Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Samozrejme ze je normalni mit svoje koníčky i s dítětem. Omezuje to, ale všechno jde, kdyz se chce. Tady se ocividne nechce manželovi. Od začátku jsi nastoupila na model - nic než dítě. A on to samozřejmě přijal za vlastni, pro něj to je pohodlnější.
Tak partner by měl chápat, že potřebuješ vypadnout z kolotoče, kamkoliv. Já našla nový kámošky na plavání s miminama například. Ne vždycky se to povede, ale jsou i různý cvičení s prckama, mně pomáhalo třeba i tohle. Původní koníčky nic moc, ale mě baví leccos, tak asi tolik neva, že teď mam velkej projekt jménem zahrada ![]()
Jak nemůžeš mít čas pro sebe, když máš dítě?
Já chodila běhat, když byl manžel doma
To mi bohatě stačilo, odreagovala jsem se a dělala i něco pro sebe. Od 9 měsíců syna jsem chodila občas na brigádu, abych byla mezi lidmi a taky vydělala peníze navíc ![]()
Prostě vysvětli, že dítě máte oba a oba máte mít taky nějaký prostor sami pro sebe.
@Lily-of-the-valley no jasně že mu to vyhovuje, když je teda náhodou doma ani nepomáhá, nebo že by řekl ať si aspoň odpočinu a on půjde ven s malou, to se stalo za ten rok jednou a to sem ho musela poslat já…nikdy mi to jako nevadilo, ale poslední dobou mi to fakt dochází, jak já jedu kolikrát už z posledních sil protože denně spím tak 4 hodiny, tak je to znát, a žádný relax já osobně teda oproti manželovi nemám, takže se nedivím že je oproti mě prostě v klidu ikdyž dělá 12hod směny…
@Anonymní píše: Více
Protože po něm doma nic nechceš, tak je zvyklej mít pořád svůj čas pro sebe ![]()
@Dahlia0409 a víš proč? protože on se k ničemu nemá, vidí že prostě kolikrát vařím nebo vysávám s malou na ruce, vytřu, pak jdu hned dodělat oběd, pak si ještě hraju s malou, nakrmim, a on prostě nevidí že toho mám moc a mě to prostě úplně irituje že nemám ani chuť si o tu pomoc říkat…a když už řeknu, aby pohlídal aspoň malou, aby si sní hrál on pustí pohádku a leží na gauči, a ta malá prostě si hraje sama nebo kouká na telku..občas ji dá hračku, něco jí řekne ale prostě to je všechno…
Zkus najit v okolí cvičení, že můžeš vzít s sebou dítě ( někde i děti hlídají). Já paradoxně před rodičákem nic nedělala pravidelně, a doma jsem začla skákat přes švihadlo a pak našla i to cvičení, neboť by mi 100% hráblo. Chtěla jsem i šít, ale toto vůbec s dětma nešlo. Nenechaly mě. Ale, že bych chodila ven na pivo, plavat po večerech, nebo tak. Tak to nehrozí. Můj chlap sice žádné koníčky už nemá, ale chodí po práci domů večer a jsem tak unavená, že můžu jít rovnou spát. Že bych nějaky ten čas více potřebovala jen pro sebe taky moc nechápe a nikdy nepochopí
vztah po narození dětí nic moc ![]()
@Dahlia0409 protože dítě je semnou celý den
nemám nikoho na hlídání, docela sranda že ani toho manžela
Ja nejsem uplne konickova. Nemam na velke zajmy bohuzel cas. Chodim cvicit, kvuli zdravi a vzhledu, ale nepovazuju to za „konicek“. Kdyby bylo na me, klidne si misto toho drepnu k filmu ![]()
Driv jsem cetla hromady knih a mrzi me, ze uz neni cas. Vyzvedavam deti brzy, pak jsem s nima, po vecerech dodelavam praci a v devet odpadam s nima. Tak snad zase jednou.
A strasne me bavi chodit po horach, ale to bereme i deti a jdeme cela rodina.
@Dahlia0409 Teď na jaře to bude 6 let. Jinak jestli chcete někdo napsat že žiju s arogantem, (což je pravda sice), a že jsem musela vědět že takový je apod…tak ano věděla, než poznal mě chodil i do posilovny, běhat, občas i hrát tenis, prostě byl aktivní ale já taky, já chodila běhat, plavat, a chodila jsem v zimě i lyžovat, a pak jsme chodili spolu..do sauny, běhat, občas na lyže kdy jsem ho to učila, v těhotenství jsme chodili plavat a na různý túry, on ještě chodil do sauny, a na pivo, ale mě to prostě nevadilo, porodila jsem moji vysněnou holčičku, všechno bylo nové já byla prostě ráda že to dítě mám, a že manžel prostě měl koníčky mi nevadilo, ale teď se cítím dost sama, nemáme spolu žádný vztah mi přijde, nemám tu lásku co dřív, necítím z něj pohodu a bezpečí…a to on nechápe..říká mi jak mě miluje furt stejně, a že to nevidí takhle jak já..
