Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mému tátovi...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.11.19 13:42
@Lara Farseer píše:
@Katy488
Masakr, drž se.
My máme takového sebestrednehi tchana. Ale tomu je 75 let, je vdovec a byl vychovanej tak, že je hodně nesobestastacny… Na druhou stranu nějakým způsobem jako táta fungoval.
Takže se sice o nás ani o vnoučata nezajímá, pprad nám skuhra co ho kde bolí (obiham s ním lékaře a vše mu zařizuju, on už to nezvladne) a tak… Ale se vším mu pomáháme a zařizujeme, je to manželů táta a byť je specifický, tak o syna se postaral byť svým sobeckym a lehce mimorealitnim způsobem. A je to starý pán, který nikoho jiného nemá…
To, co máš ty, je masakr, jsi dobrá, žes mi vytycila hranice, to my ještě nedokázali (nám sice nevyhrozuje sebevraždou ale vyžaduje odvoz do nemocnice protože umírá, pochuzky, nákupy, co si má dát k jídlu a tak… Je schopný volat třeba v sedm ráno)
I tohle tak trochu znám, u své poslední babičky, otcovi matky, je jí 83. Taky i když fňuká tak pro ní spoustu věcí zařídíme a uděláme, popovídáme, je to stará paní a tak trochu si myslím, že už na to má nárok. Přestala být plně soběstačná po tom, co jí náhle zemřel druhý manžel, je to 16 let. Tak nějak se stáhla do sebe a zahořkla, ale chápu to, když jí zemřou dva životní partneři. Nás ale vždycky ráda vidí a je vděčná za pomoc, i když to neumí dobře vyjádřit. Jak píšeš dává to najevo tak nějak po svém.
Ale u táty je to prostě něco jiného. Ona se jako babička chovala, jezdili jsme na výlety, vařila… Táta tu nebyl ani když jsem si chtěla hrát se stavebnicí, protože zrovna běžel v televizi sport a měl rozpité pivo, natož pak v pubertě a o dospělosti nemluvím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.19 13:54
@warita píše:
anebo treba nekdo by velmi ocenil, kdyby se rodice rozvedli, lec nestalo se tak a tak si tu hruzu musel zazit az do konce.Ja byt nestastna ve vztahu s zadnou vyhlidkou na zlepseni, tak se taky rozvadim. Nemilosrdne. Kvuli milenci bych to neudelala, ja se na pockani nezamilovavam a se svym muzem jsem spokojena. Kdybych nebyla, sla bych. Deti nedeti. Rozhodne bych netrpela 20 let ve vztahu, ktery nevyhovuje jenom aby deticky nebyly smutne.
Dětičky smutné nejsou, dětičky vyrostly v celkem zocelené dámy, který se musí postarat o sebe a nic nemají zadarmo a ejhle pan jdu za štěstím najednou vyhrožuje sebevraždou, protože v šedesáti život stojí za hovn. o a je sám 
kde je teď konec tomu švarnemu čtyřicátníkovi, který vymetal s mladejma hospody a smál se těm ubozakum, co doma poslušně jedí s matronou nedělní oběd? Žil na dluh (nemyslím finanční)a dcera ho má teď splácet?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.11.19 13:57
@Katy488 píše:
Jujda, omlouvám se za román
.
Ty to máš podobné a tvůj táta je fakt teda slušná herečka. Vůbec nevím, co bych ti radila, protože vím, jak těžké to je. U nás vyhrožoval jen jednou… Zatím. Taky to prostě „ignoruju“ a žiju svůj život dál, občas hovor, návštěva, oslava.. Ale tak nějak mám svých starosti dost, nemůžu ještě někomu, kdo vlastně nechce ani, dělat životního kouče.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.11.19 14:02
@Paní Harringtonová píše:
A on se na tebe táta uplně vyprdnul? Nebo jak? Jako chápu, že rozvod rodičů s tebou zamával a neznám okolnosti. V žádným případě nechci upírat právo na tvý vlastní pocity, člověk není stroj.
