Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželův děda - hotové peklo
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.7.21 23:27
@Russet píše:
Ale jak to chceš vyřešit? Odstěhovat se do paneláku, než se děda odporoučí do věčných lovišť? Dětem bych vysvělila, že děda je starý a nemocný, že se prostě neumí chovat dobře. Kdyby na mě řval, otočím se a odejdu. On má publikum, tak řve.
To vydržíš 2 měsíce. Pak se zhroutíš. Ti lidé si to totiž nenechají vysvětlit, nejde to, oni to nepobírají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.21 23:28
@Kubula.K píše:
Proč myslíš, že tohle vždycky píšou ti, jejichž děda je po smrti? Od těch, kteří to prožívají, to neslýcháš. Ty si od té představy můžeš kdykoliv odpočinout, zatímco žijícího dědu „vypnout“ nejde, a je to šíleně vyčerpávající.
Přesně tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.21 23:33
@Aquarius79 píše:
Jsem OSVČ, takže přes den děda, v noci práce. Když se nashromáždila únava, tak jsem křiknul na někoho dalšího z rodiny, abych se mohl vyspat a pak kolotoč pokračoval dál. Problémové věci se řešili za běhu, jako odebrání zápalek, nožů atp. Ale i přesto se to neobešlo bez nežádoucích problémů a úrazů. V tomhle jsou jak děti, neskutečná vynalézavost. Na druhou stranu si říkám, že odešel v ten pravý čas. Rok 2019.
Jo, Ty jsi křiknul…
Já tu zahleděnost, kterou zmiňuješ, vnímám trošku jinak Jsou jedinci (neříkám, že Ty), kteří si umanou, že kvůli svému svědomí převrátí celé rodině život vzhůru nohama jen proto, aby si pak mohli libovat, jak ONI tu péči o starého člověka zvládli.
Dál bez komentáře.
Právě to prožívám, takže na takové, jako Ty, jsem vysazená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Aquarius79
13.7.21 23:48
@Cimada píše:
Jo, Ty jsi křiknul…
Já tu zahleděnost, kterou zmiňuješ, vnímám trošku jinak Jsou jedinci (neříkám, že Ty), kteří si umanou, že kvůli svému svědomí převrátí celé rodině život vzhůru nohama jen proto, aby si pak mohli libovat, jak ONI tu péči o starého člověka zvládli.
Dál bez komentáře.
Právě to prožívám, takže na takové, jako Ty, jsem vysazená.
Ano, musel jsem si o pomoc důrazně říct. A nevidím na tom nic špatného, protože to nebyl jen můj děda. Tu péči jsme zvládli společně, jako rodina. Já byl jen ten, kdo byl nejvíc vytěžován. Mám hrubou představu, z čeho pramení vaše vysazenost, ale nechám to být, není to můj problém.
- Citovat
- Upravit
Aquarius79
13.7.21 23:52
@dedrichov píše:
Nechci být rýpavá, kdo pečoval v tu dobu o rodinu, děti, domácnost? Když jsi přes den byl nápomocen dědovi a po nocích pracoval?
Nemám rodinu, možná i proto to z největší části padlo na má bedra.
- Citovat
- Upravit
13.7.21 23:58
@Aquarius79 píše:
Ano, musel jsem si o pomoc důrazně říct. A nevidím na tom nic špatného, protože to nebyl jen můj děda. Tu péči jsme zvládli společně, jako rodina. Já byl jen ten, kdo byl nejvíc vytěžován. Mám hrubou představu, z čeho pramení vaše vysazenost, ale nechám to být, není to můj problém.
Píšeš už spíš nostalgicky. A neřešil jsi asi jídlo a prádlo pro rodinu atd. Tu největší vytíženost Ti fakt neuvěřím.
Ale je samozřejmě dobře, že jste to (všichni v rodině) zvládli.
Nicméně pořád si myslím, že by měl být člověk soudný. Všichni přece víme, že jednou zestárneme. Nemusí všechno vyjít podle představ, ale už teď se snažím hledat cesty k pečovatelské službě, abych nemusela obtěžovat rodinu.
