Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
To je jasné,že rozhodnout se musím sama,chtěla jsem slyšet i jiné názory.Místo tam volné bude už jsem si tam volala,dřív jsem tam pracovala,ale z osobních důvodů jsem odešla.
Tak ono je otázka, co bude za 2 roky, ano místo být může, ale je jisté, že ho dostaneš ty? nebo taky to místo nakonec být nemusí, může se toho stát hodně, takže já bych taky volila dítko.
Něco jiného kdyby to místo bylo volné tak do půl roku, to bych váhala, ale takhle ne.
Za mě je to dítě.
Pokud máte peníze a vše je ok, tak jednoznacne dite. A ono se to za ty tri roky nejak udela a treba budes mit jeste lepsi nabidku ![]()
Ahoj,
dva roky jsou dlouhá doba a místo vůbec být nemusí. Nikde nemáš napsané, že to místo bude, ty ho dostaneš atd. Za takhle dlouhou dobu se toho může stát fakt hodně (krach firmy, změna vedení, obsazování míst příbuznými příbuzných, zrušení místa a kdoví co ještě) a ty zbytečně promarníš šanci na třetí dítě.
Pokud opravu víš, že ho chcete, šla bych do třetího a na práci se vykašlala.
Ahoj holky, asi jsem trošku mimo mísu, ale jsem tady nová, tak se budu muset naučit. Třeba mi tady někdo napíše svůj názor. Je mi 24 let, mám perfektního partnera (požádal mě nedávno o ruku), máme byt, dobrý auto, přítel má dobrou práci na ostravské poměry a už by chtěl miminko. Já to cítím stejně, mám vš vzdělání, miminko bych chtěla. Jenže jsem teď bez práce, mám naspořené nějaké penízky, ale nemám odpracováno, kolik bych měla mít na případnou mateřskou. Taky ze všech stran slýchám, ať nejdřív najdu práci a pak o něčem takovém uvažuji, ať si užívám atd. Jenže já mám pocit, že už jsem si něco užila. Nikdy jsem nebyla ten typ, který obráží dvakrát týdne diskotéky. Začínám mít pocit, že můj život by naplnil potomek. Jak se k tomu teda postavit?
@karamelka007 Spočítejte si finance jak by jste vycházeli
já otěhotněla na VŠ, pak si pořídila na VŠ ještě druhé a na promoci jsem měla oba kluky (vlastně všehny tři, i s manželem)
ale manželův plat nám stačí, já mám RP ten nejnižší na 4 roky a ještě přemýšlíme o třetím. Chodím na pidiúvazek do práce od půli roku staršího, nabídli mi ho po školní praxi i když věděli, že mám dítě…
Ja byt na tvem miste, tak si to miminko poridim. Pises, ze financne na tom nejste nejhure, tak bych praci neresila. Stejne ti daji smlouvu na dobu urcitou a pokud bys mezi tim otehotnela, tak uz ti novou nedaji a na smlouvu na dobu neurcitou by jsi cekala nevim jak dlouho. Musela by jsi mit odpracovano myslim 270 dni, aby jsi dostala narok na MD.Chce se ti tak dlouho cekat? Ja mela prvniho syna ve 22 a nebyla jsem na to tak dobre jako ty, ale nikdy jsem nelitovala.Dite jsem moc chtela a byla jsem stastna.
Děkuji za reakce
Když jsme to počítali ještě bez RP, tak nám vyšlo nějakých 10 tisíc „pro mimčo“ měsíčně. Takže asi by to stačit mohlo. Jen mám ještě obavy z toho, že si budu připadat divně, když jsem nikdy nepracovala. Mám na mysli takovou tu osobní hrdost. Nikdy bych si nepomyslela, že by mě mohlo naplňovat „povolání“ matka, měla jsem trošku jiné ambice, nicméně asi opravdu záleží i na partnerovi ![]()
@karamelka007 tak to by mě teda vůbec netrápilo…pracovat po dětech pak nejspíš budeš ještě dlouho ![]()
Nejspíš asi do konce života
Ale bydlíme na malé vsi a umíte si představit, jak to tady chodí. Babovřesky hadra… ![]()
Mě je jednadvacet, jsem na VŠ, přítel taky VŠ, nějaké příjmy máme, synkovi je rok-byl neplánovaný, a já už mám cukání na druhé, tak do roka těhotnět… Máme vlastní byt, auto, nepřipadá mi, že bychom byli nezajištění… A to jsme oba studenti. Já být tebou, jdu do toho, biologicky máš na prvátko nejvyšší čas a pokud ho oba chcete, není o čem přemýšlet. Navíc jestli přítel pracuje, tak dostaneš mateřskou podle jeho platu, když si o to tak zažádáš ![]()
Ja zas bych si ten rok odpracovala, nejen kvuli materske, ale aby po studiu clovek zazil tu realitu pracovniho zivota, navic to pak zlepsuje navrat do prace po matersky. Mam zkusenost z 2 nadnarodnich firem, ze se na zensky po matersky, ktery nemely zadnou praxi, koukalo skrze prsty. Personalisti je nezvali ani na pohovor. Navic zacit pracovat az po 30, bojovat s vyjityma mladochama o praci, navic s detma, bez praxe, bude podle me dost tezky, ale urcite ne nemozny. Myslim si, ze rok neni zas az tak dlouha doba.
Já z vlatního pohledu bych radši odpracovala. Z několika důvodů. Nenechala bych se připravit o mateřskou, která je poměrně ranec peněž a i když bychom neměli problémy to zvládnout bez ní, radši mám víc peněz než míň.
Nedokážu si představit, vracet se do pracovního života ve 28 letech s prázdným CV. Radši bych měla nějakou pracovní zkušenost, i když třeba roční, abych si zvýšila šanci na pracovním trhu po dětech. Navíc za rok už se dostaneš většinou i na neurčito. Tři měsíce zkušebka, dalšítři určitá a pak neurčitá je dnes obvyklá praxe.
Z vlastní zkušenosti já si vysokoškolačky bez praxe, po dětech a s 30 na krku ani na pohovor nezvu.
Něco si užít, to je dost individuální. Já měla taky užito už v 18. Ale práce by mi chyběla.
Pokud budete chtít potom mít druhé, budeš opět bez mateřské.
Já bych se dobrovolně o takovej ranec peněz nenechala připravit.
Ale jen můj názor. Pro každého to takto nemusí být nejlepší. ![]()