Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mému tátovi...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
3.11.19 22:51
- Citovat
- Upravit
3.11.19 22:52
@Anonymní píše:
@Katy488 jsi moc silnátvůj příběh je desetkrát smutnější
přeju ti už jen samou radost
Nemusíš dupat. Stačí říct, že budeš jezdit jen za jeho střízliva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:56
@Anonymní píše:
To bych chtěla… Ale téměř jistě by to skončilo sebevraždou. Já ale za tu jeho situaci nemůžu, navíc snad v jeho věku tohle řešit… A když on sám… Tak tu teď ležímmám strach, vztek, výčitky...
Proč? Nejsi zodpovědná za jeho život. Trošku mi to přijde jako cílené vydírání, jako by věděl, kam zamířit. Když si hledal kočičku, trápení, beznaděj a bolest vás všech okolo mu bylo úplně šumák. Nedej se zatáhnout do jeho hry. Ať se stane cokoliv, nemusíš mít vůbec žádné výčitky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.19 23:01
@smutny klaun2 píše:
Proč? Nejsi zodpovědná za jeho život. Trošku mi to přijde jako cílené vydírání, jako by věděl, kam zamířit. Když si hledal kočičku, trápení, beznaděj a bolest vás všech okolo mu bylo úplně šumák. Nedej se zatáhnout do jeho hry. Ať se stane cokoliv, nemusíš mít vůbec žádné výčitky.
Já jen, kdyby mi tohle psala máma, tak tam jedu, teď nebo zítra. Bude mi ji líto. Ale já jsem prostě přesvědčena, že v životě si vybral tuhle cestu už dávno a musel přece počítat s riziky. Dneska si třicetiletý ženský pořídí chlapa „z rozumu“, aby měly rodinu. A tak ať si najde nějakou čerstvou důchodkyni, obrazi spolu výstavy, výlety, lesy, uvaří si něco dobrého… Jo vysedávání v hospodě a kukani s čtyřicátníci přece nelze čekat doživotně 
- Citovat
- Upravit
Dlouhá punčoška
4.11.19 05:17
@Anonymní píše:@smutny klaun2
Já jen, kdyby mi tohle psala máma, tak tam jedu, teď nebo zítra. Bude mi ji líto. Ale já jsem prostě přesvědčena, že v životě si vybral tuhle cestu už dávno a musel přece počítat s riziky. Dneska si třicetiletý ženský pořídí chlapa „z rozumu“, aby měly rodinu. A tak ať si najde nějakou čerstvou důchodkyni, obrazi spolu výstavy, výlety, lesy, uvaří si něco dobrého… Jo vysedávání v hospodě a kukani s čtyřicátníci přece nelze čekat doživotně
Souhlasím, táta Tě citově vydírá a Ty se zbytečně trápíš. Kdyby myslel víc na Tebe a míň na sebe, bylo by to lepší.
Moji rodiče se nerozvedli, ale táta byl hrozný despota. Když zestárnul a máma už nebyla, citově mě vydíral taky. Bylo mu úplně šumák, ze mě trápí.
Drž se od něj hodně daleko. Jemu totiž stejně nepomůžeš a sobě ublížíš.
