Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problém není v tom, že je mladší. Problém je v tom, že je úplně jinak nastavený. Je nejspíš vychovaný v tom, že v manželství si každý dělá to svoje, že v něm jsou víceméně dvě samostatné jednotky. Kdyby se nad tím víc zamyslel, nejspíš by pak musel uznat, že mu v dětství nechyběly peníze a dovolené, ale právě pospolitost v rodině, emoční zázemí, společně strávený čas… Základní chyba se tu asi stala v tom, že jste si nevyjasnili, co pro vás znamená rodinný život a jak ho chcete žít. On myslel, že budete žít to, co žil on doma a vy zase, že budete žít vaši představu. Takže jste se shodli na manželství a na dětech. Zní to, že to vidíte stejně. Ale to nejdůležitější vyjasněné asi nebylo… Všichni, kteří neprošli nějakým vývojem, ve kterém by si zpracovali svoje vzorce, traumata a nezměnili svoje nastavení, žijí obvykle v rodině, kterou vytvoří, nastavení ze své původní rodiny. Proto je fajn se podívat, jak to funguje mezi jeho rodiči. Co je tam za problémy, co nefunguje, co naopak funguje. Dá vám to docela akurátní představu o tom, co můžete čekat od něho…
Zcela upřímně si myslím, že ho nezměníte. On nechce. Jemu to takhle vyhovuje. Má status manžela a otce, takže má splněno. Některým mužům jde jen o tohle a o nic víc. Aby vše vypadalo tak, jak to vypadat má. Ale nemají reálný zájem tu ženu a dítě milovat, trávit s nimi čas, mít opravdový vztah… Váš muž může dceru finančně zaopatřovat i když spolu nebudete. Vlastně nepoznáte rozdíl, pokud se rozvedete. A on nejspíš taky ne. Tak je otázka, jestli má smysl se trápit a žít něco, co nechcete, když se vlastně nic moc nezmění, pokud se rozhodnete odejít…
@Elena333 píše: Více
Něco podobného zažívala teď dcera. naštěstí si nepořídila dítě. Na druhou stranu ztratila 5 let života, rozešla se na Vánoce. A protože je jí už 40, už dítě nebude mít. nemá s kým.
Tvůj manžel je typycký sobec, co by neměl mít rodinu. Každý mu je přednější. Dřív, nebo později se s ním stejně rozvedeš. Můžeš si také najít milence. A můžeš se domuvit s doktorkou a odjet na 2 měsíce do lázní bez decry, ať se z toho zblázní zase on. neboj, dcera přežije. A on, možná, otevře oči, ale pravděpodobně ne. Jsi mladá, máš ještě čas si najít někoho normálního. Hodně štěstí.
@Elena333 píše: Více
Něco podobného zažívala teď dcera. naštěstí si nepořídila dítě. Na druhou stranu ztratila 5 let života, rozešla se na Vánoce. A protože je jí už 40, už dítě nebude mít. nemá s kým.
Tvůj manžel je typycký sobec, co by neměl mít rodinu. Každý mu je přednější. Dřív, nebo později se s ním stejně rozvedeš. Můžeš si také najít milence. A můžeš se domuvit s doktorkou a odjet na 2 měsíce do lázní bez decry, ať se z toho zblázní zase on. neboj, dcera přežije. A on, možná, otevře oči, ale pravděpodobně ne. Jsi mladá, máš ještě čas si najít někoho normálního. Hodně štěstí.
@Anonymní píše: Více
Divný nastavení. Kdyby šel manžel do práce, tak ty nemusíš dělat tolik, a můžete trávit čas i spolu. Nechápeš zakladatelku, protože to máš nastavený dost podobně jako její chlap. Nějak mi uniká smysl té rodiny, když děti tráví dá se říct veškerý čas jen s jedním rodičem. A druhý když má volno, tak si ho užívá po svém, ne s rodinou.
@Elena333 A tak bude hlídat nemocné dítě a co? Dát mu paralen a ostatní léky snad zvládne taky. ![]()
Manžel se taky snaží, abychom se měli dobře, ale ne na úkor rodiny nebo příležitostně, ale jinak s dětmi tráví čas, logistikujeme spolu, létáme na dovolené…ten společný čas je hodně důležitý…ale ty jsi ty páky měla vytáhnout mnohem dříve, takhle jsi ukázala, jak vše zvládáš a jeho nepotřebuješ…
@Anonymní píše: Více
Tak ale normální chlap, který chce na vztahu pracovat bude naslouchat a ochotný a schopný situaci řešit. Navíc dítěti je zatím 6 let, i vliv otce, atd… se může věkem dětí měnit. A vztah 2 lidí se taky vyvíjí a mění.