Moji rodiče jsou chválabohu zodpovědní. Naopak někteří stárnoucí lidé jsou naprosto bezohlední k následné generaci, která už má taky dost svých potíží na bedrech.
Pochopitelně je to kus od kusu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.21 23:59
@Aquarius79 píše:
Nemám rodinu, možná i proto to z největší části padlo na má bedra.
Tak to beru zpět - to je pak úplně jiná písnička.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Aquarius79
14.7.21 00:21
@Cimada píše:
Píšeš už spíš nostalgicky. A neřešil jsi asi jídlo a prádlo pro rodinu atd. Tu největší vytíženost Ti fakt neuvěřím.
Ale je samozřejmě dobře, že jste to (všichni v rodině) zvládli.
Nicméně pořád si myslím, že by měl být člověk soudný. Všichni přece víme, že jednou zestárneme. Nemusí všechno vyjít podle představ, ale už teď se snažím hledat cesty k pečovatelské službě, abych nemusela obtěžovat rodinu.
Moji rodiče jsou chválabohu zodpovědní. Naopak někteří stárnoucí lidé jsou naprosto bezohlední k následné generaci, která už má taky dost svých potíží na bedrech.
Pochopitelně je to kus od kusu.
Víte u otce jsem to bral úplně jinak, tam to trvalo osm měsíců a ty vyčerpávající byly jen dva, možná tři. Navíc tam byla i ta jeho nezodpovědnost o které píšete, špatná životospráva, která hrála velkou roli, sebestřednost a různé jiné neduhy, kvůli kterým jsme k sobě nikdy nenašli cestu. Ale jak už jsem psal, tehdy byl nedostatek výpomocného personálu. Takže jsme to museli zvládnout.
Děda byl úplně jiná kapitola. Ročník 1931, takže po tom všem, co ve svém životě prožil a pro nás všechny udělal by bylo nefér požadovat po něm, aby plně chápal všechny porevoluční změny a ještě se na své stáří zařídil sám. Také to nebyl žádný protiva, jako ten tazatelky.
Ano píši nostalgicky, je to za námi, je to pryč a jen vzpomínky zůstanou, než nám je vezme naše stáří, tedy pokud se jej dožijeme.
- Citovat
- Upravit
14.7.21 09:08
@DenisaK996 píše: . Moje prababička byla podobná. Mamka si ji k nám nastěhovala, protože babička bydlela daleko a neměl by k ní dost dojíždět. Babička ale žila v tom, že její manžel nikdy neumřel i přes to, že byl přes 5 let po smrti. Pořád po nás řvala, ať ji řekneme kde je. Dostávala z toho až hysterické záchvaty a jen ječela. Později si usmyslela, že děda bydlí u naší sousedky a podvádí jí s ní. Chodila na sousedku zvonit. Nadávala ji, čekala na ní před domem. naši se kvůli tomu strašně hádali. Jednu dobu se táta od nás odstěhoval, protože to s prababičkou nemohl vydržet. Komandovala nás všechny. Nakonec se máma psychicky zhroutila a babičku dala do domova. Otec se nastěhoval zpět. Babička pozila další 3 roky. Jezdili jsme ji návštěvovat. Ke konci nás už ani nepoznávala. Ale máma tehdy malém přišla o manželství s tátou i psychické zdraví. Ale já tehdy byla malá, tehdy jsem si to tak nebralaPříspěvek upraven 13.07.21 v 22:58
Nahlížím na to podobně. Jeden problém nelze řešit tak, že se vyrobí dalších 10 problémů. Umím si představit, že bych si mamku vzala k sobě, uvařila jí, šla s ní ven, odvezla k doktorovi, pomohla s hygienou. Neumím si představit, že bych každou minutu hlídala agresivního člověka, který ubližuje sobě i okolí a ještě v tom nutila žít svoje děti. Vím, na co mi stačí síly a kde mám hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 12:36
@jednoslunicko píše:
Nahlížím na to podobně. Jeden problém nelze řešit tak, že se vyrobí dalších 10 problémů. Umím si představit, že bych si mamku vzala k sobě, uvařila jí, šla s ní ven, odvezla k doktorovi, pomohla s hygienou. Neumím si představit, že bych každou minutu hlídala agresivního člověka, který ubližuje sobě i okolí a ještě v tom nutila žít svoje děti. Vím, na co mi stačí síly a kde mám hranice.