- Citovat
- Upravit
4.11.19 06:26
@Bábrdl píše:
Každý má právo v nouzi zavolat svému dítěti
Tady bych si dovolila nesouhlasit. Každý nemá právo volat svému dítěti a cokoli of něj chtít. Třeba můj otec to právo nemá. Ale mezi námi se toho také událo mnohem víc, než rozvod rodičů. A věř mi, že ač jsem velmi morální a soucitný člověk, tak jemu už bych prostě nepomohla…
Pro zakladatelku - jedna věc je vztah vašich rodičů, tam můžeš mít nějaké pocity ale je to prostě na nich dvou… Jak se po rozvodu choval k tobě? Jinak je to těžká situace, pokud je na tom zle, zajistila bych mu třeba odbornou péči, zavolala jeho praktikovi, ale pokud je alkoholik, který to nehodlá řešit, nenechala bych se vydírat a zahnat do kouta. Je dospělý, je zodpovědný za svůj život. Pokud bude chtít spachat sebevraždu, udělá to i kdyby sis ho vzala k sobě 
. Mluvím bohužel z vlastní zkušenosti, přes veškerou pomoc a podporu se můj bráška rozhodl odejít že života, všechna naše snaha byla k ničemu, protože on nechtěl…
Ty za něj nejsi a nemůžeš být zodpovědná. Přesto, pokud alespoň jako otec fungoval, snažila bych se mu pomoct…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 06:29
Zakladatelko, rozumim Ti, ja tedy mela fantastickeho tatu, ale tata mych deti se nepovedl, snaz se o tom nepremyslet, at si dela co chce je dospely on si cele tve detstvi taky delal patrne co chtel cas venoval zenskym a alkoholi jako otec mych deti co pak ted ocekava?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 07:19
@Anonymní píše:
A teď mám tedy dělat co? Sebrat se a jet utěšovat 60 letého otce, aby náhodou neudělal nějakou blbost? Má tedy právo mi takhle volat a tímto mě vydírat?
Ne, nemáš. Ale zřejmě jsi od něj převzala určitě hysterické vzorce chování. Jestli je to čerstvé, máš na své pocity právo. Pokud už se to táhne měsíce a roky, zkusila bych psychologa, aby ti to pomohl zpracovat, od otce ses odpouta la, naučila ho prijmouttakoveho, jaký je, reagovat na jeho chování a ne přebírat zodpovědnost za jeho emoce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 07:21
@Lara Farseer píše:
Tady bych si dovolila nesouhlasit. Každý nemá právo volat svému dítěti a cokoli of něj chtít. Třeba můj otec to právo nemá. Ale mezi námi se toho také událo mnohem víc, než rozvod rodičů. A věř mi, že ač jsem velmi morální a soucitný člověk, tak jemu už bych prostě nepomohla…Pro zakladatelku - jedna věc je vztah vašich rodičů, tam můžeš mít nějaké pocity ale je to prostě na nich dvou… Jak se po rozvodu choval k tobě? Jinak je to těžká situace, pokud je na tom zle, zajistila bych mu třeba odbornou péči, zavolala jeho praktikovi, ale pokud je alkoholik, který to nehodlá řešit, nenechala bych se vydírat a zahnat do kouta. Je dospělý, je zodpovědný za svůj život. Pokud bude chtít spachat sebevraždu, udělá to i kdyby sis ho vzala k sobě
Ty za něj nejsi a nemůžeš být zodpovědná. Přesto, pokud alespoň jako otec fungoval, snažila bych se mu pomoct…
Kazdy má asertivní právo cokoli chtit. Stejně jako každý má asertivní právo cokoli odmitnout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.19 07:55
@Lara Farseer píše:
Tady bych si dovolila nesouhlasit. Každý nemá právo volat svému dítěti a cokoli of něj chtít. Třeba můj otec to právo nemá. Ale mezi námi se toho také událo mnohem víc, než rozvod rodičů. A věř mi, že ač jsem velmi morální a soucitný člověk, tak jemu už bych prostě nepomohla…Pro zakladatelku - jedna věc je vztah vašich rodičů, tam můžeš mít nějaké pocity ale je to prostě na nich dvou… Jak se po rozvodu choval k tobě? Jinak je to těžká situace, pokud je na tom zle, zajistila bych mu třeba odbornou péči, zavolala jeho praktikovi, ale pokud je alkoholik, který to nehodlá řešit, nenechala bych se vydírat a zahnat do kouta. Je dospělý, je zodpovědný za svůj život. Pokud bude chtít spachat sebevraždu, udělá to i kdyby sis ho vzala k sobě
Ty za něj nejsi a nemůžeš být zodpovědná. Přesto, pokud alespoň jako otec fungoval, snažila bych se mu pomoct…
Ten, co šel zpátky k matce? 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.11.19 10:11
@Lama Lama píše:
Ne, nemáš. Ale zřejmě jsi od něj převzala určitě hysterické vzorce chování. Jestli je to čerstvé, máš na své pocity právo. Pokud už se to táhne měsíce a roky, zkusila bych psychologa, aby ti to pomohl zpracovat, od otce ses odpouta la, naučila ho prijmouttakoveho, jaký je, reagovat na jeho chování a ne přebírat zodpovědnost za jeho emoce.