Ano, měla je vytáhnout dříve ale pokud druhá strana je přítomna nemusí to znamenat konec. ![]()
@arinecka píše: Více
Ano, je to neobvyklé nastavení. Manžel do práce nepůjde. Právě že jsem tu chtěla říct druhý pohled na věc, protože já, přestože netrávím s dětmi moc času, se skutečně někde neflákám s nohama hore. Relax „po svém“ potřebuju, abych mohla fungovat zase dál v nasazeném tempu.
Ale to neznamená, že nejsem vůbec s rodinou, býváme spolu večer, ale jen někdy, protože buď pak fakt trávím čas odpoutaná od světa, nebo se i kluci vrací později domů, no a jsme spolu částečně o víkendech. Někdy spolu třeba jedem do aquaparku nebo tak. Ale jak jsou kluci už větší, tak mají své zájmy a kolikrát ani oni nejsou doma. Rozvoz na tréninky a na kroužky zajišťuje výhradně manžel. Smysl rodiny je, že funguje, i když jinak než je v našich končinách obvyklé.
Není problém v nastavení, ale v tom, že nám to s manželem takhle vyhovuje, a zakladatelce jejich nastavení nevyhovuje. Co dělat nevím. Kdyby to manželovi nevyhovovalo a řekl mi to, jsem ochotná něco změnit, abychom byli oba spokopjení, ale pak bychom třeba neměli tolik peněz, takže by to prostě bylo něco za něco. Nevím, jestli je zakladatelky manžel ochotný změnit aspoň něco, aspoň trochu.
@Anonymní píše: Více
Jasný, tohle už vypadá jinak, ten první příspěvek byl takový hodně divný no. A ano, u vás to vyhovuje vám oboum, děti už máš větší, tak je to prostě jiný. Když by něco tvému manželovi nevyhovovalo, tak jsi ochotná to změnit, domluvit se. Manžel zakladatelky bohuže ne.
Strašný, to bych na něj byla teda hodně nepříjemná, to by si vyslechl. Na pivo čas má a na rodinu ne? Nevim, prostě bych neustále diskutovala, o tom, že dítě není jen tvoje, ale vás obou, tedy se musíte starat oba, a trávit čas taky oba. Manžel taky podniká, ale je normální, a ví, že děti jednou vyrostou, a o nás už tolik stát nebudou. Takže jo, pracuje, mívá pracovní telefonáty i na výletech. Ale jezdíme společně, a snažíme se, aby ta péče byla jakž takž vyvážená.
Když se nad tím zamyslím, tak možná to tak má dost chlapů, že chtějí trávit volný čas sami za sebe. Po x bývalých byl můj manžel snad skoro jediný, který se mnou vyloženě chtěl trávit čas. Jakože nejel sám na kolo, na svojí chatu, se svými kamarády na pivo. Jo, někdy mě milostivě přibrali k té svojí aktivitě. Ale jemu jedinému bylo celkem jedno, co budem dělat, ale šlo mu o to, abychom ten čas trávili spolu. Až teprv s ním jsem si uvědomila ten velký rozdíl oproti předchozím..
Tak třeba tohle mi manžel udělat, tak jsme asi spolu opravdu skončili. Ještě aby mi ironicky psal, ať si to užiju, a nechával si reportovat, jestli nejsem blbá a zvládám to. Jasně že bych to zvládla, ale na úkor peněz, které prostě potřebujeme, a třeba na úkor ještě většího vypětí. Tys to mohl tak nečekaně a rychle skloubit s prací? Připomnělo mi to film Kramer versus Kramer. Nebo takovou tu trochu nablblou komedii Matka v trapu.
Já si ale třeba ani přes pracovní nasazení nepřipadám, že bych přicházela o jejich dětství. Jo, nemusím řešit, že potřebujou koupit boty a jakou maj vlastně velikost nebo kdy mají nějakého doktora, ale doma si normálně povídáme, vyprávějí mi, dřív jsem je i někdy vyzvedla z družiny, než jsem zase valila dál… Už jsou teda větší.
Takovej pokus může dopadnout blbě, já bych se asi fakt sekla a dál neměla zájem na společném budování čehokoliv.