Maminky, co nesráží teplotu dětí

Napsat příspěvek
Velikost písma:
7576
10.4.14 00:07

@asha souhlas, vetsinu dela mama. Jsem taky klidas a nedam znat, jak me to bere a na dite se to prenasi. I dvouletakovi ma smysl rikat (i dopredu formou hry trenovat) „ted vyhrneme rukavek, sestricka vezme jehlu, trosku to stipne, dostanes tam samolepku s obrazkem a hotovo“ dite sice tolik treba nerozumi, ale citi a vnima a je v klidu. Nekomu to treba bude znit jako divny prirovnani, ale je to stejny princip, jako se zveri…mama „fuuuj myyys“ a dite vetsinou bude to same, mama „pes je zlej“ a dite bude mit strach ze psu atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29730
10.4.14 00:11
@BohunkaP píše:
Vidíš - a u nás taky tak. :lol:

To jsem přesně myslela, jak jsem psala, že je to možná hlavně „problém nás, maminek – že to v konečné fázi vlastně není až tak podstatné, protože je to jen jedna část životní skládanky.“

Ony se s tím ty děti vždycky nějak poperou - když budou mít podporu v nás. Bez klidné, vyrovnané, sebejisté mámy, v každém směru smířené se všemi rozhodnutími, které v životě udělala, nedokážou nic.

Ale s námi všechno. ;)

Příspěvek upraven 10.04.14 v 00:07

Proto jsem psala, ze zalezi na vysledku :) Kazdy dite i matka jsou jiny, decku rozhodne neprospeje u zakroku vystresovana mama. Naopak, pokud dite mamu potrebuje a ta to zvlada, je lepsi, kdyz je s nim. Je to o tom odhadu, stejne, jako u teploty :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29730
10.4.14 00:12

@Háta_x Taky to tak vidim :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5517
10.4.14 00:14

@Háta_x také doma „trénujeme“, hra na doktora je naopak dcerou velmi oblíbená. Léčí mě a chce, abych léčila i já ji včetně odběrů krve atd. Ale jakmile ví, že půjdeme k dr. na odběr, tak z toho pomalu nespí a je ve stresu :nevim: A to si nemyslím, že zrovna z odběru krve bych dělala nějaké drama, i v těhotenství se mnou chodila na povinné odběry, aby viděla, že to nic není :nevim:
Já myslím, že roli hraje i povaha dítěte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7576
10.4.14 00:16

@asha Diky tomu klidnymu (nebo aspon dobre hranymu klidu :-) ) pristupu mamy je pak dite vic schopno i vyhodnocovat jakoukoli situaci…a oklikou jsme zpet napriklad u horecek: moje deti pri nemoci (to starsi samo vic) dokazou formulovat, co je boli, jak jim je, polknou leky bez potizi, nestresujou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7576
10.4.14 00:19

@Lind002 Ano, proto jsem psala „vetsinou“ pausalizovat se neda, jen proste mamy mnohe muzou ovlivnit. I kdyz ne vse :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5517
10.4.14 00:21
@Háta_x píše:
@asha Diky tomu klidnymu (nebo aspon dobre hranymu klidu :-) ) pristupu mamy je pak dite vic schopno i vyhodnocovat jakoukoli situaci…a oklikou jsme zpet napriklad u horecek: moje deti pri nemoci (to starsi samo vic) dokazou formulovat, co je boli, jak jim je, polknou leky bez potizi, nestresujou.

ano, to moje děti, resp. starší také, doma je při nemoci naprosto spolupracující a v pohodě, jen u těch doktorů vyvádí :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7576
10.4.14 00:28

@Lind002 a jsou ti doktori v bilem? Nase detska ma zasadne barevne tricko, rikala, ze bila hodne deti desi…asi syndrom bileho plaste.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22005
10.4.14 00:30
@Háta_x píše:
@asha souhlas, vetsinu dela mama. Jsem taky klidas a nedam znat, jak me to bere a na dite se to prenasi. I dvouletakovi ma smysl rikat (i dopredu formou hry trenovat) „ted vyhrneme rukavek, sestricka vezme jehlu, trosku to stipne, dostanes tam samolepku s obrazkem a hotovo“ dite sice tolik treba nerozumi, ale citi a vnima a je v klidu. Nekomu to treba bude znit jako divny prirovnani, ale je to stejny princip, jako se zveri…mama „fuuuj myyys“ a dite vetsinou bude to same, mama „pes je zlej“ a dite bude mit strach ze psu atd.

