Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
První dítě jsem měla ve 21, druhé ve 23letech. Po 12letech rozvod, pak nový partner a s ním mám dvě děvčátka- 2,5roku a 2,5 měsíce- je mi 40. Nepřijdu si stará, co bude v 50-60 neřeším, nikdo z nás neví, co bude zítra… Moji rodiče jsou zatím vitální dost a dost- 65let, jsou v důchodu, tak si holčičky užívají (u dětství starších dětí pracovali a tolik času neměli). Mému muži bylo 8let, když mu zemřel otec, maminka mu zemřela vloni-64let. Takže řešit, že v 80 jsou prarodiče k ničemu je nesmysl - jen poznánka- máme sousedy 75 a 79let, velmi vitální- hlídají vnoučka 1rok, soused lozí po žebříku až ke štítu domu ap…
Všichni v okolí říkají, že jsem s poslední holčičkou zase více omládla, užívám si to stejně jako ve 20letech
Nejstarší syn a dcera mají pubertu celkem zdárně za sebou, mají velmi jasné plány do budoucnosti, za mladší sestřičky se nestydí, rádi pohlídají, počertí s nimi…a jak bylo napsáno- kdyby nedej Bože, osud zasáhl, budou schopni se o mladší postarat
V porodnici ani na ulici mi nikdo čtyřicítku nehádá a i já sama, když vidím vrstevnice a spolužačky, tipla bych si o dekádu méně
. Jo a v porodnici si mě dobíral mladý doktor, že se ještě uvidíme, až půjdu rodit toho chlapečka, aby prý byly síly trochu vyrovnané (1 syn a 3 dcery) ![]()
@birma Tak koukám, že jsme na tom skoro stějně
, jak s věkem nás samých, tak dětí. Taky myslím, že na čtyřicet nevypadám a rozhodně se cítím mladě. Tolik toho podnikám s dětmi, nic pro mě není problém. Nejvíc mě vždycky pobaví hlášky typu- Ale nevypadáš na čtyři děti- já nevím, jak si lidi představují ženský, co mají čtyři děti, asi jako nějaký matróny, co se sotva valí, jsou neupravený v ošklivým oblečení
. Moji rodiče už jsou sice staří( táta 77 a máma 71) a nemají pro malá vnoučata tolik energie, zas ale jim holky vlily, zvlášť teď ta maličká, novou krev do žil, mamka úplně ožila a je z miminka totálně hotová
. Táta má už rád svůj klid, ale každopádně jsou pro něj holky zpestřením.
@Zazenitem
…když jsme 4.těhotenství oznámili, naši si ťukali na čelo
. Teď jsou z Valerinky poprdění, a kdyby jsme se rozhodli ještě pro jedno děťátko, myslím, že už by to ani neřešili
. Jinak znám maminku 8 dětí a je to kočka, nikdo by nepoznal ani věk ani tolik prožitých mateřství. Klidná, vyrovnaná s nadhledem ![]()
@jopo píše:
Já už jsem tady svůj názor na věk psala a přikláním se k tomu, že nejlíp to popsala terinka4444, nikoho nesoudím, ať to má každej jak chce. Já měla děti ve 31 a 33 letech a myslím, že to bylo akorát. Možná jsem se teď ještě zamyslela - ráda bych také jednou vozila kočárek s vnoučetem a také bych ráda svým dětem jako babička i pomohla. Ale v 80ti to už asi těžko a kdo ví, jestli bych tu i byla. Nebudu mít děti ve 4Oti, ne proto, že bych to nezvládla, myslím, že jsem v takový kondici, že bych to zvládla, ale nejsem takovej sobec, abych svoje dítě připravila o mámu třeba v 15ti letech a co si budeme říkat v dnešní době je plno hnusnejch nemocí, jejiž výskyt s přibývajícím věkem roste. To ale neznamená, že mladým se nic stát nemůže, ale toto je můj názor.
Já nechci být hnusná, ale ty jsi také stará matka
. Mít dítě ve 33 letech je dost pozdě a žádný zásadní rozdíl mezi tím být matkou ve 33 a 40 nevidím. Takže si stejný sobec, jak píšeš o nás ostatních
Podle mě, aby žena mohla říct, že je mladá maminka, tak má děti max. do 25,26 let, možná, když zavřu obě oči, tak do 28 let. ![]()
@birma Moje mamka lamentovala, že jsme blázni, ještě v den mého porodu, pak jí stačil první pohled na malou a obrátila o 180 stupňů, teď je šťastná, že malá je. A já si to tedy užívám znovu náramně. Člověku se to prostě neokouká, zas mi přijde naprosto jedinečná a dokonalá, stejně jako mi přišly její sestry, jsem nadšená z každého pokroku, z každé dovednosti, kterou se naučí a jsem tak šťastná, když je vidím všechny pohromadě a vidím, jak se mají rády. Ta 16-ti letá měla ze začátku k miminku trošku odstup, ale to už je pryč, teď už je v zástupu nás ostatních a první věc, co udělá po příchodu domů je, že běží pro pusu k malé. Každá má ráda každou a já je každou po svém a všechny moc ![]()
@krtek7489 Nezlob se na mě, ale 33 a 40 je sakra velkej rozdíl. V 25 jsem ještě pomalu studovala a můj partner taky, aby jsme byli všichni zabezpečení. To zanmená, že oba jsme si našetřili na svoje byty, teď bydlíme v jednom, druhý pronajímáme, oba jsme projeli polovinu světa a užili si aniž bychom si museli někdy říci, škoda, to jsme nestihli a ve 30ti jsme se pustili do dětí, takže v 31 1 a ve 33 druhé. Jinak já o vás ostatních nepíšu jako o starých matkách, napsala jsem jen svůj názor a to slušně, na rozdíl od tebe. A s takovu jízlivkou, jako jsi ty, si rozhodně takovej krásnej slnečnej den na horách kazit nenechám.
@celipipka54 píše:
Aha, já nevěděla, že znáš mou kamarádku a její mámu
@valkil Smáli se jí, protože její máma vypadala jako její babička. A u ní to je o věku, neměla energii si s ní hrát, tak jak s náma naši rodiče, nedělala s ní blbosti atd atd. Prostě na to už neměla energii. A jak už jsem psala, není jediná, koho znám. Jako dítě prostě byla chudák. Vy jste s ní nikdy nemluvily, tak nevim, jak to můžete soudit
Neznám tvoji kamarádku a ani ji nemusím znát. Doufám, že nám nechceš namluvit, že si nerozumí právě kvůli tomu, že je starší a že kdyby byla mladší, báječně by si rozuměly. Stejně tak bych mohla tvrdit, že si se svou nejmladší rozumím tak skvěle právě proto, že už mi bylo už 40. Jinak ty řeči o tom, jak je sobecké si pořídit dítě jako „starší matka“ by byly spíše k smíchu, kdyby to nebylo tak smutné, jak to někdo může napsat. Život je veliký dar a asi nikdo z nás by si nezvolil raději nebýt jen proto, že třeba nepoznal své prarodiče nebo že mu rodiče onemocněli. Mimochodem - jestli se děti stydí za své matky by mohly pořešit zejména mladé nesoudné šmudly, které dnes a denně vídám chodit si pro děti do školy. Na rozdíl od krásných zralých elegantních žen, které určitě mají čtyřicítku za sebou - což vím jen proto, že znám jejich rok narození.
Příspěvek upraven 17.02.14 v 18:15
Myslím si, že nezáleží vůbec na věku, některé pětadvacetileté holky jsou tak bez energie, že nestačí čtyřicátnicím. Já budu rodit v třicetidevíti, ale vůbec mi nepřijde, že jsem stará. Ohlížejí se za mnou pětadvacetiletí
.Ještě studuji a užívám si života víc než ve dvaceti.Jsem sama ze sebou spokojená a to je nejdůležitější. Nemyslím si, že bych za deset let byla nějaká stará.
