Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@zudina Tak obrazně, ne že bych musela denně chodit po kavárnách s drátovýma židličkama.....Třeba já nejsem žádný velký tlusťoch a mám nějaká křešílka tak tak, taková tak půlkulatá např. Ještě jsme spolu nebyli v kině…v divadle mají problém i hubenější lidi s výškou nad 185 cm, ani pro mě nejsou divadlení sedačky pohodlné s mými 175 cm, tlačí mě kolena.
Já měla, ale on měl o fous méně. Tuším kolem 150kg. Byl to tedy „kamarád“, ale asi za měsíc to skončilo. V posteli tedy nic moc. Já tedy štíhlá, když jsem se chtěla dostat k penisu, musela jsem odhrnout nahoru břicho. Moc poloh se také nedalo dělat. V tu dobu mi s ním bylo hezky, postupně to vyprchalo kvůli jeho chování. Přišlo mi, že si chce něco dokazovat, psal i jiným slečnám, neustále se vychloubal, jaký je bůh
Prostě si myslel bůhví co, přitom na to neměl. Takže jsem prchala kvůli té povaze. Pravda ale je, že mi i vadilo, kolik toho spořádal. Na večeři si klidně dal dva hlavní chody, neměl s tím problém
Libi se mi, ze se pro dobro partnera zamyslis i nad praktickou strankou. Omlouvam se, nemam osobni zkusenost, i kdyz muj muz je vysoky a svalnaty a na plastovou zidli si seda jen s velkou neduverou a nejlepe dela, ze radsi postoji. Ale je potreba pri vyssi vaze na nosnost zidle myslet. Zazila jsem, jak rupla zidle pod sefem uprostred schuzky (190 cm a asi 140kg) a jeste par podobnych. Nikdy uraz na tele, ale na cti neskutecny, strasne dlouho o tom mluvil, jaky to byl trapas atd. Takze u muzu rozhodne nepodcenovat, chvalim zajem. ![]()
@tulipán píše:
Libi se mi, ze se pro dobro partnera zamyslis i nad praktickou strankou. Omlouvam se, nemam osobni zkusenost, i kdyz muj muz je vysoky a svalnaty a na plastovou zidli si seda jen s velkou neduverou a nejlepe dela, ze radsi postoji. Ale je potreba pri vyssi vaze na nosnost zidle myslet. Zazila jsem, jak rupla zidle pod sefem uprostred schuzky (190 cm a asi 140kg) a jeste par podobnych. Nikdy uraz na tele, alena cti neskutecny, strasne dlouho o tom mluvil, jaky to byl trapas atd. Takze u muzu rozhodne nepodcenovat, chvalim zajem.
Vubec nechapu proc by to nekomu melo uskodit na cti.
T k si z toho udelam srandu a jede se dale. Vzdyt vsichni vi, ze vazi 140kg nebo tak a ze kancelarska normalni zidle proste je delana na 100-120kg maximalne. Na to neni treba atomovy fyzik aby to spocital. ![]()
@Sandokanos píše:
Vubec nechapu proc by to nekomu melo uskodit na cti.T k si z toho udelam srandu a jede se dale. Vzdyt vsichni vi, ze vazi 140kg nebo tak a ze kancelarska normalni zidle proste je delana na 100-120kg maximalne.
To me asi spatne chapes, nebo jsem nedostatecne vyjadrila. Slo o pochroumane sebevedomi, pocit, ze si udelal ostudu - tak jsem to pochopila z jeho reci. Nikdo se mu nesmal, ani to nekomentoval. Ale on sam se pak citil velmi neprijemne, bylo to videt. Nekolikrat o tom mluvil, pry at ho damy omluvi a ze je fakt uz na leceni atd. Takze radeji tomu predejit, bylo mi ho pak lito, ze je mu trapne. Pritom nikdo ani necek.
@Sandokanos píše:
Mam podobnou vysku jako ten typek. Mam obdobi kdy jim skoro porad, sladke, vsechno. No jen nejim vylozene tucne veci jako bucek a nepiju moc sladke limonady. A ani kdyz jsem to fakt prehanel, tak jsem se nedostal pres 120, vubec nechapu jak se muze nekdo dostat na takove vahy jako 240 nebo 180.
To co vyprávěl z minulosti tak v rodině jeho ex ženy bylo běžné doslova obžerství. Podlehl, neodolal, nechal se strhnout, což ani pro me neni omluva, ale stalo se, dnes sam lituje a vidí to jinak. Pro mě nepochopitelné, ale evidentně jsou lidi co neřeší a nemají klapku a co hůř, dávají takový příklad dětem, ale to by bylo na jiné téma, to bych tady v tom vláknu nechtěla řešit.
@tulipán píše:
To me asi spatne chapes, nebo jsem nedostatecne vyjadrila. Slo o pochroumane sebevedomi, pocit, ze si udelal ostudu - tak jsem to pochopila z jeho reci. Nikdo se mu nesmal, ani to nekomentoval. Ale on sam se pak citil velmi neprijemne, bylo to videt. Nekolikrat o tom mluvil, pry at ho damy omluvi a ze je fakt uz na leceni atd. Takze radeji tomu predejit, bylo mi ho pak lito, ze je mu trapne. Pritom nikdo ani necek.
Přesně tak. Jasně že všichni vidí, že váží hodně, ale v těhle trapných situacích je to nepříjemný. I když se to v tu chvíli otočí v žert, toho člověka to pak mrzí a je mu trapně a stydí se, třeba ho to i přiměje hubnout, ale nedaří se, o to víc má z toho depku a radši se začne vyhýbat situacím kde by k tomu mohlo dojít…izoluje se…o to větší depka jak je sám…
Z toho mám i já strach, že se mnou nemůže a ani nechce chodit na spoustu akcí. Nemusím mít partnera pořád za zadkem, jsem zvyklá být všude sama s dětma, ale když už partnera mám, ráda bych s ním většinu věcí sdílela. A pokud ne, pak se bojím, že mi to přestane vyhovovat. A u jeho strany- on doma a partnerka o víkendech pořád někde na vyletech, v bazénu, na wellness víkend u s kámoškou místo se svým chlapem…taky nic moc být sám doma. Samozřejmě něco jde omezit, ale nechci přijít o své aktivity s dětma. Proto mě zajímá jak to prakticky řeší ostatní.
@Anonymní píše:
Přesně tak. Jasně že všichni vidí, že váží hodně, ale v těhle trapných situacích je to nepříjemný. I když se to v tu chvíli otočí v žert, toho člověka to pak mrzí a je mu trapně a stydí se, třeba ho to i přiměje hubnout, ale nedaří se, o to víc má z toho depku a radši se začne vyhýbat situacím kde by k tomu mohlo dojít…izoluje se…o to větší depka jak je sám…
Z toho mám i já strach, že se mnou nemůže a ani nechce chodit na spoustu akcí. Nemusím mít partnera pořád za zadkem, jsem zvyklá být všude sama s dětma, ale když už partnera mám, ráda bych s ním většinu věcí sdílela. A pokud ne, pak se bojím, že mi to přestane vyhovovat. A u jeho strany- on doma a partnerka o víkendech pořád někde na vyletech, v bazénu, na wellness víkend u s kámoškou místo se svým chlapem…taky nic moc být sám doma. Samozřejmě něco jde omezit, ale nechci přijít o své aktivity s dětma. Proto mě zajímá jak to prakticky řeší ostatní.
Tak ten zmineny si casto nesedal, proste zustal stat a pustil sednout jakoze kolegyni
. Jsem ti nepomohla.
Já osobně bych jako " problém" měla to, že nemůže s dětma např na kolo, nebo je vzít na normální výlet/ výšlap, na bazén ( tam asi záleží na tom zda někomu vadí, že by to někdo „okukoval“ nebo ne), naučit je na lyžích apod. Já dřív měla 60 kg ( když jsem potkala manžela a hodně jsem sportovala) pak přišlo vysoce rizikové těhotenství a poporodní komplikace trvající více než rok než jsem byla OK. Dostala jsem se na 92 kg ( díky bohu už je to pryč a já mám po 2 dětech 72kg výška 173 cm - snad i to se časem pohne..) a to jak jsem s dcerou nemohla jít ani na kolo když začínala jezdit rychle na kole/koloodrazedle. Nešlo ji vzít na pořádný " výšlap" apod… To bylo asi nejhorší a to bych měla za velký problém i partnerovi,že spolu nemůžeme třeba na výšlap, na rozhlednu apod.. A taky to, že by se moje dítě za me třeba časem i stydělo, to by mě hodně mrzelo…
Můj exmanžel měl kolem 120 kg na 175 cm. A už tak se hodně potil, některé sporty mu nešly, od 30 musel brát léky na vysoký tlak atd. Ale největší problém pro mě nebyla obezita, ale její příčina. Byl prostě líný, se slabou vůlí. Když jsem se ho snažila přimět sportovat nebo jíst zdravěji, bojkotoval to, když jsem mu naférovku řekla, že přibral a měl by se sebou začít něco dělat, tak se na 14 dní urazil a nemluvil se mnou. Celkově měl asi z té váhy velký mindrák, ale odmítal o tom jakkoliv mluvit nebo si to vůbec přiznat. Byl schopný na snídani sníst třeba 10 koblih, k večeři skoro celý sáček těstovin s tatarkou, sýrem a točeným salámem. Problém pro něj byla i půlhodinová vycházka, celodenní výlet totální opruz a ztráta času. Ideální den pro něj byl objednat si obrovskou pizzu, nalít se kofolou a válet se na gauči. Ještě dodám, že dříve sportoval a byl v tom i dobrý, ale pak prostě zlenivěl, ztratil svaly a obalil se tukem…
Když si našel jinou, mrzelo mě to, ale zpětně jsem ráda, že jsem od něj pryč. Jsem aktivní člověk a jsem teď mnohem spokojenější, když mám partnera, který se mnou vyrazí na túru do hor, jezdí se mnou na koni, leze po skalách a má z toho stejnou radost jako já. Já jsem teda ještě bezdětná, ale děti jsem s bývalým nechtěla i z důvodu, že jsem věděla, že bych je musela učit jezdit na kole, lyžovat, plavat atd. výhradně sama, a to mi přišlo dost smutný.
Tak je to asi na každým, jaký životní styl preferuje, ale k sobě bych hodně obézního partnera určitě nechtěla - ne z důvodu vzhledu, ale životního stylu a celkově přístupu k životu.
Segra ma takoveho velikost 7×l jsou spolu 11let a pry by nemenila ale jsou chvile kdy je nestastna ze nemuzou do bazenu na kolo nechce zadne sportovni aktivity u more se svleknul…ale sama rika ze ma úžasnou povahu je hodneh ted cekaji mimco a veri ze bude super tata jen hord aktivity budou problem a casem jeho zdravi taky nevidim moc ruzove do budoucna
Napadl mě tip na kino, v cinema star mají dvousedadla pro dvojice bez přepážky. Takže když si ho předem zarezervujete, měl by se tam vejít a když se ta váha rozloží na dvě sedačky měly by ho i unést. Jen je tedy nevýhoda, že budete asi muset zaplatit, jako za dva lidi, ale třeba by se to dalo domluvit, když bys tam zavolala. Jinak držím palce, hlavní je že s tou váhou začal něco dělat. ![]()
@Zdeňka92 píše:
Já osobně bych jako " problém" měla to, že nemůže s dětma např na kolo, nebo je vzít na normální výlet/ výšlap, na bazén ( tam asi záleží na tom zda někomu vadí, že by to někdo „okukoval“ nebo ne), naučit je na lyžích apod. Já dřív měla 60 kg ( když jsem potkala manžela a hodně jsem sportovala) pak přišlo vysoce rizikové těhotenství a poporodní komplikace trvající více než rok než jsem byla OK. Dostala jsem se na 92 kg ( díky bohu už je to pryč a já mám po 2 dětech 72kg výška 173 cm - snad i to se časem pohne..) a to jak jsem s dcerou nemohla jít ani na kolo když začínala jezdit rychle na kole/koloodrazedle. Nešlo ji vzít na pořádný " výšlap" apod… To bylo asi nejhorší a to bych měla za velký problém i partnerovi,že spolu nemůžeme třeba na výšlap, na rozhlednu apod.. A taky to, že by se moje dítě za me třeba časem i stydělo, to by mě hodně mrzelo…
Já jsem sama s dětma, pro mě nic nového učit je vše sama. I tak bych ráda aby se partner aspoň někdy připojil, ALE .....je to o tom přizpůsobit to hodně jeho možnostem, to občas určitě ráda udělám, ale ne pořád. On své děti má už velké.
@venulka1 píše:
Segra ma takoveho velikost 7×l jsou spolu 11let a pry by nemenila ale jsou chvile kdy je nestastna ze nemuzou do bazenu na kolo nechce zadne sportovni aktivity u more se svleknul…ale sama rika ze ma úžasnou povahu je hodneh ted cekaji mimco a veri ze bude super tata jen hord aktivity budou problem a casem jeho zdravi taky nevidim moc ruzove do budoucna
Záleží jak kdo žije. Jsou lidi, kterým aktivní způsob života nic neříká, jsou spokojeni s 1 výletem za rok, bez sportu a dovolené…Jestli se na způsobu života shodnou, budou v pohodě.
Běžná dřevěná židle doma je pevná dost. Spíš třeba vím, že kamarádky 150 kg táta si dával 2 plastové židle na sebe aby ho udržely.