Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
K lékaři s ním a vyšetřit pořádně, toto není běžné a člověk není schopen poručit sám sobě, aby usnul. Takže pokud skutečně spí, tak je za tím nějaký problém.
Napadá mě spánková apnoe - to by vysvětlilo i chrápání, to člověk sice spí, ale zároveň se dusí (tím chrápe) a tím, že má málo kyslíku, tak si tělo neodpočine, jak by mělo a je stále unavený. Ale poznat to musí dr., já jsem laik.
Manžel z ničeho nic začal být letos na jaře taky hrozně unavený, bez nálady, podrážděny a defakto se mnou ani nemluvil. Pořád jenom spal, přišel z práce a usnul buď na gauči nebo i při hře s dětma na zemi v pokoji. Měl sice ještě k tomu jeden „problém“, o kterém psát nechci, nicméně poslala jsem ho k mudr a vyklubala se z toho vzácná choroba
o které jsem v životě neslyšela, ani nikdo z mého okolí která, když se nelečí končí na hřbitově
Takže já bych ho poslala k lékaři.
@Anonymní píše:
Tak to si asi musí říct co konkrétně chce vyšetřit? On všechno řekl doktorce a ta mu vzala jen tu krev a doporučila mu zhubnout. Zhubnul už dost, význam to nemá vůbec žádnej. Nějak vyloženě vyžranej už není, trochu tělnatej
A jaký má denní režim teď? Psala jsi o době, kdy měl ještě energie dost. V kolik chodí spát a kdy vstává? A stejná situace je i o víkendech?
@Ivaneska No žádná sláva to nebude, ale tak ty 2 litry denně snad vypije
@Ivaneska @L92 To mě právě taky napadlo, možná jsem ho přesvědčila a půjde k psychiatrovi, ale mám z toho i strach, že nás potom třeba opustí, že zjistí že tohle nechce
A máte pravdu, není to běžný, ale on je rodinný typ, k ničemu jsem ho fakt nenutila, o ruku mě požádal sám, dům byl taky jeho nápad, na dětech jsme se domlivili, chtěl je taky.
@Emilie Jeho spánková hygiena je taková, že spí třeba do 11ti na křesle v sedě, pak až ho po pátý konečně vzbudím, se jde umejt a spát. Prostě katastrofa, ale já s ním nehnu, to musí sám.
@fíkofka Klíště neměl ![]()
Já jsem měla něco podobného ještě půl roku po státnicích. Čekali mě státnice, takže jídlo, pití i spánek šli stranou, furt jenom učení, do toho kafe, energeťáky, no životospráva hrozná. Pak jsem státnice udělala a týden jen spala, vydržela jsem tak 2 hodiny být vzhrůru a zase jsem usla. Tak jsem to připočítávala k nim a nijak to neřešilo a dokonce se to začalo i lepšit, pak to bylo už úplně v pohodě a potom půl roce jsme s chlapem seděli doma na gauči, koukali na filmek, pohoda relax a já vstala, že si odskočím na záchod a najednou rána. Podlomili se mi kolena, já lehla k zemi a za boha jsem se nemohla zvednout a začala jsem usínat. Tak mě ten můj přehodil přes rameno a jeli jsme na pohotovost. Tam mě odbyli nějakou injekcí a poslali domů a následovalo kolečko x vyšetření, kde mi nic nezjistili a úplně nakonec se zjistilo, že to byl nějaký poststresový sydrom, což mi bylo vysvětleno tak, že tělo se v jednu chvíli dostane do hrozného stresu, ale člověk to prostě kousne a jde si za svým (to byly ty moje státnice) a potom začne žít úplně normálně, po stresu (nějakým velkým) ani památky, ale to tělo si to prostě pamatuje a vrátí to člověku i s úroky, když to nečeká. No a když se s tím nic neudělá a nepracuje se s tím, tak to člověka vžene zase zpět, kdy funguje jen na nouzový režim. No a pomohlo mi na to si každý další den naplánovat, rozkouskovat ho prostě na povinné věci a pak si naplánovat volný čas a tím, že jsem věděla, co budu dělat, tak mě to jakoby vnitřně uklidňovalo a celá tahle prekérka zmizela. Takže vlastně když tě to deptá a pak tím deptáš i jeho, tak to vlastně jenom zhoršuješ a dostáváte se do nekonečného kola. ![]()
@Anonymní píše:
@Ivaneska No žádná sláva to nebude, ale tak ty 2 litry denně snad vypije
@Ivaneska @L92 To mě právě taky napadlo, možná jsem ho přesvědčila a půjde k psychiatrovi, ale mám z toho i strach, že nás potom třeba opustí, že zjistí že tohle nechceA máte pravdu, není to běžný, ale on je rodinný typ, k ničemu jsem ho fakt nenutila, o ruku mě požádal sám, dům byl taky jeho nápad, na dětech jsme se domlivili, chtěl je taky.
