Manželův děda - hotové peklo

Napsat příspěvek
Velikost písma:
10425
13.7.21 18:45
@Aquarius79 píše:
Děda tak rozvinutou demenci neměl, takže tam šlo o to nevytrhnout ho z prostředí, na které byl zvyklí. Ale i když je člověk už úplně mimo sebe, tak je velký problém s umístěním. Čeká se dlouho a pokud nehodláte uplácet, tak vám ten člověk stejně nakonec zemře doma.Řešení by asi bylo hned po dosažení důchodové hranice požádat o umístění do domova pro seniory a doufat, že se tam nastěhuje dříve, než bude rodině na obtíž. Ale je také nutné na to mít. Mnohé důchody jsou nedostačující.

To je dalsi otazka samozrejme, ale to ted neresim. Spis proste jak to vjima ten dotycny. Zda to pro nej ma tu hodnotu, kterou ten pecujici plati.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Aquarius79
13.7.21 18:54
@jednoslunicko píše:
A mel ty svetle chvile az do poslednich dni?

Ano, měl. Vlastně když jsem s ním mluvil naposledy, tak to věděl. V pátek jsme se domlouvali na pondělní kontrole u lékaře. Já poklízel ve vedlejší místnosti a on na to, že v pondělí už tu nebude. Myslel jsem si, že jsem se přeslechl a tak jsem šel k němu do místnosti a zeptal se, co říkal? Už to nezopakoval, jen řekl: „Ty tu neležíš“… Snědl polévku, oblékli jsme noční košili, poděkoval a řekl dobrou noc. Pak už jen tři dny spal. Vydechl naposledy v neděli, když jsme se u něj +/- sešla celá rodina. Uměl odejít a vím, že to za to stálo.

  • Citovat
  • Upravit
Aquarius79
13.7.21 18:57
@sakota píše:
To je dalsi otazka samozrejme, ale to ted neresim. Spis proste jak to vjima ten dotycny. Zda to pro nej ma tu hodnotu, kterou ten pecujici plati.

Jak jsem psal, děda měl i světlé dny a ty za to prostě stály. Pro mne určitě a tajně doufám, že i on se mnou byl spokojen.

  • Citovat
  • Upravit
4789
13.7.21 19:50

@Aquarius79 :andel: A je noco, co by ti v te dobe pomohlo? Nechodila k nemu treba pecovatelka? K sousedovic de ovi chodila kazdy vsedni den tak na 2 az 3 hodiny, poklidila, ohrala obed, popovidala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Aquarius79
13.7.21 20:32
@jednoslunicko píše:
@Aquarius79 :andel: A je noco, co by ti v te dobe pomohlo? Nechodila k nemu treba pecovatelka? K sousedovic de ovi chodila kazdy vsedni den tak na 2 az 3 hodiny, poklidila, ohrala obed, popovidala.

U dědy jsem to ani nezkoušel, protože dva roky před dědou odešel otec a tam jsem měl snahu si to ulehčit, ale nebyli lidé. Mohli nám pomoci jenom materiálně, jako invalidní vozík atp. Ale i toho jsem využil, protože otec měl rakovinu a ke konci už se nemohl vůbec hýbat. Lítačky sem jezdili píchat morfin, než jsme zjistili, že to může i obvoďák. No to byla zase jiná zkušenost.

