Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Taky bych to nedokazala ![]()
@Anonymní píše:
O tom jsem ani neuvažovala a vím, že bych to nedokázala, dát ho po porodu pryč.
Chlap už je dneska v pohodě, asi se z toho potřeboval vyspat. Jenže my se včera domluvili, že půjdu na přerušení. Jestli ale u doktorky uvidím tlouct srdíčko, vím že nikam nepůjdu. To prostě nezvládnu. On jako chlap to cítí jinak, vím, že mě nikdy nemůže úplně pochopit. Ať je to jak je to, nikdo mě nemůže nutit, abych chtěla po doktorech smrt svého dítěte a ještě jim za to zaplatila. Pokud dítě bude zdravé, pak si ho nechám. I kdybych měla s dětma zůstat sama. Vím, že po potratu bych upadla do neskutečných depresí, odnesl by to náš vztah a nejvíce děti. Kdo ví, jak bych kvůli tomu skončila. Teď se jen musím nějak připravit na nátlaky, až budu nucena na ten potrat jít. To nastane hlavně ze strany mé rodiny.
@Anonymní píše:
Chlap už je dneska v pohodě, asi se z toho potřeboval vyspat. Jenže my se včera domluvili, že půjdu na přerušení. Jestli ale u doktorky uvidím tlouct srdíčko, vím že nikam nepůjdu. To prostě nezvládnu. On jako chlap to cítí jinak, vím, že mě nikdy nemůže úplně pochopit. Ať je to jak je to, nikdo mě nemůže nutit, abych chtěla po doktorech smrt svého dítěte a ještě jim za to zaplatila. Pokud dítě bude zdravé, pak si ho nechám. I kdybych měla s dětma zůstat sama. Vím, že po potratu bych upadla do neskutečných depresí, odnesl by to náš vztah a nejvíce děti. Kdo ví, jak bych kvůli tomu skončila. Teď se jen musím nějak připravit na nátlaky, až budu nucena na ten potrat jít. To nastane hlavně ze strany mé rodiny.
moc ti fandím a nejradši bych ti nějak pomohla ![]()
A ty čekáš třetí mominko? Já čekat třetí, tak na přerušení nejdu, ale opravdu se už čtvrté nedá. U mě ještě srdíčko netlouklo, jsem ve 4. týdnu. To byl asi taky jeden z důvodů, který mě pomohl se rozhodnout.
Jj, třetí. Ale první dvě nejsou přítele. On si je chce nechat na sebe napsat, takže jakoby byly jeho, ony ho stejně berou jako tátu, jinýho tátu neznají. Stejně to nějak nedokážu pochopit tuhle situaci. Nechtěla jsem být těhotná, brala jsem proto prášky. A i tak jsem teda otěhotněla. On mě miluje, já jeho miluju, jsme spolu šťastní, ale na prvním místě se uvažuje o potratu. Mám takovej pocit, jak když si nás to mimčo prostě vybralo, překonalo tolik nesnází, prášky, léky na bolest, rentgen, přerušovaný sex…stejně se chytlo a chce se narodit. Já to cítím, že ho nedám pryč. Jen to asi nebudu teď rozebírat. Počkám, až co řekne doktor. Ani nevím, v kolika tt jsem. MS jsem normálně měla. Ale test vyšel pozitivní okamžitě a fakt silný čáry a to jsem si ho nedělala ani z ranní moči. Takže si myslím, že na UTZ už srdíčko bude.
@facetia píše:moc ti fandím a nejradši bych ti nějak pomohla
Děkuji. Všechny, které tady napsaly svůj názor, mi moc pomohly. Já z toho byla tak vykolejená, že jsem prostě potřebovala slyšet názor někoho nezaujatého. Slova podpory mi pomáhají opravdu hodně. Děkuji ![]()
@Anonymní píše:
Jj, třetí. Ale první dvě nejsou přítele. On si je chce nechat na sebe napsat, takže jakoby byly jeho, ony ho stejně berou jako tátu, jinýho tátu neznají. Stejně to nějak nedokážu pochopit tuhle situaci. Nechtěla jsem být těhotná, brala jsem proto prášky. A i tak jsem teda otěhotněla. On mě miluje, já jeho miluju, jsme spolu šťastní, ale na prvním místě se uvažuje o potratu. Mám takovej pocit, jak když si nás to mimčo prostě vybralo, překonalo tolik nesnází, prášky, léky na bolest, rentgen, přerušovaný sex…stejně se chytlo a chce se narodit. Já to cítím, že ho nedám pryč. Jen to asi nebudu teď rozebírat. Počkám, až co řekne doktor. Ani nevím, v kolika tt jsem. MS jsem normálně měla. Ale test vyšel pozitivní okamžitě a fakt silný čáry a to jsem si ho nedělala ani z ranní moči. Takže si myslím, že na UTZ už srdíčko bude.
Přeji tvému novému dítěti hodně zdravíčka, a ať z něj máte radost.
@Anonymní píše:
Jj, třetí. Ale první dvě nejsou přítele. On si je chce nechat na sebe napsat, takže jakoby byly jeho, ony ho stejně berou jako tátu, jinýho tátu neznají. Stejně to nějak nedokážu pochopit tuhle situaci. Nechtěla jsem být těhotná, brala jsem proto prášky. A i tak jsem teda otěhotněla. On mě miluje, já jeho miluju, jsme spolu šťastní, ale na prvním místě se uvažuje o potratu. Mám takovej pocit, jak když si nás to mimčo prostě vybralo, překonalo tolik nesnází, prášky, léky na bolest, rentgen, přerušovaný sex…stejně se chytlo a chce se narodit. Já to cítím, že ho nedám pryč. Jen to asi nebudu teď rozebírat. Počkám, až co řekne doktor. Ani nevím, v kolika tt jsem. MS jsem normálně měla. Ale test vyšel pozitivní okamžitě a fakt silný čáry a to jsem si ho nedělala ani z ranní moči. Takže si myslím, že na UTZ už srdíčko bude.
To jako, že by na ně event, platil i výživné? ![]()
@Anonymní píše:
Děkuji. Všechny, které tady napsaly svůj názor, mi moc pomohly. Já z toho byla tak vykolejená, že jsem prostě potřebovala slyšet názor někoho nezaujatého. Slova podpory mi pomáhají opravdu hodně. Děkuji
tak jak to jde??;-)
O tom jsem ani neuvažovala a vím, že bych to nedokázala, dát ho po porodu pryč.