Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@Jancka_K
Já sice miminko ještě nemám, ale taky by mě to zajímalo.Kamarádka co má skoro ročního chlapečka si taky ztěžuje, že nic nestíhá, že je na vše sama, že ji nikdo nepomůže apod…Přitom její chlap je věčně doma…
, hold pak nevím co máme říkat my, co máme chlapy neustále pryč a zvládáme všechno, a neztěžujeme si…čím to asi bude…
Je to o naší povaze. Víme, že to musíme zvládnout, tak to zvládáme…ale je pravda, že to není pro každou. Jinak jak psala příspěvek přede mnou. Tak většinou na cvičení či kurzu si alespoň párkrát za den napíšeme, ale tenhle 5 týdenní kurz je bezkontaktu z toho důvodu, že mají tel zakazany. Všem co mají vojáky nebo vytížene partnery, přeji mnoho sil at vše zvládáte, protože sama vím, že ne vždy to je lehké, kor když jsou male děti…
omlouvám se za anonym, ale nechci, aby si někdo spojil můj nick s prací…
Jsem od Olomouce a hlásím se jako podpora
jen nemám sociální sítě, tak se můžeme spojit přes mail? ![]()
@Jancka_K píše:
Holky, vysvětlete mi jednu věc. Spousta holek tady na diskuzích brečí, že jim chlap s ničím nepomůže, dítě nepohlídá, nestíhají uklidit, navařit.
Vám odjede voják na misi, třeba i půlroční, máte doma miminko, některá dvě i tři děti, jak to samy zvládáte???
Jednoduché. Každá chlapa, který je furt někde v čudu, nechtěla. Já třeba mezi ně patřím. Jsem slabá žena a nic nevydržím, pomoc!!!
Děti mi lezou na nervy, takže od toho mám chlapa, aby se podílel na péči.
Ale tato diskuze je o ženách, které vše věděly a šly do toho dobrovolně, kdežto někdo to tak prostě nechce. Otázka vlastní volby.
Jsem z Olomouce, o utrapach s odloucenim bych mohla psat elaboraty, nejvetsi kyksy ve vztahu a vzdani se kariery na ukor chlapske jesitnosti taky, nejen ze x let na rozchod po 7mi mesicnim kurzu byl na poradu dne i rozvod, dite neprichazelo v uvahu, nejsem pipka co se necha zivit chlapem a pojede na jeho vlne.Vse je jinak a od doby kdy jsem si postavila hlavu vse funguje, ted uz si dokazu predstavit i dite, ale doma bude chlap, jestli chces klidne se ozvi.
@Anonymní píše:
Ahojky holky, omlouvám se za anonymitu, ale ženy vojáků určitě pochopí.
Píšu záměrně ženy, aby do toho spadaly přítelkyně, snoubenky, manželky…
Mám na vás takový dotaz a vlastně i prosbu… jak zvládáte odloučení od vašeho protějšku na “pár” týdnů? S přítelem jsme spolu chvíli(cca půl roku), je to naše první odloučení na více dní, a to nám hrozi i 2 zahraniční mise, Jedna na 4 měsíce a druhá na 7Měla jste některá partnera v zahraniční misi? Jak často jste byli v kontaktu? Jak jste to samy všechno zvládaly? Prosím pro rejpalky…svých zálib a koníčků mám dost, mám naročnou práci takže doma na zadku určitě sedět nebudu. Popř. je tady nějaká hodná duše na občasné kafíčka, procházky z Olomouckého kraje?
nebo aleaspoň na občasnou psychickou podporu?
Moc Vám díky za zkušenosti, rady, tipy
Mam doma vojaka a vím jaké to odloučení je. Zrovna teď, kdy tu řádí koronavirus a armáda má pohotovost, tak znovu uleham do postele sama. 7 dni predkarantena, 14 dni hlídání hranic, 10 dni karantena…Někdy je to opravdu na hlavu, ale vždy se to nějak zvládne. Jen teď je to trochu horsi, protože se nic neda dělat. Běžný režim se změnil na karantenu a práce na homeoffice. Skoda, ze jsi z Olomouckého kraje
Mise prověří váš vztah a pokud k sobě patříte, tak vás to nerozdelí. Přeju hodně štěstí ![]()
Ahoj! Oživuji diskuzu, jsem z Ol kraje a brzo už manžel je taky voják 😊 tak si můžeme napsat a klidně poklábosit nebo se sejít ![]()
@Jancka_K
Kamarádka co má skoro ročního chlapečka si taky ztěžuje, že nic nestíhá, že je na vše sama, že ji nikdo nepomůže apod…Přitom její chlap je věčně doma…
, hold pak nevím co máme říkat my, co máme chlapy neustále pryč a zvládáme všechno, a neztěžujeme si…čím to asi bude… 
Já sice miminko ještě nemám, ale taky by mě to zajímalo.