma a ja pracovat. Samozrejme mi kazdy mesiac dava urcitu ciastku len pre moje, zdoraznujem, moje potreby. Na nakupy, uklizecku, chuvu, jesle a ine dava dalsiu cistku. Ale ked tak citam tvoje trapenie, tak som rada ze ho mam i ked mi niekedy tiez lezie na nervy. Malu miluje a je schopny a ochotny aj cely vikend s nou stravit, lebo cez tyzden ju vidi len ked uz ide do postele spat. V tomto sa zle radi, ale asi by ste sa mali vazne porozpravat. Nezkusali ste manzelsku (partnersku) poradnu? Mozno aj nazor nezavisleho cloveka niekedy pomoze, hlavne chlapom aby si uvedomili.
Anonymní píše:
janka, viz poslední bod seznamu
Burti, drží mě to, že byl jiný. Když si vezmu náš vztah před pár lety, byla jsem určitě já ta, kdo se choval hůř (z nezkušenosti, ne schválně - neuměla jsem dělat kompromisy např.), on mi hrozně pomáhal. Plus to dítě mě drží, a pocit, že když už máme rodinu, měla bych příteli pomoct.
Rozumím, píši jen svůj názor. S nikým takový jsem nikd nežila. Můj muž mi pomáhá se vším, když je potřeba. Chlap nikdy nebude ženská. Také sedí denně u notebooku, také se mnou nechodí denně ven. Ale každý víkend tráví se mnou a holčičkou. Když příjde domů, tak se vrhá na ní a chová ji. S kočárkem to taky valné není, to s námi jde tak jednou za týden. Ale výlete milujeme. Asi by se taky raději „válel“, ale má smůlu. Bud se bude věnovat rodině, nebo uvidí dcerku jednou za 14 dní dne přes okno
a bude rád. Odejdi. stejně to tak bude, nemyslím to zle. Někdo ti vstoupí do cesty. V naprostém klidu bych mu oznámila, že se se synem stěhuji, zda se domluvíte na výživném, nebo zda to má určit soud. Našla bych si bydlení, v klidu bych se sbalila a odešla. Jsi žena, měj svoji hrdost. Opravdu ti nevadí, že mu děláš lacinou služku a v jeho očích zřejmě valnou cenu, jako žena nemáš?
peggy.sl píše:hkac píše:Tohle je třeba věc kvůli které ho nechci ,,vyrazit,, hned. Takhle ho ten náš kemp -jak tomu s oblibou říká vyjde na 70. tisíc měsíčně. Když ho pošlu o dům dál, tak mi utrousí max. 5. tisíc alimenty a bude se mi smát..
Těžko hodnotit jen z toho, co jsi napsala (je to pohled jedné strany). Ale co mě nejvíc zarazilo, jsou ty finance. Pokud jste manželé, tak všechny jeho peníze jsou i tvoje peníze, nikoho nezajímá, kolik vyděláváš ty a kolik on, jestli ty se flákáš a on dře nebo obráceně (o tom, že být s dětmi doma je flákačka radši vůbec nic nepíšu, páč to může říct akorát ten, kdo nepomáhá). Oba musíte mít naprosto stejnou životní úroveň. Pokud se rozvedete, možná se bude pán velmi divit, jak to pak bude s „jeho“ penězy.
Moje řeč. Toho bych se taky bála. Rozhodně to nebudu já, kdo bude utrácet těžce vydřené peníze za pí…viny.
Od narození dítěte (rok a půl) nebo vlastně částečně už od těhotenství jsem většinu času nešťastná ve vztahu. Přítel obden udělá něco takového, že si říkám, že s tímhle chlapem už prostě nemůžu být. Zároveň mám výčitky, chtěla bych pro dítě úplnou rodinu, nechci bourat a ničit…
Byly byste s takovýmto chlapem? (Všechny výtky, které na něj budu psát, zná, snažila jsem se to s ním řešit, byli jsme i v poradně, ale nic se nevyřešilo.)
Já už fakt nemůžu, nechci v tomhle žít. Na jednu stranu mi je ho líto, má podle mě nějaký problém, na druhou jsem na něj hrozně naštvaná, že se prostě nesnaží o to, mít spokojenou rodinu.