Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel je despota a já jsem v koncích, jak dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.3.11 09:26
To je mi líto,že jsi v takové situaci.Moje matka to měla podobné s mým otcem,já v tom vyrůstala do 16ti let,tak si umím představit jaké to je.Máma nakonec po 16ti letech utrpení odešla k babi.Mámě bylo 41 let,vypadala na 60,strašně strhaná,úplnou trosku z ní otec udělal.
Chtělo by to od něj odejít,chápu,že bys nájem neutáhla(10tis. za garsonku? 
to je síla,na plzeňsku jsou za 5.).Co třeba požádat o pomoc nějaký známí,než to zvládneš sama.Sice jsem moc neporadila,ale držím ti palce ať jsi silná a zvládneš to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 09:37
A nemáš třeba nějakou kamarádku, která je zrovna na mateřské, která by ti byla ochotná toho mladšího pohlídat, když budeš v práci?
Nic lepšího mě zatím nenapadá 
Jsi ve strašně blbé situaci, to je hrůza jak někteří chlapy zneužívají situace, když je ženská s malýma dětma a nemá žádný pořádný příjem hajzlík jeden 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 09:40
Já bych se pomalu připravovala na ústup. Šetř kde můžeš, klidně zase pohroz rozvodem, ať se trochu snaží a začne taky nakupovat on. Nebo ať ti dá víc peněz na domácnost, prostě se tvař, že fakt nemáš z čeho nakupovat. Rodičům svěř svoje plány - když bydlí 150 km od vás, tak za kolik jsou u nich nájemní garsonky? Že by sis pak pronajala něco tam. A vzhledem k tomu, že jsou oba v důchodu, mohli by pomoct s dětma a ty by sis tam mohla najít práci?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 10:31
a ve Vašem městě není možnost pronájmu tvz .startovacích bytů ?
Toho jsem využila totiž já , rozešla jsem se s ex, vrátila se k rodičům i s miminkem ale to zas bylo na palici, nikdo z nás žádné soukromý atd. pak sem si našla jestli nejsou u nas tvz.městské starovací byty pro osoby s nízkým příjmem a ano byli a dnes už v jednom takovém pomalu rok bydlím a jsem spokojená , hlavně kůli vcelku nízké výši nájmu .
Každopádně přeji ti abys na nějaké brzké řešení přišla, ty i děti si zasloužíte klid a neboj bude zase dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 10:33
ahoj Eewo.
jako bys psala o mně…
byla jsem ve stejné situaci, dnes je dětem už 10 a 12 let a čekám třetí dítko, ale s novým a HODNÝM mužem.
Ale ty cheš poradit…mám jedinou radu. Založ si svůj vlastní účet, aby o něm ON nevěděl, a odkládej si každou korunu, co můžeš…nebo si je schovávej u dobré kamarádky… potřebuješ co nejvíc ušetřit, než se rozhodneš, co dál…je to jen první krok, ale je velmi důležitý…
já jsem nevěřila, že budu muset dojít takhle daleko…a vidíš…teď žiju úplně jiný život…
držím ti moc palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 10:33
Ahoj, to je fakt prekérní situace, je mi to líto.
Nevím jak přesně je to napsané v zákonech, ale pokud jste manželé- rodiče, měli by jste se podílet na výchově a zajištění dětí stejným dílem. Tudíž když Ty vložíš celou mateřskou- on by měl dát stejně.
Je to na manželovi i právně vymahatelné!!
Ale sama bych se do nějakých právních tahanic tohoto typu nepouštěla, spíše bych tajně šetřila a zajišťovala zázemí, hledala bydlení…, aby jste měli kam zmizet- tohle zřetelně není chlap pro rodinný život. Přeji pevné nervy!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 10:38
Vidím jen 2 varianty:
- garsonku tam, kde bydlí rodiče, pokud jsou už v důchodu, tak by ti mohli hlídat a ty bys tam chodila do práce = tzn. pro tebe 2 náročné úkoly: sehnat si tam práci a sehnat si tam bydlení
- garsonku tam, kde máš teď práci, jít do práce a na hlídání si sehnat někoho spolehlivého = náročný úkol jen jeden a to je sehnat někoho spolehlivého na hlídání (stěhování by bylo asi jednodušší, přece jen to tam znáš a máš to očíhnuté)
Co se týče shánění hlídání, tak to je fakt náročný úkol. Ideální by byla kamarádka na mateřské dovolené, které bys svoje dítko jen přidala, zaplatila jí za to, ona by si přivydělala a ty bys byla naprosto v klidu, protože bys dotyčnou znala a měla v ní důvěru. Pokud taková není, tak já to mám třeba tak, že mi do domácnosti chodí pomáhat studentka VŠ (už skoro 3 roky stále ta stejná). Sice ji mám přes známou, ale ta ji sehnala tak, že buď byla na VŠ a tam vysel na nástěnce inzerátek: uklidím/pohlídám a nebo ho tam ta známá vyvěsila: hledám na úklid/hlídání. Ta moje je happy, protože mě je jedno, kdy přijde uklidit, takže si nejen přivydělá, ale ještě to má flexibilní, takže stíhá i studovat. U tebe by to bylo horší v tom, že bys to potřebovala pravidelně a asi skoro přes celý den. Tak to nevím, jak by studentka studovala…
Tak pak už zbývají jenom jesle. Ale to nevím zda vůbec existuje, resp. pokud ano, zda by ti dítko vzali…
No situace nepříjemná, víc mě toho nenapadá… 
Ale rozhodně nekapitulovat a udělat maximum se z tohoto „otroctví“ dostat. Přece ho nenecháš tak snadno vyhrát!