Naprosto souhlasím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 21:14
@Aquarius79 píše:
Nemám rodinu, možná i proto to z největší části padlo na má bedra.
Nesnižuju v žádném případě to, jak jsi o svého dědu počoval. ALE jaksi ta situace nejde porovnat se zakladatelky problémem, kdy mají také 2 malé děti. Nedovedu si představit to psycho, co celá rodina zažívá kvůli odmítané léčbě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Aquarius79
14.7.21 21:38
@dedrichov píše:
Nesnižuju v žádném případě to, jak jsi o svého dědu počoval. ALE jaksi ta situace nejde porovnat se zakladatelky problémem, kdy mají také 2 malé děti. Nedovedu si představit to psycho, co celá rodina zažívá kvůli odmítané léčbě…
No jedno jsem se naučil, a to, že jsem dědu občas musel postavit tvrdě do reality i když mi to bylo třeba nepříjemné. „Nechceš k doktorovi, dobře, nepojedeme, ale nepočítej s tím, že tě v noci povezu na pohotovost, až ti bude zle, když se tomu dá předejít!“ A takových postojů muselo být poměrně dost, protože byla tendence tu lékařskou péči flákat. Ano, jednalo se o vyhrožování se zvýšenou hlasitostí. A když to nezabralo, jak mělo, tak ho naprášit lékaři. Ti jsou s tím hotoví také raz dva. „Nechcete užívat léky, dobrá, my vás nebudeme léčit!“
Jinak jsem to s tazatelkou nesrovnával, jen jsem popisoval své zkušenosti. Já chápu lidi, kteří si nemohou dovolit tu péči a musí stařečky někam umístit. Jenže to je poměrně problém. Jednak stařečci s tím musí souhlasit, doktor musí dát doporučení a pak hlavně musí být někde volné místo. První bod je peklo, a ten třetí oheň v něm.
- Citovat
- Upravit
14.7.21 22:05
To muze jit rychleji, nez si clovek mysli. U mne naproti v panelaku zili 2 starsi obcani.
Jeden obscenni dedek kolem 65, ktery me balil kdykoliv jsem se objevila na balkone a pak radil jako cerna ruka, kdyz jsem jeho dvoreni neopetovala. Vyrvaval do telefonu fiktivnim lidem, ze naproti nemu zije nejaka lesba, co toto tamto, delal mi ostudu na celem sidlisti. Jednoho krasneho dne se k nemu dobyvali hasici pres okno a odvezli ho nohama napred.
Pod nim bydlela jedna starsi pani, odhadem 70. Jinak nenapadna a na prvni pohled mila pani, ktera ale mela nemily zvyk si strasne hlasite povidat s lidmi ze sveho balkona. V zime byl klid, ale zato v lete to lezlo slusne na nervy. Jeden nas soused se s ni kvuli tomu rafl, jestli by byla tak hodna a konecne sklapla. Sousedovi jsem fandila, to jeji hlasite krafani a neuprimne rehtani mi taky vadilo, ale co s tim clovek nadela. A milou pani uz taky odvezli hasici.
Uz se neodvazuju ani v mysli si na nikho stezovat. Pod nami bydli nejaky starsi par, ktery nam nonstp huli do oken. Jen velmi nerada bych, aby se i k nim dobyvali hasici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.21 00:29
@Aquarius79 píše:
No jedno jsem se naučil, a to, že jsem dědu občas musel postavit tvrdě do reality i když mi to bylo třeba nepříjemné. „Nechceš k doktorovi, dobře, nepojedeme, ale nepočítej s tím, že tě v noci povezu na pohotovost, až ti bude zle, když se tomu dá předejít!“
Hahaha, nad takovými „výhrůžkami“ by můj otec jen mávl rukou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