Souhlasím… :palec:

Jen, aby nedošlo k nedorozumění… já jsem to všechno předtím psala, co se miminek týče… tj. skutečně miminek (cca 0-1 rok). Od toho roka také fungujeme těmihle způsoby, naše děti v tomhle nejlíp spolupracují s manželem, který jim vrtá zuby, rentgenuje kosti a tak :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5517
10.4.14 00:38
@Háta_x píše:
@Lind002 a jsou ti doktori v bilem? Nase detska ma zasadne barevne tricko, rikala, ze bila hodne deti desi…asi syndrom bileho plaste.

Nene, ať jsou dr. v bílém, nebo barevném, to je jí fuk.
Ale na druhou stranu, nebojí se zubařky (žádná špatná zkušenost, pochválí zoubky, povozí v křesle a jde se) a doktora na ORL (ten se jí prý líbí :mrgreen: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26093
10.4.14 00:48
@Háta_x píše:
@asha souhlas, vetsinu dela mama. Jsem taky klidas a nedam znat, jak me to bere a na dite se to prenasi. I dvouletakovi ma smysl rikat (i dopredu formou hry trenovat) „ted vyhrneme rukavek, sestricka vezme jehlu, trosku to stipne, dostanes tam samolepku s obrazkem a hotovo“ dite sice tolik treba nerozumi, ale citi a vnima a je v klidu. Nekomu to treba bude znit jako divny prirovnani, ale je to stejny princip, jako se zveri…mama „fuuuj myyys“ a dite vetsinou bude to same, mama „pes je zlej“ a dite bude mit strach ze psu atd.

Hele, to je dítě od dítěte, můj dvouleťák nesnáší doktory (má k tomu teda i důvod) a vůbec to, když na něj má někdo cizí sáhnout. Já ho docela chápu. Navíc teď je v období, kdy na cokoliv odpovídá „ne“ :zed: :mrgreen: Takže bychom skončili u „teď vyhrneme rukávek“ odpověď by byla ne. Při nerespektování jeho „ne“ by přišel hysterickej záchvat. :mrgreen: A mohla bych být klidná až za roh… Takže to vyžaduje co nejrychlejší akci, nevysvětlovat, rychle ďobnout, pak uklidnit (zklidní se pak rychle, ale prostě od jisté doby je v přítomnosti doktorů a všech, co by mu „mohli něco udělat“, takovej, jakej je, no… :-) )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26093
10.4.14 00:50

Třeba u staršího se to zlomilo někdy ve dvou a půl letech, najednou začal být sám od sebe v klidu a pohodě… Všechno si nechal a nechá vysvětlit a když jde do tuhýho, pomůžou „úplatky“. Ale na mladšího nefunguje absolutně nic. A já sama nevím, jak mu vysvětlit, že doktoři ho prostě nechtějí „sežrat“. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26093
10.4.14 00:54

A k diskuzi… Teplotu u dětí nesrážím, vlastně si nepamatuju, kdy jsem ji srážela naposledy. Mladší na horečky naštěstí tolik netrpí. Toho sleduju teda víc kvůli ledvinám, ale stejně měřím spíš sporadicky, když se mi fakt „nezdaj“… :think:

S horečkou prostě dokážou regulovat to, že jsou v klidu, když to tělo potřebuje, pokud jim horečku srazím (resp. jsem srazila), udělá se jim rychle líp a v klidu je neudržím… :nevim: Starší, když má horečku, je schopnej prospat v podstatě celej den, budí se jen na jídlo, pití, záchod… Ale za den, dva je v podstatě v pohodě. Mnohem větší problémy mu dělají takový ty nachlazení, který jsou v podstatě bez teplot… :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17630
10.4.14 06:09

Jsem chtěla k tomu Diazepamu. Nám ho doktorka taky dala preventivně. Malá měla herpetickou stomatotidu, horečky přes 39, ty jsem pak na noc srážela. Ale jak jsem jinak poslušná ovce, tak ten Diazepam jsem jí teda preventivně nedala, to se mi příčilo. Jinak ty čípky jsem pak zkousla a občas dala i bez horečky, protože jí to strašně bolelo

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1109
10.4.14 08:30
@lekarnicka28 píše:
Ale ani to sporadické podání nepatří do ruky rodičům laikům, pokud jejich dítě fakt netrpí na febrilní křeče a záchvaty, ti jsou pak náležitě poučeni a tam jedině se to dá schválit.
Jak si může někdo být jistý, co v CNS ročního dítěte dělá diezepam a že neškodí..

souhlasím

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Poradna pro řešení zdravotních obtíží přírodní cestou

Ikona - Pavla Hájková

Mgr. Pavla Hájková