Psycholog.. No u jednoho jsem byla před 13 lety, zhruba v těch dvaceti. Na vejšce jsem rozvedený rodiče měla jediná, všem ostatním rodiče denně volali, po víkendu SE vraceli s proviantem, měli svoje doma. Na mě to nějak dolehlo a šla jsem za odborníkem, výsledkem dvou sezení bylo udělejte za vším tlustou čáru a AD, které jsem brala dva měsíce a přestala. Kvůli fobii jsem vyhledala odborníka vloni, kolik stála hodina ani radši psát nebudu. Fobie prý měla důvod právě v rozvodu rodičů (za mě blbost, nemyslím si), takže se místo fobie řešil hlavně opět rozvod a taky mi to bylo k prdu, fobie zůstala a ještě jsem vyhodila tisíce z okna. Jinak pan odborník alkoholika omlouval, prý má důvod, to musím chápat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.11.19 10:17
Jinak děkuju všem, hodně jste mi pomohli. Nemůžu to brát furt jako křivdu. Každopádně tedy řešení situace je, že jedeme o víkendu na oběd. Táta ví, že jsem na mateřské a může kdykoliv v týdnu přijet. Na druhou stranu chodí do práce, všechny víkendy mu opravdu věnovat nemůžu, tak mi přijde ta situace stejná těžko může někdo jezdit rodičům dělat třikrát týdně animátora, když nebydlí ve vedlejší vesnici (50 minut cesty) Nebo jsem sobec a mám u sebe nastavit, že každou sobotu budeme jezdit? A to pomijim tu „skvělou“ atmosféru na návštěvě vždy. Nejradši bych mu koupila toho psa, ale vím, že se to nedělá.
- Citovat
- Upravit
4.11.19 10:35
@Lara Farseer píše:
Tady bych si dovolila nesouhlasit. Každý nemá právo volat svému dítěti a cokoli of něj chtít. Třeba můj otec to právo nemá. Ale mezi námi se toho také událo mnohem víc, než rozvod rodičů. A věř mi, že ač jsem velmi morální a soucitný člověk, tak jemu už bych prostě nepomohla…
To máš teda sakra pravdu, napsala jsem to blbě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.19 10:47
@Bábrdl píše:
To máš teda sakra pravdu, napsala jsem to blbě.
Mně si to napsala správně. Lara si s otcem zažila úplně jinej level.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.11.19 10:50
@Nekoukej! píše:
Zakladatelko, rozumim Ti, ja tedy mela fantastickeho tatu, ale tata mych deti se nepovedl, snaz se o tom nepremyslet, at si dela co chce je dospely on si cele tve detstvi taky delal patrne co chtel cas venoval zenskym a alkoholi jako otec mych deti co pak ted ocekava?
No až jim za dvacet opilej v devět večer zavolá, že nemůže dal žít, co bys jim radila… A já to furt nedokážu vidět jako „táta potřebuje pomoct“, ale jako citové vydírání.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
@Katy488 jsi moc silná
tvůj příběh je desetkrát smutnější 
přeju ti už jen samou radost 
ano odstřihnout, ale ono to nejde nějak. Nebo kdybych si dupla, že jestli uvidím láhev otáčíme se a jedeme pryč? A zvládla bych to?