Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mému tátovi...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.11.19 22:09
@Anonymní píše:
Ahoj tati… Tak mi teď opět voláš, že jsi osamělý a na dně. Co že se stalo? Jo tvoje o patnáct let mladší přítelkyně tě poslala k šipku. Zničila ti život. Tak se dcero čiň! Víš komu si zničil život ty? Moji mámě. Vzpomínáš, ta pohodová krásná mladá ženská, se kterou si měl děti a podvedl si ji. Jak se asi tenkrát cítila, daleko od vlastní rodiny, v domě tchýně, s dvěma dětmi. Že máme jezdit častěji. Víš, ráda bych jezdila častěji! A kam? No k nám do domu, kde sem strávila dětství. Ukázat dětem schovky na zahradě a tajemství v garáži. Přijet DOMŮ, ty bys sekal zahradu a máma měla v troubě kuře. Já bych si zatím hodila věci do pokojíčku, kde je teď připravena dětská postýlka a hračky pro malého a šla tě ven pozdravit. Ale to nejde. Nejde to kvůli tobě, tys tohle nechtěl. Tys věděl, že nebudeš litovat. Celé moje dospívání i vztahy tvoje rozhodnutí zásadně ovlivnilo. Kolikrát já byla bez domova, „bez rodičů " "na dně“ Tak co teď vlastně ode mě chceš?
Neměla bys tolik řešit vztah svých rodičů. Mně se třeba rodiče rozvedli v mých 3, táta na mě kašlal, vychovával cizí děti. Pořádně jsme se začali vídat až v mé dospělosti. Domov mám ve své rodině, u mého syna a partnera. Ten domov, ve kterém jsem žila, není. Byt vyměněn za menší, když jsem se odstěhovala. A ten po smrti mámy vrácen městu pro jiného nájemníka. Přesto nijak neskuhrám.
Časem otci odpusť. Uleví se ti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:10
Omlouvám se za názor ale poněkud dětinské. Vztahy jsou různé a nechápu že dospělé dítě nepochopí že prostě se někdy cesty rozchází. Také mám rozvedené rodiče a všichni jsou šťastní… Jestli táta odešel a nezajímal se tak to je jiná. Ale vycitat rodičům že nejsou dokonalý…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:13
@Anonymní píše:
Ahoj tati… Tak mi teď opět voláš, že jsi osamělý a na dně. Co že se stalo? Jo tvoje o patnáct let mladší přítelkyně tě poslala k šipku. Zničila ti život. Tak se dcero čiň! Víš komu si zničil život ty? Moji mámě. Vzpomínáš, ta pohodová krásná mladá ženská, se kterou si měl děti a podvedl si ji. Jak se asi tenkrát cítila, daleko od vlastní rodiny, v domě tchýně, s dvěma dětmi. Že máme jezdit častěji. Víš, ráda bych jezdila častěji! A kam? No k nám do domu, kde sem strávila dětství. Ukázat dětem schovky na zahradě a tajemství v garáži. Přijet DOMŮ, ty bys sekal zahradu a máma měla v troubě kuře. Já bych si zatím hodila věci do pokojíčku, kde je teď připravena dětská postýlka a hračky pro malého a šla tě ven pozdravit. Ale to nejde. Nejde to kvůli tobě, tys tohle nechtěl. Tys věděl, že nebudeš litovat. Celé moje dospívání i vztahy tvoje rozhodnutí zásadně ovlivnilo. Kolikrát já byla bez domova, „bez rodičů " "na dně“ Tak co teď vlastně ode mě chceš?
Myslím, že máš na ty pocity právo.
Nerady to uslyší hlavně holky, co se samy rozvedly, ale ano, rozbitý domov bolí… 
Teď máš asi trochu pocit zadostiučinění, že se otci jeho vztah rozpadl a on ochutnal vlastní medicínu. I to jsou normální pocity.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.19 22:14
A teď mám tedy dělat co? Sebrat se a jet utěšovat 60 letého otce, aby náhodou neudělal nějakou blbost? Má tedy právo mi takhle volat a tímto mě vydírat? 
- Citovat
- Upravit
3.11.19 22:18
@Anonymní píše:
A teď mám tedy dělat co? Sebrat se a jet utěšovat 60 letého otce, aby náhodou neudělal nějakou blbost? Má tedy právo mi takhle volat a tímto mě vydírat?
Jaké právo? Jestli má právo telefonovat? Pokud platí účty, tak určitě ano.
Nebo myslíš morální právo? Přijde na to… Každý má právo v nouzi zavolat svému dítěti
Tvé pocity jsou pochopitelné, ale ještě není jisté, že ti radí dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.19 22:19
@Bábrdl píše:
Myslím, že máš na ty pocity právo.
Nerady to uslyší hlavně holky, co se samy rozvedly, ale ano, rozbitý domov bolí…
Ano… Na jednu stranu lítost, na druhou stranu vztek. Chuť mu tohle říct. Slyšet jeho lítost a promiň, zvoral jsem to…
- Citovat
- Upravit
3.11.19 22:20
@Russet píše:
Neměla bys tolik řešit vztah svých rodičů. Mně se třeba rodiče rozvedli v mých 3, táta na mě kašlal, vychovával cizí děti. Pořádně jsme se začali vídat až v mé dospělosti. Domov mám ve své rodině, u mého syna a partnera. Ten domov, ve kterém jsem žila, není. Byt vyměněn za menší, když jsem se odstěhovala. A ten po smrti mámy vrácen městu pro jiného nájemníka. Přesto nijak neskuhrám.Časem otci odpusť. Uleví se ti.