(Jinak souhlasím mooch a na „ústup“ se systematicky nenápadně připravovat.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 10:50
Wiolla píše:
Vidím jen 2 varianty:
- garsonku tam, kde bydlí rodiče, pokud jsou už v důchodu, tak by ti mohli hlídat a ty bys tam chodila do práce = tzn. pro tebe 2 náročné úkoly: sehnat si tam práci a sehnat si tam bydlení
- garsonku tam, kde máš teď práci, jít do práce a na hlídání si sehnat někoho spolehlivého = náročný úkol jen jeden a to je sehnat někoho spolehlivého na hlídání (stěhování by bylo asi jednodušší, přece jen to tam znáš a máš to očíhnuté)
Co se týče shánění hlídání, tak to je fakt náročný úkol. Ideální by byla kamarádka na mateřské dovolené, které bys svoje dítko jen přidala, zaplatila jí za to, ona by si přivydělala a ty bys byla naprosto v klidu, protože bys dotyčnou znala a měla v ní důvěru. Pokud taková není, tak já to mám třeba tak, že mi do domácnosti chodí pomáhat studentka VŠ (už skoro 3 roky stále ta stejná). Sice ji mám přes známou, ale ta ji sehnala tak, že buď byla na VŠ a tam vysel na nástěnce inzerátek: uklidím/pohlídám a nebo ho tam ta známá vyvěsila: hledám na úklid/hlídání. Ta moje je happy, protože mě je jedno, kdy přijde uklidit, takže si nejen přivydělá, ale ještě to má flexibilní, takže stíhá i studovat. U tebe by to bylo horší v tom, že bys to potřebovala pravidelně a asi skoro přes celý den. Tak to nevím, jak by studentka studovala…
Tak pak už zbývají jenom jesle. Ale to nevím zda vůbec existuje, resp. pokud ano, zda by ti dítko vzali…
No situace nepříjemná, víc mě toho nenapadá…
(Jinak souhlasím mooch a na „ústup“ se systematicky nenápadně připravovat.)
Ahoj Ewi, to je mi moc líto, popravdě, já si neumím takovou situaci představit, ale když jsem se zamyslela nad tím, co bych asi dělala, tak přesně jak psaly holky, šetřit každou korunu a zkusit se zabydlet ve městě svých rodičů, určitě by Ti pohlídali, no a pokud tam ne, tak zkus město,kde bydlíš, myslím, že 10tis za garsonku je moc, určitě bys sehnala levněji a nějakou kámošku na hlídání, ale já vidím jako variantu ty rodiče, prcka by snad pohlídali 
Jinak se těžko radí, když neznám přesně tvou situaci, myslím co se týká kamarádek třeba nebo tak… MOc Tě lituju a asi také víc neporadím 
Přeju pevné nervy, ať se brzy postavíte s dětmi na vlastní nohy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 10:58
Ahoj,
to je mi moc líto, že jsi v tak hrozné situaci.
Mě napadá jedině se odstěhovat do města k rodičům. Zkusit si tam pronajmout garsonku nebo něco většího s rodiči 3+1 a tam budete spolu a dělit se i o náklady. Rodiče by ti mohli pohlídat a ty chodit do práce, pokud se tam dá nějaká najít.
Jinak rodiče by ti možná mohli půjčit nějaký větší obnos do začátku nebo si půjčit a ty bys jim to postupně splácela, abys nemusal žít v těchto podmínkách.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 11:11
Laaja píše:
Ahoj,
to je mi moc líto, že jsi v tak hrozné situaci.