@Emilie Jeho spánková hygiena je taková, že spí třeba do 11ti na křesle v sedě, pak až ho po pátý konečně vzbudím, se jde umejt a spát. Prostě katastrofa, ale já s ním nehnu, to musí sám.
@fíkofka Klíště neměl
Každopádně bych zašla k neurologovi, pro jistotu. Stejně si ale myslím, že je to deprese, možná zatím jenom náběh… Každopádně, kdyby to tak bylo, dr. určitě pomůže a léky taky. Dneska už se snad lidi nedívaj na lidi s depresí jak na simulanty. Je to nemoc a když má efektivní léčbu, tak jde z 80 % potlačit..
Může to být i z kousnutí komára myslím. Nebo to může být i vrácená borelióza (jestli ji prodělal i předtím) Ale snad ne!
@subsomi On byl v té spánkové laboratoři přes noc a jen mu fikli tu nosní přepážku, jinak prý v pohodě.
@Katka86 Tak to je do puntíku přesný jako můj muž
Prosimtě co je to přesně za nemoc, jestli se můžu zeptat? ![]()
@Kobliha51 Tak usne třeba v 8 večer na křesle, až jdu spát, tak ho vzbudím (budím ho tak pětkrát) jde se osprchovat, někdy jde hned spát, někdy ještě sedí u počítače a u toho taky usne, pak tam spí shrbenej a když jsu ještě na záchod, tak ho vzbudím, když ne tak tam spí třeba do tří do rána. Vstává o půl pátý, domů jezdí ve 3 odpoledne. O víkendu je třeba půl hoďky po vzbuzení v pohodě, pak už je zase jak papuč. Jako má i dobrý dny, ale ty jsou tak dva z měsíce ![]()
@Moncinas Ty jo, to je strašný. Já teď mám v blízkém okolí dva případy epilepsie, která se projevila po vyčerpání organismu. Naše tělo je chytré, ale bohužel nevydrží všechno. fajn je, že i malá změna k lepšímu mu hodně prospěje. Už jsi v pořádku?
@Anonymní píše:
@Ivaneska No žádná sláva to nebude, ale tak ty 2 litry denně snad vypije
@Ivaneska @L92 To mě právě taky napadlo, možná jsem ho přesvědčila a půjde k psychiatrovi, ale mám z toho i strach, že nás potom třeba opustí, že zjistí že tohle nechceA máte pravdu, není to běžný, ale on je rodinný typ, k ničemu jsem ho fakt nenutila, o ruku mě požádal sám, dům byl taky jeho nápad, na dětech jsme se domlivili, chtěl je taky.
@Emilie Jeho spánková hygiena je taková, že spí třeba do 11ti na křesle v sedě, pak až ho po pátý konečně vzbudím, se jde umejt a spát. Prostě katastrofa, ale já s ním nehnu, to musí sám.
@fíkofka Klíště neměl
2 litry nejsou nic moc, záleží na tom jaké má zaměstnání. Nějaké koníčky, nebo odreagování má? Rodinný život není žádná sranda, hodně lidí v tu dobu, kdy jsou děti malé, prochází krizí a unavou. Chodíte spolu někam? Máte čas jen sami na sebe?
@Anonymní píše:
@subsomi On byl v té spánkové laboratoři přes noc a jen mu fikli tu nosní přepážku, jinak prý v pohodě.
@Katka86 Tak to je do puntíku přesný jako můj mužProsimtě co je to přesně za nemoc, jestli se můžu zeptat?
@Kobliha51 Tak usne třeba v 8 večer na křesle, až jdu spát, tak ho vzbudím (budím ho tak pětkrát) jde se osprchovat, někdy jde hned spát, někdy ještě sedí u počítače a u toho taky usne, pak tam spí shrbenej a když jsu ještě na záchod, tak ho vzbudím, když ne tak tam spí třeba do tří do rána. Vstává o půl pátý, domů jezdí ve 3 odpoledne. O víkendu je třeba půl hoďky po vzbuzení v pohodě, pak už je zase jak papuč. Jako má i dobrý dny, ale ty jsou tak dva z měsíce
Napiš mi SZ, nechci se tady nějak moc rozepisovat, snad dámy prominou
![]()
@Moncinas Ja vim, no. Ale ty první dva roky jsem byla hodně trpělivá, potom jsem si myslela že je určitě nemocnej, tak jsem ho posílala k doktorce, ta nic nezjistila, byl i v té spánkové laboratoři, tam mu fikli tu přepážku. A já už prostě taky nemůžu, je to hnusný, ale nedá se s ním žít. Vůbec se mnou nemluví, jako že by jsme si třeba jen tak povídali. Sex ani nevim co je, ten byl za poslední půlrok dvakrát! Prostě už jsem taky vydeptaná, fakt jenom vidím ten jeho výraz, mám zkaženej celej den.