Ve 40 jsou ženské na vrcholu sil, to je každá jura.To dítě ještě zvládají porodit, piplat, venčit, hrát si. O patnáct, osmnáct, dvacet let, může být všechno jinak. Tím spíše u starších tatínků. Zase všechno tak růžové není. A dítě do života postaveno prostě nemusí být. Proto jsem ke zcela jásavým no problém příspěvkům o pozdním mateřství lehce opatrná.
Je ale hodně párů co zkrátka dřív děti mít nemůžou, tomu se poručit nedá. Dobře se soudí těm co nemají problémy s plodností a zkrátka si to naplánují a otěhotní. Každá žena touží po dítěti a nemít dítě a celý život se trápit jen proto, že zkrátka nespadá už do těch tabulek. Odsuzování můžou opravdu psát jen ti co v životě neměli žádný problémy. Spostu kamarádek má děti v pozdějším věku, protože se třeba znovu vdaly a chtějí mít vlastní děti s novým manželem. Ve většině případů to zkrátka není tak jednoduché ![]()
Ja jsem mela prvni dceru ve 23 letech a druhou ve 38 letech. Nemenila bych a to myslim uprimne.Ja jsem nikdy nebyla na kopani si balonem a litani sem a tam po venku a nebo zahrade. Vzdycky jsem si rada na zahrade posedela u kavy. A takova jsem byla i v tech 23 letech. Takze u me to neni o sile.Te mam dost.Ted mam, oproti tenkrat, vice trpelivosti a soudnosti. Muzeme s malou vice cestovat a jezdit na vylety, to tenkrat neslo finanacne.Ted uz ale ano, kazdy rok dovolena v lete v zime, vylety, plavani atd…O druhou jsme se snazili 8 let.No,snazili…Vysadila jsem antikoncepci a myslela si, ze otehotnenim jako poprve - hned.Omyl.Ano,byla bych rada kdyby to tenkrat klaplo hned, to nepopiram.Ale zase na druhou stranu nebyla by to VIKI, navic jsme postavili dum, nasetrili penize, vypracovali se v praci ( manzel), ja si udelala dalsi skolu a roky plynuly a nase nadeje na druhe dite pomalu mizela. Nakonec to klaplo. Jestli bych byla rada aby to uz neklaplo vubec? Ne! Jsem stastna, ze Viki mame. Snazim se zit zdrave, kvalitni potraviny, sport a optimismus je soucasti naseho zivota. A nedelam to proto, abych nevypadala brzy jako Vikcina babicka, ale protoze to jsem proste ja. Nikdo mi nehada, ze je mi 41 let. Doufam, ze budu vzdycky vypadat mladsi
A kdyz ji bude 20 let tak me bude 58. Boze, vzdyt to neni zadna katastrofa a dite uz bude dospele. Predpokladam, ze tu budu aspon do 80 let. Jiste to nemohu vedet, ale nechci a nebudu si lamat hlavu tim, ze mozna zemru brzy.To bych nedelala ani kdybych mela obe dcery do 25 let tak proc si malovat takove scenare ted?
Dulezite je, aby to dite bylo chtene a milovane.Mit dite kolem 40 let a nechtit ho, utapet se pak v nestesti, ze takhle jsem to nechtela atd…je na prd, to se potom starne rychle, protoze clovek neni stastny, ale ustarany a negativista. Takovy by to dite v tom veku mit opravdu nemeli.Ale pokud to vsechny okolo cini stastnym tak proc ne? My jsme byli stastni uz pred tim, ale s Viki prislo stesti jeste vetsi. Muzete si klidne mysliet, ze to je pateticky blabol, ale je to proste tak. U nas.
Kazdemu to svoje ![]()
@hanka.br. píše:
@Haku Není to blábol a ani nevíš, jak ti rozumím.
Ja vim, ze je nas takovych vice
To se musi zazit, citit…Ale kazdy ma na to jiny nazor a kazdy ma nej pravo ![]()