  • Citovat
  • Upravit
965
13.7.21 22:25

A co třeba prostě dědovi říct pravdu, že se ho děti bojí, vás jeho chování obtěžuje a nechodit kolem horké kaše? On si to třeba ani neuvědomuje a čím déle si to necháte líbit tím horší to bude. Chapu že se s ním nikdo nechcete hádat, ale co když to svoje stáří má jen jako zástěrku, aby se mohl chovat ke všem jak hulvát a vy všichni mu to tam tolerujete a ještě mu skáčete kolem zadku jak on píská… Nejhorší jsou lidi, kterým je vše jedno, viz. přístup k cukrovce. nebolí mě to, takže je to ok a nic mi přece není. Navíc asi je taky pěkně znuděný, když mu stojí za to schovávat kfr s nářadím babičce do šatníku, jen aby se mohl hádat. Babičky je mi líto, té by snad bylo i líp v domově důchodců. Ale tohle je podle mě hodně častý, lidi jsou 20 let doma na důchodě a pokud nemají žádné zájmy, koníčky a nevytváří žádné hodnoty pak jim asi ta nuda leze na mozek. Koho by bavilo 20 let čumět jenom do televize. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13010
13.7.21 22:40
@sakota píše:
Mam trochu ot obecnou otazku, pokud tomu nekdo rozumite. Ale pokud ma ten clovek uz tak rozvinutou demenci nebo alzheimera, ze prevazne jen nadava, obvinuje a zapomina, ma pro nej jeste vnimatelny vyznam to, ze se o nej staraji doma? Je mi jasne, ze vnima rozdil mezi doma/v ustavu. Ale jestli to jeste vnima tak negativne, kdzy na ty, co ma doma, stejne nadava - pak bych cekala, ze je vnima negativne a subjektivne mu jejih pece prijemna neni.Suma sumarum, jestli prinos toho, ze je o danou nemocnou osobu pecovano doma, prevysuje psschicky (a dalsi) naklady pecujici osoby. Neresim ted nejakou moralku a „splaceni dluhu rodicum“, ale fakt jen to, jestli je to pro nemocneho fakt tak silne subjektivni vyhoda byt doma a ne v ustavu.

jjj to je perfektní dotaz, náhodou :palec:

je to fakt případ od případu, měli jsme v péči babičku, velmi, velmi starou, komplet dementní, o kterou bezvadně pečovala rodina, perfektně

babička však byla klidná, opravdu naprosto klidná, spokojena a tak to šlo dobře
té to prospívalo, kam jí posadili, tam jí našli…v podstatě

někdy však jsou ty průběhy neklidné, utíkají, zmatenost, agrese…a tam fakt nemusí být žádný výraz ný přínos toho pro dotyčnou dementní osobu, že je doma, není jí nějak „lépe“ a ten stav není o nic lehčí…a pro pečující rodinu to skutečně může být neúnosné

je to opravdu různé a je dobře že se i zkusí různé cesty, ne vždy však je vše realizovatelné a je to tak v pořádku

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13010
13.7.21 22:43

Mmch :think:

populace stárne a dementních lidí bude přibývat to je prostá matematika

půjde o silné poválečné ročníky z 50 - ych let…nyní se rozhazuje plnými hrstmi, tisknou se peníze, navyšují každý půlrok důchody a uplácí voliči, ale popravdě, není mi jasné z čeho se ta péče o tu armádu nemohoucích a dementních bude platit

a kdo jí bude platit a z čeho?

prožírají se budoucí zdroje, nevím jak dlouho je toto ještě udržitelné? příštích 5?? 10 let??

:think:

moderní medicína dovede život prodloužit občas až nesmyslně / implantace kardiostimulátorů ležícím, dementním lidem, daleko za prahem průměrného dožití/

ale kdo tu sociální péči jednou zaplatí??

no nevim

vlaky zadara jsou hezký, každý půlrok litr k důchodu je hezký, vše je hezký a co pak ty dluhy??

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13.7.21 22:46

. Moje prababička byla podobná. Mamka si ji k nám nastěhovala, protože babička bydlela daleko a neměl by k ní dost dojíždět. Babička ale žila v tom, že její manžel nikdy neumřel i přes to, že byl přes 5 let po smrti. Pořád po nás řvala, ať ji řekneme kde je. Dostávala z toho až hysterické záchvaty a jen ječela. Později si usmyslela, že děda bydlí u naší sousedky a podvádí jí s ní. Chodila na sousedku zvonit. Nadávala ji, čekala na ní před domem. naši se kvůli tomu strašně hádali. Jednu dobu se táta od nás odstěhoval, protože to s prababičkou nemohl vydržet. Komandovala nás všechny. Nakonec se máma psychicky zhroutila a babičku dala do domova. Otec se nastěhoval zpět. Babička pozila další 3 roky. Jezdili jsme ji návštěvovat. Ke konci nás už ani nepoznávala. Ale máma tehdy malém přišla o manželství s tátou i psychické zdraví. Ale já tehdy byla malá, tehdy jsem si to tak nebrala

Příspěvek upraven 13.07.21 v 22:58

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13010
13.7.21 22:50
@sakota píše:
To je dalsi otazka samozrejme, ale to ted neresim. Spis proste jak to vjima ten dotycny. Zda to pro nej ma tu hodnotu, kterou ten pecujici plati.