Ale ona řeší vztah mezi sebou a svým otcem. A na ty pocity má plné právo. Proč si druzí myslí, že můžou vědět, jak se mám cítit a jak mám myslet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:20
@Anonymní píše:
A teď mám tedy dělat co? Sebrat se a jet utěšovat 60 letého otce, aby náhodou neudělal nějakou blbost? Má tedy právo mi takhle volat a tímto mě vydírat?
Tak mu řekni, že nemáš čas, že se věnuješ své rodině, což on kdysi zahodil pro tuhle husu. Nemusíš tam jezdit. Není to stařec nad hrobem, poradí si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:23
@Anna766 píše:
Ale ona řeší vztah mezi sebou a svým otcem. A na ty pocity má plné právo. Proč si druzí myslí, že můžou vědět, jak se mám cítit a jak mám myslet
Ale když se v tom bude donekonečna rýpat, stejně zjistí, že to nevyřeší. Ano, má nárok být naštvaná. Lidi dělají chyby. Velké chyby. Chlapi opouští vlastní děti. Taky jsem to zažila. Ale do smrti se nad tím trápit nehodlám. Jemu nejspíš došlo, o co přišel. Proto teď škemrá. Ona si může zažít pocit zadostiučinění, ale musí jít dál. Nemůže se tím otravovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.19 22:24
@Russet píše:
Tak mu řekni, že nemáš čas, že se věnuješ své rodině, což on kdysi zahodil pro tuhle husu. Nemusíš tam jezdit. Není to stařec nad hrobem, poradí si.
To bych chtěla… Ale téměř jistě by to skončilo sebevraždou. Já ale za tu jeho situaci nemůžu, navíc snad v jeho věku tohle řešit… A když on sám… Tak tu teď ležím mám strach, vztek, výčitky… 
- Citovat
- Upravit
3.11.19 22:27
@Anonymní píše:
Ano… Na jednu stranu lítost, na druhou stranu vztek. Chuť mu tohle říct. Slyšet jeho lítost a promiň, zvoral jsem to…
Možná bys slyšela něco, co nechces. Kdyby byl fakt upřímný. 
Třeba: stejně mi to stalo za to, tebe furt miluji, ale tvoji matku už dlouho ne. Jsem smutný protože ode mne odešla žena, kterou skutečně miluju a ne proto, že jsem zahodil tvoji rodinu. Třeba…
Tohle je vážně těžké. Každý chce rodiče, co se mají rádi,.jezdit „k našim“, mít dědečka a babičku pro své dítě.
Ale někdy to prostě nevyjde.
Je to furt tvůj otec.
Ale tohle všechno mu říct můžeš, až se trochu sebere.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:28
@Anonymní píše:
To bych chtěla… Ale téměř jistě by to skončilo sebevraždou. Já ale za tu jeho situaci nemůžu, navíc snad v jeho věku tohle řešit… A když on sám… Tak tu teď ležím mám strach, vztek, výčitky…
Nemyslím si, že se zasebevraždí proto, že zůstal sám. Nebo se dlouhodobě léčí s depresemi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:29
@Anonymní píše:
To bych chtěla… Ale téměř jistě by to skončilo sebevraždou. Já ale za tu jeho situaci nemůžu, navíc snad v jeho věku tohle řešit… A když on sám… Tak tu teď ležím mám strach, vztek, výčitky…
Nic jako „v jeho věku“ neexistuje. Zlomene srdce bolí furt stejně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 22:30
Pokud si myslíš, ne o vyhrožuje sebevraždou, tak zavolej na policii, řekni to, oni tam pojedou, zjisti, v jakém je stavu a nejspíš zavolají sanitku a ta ho odveze na pozorování. Jestli sebevraždou jen vyhrožuje, tak po tomhle už to příště nejspíš z pusy nevypusti.
Ne, opravdu nemusíš nabehnout na každé otcovo zavolání, pokud tedy i on nebyl vždy u tebe, když ti bylo ouvej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj tati… Tak mi teď opět voláš, že jsi osamělý a na dně. Co že se stalo? Jo tvoje o patnáct let mladší přítelkyně tě poslala k šipku. Zničila ti život. Tak se dcero čiň! Víš komu si zničil život ty? Moji mámě. Vzpomínáš, ta pohodová krásná mladá ženská, se kterou si měl děti a podvedl si ji. Jak se asi tenkrát cítila, daleko od vlastní rodiny, v domě tchýně, s dvěma dětmi. Že máme jezdit častěji. Víš, ráda bych jezdila častěji! A kam? No k nám do domu, kde sem strávila dětství. Ukázat dětem schovky na zahradě a tajemství v garáži. Přijet DOMŮ, ty bys sekal zahradu a máma měla v troubě kuře. Já bych si zatím hodila věci do pokojíčku, kde je teď připravena dětská postýlka a hračky pro malého a šla tě ven pozdravit. Ale to nejde. Nejde to kvůli tobě, tys tohle nechtěl. Tys věděl, že nebudeš litovat. Celé moje dospívání i vztahy tvoje rozhodnutí zásadně ovlivnilo. Kolikrát já byla bez domova, „bez rodičů " "na dně“ Tak co teď vlastně ode mě chceš?