Už taky začínám mít docela depky, jakože takhle mám prožít celej život? Prostě zatnout zuby a být nešťastná? Kvůli dětem samozřejmě jo, nic tak hroznýho nedělá, abych rozbíjela rodinu, ale ta představa žít takhle dvacet, třicet let… ![]()
@Anonymní píše:
@subsomi On byl v té spánkové laboratoři přes noc a jen mu fikli tu nosní přepážku, jinak prý v pohodě.
@Katka86 Tak to je do puntíku přesný jako můj mužProsimtě co je to přesně za nemoc, jestli se můžu zeptat?
@Kobliha51 Tak usne třeba v 8 večer na křesle, až jdu spát, tak ho vzbudím (budím ho tak pětkrát) jde se osprchovat, někdy jde hned spát, někdy ještě sedí u počítače a u toho taky usne, pak tam spí shrbenej a když jsu ještě na záchod, tak ho vzbudím, když ne tak tam spí třeba do tří do rána. Vstává o půl pátý, domů jezdí ve 3 odpoledne. O víkendu je třeba půl hoďky po vzbuzení v pohodě, pak už je zase jak papuč. Jako má i dobrý dny, ale ty jsou tak dva z měsíce
Podle pracovní doby usuzuji, ze dělá nějakého dělníka. Tak to jsou 2 litry Sakra málo. Já v práci za 8. hod. vypiju 2,5-3 litry od podzimu do jara, v létě i 4 litry. Z nedostatku pitného režimu, může vzniknout únava, pak pocit neschopnosti z té únavy a nakonec pěkná deprese ![]()
@fíkofka jj jsem v pořádku. No já taky na to čuměla jako vejr, nikdy dříve jsem o tom neslyšela a nikdy by mě ani nenapadlo, že mě to potká. Já jsem byla vždy jako nerváček před těma zkouškama (i když jsem věděla, že to vím, tak jsem se bála, navíc ta dusná atmosféra, co tam panuje, no fuj a to byli mé magisterské státnice, takže jsem za sebou měla už bakalářské a tam nic), ale že si tím něco způsobím, to jsem nečekala. A přesně jak píšeš, tělo není nadpřirozené, takže nevydrží všechno. A problémy v práci, přestavba domu, do toho děti, to není zrovna malé sousto, zvlášť když je někdo takhle mladý (je mi taky 25) a vidí, že jeho vrstevníci jsou samá párty, povinnosti žádné a podobně, to prostě člověka taky může dohnat ![]()
@Anonymní píše:
@Moncinas Ja vim, no. Ale ty první dva roky jsem byla hodně trpělivá, potom jsem si myslela že je určitě nemocnej, tak jsem ho posílala k doktorce, ta nic nezjistila, byl i v té spánkové laboratoři, tam mu fikli tu přepážku. A já už prostě taky nemůžu, je to hnusný, ale nedá se s ním žít. Vůbec se mnou nemluví, jako že by jsme si třeba jen tak povídali. Sex ani nevim co je, ten byl za poslední půlrok dvakrát! Prostě už jsem taky vydeptaná, fakt jenom vidím ten jeho výraz, mám zkaženej celej den.Už taky začínám mít docela depky, jakože takhle mám prožít celej život? Prostě zatnout zuby a být nešťastná? Kvůli dětem samozřejmě jo, nic tak hroznýho nedělá, abych rozbíjela rodinu, ale ta představa žít takhle dvacet, třicet let…
no ale po tobě nikdo přece nechce, aby si zatla zuby a až do smrti jste se trápili
Spíše byste měli vyhledat psychologa a to oba dva. Jemu pomůže jak se postavit na nohy a tobě zase pomůže k tomu, abys pomáhala jemu a zároveň vyvede i tebe z depky) a tím se to vyřeší. Navíc oni dokáží lidi fakt povzbudit k životu (vůbec nevěřím, že to píšu, ještě tak před 3 rokama jsem si myslela, že to jsou jenom tlučhubové
) a potom to může být ještě lepší než před tím problémem ![]()