Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@TMana Moc nerozumim vasi reakci…myslim, ze tohle vsechny, obzvlast starsi maminky vi, co vsechno se muze stat.Ale na tyhle stranky se chodi podporit a podle mne asi uplne nepotrebuji slyset neco ve smyslu vasi reakce…Jste stare, tak s tim mate pocitat????
Moje doktorka říká, že má rodičky, které mají problémy ve dvaceti letech a rodičky po čtyřicítce, které jsou bez problémů i s dvojčaty.
Ono asi záleží na každém jednotlivci, jak je na tom po fyzické stránce a tak… Mám spolužačku, která už je babičkou, vypadá na šedesát, hulí jednu od druhé a jak sama říká ,,mám splněno, tak co…”, pak mám kámošku, která po čtyřicítce vypadá mladší a když vyrazí někam s malou vnučkou, myslí si všichni, že je to dcera…
Troufám si říct, že mě děcka ,,omladily”, je to sice záhul, ale jaksi nemám čas stárnout, s přítelem jsme přes 10 let a dětí jsme měli později vědomě…
Neodsuzuji nikoho, kdo má děti po čtyřicítce, holt musí počítat s většími riziky…
@Petája Já se taky cítím dobře a to mi dcerka teda dává docela zabrat, je to živel.A to, že jsem ji měla až ve 38 jsem si nezvolila sama, ale prostě to tak život zařídil.A hlavně kvůli dceři bych si přála ještě jedno dítě.Je hodně společenská, upovídaná a my rodiče jí prostě občas nestačíme a touží po sourozenci.Já vím, že pokud se podaří ještě otěhotnět, bude to zase s obrovským strachem, ale nezkusit to, asi bych si to kvůli naší malé později vyčítala…
@katka76 píše:
@Petája Já se taky cítím dobře a to mi dcerka teda dává docela zabrat, je to živel.A to, že jsem ji měla až ve 38 jsem si nezvolila sama, ale prostě to tak život zařídil.A hlavně kvůli dceři bych si přála ještě jedno dítě.Je hodně společenská, upovídaná a my rodiče jí prostě občas nestačíme a touží po sourozenci.Já vím, že pokud se podaří ještě otěhotnět, bude to zase s obrovským strachem, ale nezkusit to, asi bych si to kvůli naší malé později vyčítala…
když jsem si procházela tím stejným co ty, genetička mi říkala, že poslední matka přede mnou se stejnou diagnozou měla 19. Samozřejmě riziko se s věkem zvyšuje, ale vy už jste si to špatné vybrali a bude to dobré, i když samozřejmě to budou nervy, to je jasné- ale za zdravé mimino to stojí!
![]()
@Anonymní píše:
když jsem si procházela tím stejným co ty, genetička mi říkala, že poslední matka přede mnou se stejnou diagnozou měla 19. Samozřejmě riziko se s věkem zvyšuje, ale vy už jste si to špatné vybrali a bude to dobré, i když samozřejmě to budou nervy, to je jasné- ale za zdravé mimino to stojí!![]()
Nic bych si neprala vic ![]()
@katka76 píše:
Ahoj holky, mohla bych se k vam prosim pridat?Potrebuji si s nekym popovidat, vypsat se ze vsi te bolesti…Je mi 42 let a ted 16.11.jsem musela ve 14TT podstoupit preruseni tehotentvi, miminko melo Edwardsuv syndrom.Pokud bych si jej nechala, umrelo by bud v brisku, nebo asi brzy po narozeni.Ted se s tim vubec nedokazu srovnat, porad myslim na to, ze bylo zive, tukalo mu srdicko, kdyz jsem na zakrok sla…Ja vim, ze jsme se rozhodli spravne, jinak by to trapeni bylo pozdeji jeste mnohem vetsi, ale i kdyz hlave je to jasne, srdce to moc pochopit nechce.Doma.mame nastesti jeste skoro 4letou holcicku, nebyt ni, vubec si to neumim predstavit.Pokud jste nektera byly ve stejne, nebo podobne situaci, za jak dlouho po potratu jste byly schopne jit do prace?Bojim se jit mezi lidi, ze budu porad brecet a bojim se zustat doma a premyslet…Omlouvam se, ze jsem toho na vas tolik vychrlila, ale mam bolesti a zoufalstvi a smutku plnou hlavu i dusi.A mam v tolika letech jeste nadeji na druhe miminko?
Ahoj, máme to podobně, jsem stejně stará a otěhotněla jsem plánovaně loni v říjnu, byli jsme neskutečně šťastní, jenže při kontrole v 10.tt MUdr. na UTZ zjistil, že mimi nežije, ZT, bylo to těsně před vánoci, bylo to kruté, musela jsem na revizi, brečela jsem pořád a brečím doteď, stále se nezadařilo, ale doufáme a moc se těšíme, že se podaří. A já se taky moc bojím, že už to nepůjde, čas je neúprosný a šance se s každým měsícem snižují…Jsem ráda, že mám devítiletou dcerku, ale i tak stále moc chceme ještě další.
Moc ti přeju, ať to brzy přebolí a zadaří se
. Breč, když budeš cítit, že potřebuješ, nedrž to v sobě.
AO
@Anonymní píše:
Ahoj, máme to podobně, jsem stejně stará a otěhotněla jsem plánovaně loni v říjnu, byli jsme neskutečně šťastní, jenže při kontrole v 10.tt MUdr. na UTZ zjistil, že mimi nežije, ZT, bylo to těsně před vánoci, bylo to kruté, musela jsem na revizi, brečela jsem pořád a brečím doteď, stále se nezadařilo, ale doufáme a moc se těšíme, že se podaří. A já se taky moc bojím, že už to nepůjde, čas je neúprosný a šance se s každým měsícem snižují…Jsem ráda, že mám devítiletou dcerku, ale i tak stále moc chceme ještě další.
Moc ti přeju, ať to brzy přebolí a zadaří se. Breč, když budeš cítit, že potřebuješ, nedrž to v sobě.
AO
Dekuji za reakci.My asi na zazrak moc dlouho cekat nebudeme a obj.nas do CAR na konzultaci.Prvni IVF jsme podstoupili letos v cervenci, to se nezdarilo a v srpnu jsem otehotnela sama.Takze asi s nimi poresime, kolik casu tomu mame doma dat a urcite zkusime dalsi IVF.V mem veku uz je skoda kazdeho ztraceneho mesice a druhatko so prejeme hrozne moc.Tak drzim palecky i Tobe ![]()
@katka76 My už jsme taky navštívili CAR, před měsícem, máme za sebou vyšetření (jsme na tom oba naštěstí relativně dobře), teď ještě pro jistotu hysteroskopie a po vánocích IVF.
Máš pravdu, že není na co čekat
.
Držím palce ![]()
AO
Před týdnem jsem oslavila 42 let a mám doma sedmiměsíční holčičku. Je prvorozena. Zadarilo se přirozeně, ale až po sesti letech nechráněného styku. Problem byl u mě. Rozhozené hormony po nové antikoncepci, kterou na mě před 15 lety vyzkoušel můj bývalý Dr. Vymenila jsem několik lékařů, ale nikdo mi nepomohl. Manžel měl z prvního manželství už dvě děti, třetího se bál, takže jsem ho nechtěla tlačit do IVF. Loni mi došla trpělivost a začala jsem se snazit dát dohromady sama a po třech tydnech jsem zjistila, že jsem těhotná
. Pomohl mi hlavně drmek. Po hormonální stránce mě dál extrémně rychle do pořádku. Srovnal cyklus, a tím napomohl i k otěhotnění
. Jelikož jsem měla vcestnou placentu, šla jsem o dva měsíce dřív na rizikové tehu. Jinak vše ostatní bylo ok. Porod plánovaným císařem. Zvladala jsem a zvládám vše v pohodě. A tvrdím, že lépe, než kdybych otěhotněla před deseti lety. Byla jsem silný astmatik. Začala jsem sportovat, a tak jsem teď docela fit. Občas zabolí záda, ale to je skoliózou a ne věkem. Stačí trocha cvičení a mám zase klid
. Miminko jsem chtěla moc. A teď ve svém věku si ho moc užívám.
@Anonymní píše:
Před týdnem jsem oslavila 42 let a mám doma sedmiměsíční holčičku. Je prvorozena. Zadarilo se přirozeně, ale až po sesti letech nechráněného styku. Problem byl u mě. Rozhozené hormony po nové antikoncepci, kterou na mě před 15 lety vyzkoušel můj bývalý Dr. Vymenila jsem několik lékařů, ale nikdo mi nepomohl. Manžel měl z prvního manželství už dvě děti, třetího se bál, takže jsem ho nechtěla tlačit do IVF. Loni mi došla trpělivost a začala jsem se snazit dát dohromady sama a po třech tydnech jsem zjistila, že jsem těhotná. Pomohl mi hlavně drmek. Po hormonální stránce mě dál extrémně rychle do pořádku. Srovnal cyklus, a tím napomohl i k otěhotnění
. Jelikož jsem měla vcestnou placentu, šla jsem o dva měsíce dřív na rizikové tehu. Jinak vše ostatní bylo ok. Porod plánovaným císařem. Zvladala jsem a zvládám vše v pohodě. A tvrdím, že lépe, než kdybych otěhotněla před deseti lety. Byla jsem silný astmatik. Začala jsem sportovat, a tak jsem teď docela fit. Občas zabolí záda, ale to je skoliózou a ne věkem. Stačí trocha cvičení a mám zase klid
. Miminko jsem chtěla moc. A teď ve svém věku si ho moc užívám.
Jak jsi užívala ten drmek? Kapky? A jaký přesně?
@Meddie Tablety. Drmek forte. Plus maliník a kontryhel. Ale drmek je základ. Dokáže zázraky. Srovna hormony, tak jak mají být. Mrkni sem: https://www.otehotnet.cz/…e-90-kapsli/?…. Tady je asi nejpodrobněji popsáno, co dokáže. Srovnává i hormony v menopauze.