Oba máte naprosto stejný nárok na oddech. Pokud on má dvakrát do týdne squash a jednou do měsíce pivo s kamarády, máš na volno v naprosto stejném rozsahu právo i ty.
O roční dítě se chlap v pohodě postará i přes víkend, to už není miminko závislé jen na matce.
S jedním dítětem ano. Vzhledem k tomu že jsem první dítko nekojila tak jsem se mohla domluvit s babicama a zajet si třeba na kafe. Od cca 3-4m pak jsem ji vozila na několik hodin k mým rodičům…napřed se mnou, později tam byla beze mě a postupně jsme prodlužovali až na celý den…asi v 6m tam pak byla poprvé přes noc protože mě kolegyně z práce pozvaly na rozlučku s kolegyní co šla do důchodu) no a protože se to osvědčilo (dcera byla andílek, spala celou noc, hodně se dokázala už v tom věku zabavit sama) tak si ji takhle začali brát skoro každý víkend…ten čas jsem hodně využívala třeba k velkému úklidu, ale právě i k tomu že jsem si někam vyrazila, ať už s přáteli nebo jsme si udělali hezký večer s manželem. Přes den jsem se věnovala svým koníčkům…po narození mladšího to šlo ale vše hodně stranou…přecejen péče o dvě děti je náročnější a udat je na hlídání ve věku kojenec + batole na déle než hodinovou procházku s kočárem je sci-fi…mladšího jsem navíc kojila takže tam ani nešlo na delší dobu se vzdálit tak jako u starší…2 roky jsem tedy poněkud izolovaná. Zachraňují mě rodinné akce oslavy a grilovačky jde se sejde širší rodina (ať už z manželovy nebo z mojí strany) hodně dospělých i dětí (meli jsme plodné roky a tak je v příbuzenstvu docela dost děti podobného věku) kde se člověk přecejen trochu odreagovat, promluvil s jinými dospělými apod…a co v září ve 3 letech starší nastoupila do školky a mladší už je ve svých dvou letech už taky celkem parťák a zabaví se na chvíli sám, se můžu aspoň chvilkami zase věnovat třeba nějaké své malé radosti…třeba čtení nebo háčkování. Tak jednou za měsíc se inzastavim třeba za kolegyněmi v práci (i s mladším prckem teda). Aantel změnil mezitím práci a dělá na směny takže se i s ním mohubdomluvit že si třeba na odpoledne vyjedu na kafe a na nákupy s kamarádkou a on se o děti postará…
Jo a taky jsme v létě byli na pár koncertech které se konaly u nás ve městě…(i dětma teda, ale tak vyrazili jsme…) No prostě začíná se blýskat na časy…těším se že mladšího vezmou též teď od září do školky a já tím pádem budu mít i nějaký ten čas skutečně jen a jen pro sebe, a taky třeba více času na odpočinek a více chuti na pěkně chvilky s manželem…mám práci na směny takže budou dny kdy budou děti ve školce a já doma ☺️
Holky zajímalo by mě jestli máte pořád svoje koníčky i při miminku…nebo co třeba děláte, máte nějaké odreagování, čas pro sebe, nebo i s prckem? Já jsem rok na MD, a s manželem jsme se dost odcizili…má své koníčky, chodí do sauny a plavat, jednou za měsíc i na pivo.. dřív jsme chodili všude spolu, ale po narození dcery samozřejmě tohle šlo u mě stranou. Nevadilo mi to, ale poslední týden jsem hrozně na nervy, podrážděná..manžel v tu chvíli odešel zrovna v pátek na pivo, což chodí pokaždé ale zrovna se to nehodilo..dost jsme se pohádali, vyčetla jsem mu že si vlastně dál užívá zatímco já ne…vím byla to blbost, je jasný že já tohle mít nemůžu když mám dítě, jen ty emoce už prostě nešly ovládnout a šlo to ven..
Přitom malé bude rok, a je to náročný, jsem od 5 vzhůru a na nohou a v pohybu prostě do večera…potřebovala bych taky nějaký relax, nebo prostě něco jiného, já jsem jen doma starám se o ní, vařím, uklízím, a takhle dokola. Každý den chodíme ven na procházku aby spala a to je všechno. Nevim co dělat, už druhý den jsem úplně hotová, pobrečela jsem si, manžel mě chvíli hladil a pak odešel na skvoš.. 
Kamarádky nemám, nebo mám ale ne co by měli děti, mají prostě jiné zájmy než jít ven s kočárkem, nebo ke mě na kávu zatímco mi tu běhá malá..rodiče bydlí dost daleko, občas se sejdeme ale to je fakt tak 3× za měsíc. Manžel dělá 12tky, o volno je doma málokdy, říká že z práce potřebuje relax. A mě mrzí že nebere ohled na mě, protože mi vždy řekne že on maká a já jsem jen s malou doma, že to prostě je normální a že to není náročný.
Nevim co dělat, někam na kávu sama není ono, nevím jestli je to nějaká deprese ale je to sakra náročný…