Mě napadá jedině se odstěhovat do města k rodičům. Zkusit si tam pronajmout garsonku nebo něco většího s rodiči 3+1 a tam budete spolu a dělit se i o náklady. Rodiče by ti mohli pohlídat a ty chodit do práce, pokud se tam dá nějaká najít.
Jinak rodiče by ti možná mohli půjčit nějaký větší obnos do začátku nebo si půjčit a ty bys jim to postupně splácela, abys nemusal žít v těchto podmínkách.
Taky si myslím, to je dobrý nápad, domluvit se s rodiči na pronájmu společného bytu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 11:37
bohužel nejsi jediná, která tady řeší tuhle situaci. Možná kdyby jste byly holky ze stejného města, tak se složit na bydlení?
držím palečky ať máš hodně sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 11:59
Doporučuji začít trvalým pobytem - zařídit si ho k manželovi. Pak úspory - začít dávat bokem peníze, zase čím víc, tím líp. A vydržet co nejdéle, čím budou děti starší, tím lépe…
A pro tvé duševní zdraví na něj přestaň myslet jako na partnera - prostě je to jen nepříjemný spolubydlící - ono je také docela dobře možné, že tím, že se odtáhneš ho donutíš k akci, začít bojovat o bývalé místo ve tvé přízni… Ale to není hlavní účel, hlavní účel je udržet vlastní duševní zdraví a hlavně natrénovat provoz domácnosti bez chlapa.
Jo a zruš mužíčkovi plný servis - hezky něco za něco. Pokud má veškerou péči za nic, je jasné, že si jí nemůže vážit
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.11 12:16
Holky, jsem vám moc vděčná, za každý názor, za každou radu a budu o všem moc přemýšlet a zvažovat možnosti. Jste zlatíčka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Manžel je despota, cholerik a za každou cenu musí mít navrch. Urážky a svalování viny na mě za cokoli jsou na denním pořádku. Neustále je negativně naladěn. Je to manager, velmi chytrý člověk. Drží kasu a koupí to, co uzná za vhodné. Takže stejně já nakupuji a bohužel skoro všechny své úspory jsem vydala za nákupy a potřeby pro děti. Máme dvě malé děti, já jsem na rodičovské. Bydlíme v jeho bytě. Jako otec nestojí za nic, dětem se moc nevěnuje a když jo, tak po 15ti minutách tvrdí, že je má na starosti celý večer
Nežádám o radu, jestli od něj odejít, ano měla bych. Problém je v tom, že nemám kam a sama nevidím žádné řešení. Připadám si jak v pasti, závislá na despotovi, který mě ničí.
Rodiče nepřichází v úvahu, bydlí 150km daleko v garsonce, oba jsou důchodci a teď ještě zadlužení kvůli sestře. Další variantou je pronájem bytu, jenže ty ceny… Cena garsonky za 10tis. je mimo mé možnosti.
Vím, že když odejdu, musel by manžel přispívat na mě i na děti…jenže já už od něj jednou odešla… on se stal ihned nezaměstnaným. Dala jsem to k soudu, ale ten vyměřil velice malou částku, ze které bych s dětmi nevyžila. Byla jsem na Rose, azylák taky nepřichází v úvahu. To bych musela mít u manžela trvalé bydliště, což nemám.
Do práce bych šla, práci dokonce mám, ale nemám kam dát prcka. Tomu mladšímu bude rok a neměl by ho kdo hlídat. Ten starší chodí do školky.
Chci vás poprosit o radu, jestli vás nenapadá nějaké jiné řešení nebo jestli jste někdo v podobné situaci a jak jí řešíte ?
Do manželské poradny jsme chodili, já rok, on tam byl 2×. Mě to pomohlo, nám jako rodině ne.
Moc děkuji za vaše rady a názory
Ps: Možná si někdo řeknete, proč, když už jsem jednou odešla, proč jsem se k němu vracela ? Měla jsem nájemní byt, o který jsem svatbou přišla
Finančně mi pomohla mamka, byla ještě před zadlužením.
K manželovi jsem se vrátila proto, protože jsem věřila, že cenu rodiny poznal, když jí ztratil. Sliboval, navrhoval řešení…cítila jsem lásku. Chtěla jsem mu dát šanci. A skutečně chvilku to klapalo, ale postupem času se to zhoršilo a nejvíc druhým miminkem. To už jsem v těhotenství a při kojení slyšela jen nadávky… z těch nervů jsem přišla i o mlíko. No a teď už je to jen horší a horší.
Moc děkuji a hezký den všem