Ale tátu máš jednoho. Jinýho mít nebudeš. Zkus si vzpomenout, až ti bude 60. Jestli jsi zvládla projít životem bez škobrtnutí, popřípadě jak jsi to ustála.
Tím, že rodiče nejsou spolu a ještě bydlí daleko a ještě v mini bytech se prostě ty časté návštěvy nedají. Přespat u alkoholika taky nechceš… Jaký kontakt je adekvátní, jaká pomoc? Popravdě sednout si ke stolu a říct tati zajdi k lékaři, začni sportovat, nepij, pořid si psa a ta milá důchodkyně přes chodbu je fajn baba… Tak to je pro mě scifi. Sejdeme se, děláme že nic. Pozveme k nám, ustáli se to na jedny návštěvě měsíčně a co teda dal? Já dělám málo? Mám mu mluvit do života? To mi přijde trapný. On by měl být to moudro, ten vzor.
- Citovat
- Upravit
4.11.19 14:08
@Anonymní píše:
Ty to máš podobné a tvůj táta je fakt teda slušná herečka. Vůbec nevím, co bych ti radila, protože vím, jak těžké to je. U nás vyhrožoval jen jednou… Zatím. Taky to prostě „ignoruju“ a žiju svůj život dál, občas hovor, návštěva, oslava.. Ale tak nějak mám svých starosti dost, nemůžu ještě někomu, kdo vlastně nechce ani, dělat životního kouče.
Tohle jsi napsala skvěle 
, drž se toho a hlavně se nenech ničit, nestojí to za to, protože jednou udělá něco tak hnusného, že ti to otevře oči a nebudeš to moci jen tak přejít a odpustit mu. Protože chybovat je lidské, ale odpouštět božské… a člověk nemusí odpustit vždy.
Radit nejde, ať se udělá cokoliv, co není dle jeho představ a přání, tak je to špatně. Jediné účinné je hodit to za hlavu a moc to neřešit, protože řešení není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.19 14:26
Nebo kolikrát vy navštěvujete rodiče, prarodiče? Když chci na návštěvě trochu rozproudit city, tak třeba řeknu, já jsem tohle taky dělala a táta mlčí. Nebo prostě vzpomínat. To je ale tabu téma. Tak většinou mluví můj manžel a táta hodinu říká hm, čtyřikrát stane k lednici, kde z flašky dá pořádnýho loka. Při odjezdu nás poprosí, zda ho odvezeme do hospody neměli jsme patologicky vztah nikdy, ale jak se ptáte, jak se choval. Vlastně nijak… Prostě jsme měli kde spát, co jist, co nosit… Ale na výlety jsme nejezdili, nebo si už nepamatuju, nikdy jsem třeba nedostala k narozeninám dort, jsem studenej čumák prostě. Šla jsem do školy, do práce, našla si spolubydlení… Já nevím, asi by si představoval víc návštěv týdne. Nebo to zas byl jen výlev a půl roku, rok bude klid? já ani nikdy neměla ten vzor vztahu rodiče a prarodiče. Nevím pořádně jak to chodí. Hodně tu píšete, že staré rodiče budete brát k sobě domů. Jak se to třeba dělá, když rodiče mají v 70 alzheimra, to je nějaký ústav? Nebo tam denně jezdíte
- Citovat
- Upravit
4.11.19 14:54
Mamku navštěvuji kdy se mi zachce a ona mě taky třeba jen pro radost nebo na pokec, tátu teď nenavštěvuji a babičku, když požádá o návštěvu, o pomoc… Tchýně žije se svou maminkou a za námi jezdí každou neděli na oběd, takový náš rituál a tchána nemám.
S vážnými chorobami ti neporadím, dědu z otcovy strany jsem neznala, zemřel na rakovinu plic, když bylo tátovi 27, babičky druhý partner zemřel, když mi bylo 10 na náhlý infarkt. Z mamčiny strany, děda zemřel na srdeční zástavu léčil se s anginou pectoris, jednou mu bylo špatně, tak odjel večer do nemocnice a ráno volali, že zemřel, mamka se v tu dobu nastěhovala k babičce a pomáhala jí s domem a vším okolo a po roce babičce našli rakovinu slinivky s metastázemi, dozvěděli jsme se to až týden před smrtí, po tom co byla dva týdny v nemocnici, mamka začala zařizovat denní stacionář a že si jí vezme zpátky domů, ale už to nestihla a dodnes ji to mrzí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 15:06
@Bábrdl píše:
Na své pocity máš právo. Nikdo tě nemůže nutit být ve vztahu, kde jsi nešťastná.
Ale i ty děti mají na své pocity právo…
to jim nikdo nebere. A az budou velke, muzou se taky rozhodovat a podle mne by i mely. Nerikam chodit pres mrtvoly, ale zivot mame jenom jeden a ten nehodlam stravit nestastna a ani moje deti by nemely trpet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 15:08
@Anonymní píše:
Dětičky smutné nejsou, dětičky vyrostly v celkem zocelené dámy, který se musí postarat o sebe a nic nemají zadarmo a ejhle pan jdu za štěstím najednou vyhrožuje sebevraždou, protože v šedesáti život stojí za hovn. o a je sám
no dyt, naprosto te chapu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 15:13
@Anonymní píše:
No až jim za dvacet opilej v devět večer zavolá, že nemůže dal žít, co bys jim radila… A já to furt nedokážu vidět jako „táta potřebuje pomoct“, ale jako citové vydírání.
Poradila bych jim co tobe, neumi jim zavolat ani kdyz maji svatek, ani narozeniny, nezajimaji ho jejich starosti radosti, ale vsude se prezentuje jako skvely otec 
proc by to melo zajimat deti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 15:16
Presne jak tady pisete kde bude za 20 let ten neodolatelny 40tnik co se nechal obdivovat, kazdou volnou chvilku se necha omezovat a proc by nesel do hospody za klukama???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.19 15:23
@Nekoukej! píše:
Presne jak tady pisete kde bude za 20 let ten neodolatelny 40tnik co se nechal obdivovat, kazdou volnou chvilku se necha omezovat a proc by nesel do hospody za klukama???
Jenže takhle se třeba ten člověk necítí. Třeba se cítí, že „život má jen jeden a nechce ho strávit nešťastný.“
Pro svoje rozhodnutí má člověk vždycky vysvětlení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.19 15:27
@Nekoukej! píše:
Presne jak tady pisete kde bude za 20 let ten neodolatelny 40tnik co se nechal obdivovat, kazdou volnou chvilku se necha omezovat a proc by nesel do hospody za klukama???
Já to tady často těm, co chtějí „posvetit“ rozchod, píšu. Fakt to pro ty děti není prde. l a pokud jste ten viník, co chtěl jen jít za štěstím… To samy chlapi, kdyby tu četli, co si myslí jejich nové polovičky o dětech s ex. Šíleně smutný čtení a je to realita. Dítě není nikde vítáno… Jo určitě jde rozvod zvládnout i pro děti, všem se uleví, vztahy nadstandartni ale můžete se třeba jednou divit. Dnes věřím, že lidé k tomu alespoň mají snahu přistoupit zodpovědně, dnes se řeší a umí řešit každej prd. Za nás nějaká střídavka, nebo si sednout a rozchází se rodiče, není to vina děti, psycholog… To nebylo. Ale o mě nejde. Jde o to, že on si nějak rozhodl žít život a nemůže v případě neúspěchu hledat podporu. Kdyby zavolal, že má zlomenou nohu, nezakládám diskuzi…Ale, že ho bolí srdce, že se utrapi 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.11.19 15:31
Od 40 chlastá a nahání ženský… Teď o něj světě div se není zájem a dcera má nahradit blízkou osobu. To přece nejde.
- Citovat
- Upravit
4.11.19 15:34
@Bábrdl
@Bábrdl píše:
Jenže takhle se třeba ten člověk necítí.
Hmm neciti a zajima ho ted jak se citi jeho deti kdyz na ne kasle? Nezajima ho ani jestli maji dostatek financnich prostredku na jidlo skolu proste nic jedine kdy napise tak… ja potrebuji, ja chci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