někdy ano a velkou

někdy naprosto ne

je to hodně, fakt hodně těžký tohle rozlišit… :think:

jsou jasné případy A a jasné B a pak plno /něco mezi/

předčasem mi tam chodila naříkat paní, manžel jí poměrně rychle skokově odcházel před očima, už byl 85 plus, odcházela mu hlava…byla zoufalá že to nejde a že to nevydrží…a pořád „udělejte s ním něco“

pán pak do půlroku odešel na věčnost a nyní má paní zpětně na to docela relativně „dobré“ vzpomínky a je ráda že to jako rodina zvládli

kdyby to mělo trvat 10 let, nezvládli by to a nikdo by jim to pochopitelně nemohl vyčítat

asi na to nejde vzít jeden, vlastně žádnej mustr

:)

ale je dobrý to zkusit, zkusit to, rozdělit se o péči a alespoň to na čas zkusit, pak jsou lidé zpětně opravdu rádi že to zkusili…a že tomu dali šanci…i když třebas jen na nějakou dobu, i ta je cenná, pro celou rodinu

:think:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8558
13.7.21 23:12

Proboha, to vás nikdo nevaroval, že takové soužití přináší obvykle jenom problémy? S pomocí starým lidem je to ošemetné, všichni soucítící by rádi pomohli, ale stáří fakt není jednoduchá záležitost a ještě navíc, pokud se jedná o psychotického člověka (dědu), je to neřešitelné ve smíru.
Opravdu, prodat dům a mazat o velký kus dál. Nic jiného nepomůže, staré lidi nezměníte a nervy máte jenom jedny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8558
13.7.21 23:19
@Anonymní píše:
@Russet Akční je teda dost. I přes to, že má 80 lozi po stromech a sbírá třešně. Na jaře i čistil komín, protože manžel byl zrovna v práci a in to potřeboval hned a nešlo mu vysvětlit, že stačí počkat, až přijde manžel domu, že za těch pár hodin se nic nezmění.

On nemusí být nějak fyzicky nemocný, klidně může mít poruchu osobnosti. Hysterik, narcista. Prostě normální protiva :-) :-). Jsou rodiny, kteří to těmhle jedincům tolerují, protože nemají páru o tom, že je to prostě jiná chyba než stáří nebo nemoc. Napravit se to ale bohužel obvykle nedá, nezměníte ho.
A že Vám manžel tvrdí, že děda takový nebyl - ono je to tak, že určité chování je v rodině normou a mladí si vůbec neuvědomují ty chyby, na které je pak upozorní jejich partner.

Příspěvek upraven 13.07.21 v 23:23

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8558
13.7.21 23:22
@ZustanSeMnou píše:
Vydržet pomáhat a být rádi, že na tom děda je aspoň takto.
Vzdyt kdo v 80 ještě řídí auto.

To nemyslíte vážně.
A člověka, který si nepamatuje nebo obviňuje, chválíte za to, že v autě ovlivňuje provoz? :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7355
13.7.21 23:24
@Aquarius79 píše:
Cca tři roky, ale ten poslední byl set sakra těžký. Byly dny, kdy byl zcela při smyslech a pak dny, kdy byl zcela někdo jiný. Takže to lítalo nahoru, dolů jak na horské dráze.

Nechci být rýpavá, kdo pečoval v tu dobu o rodinu, děti, domácnost? Když jsi přes den byl nápomocen dědovi a po nocích pracoval?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8558
13.7.21 23:26
@Anonymní píše:
@Russet my bychom opravdu straně rádi po svém, ale to prostě s dědou za zadkem nejde. Stále se chodí se hádat, řvát po nás. Babička je z něj už taky na nervy. Hledá jen důvody se s každým pohádat. Naše děti se ho bojí, stále si je odchytává před barákem a hubuje je za něco, co neudělaly. starší dcerka kvůli němu nechce ani ze zahrady ven na kolo, protože se bojí že potká dědu. Když někam jedeme, obě holky běží od branky do auta co nejrychleji, aby ho nepotkaly.

Srovnejte ho do latě, než na to doplatí vaše děti. :-(
Běžte se poptat obvoďáka nebo psychologa. Než bude pozdě. Jako laici s tím asi nic moc neuděláte. Jeho chování normální není a nemělo by se omlouvat ani stářím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová