Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Takco píše:
Hele, osvědčilo by se bavit se s mamkou, jako by žádný problém nebyl? Třeba: dneska je krásny den, půjdeme spolu nakupovat, co planujes na zítřek atd.? Říká se taky, že léčí láska.
Baveni je jedna věc, plány obvykle zhatí fakt, že je zpity pod obraz
Před pár lety jsem si myslela, že se vzpamatuje až zjisti, že bude děda. Hodně naivní, děti ho téměř neznají a to žijeme ve stejném městě
Já jsem měl. Když se naši rozvedli, snažil jsem se ji zachránit, jak jsem jen tehdy jako dítě mohl. Když mi bylo patnáct, vzala si život. Následky toho všeho si nesu dodnes.
Mimochodem nedávno vyšla zajímavá knížka Dospělé děti alkoholiků (mám na stolku, ale ještě jsem nečetl): https://obchod.portal.cz/…-alkoholiku/
Celkem zajímavý, i když vzhledem k délce nutně povrchní, je tenhle podcast s psycholožkou, která má taky matku alkoholičku: https://podcasty.seznam.cz/…holiku-42772
@Takco píše:
Hele, osvědčilo by se bavit se s mamkou, jako by žádný problém nebyl? Třeba: dneska je krásny den, půjdeme spolu nakupovat, co planujes na zítřek atd.? Říká se taky, že léčí láska.
Moje vstavala v 6 a v 7 pri mem vstanuti uz byla opita.
To je ono, já si s ní domluvim nějaký program a ona mi to hodinu předtím zruší, že jí je špatně. Což já už bohužel vím, že se napila. Taky jsme mysleli, že se to zlepší, když se bráchovi narodil malej, její první vnuk, ale bohužel. Totálně nezvládá svůj život, ted se bojí, že přijde o práci a já jí finančně fakt pomáhat nemůžu. Poradit si nenechá, pomoct taky ne, všechno bere jako útok na svou osobu, že z ní děláme alkoholika a blázna. Já už nevim. A ne, nejsem spoluzávislá, je to jen prostě moje máma a nedokážu se na ní vykašlat, ať se doma klidně uchlastá k smrti…
Je to hrozně, obavy, paralýza, úzkosti,, řešení problémů za druhého a málo soustředění na vlastní život… Ale hlavně ten opakovaný strach o život a přemýšlení, co dělat. Bojis se každou chvili, jsi ve stresu, co se může stát, a okolí to málo chápe. Nebo co je to ta spoluzavislost, prosím?
Mozna alkoholik po něčem volá, po druhých lidech, jejich lásce a pozornosti?
Ale nepřeje si být konfrontován s tím, že je vlastně nemocný. Myslím, že si to uvědomuje sám.
Pořád je asi snaha začlenit ho do normálního života tím nejlepším, co pro něj můžeme udělat. Bez našich obav, strachu a úzkosti, alespon navenek před ním. Zabit ten všudypřítomný PROBLEM alespoň v sobě a přenést naší sílu na něho. ![]()
@Takco píše:
Oni asi něco zapíjejí, že? Smutek, prázdnotu… Taky jsou k tomu někteří lidé náchylnější geneticky.
Ano, jsou k tomu někteří lidé náchylnější geneticky a je to i dědičné. Můj velmi inteligentní bratr je také alkoholik. Nepijici cca 8 let. Já to nezdedila, ale díky nim také vůbec nepiju. Myslím, že máma nesmutnila ani nic takového, říkala, že ji prostě ten alkohol chutnal.
@Barry1997 A jak je na tom bráška teď? Nevadí že se ptám? To je hrozný
tak se chovat k vlastnímu dítěti
@Anonymní píše:
Ano, jsou k tomu někteří lidé náchylnější geneticky a je to i dědičné. Můj velmi inteligentní bratr je také alkoholik. Nepijici cca 8 let. Já to nezdedila, ale díky nim také vůbec nepiju. Myslím, že máma nesmutnila ani nic takového, říkala, že ji prostě ten alkohol chutnal.
To je dobře, že se držíte! ![]()
@Mrg No jo. Vím že by to nedělalo dobro. Ale žije na socce je bez elektřiny protože měla dluh u ČEZu nájem ji platí asi 5 let babička protože to bych já z platu nedala. Už tak ji kupuju léky které nejsou nějak levná záležitost. Ale jakž takž z toho piva ožralá není. Píše mi každý den že žije tak jsem v klidu. Nějak to prostě dopadne. Já už to neřeším. Přijdu nakoupím ji pokecáme Zajdu s ní k lékaři atd. Víc dělat nemůžu.
Klidně napiš zprávu, také máme zkušenosti, jen zde nechci psát celý smutný příběh
Ma mama ze zoufalstvi z ziti s alkoholikem (s mym otcem) zacala taky pit. Do toho par leku na nervy a behem chvilky byla pryc… Nechtela uz zit, lecit se uz vubec ne, dejte mi vsichni pokoj a slus. Kez by to byvalo dopadlo jinak. Tisickrat jsem si mohla rikat jeji zivot, jeji volba, stejne cloveku ta mama desne chybi. Ale i kdyby se clovek tocil na hlave, je to marny. Zustanou v nem jen pocity viny, i kdyz neopravneny. Pokud alkoholik nema vnitrni motivaci a odhodlani, nebo se v nem neco nezlomi, nezmuze s tim okoli nic.
Ahoj, oživuji diskuzi, třeba se přidá i někdo další se svým příběhem.
A jak to vypadá u nás? Inu, mám šla v roce 2022 na odvykačku, protože se dostala do stavu, kdy se i ona bála, že umře. Na odvykačce se jí líbilo, všichni jsme jí podporovali, nosili jí modrý z nebe. A máma? Ta i na léčbě tvrdila, že alkoholička není a nehodlá abstinovat. Výsledek byl jasný. Pije dál, během loňskýho roku přišla třikrát o práci, z té poslední jí vezli policajti na záchytku s 3,5 promile, několikrát se doma zlila vodkou tak, že byla celá pomlácená a od krve, prožila delirium jako prase a vyvrcholilo to loni před Silvestrem, kdy nalitá nabourala s mým dvouletým synovcem v autě a nadýchala 3,3 promile. Stále však tvrdí, že nepije a nepila, policajti si to vymysleli, všichni se proti ní spikli, my jsme na ní hnusní atd. Flašku vodky v kabelce vysvětlit nedokáže, ale zato si stojí za tím, že nepije, ale bere prášky, které neodbourávají alkohol
Marnost nad marnost. Jsem naprosto zoufalá, celá rodina je na nervy, brečí, a jedinej, kdo je v pohodě, je naše matinka. Že je v trestním řízení jí taky moc netankuje, vždyť přece nic neudělala a nikomu se nic nestalo. Je to hrozně na pytel…
@Monikap3 to me mrzi, alkoholik nejvic nici tim svym pitim sve okoli, pribuzne. Moji matce nakonec selhalo srdce, zkolaboval ji cely organismus. Zadne leceni nepomohlo, spadla do toho pokazde znovu.
@Anonymní píše:
@Monikap3 to me mrzi, alkoholik nejvic nici tim svym pitim sve okoli, pribuzne. Moji matce nakonec selhalo srdce, zkolaboval ji cely organismus. Zadne leceni nepomohlo, spadla do toho pokazde znovu.
Právě proto jsem tak zoufalá…